Světelné znečištění nám stále více bere tmavou hvězdnou oblohu

Lidské oko by mělo být schopné rozeznat na noční obloze několik tisíc hvězd a objektů Mléčné dráhy. Avšak rostoucí světelné znečištění noční oblohy připravilo asi 30 % lidí na světě a 80 % ve Spojených státech o noční pohled na Mléčnou dráhu, mateřskou Galaxii. A problém se rychle zhoršuje.

Nová studie založená na občanské vědě vrhá doslova alarmující pohled na problém difúzního osvětlení noční oblohy (skyglow). Data pro tuto studii pocházejí z pozorování po celém světě v rámci programu Globe at Night , která odhaluje, že záře noční oblohy se zvyšuje rychleji, než jak ukazovala satelitní data při měření jasu zemského povrchu v noci.

Při tomto tempu růstu jasu noční oblohy by dítě narozené v místě, kde bylo vidět 250 hvězd, bylo schopno vidět pouze na 100 hvězd ještě před tím, než by dovršilo dospělosti. Světelné znečištění oblohy představuje problém, který má škodlivé dopady nejen na astronomická pozorování. Světelné znečištění oblohy má totiž negativní dopad na lidské zdraví i divokou zvěř. Rovněž jde o ztrátu kulturního dědictví, neboť působivý pohled na noční oblohu inspiroval již od starověku řadu mýtů a nebo lidských staveb.

Přestože světelné znečištění je dobře známým problémem, změny jasu noční oblohy v čase nejsou moc dobře zdokumentovány. Zejména ne v globálním měřítku. Program Global at Night shromažďuje data o viditelnosti hvězd od roku 2006. Do pozorování se může zapojit kdokoliv prostřednictvím webové aplikace Globe at Night dostupné jak na PC, tak na chytrém telefonu.

Takto pořízená data poskytují odhad toho, čemu se říká limitní magnituda. Tedy jasnost hvězd, které jsou ještě viditelné pouhým okem. Toho lze využít k odhadu jasu oblohy, protože jak se obloha zjasňuje, tak mizí z dohledu slabší objekty. Autoři analýzy použili přes 50 000 pozorování, která byla do programu zaslána mezi lety 2011 a 2022. Zaměřili se na data z Evropy a Severní Ameriky, která měla dostatečnou distribuci po celé pevnině v průběhu celého studovaného desetiletí.

Studie ukazuje, že úbytek viditelných hvězd naznačuje nárůst jasu oblohy o 9,6 % ročně v posledním desetiletí. Tento úbytek je mnohem větší, než 2% nárůst jasu noční oblohy naměřený satelity. To ukazuje, že současné satelity nejsou dostačující ke studiu toho, jak se proměňuje pozemská noc.

To je dáno tím, že dnes funkční satelity nemají přístroje, které by detekovaly záření na vlnových délkách kratších než 500 nm, což odpovídá barvě azurové až zelenomodré. Světlo kratších vlnových délek však přispívá k celkovému jasu noční oblohy mnohem více, protože se v atmosféře rozptyluje mnohem efektivněji. Stále více používané LED diody, které se využívají na vysoce účinném venkovním osvětlení, mají totiž maximální výkon ve vlnovém rozsahu 400 až 500 nm.

Toto je jeden z důvodů zásadního nesouhlasu mezi daty naměřenými satelity a podmínkami na obloze, které hlásili účastníci programu Globe at Night. Dalším z důvodů nesouladu mezi těmito dvěma soubory dat je to, že satelitní přístroje nedokáží dostatečně zaznamenat světlo vyzařované horizontálně. Například to z oken a nebo světelných nápisů, která zásadně přispívají k celkovému jasu noční oblohy při pohledu ze Země. Světelné znečištění představuje globální problém, který si zasluhuje urychleného řešení.

• Zdroj: Stars Disappear Before Our Eyes, Citizen Scientists Report