Průvodce | Karpattreky | Horolezectví | Cykloturistika | Cestování | Lyžování | Příroda | Soutěže | Aktuality | Zajímavosti | Kalendář akcí | Napsat článek | E-shop | Více…
Cookies  Ceník inzerce 
Treking.cz Hledat
Poslední aktualizace: 26.7.2022 , svátek má
Treking > Vesmír > Vědci objevili 'spící' černou díru ležící mimo naši Galaxii

Vědci objevili 'spící' černou díru ležící mimo naši Galaxii

Systém VFTS 243 v mlhovině Tarantule

26.7.2022 | ESO2210
Ilustrace systému VFTS 243 v mlhovině Tarantule

Mezinárodní expertní tým známý vyvrácením několika objevů černých děr oznámených jinými autory se poprvé podepsal pod nalezení černé díry hvězdné hmotnosti ležící v sousední galaxii Velkém Magellanově mračnu. Vědci navíc zjistili, že hvězda, ze které černá díra vznikla, zmizela bez jakékoli známky silné exploze. Objev astronomové učinili díky šesti letům opakovaných pozorování pomocí dalekohledu VLT Evropské jižní observatoře.

"Našli jsme doslova jehlu v kupce sena," říká Tomer Shenar, který začal na studii pracovat na univerzitě KU Leuven v Belgii [1] a nyní je pracovníkem na pozici Marie-Curie Fellow při Amsterdam University v Nizozemí. I když byla v minulosti navržena řada podobných kandidátů na černé díry, členové tohoto týmu prohlašují, že se v tomto případě jedná o první 'spící' černou díru hvězdné hmotnosti mimo naši Galaxii, kterou se podařilo jednoznačně detekovat.

Černé díry hvězdné hmotnosti vznikají v závěrečné fázi vývoje hmotných hvězd při kolapsu způsobeném vlastní gravitací. V binárních systémech, kde dvě hvězdy obíhají kolem sebe, je výsledkem tohoto procesu černá díra, kolem které obíhá zářivý hvězdný souputník.

Pokud černá díra neprodukuje určité množství rentgenového záření, označujeme ji jako 'spící', protože právě na základě pozorování v rentgenové oblasti astronomové černé díry většinou nachází. "Když si uvědomíme, jak početné by podle výpočtů tyto objekty měly být, je zarážející, že vlastně žádné spící černé díry neznáme," upozorňuje spoluautor práce Pablo Marchant (KU Leuven). Nově nalezená černá díra je přinejmenším 9krát hmotnější než Slunce a obíhá kolem horké modré hvězdy o hmotnosti 25 Sluncí.

Spící černé díry je velmi obtížné zachytit, jelikož jen slabě interagují se svým okolím. "Binární hvězdné systémy s černou dírou hledáme již více než dva roky," říká spoluautorka Julia Bodensteiner (vědecká asistentka ESO, Německo). "Byla jsem nadšena, když jsem uslyšela o objektu VFTS 243, který je, podle mého názoru, nejpřesvědčivějším kandidátem, jakého dosud známe." [2]

Bohaté okolí mlhoviny Tarantula ve Velkém Magellanově oblaku

Aby vědci odhalili systém VFTS 243, prohledali v rámci této spolupráce přes 1 000 hvězd v mlhovině Tarantule, která se nachází ve Velkém Magellanově oblaku. Pátrali po hvězdách, které by mohly mít společníka v podobě černé díry. Prokázat, že se skutečně jedná o černou díru, je však extrémně obtížné, protože existuje mnoho alternativních vysvětlení výsledků pozorování.

"Jako vědec, který v posledních letech zpochybnil několik slibných kandidátů, jsem byl extrémně skeptický také ohledně tohoto objevu," přiznává Tomer Shenar. A podobného názoru byl také spoluautor práce Kareem El-Badry (Center for Astrophysics | Harvard & Smithsonian, USA). "Když mě Tomer požádal, abych nezávisle zkontroloval jeho závěry, měl jsem své pochybnosti. Ale nepodařilo se mi pro tato data najít přijatelné vysvětlení, které by neobsahovalo černou díru," vysvětluje Kareem El-Badry.

Objev rovněž nabídl členům týmu unikátní pohled na procesy, které doprovázejí zrod černých děr. Astronomové se domnívají, že černé díry hvězdné hmotnosti se tvoří při kolapsu jádra zanikající hmotné hvězdy, ale stále není jisté, zda je tento proces (vždy) doprovázen explozí supernovy.

"Zdá se, že hvězda, ze které vznikla černá díra VFTS 243, úplně zkolabovala zcela bez známek předchozí exploze," upozorňuje Tomer Shenar. "Důkazy pro tento scénář s 'přímým kolapsem' se objevily zcela nedávno, ale naše studie zřejmě přináší zatím nejlepší přímé indicie. A z toho plynou dalekosáhlé závěry pro vysvětlení původu splynutí černých děr, která ve vesmíru pozorujeme."

Černá díra VFTS 243 byla objevena s použitím šesti let pozorování mlhoviny Tarantule pomocí spektrografu FLAMES (Fibre Large Array Multi Element Spectrograph), který pracuje na dalekohledu ESO/VLT (Very Large Telescope) [3].

Přestože si tento tým v minulosti vysloužil přezdívku 'black hole police', jeho členové aktivně podporují kontrolu své práce, která byla publikována v časopise Nature Astronomy. Doufají také, že získané výsledky v budoucnu umožní objevit další černé díry hvězdné hmotnosti obíhající kolem hmotných hvězd, protože v naší Galaxii a Velkém i Malém Magellanově oblaku by podle odhadů měly takových objektů existovat tisíce.

"Samozřejmě očekávám, že další experti v oboru pečlivě prověří naši analýzu a pokusí se nabídnout alternativní modely," dodává Kareem El-Badry. "Je velmi vzrušující účastnit se tohoto projektu."

Poznámky

[1] Pracoval v týmu, který vedl Hugues Sana (KU Leuven's Institute of Astronomy)

[2] Samostatná studie autorů Laurent Mahy a kol., na které se podílela řada stejných spoluautorů, byla přijata k publikaci v Astronomy & Astrophysics. Oznamuje objev dalšího slibného kandidáta na hvězdnou černou díru v systému HD 130298 ležícím v naší Galaxii.

[3] Pozorování použitá v této studii pokrývají šest let. Skládají se z dat pořízených v rámci VLT FLAMES Tarantula Survey(přehlídka mlhoviny Tarantula dalekohledem VLT a spektrografem FLAMES, kterou mezi lety 2008 a 2009 vedl Chris Evans, United Kingdom Astronomy Technology Centre, STFC, Royal Observatory, Edinburgh; nyní European Space Agency ESA). Další data pocházejí z projektu Tarantula Massive Binary Monitoring programme (program monitorování hmotných dvojhvězd v mlhovině Tarantula, který vedl Hugues Sana, KU Leuven) a byla pořízena mezi lety 2012 a 2014.

Další informace

Výzkum byl prezentován v článku s názvem "An X-ray quiet black hole born with a negligible kick in a massive binary of the Large Magellanic Cloud", který byl zveřejněn v časopise Nature Astronomy (doi: 10.1038/s41550-022-01730-y).

Výzkum, který přinesl tyto výsledky, obdržel podporu Evropské vědecké rady (European Research Council) v rámci programu Evropské unie pro výzkum a inovace Horizont 2020 (grantová smlouva 772225: MULTIPLES) (PI: Sana).

Složení týmu: T. Shenar (Institute of Astronomy, KU Leuven, Belgium [KU Leuven]; Anton Pannekoek Institute for Astronomy, University of Amsterdam, Amsterdam, Nizozemí [API]), H. Sana (KU Leuven), L. Mahy (Royal Observatory of Belgium, Brussels, Belgie), K. El-Badry (Center for Astrophysics | Harvard & Smithsonian, Cambridge, USA [CfA]; Harvard Society of Fellows, Cambridge, USA; Max Planck Institute for Astronomy, Heidelberg, Německo [MPIA]), P. Marchant (KU Leuven), N. Langer (Argelander-Institut für Astronomie der Universität Bonn, Německo, Max Planck Institute for Radio Astronomy, Bonn, Německo [MPIfR]), C. Hawcroft (KU Leuven), M. Fabry (KU Leuven), K. Sen (Argelander-Institut für Astronomie der Universität Bonn, Germany, MPIfR), L. A. Almeida (Universidade Federal do Rio Grande do Norte, Natal, Brazílie; Universidade do Estado do Rio Grande do Norte, Mossoró, Brazílie), M. Abdul-Masih (ESO, Santiago, Chile), J. Bodensteiner (ESO, Garching, Německo), P. Crowther (Department of Physics & Astronomy, University of Sheffield, UK), M. Gieles (ICREA, Barcelona, Španělsko; Institut de Ciencies del Cosmos, Universitat de Barcelona, Barcelona, Španělsko), M. Gromadzki (Astronomical Observatory, University of Warsaw, Polsko [Warsaw]), V. Henault-Brunet (Department of Astronomy and Physics, Saint Mary's University, Halifax, Kanada), A. Herrero (Instituto de Astrofísica de Canarias, Tenerife, Španělsko [IAC]; Departamento de Astrofísica, Universidad de La Laguna, Tenerife, Španělsko [IAC-ULL]), A. de Koter (KU Leuven, API), P. Iwanek (Warsaw), S. Kozłowski (Warsaw), D. J. Lennon (IAC, IAC-ULL), J. Maíz Apellániz (Centro de Astrobiología, CSIC-INTA, Madrid, Španělsko), P. Mróz (Warsaw), A. F. J. Moffat (Department of Physics and Institute for Research on Exoplanets, Université de Montréal, Kanada), A. Picco (KU Leuven), P. Pietrukowicz (Warsaw), R. Poleski (Warsaw), K. Rybicki (Warsaw and Department of Particle Physics and Astrophysics, Weizmann Institute of Science, Izrael)…

Evropská jižní observatoř (ESO) umožňuje vědcům z celého světa objevovat tajemství vesmíru ku prospěchu všech. Navrhujeme, stavíme a provozujeme pozemní observatoře světové úrovně, které astronomové využívají k řešení vzrušujících otázek a šíření fascinace astronomií. Podporujeme mezinárodní spolupráci v astronomii. ESO byla založena jako mezivládní organizace v roce 1962 a dnes ji tvoří 16 členských států - Belgie, Česko, Dánsko, Finsko, Francie, Irsko, Itálie, Německo, Nizozemsko, Portugalsko, Rakousko, Španělsko, Švédsko, Švýcarsko, Velká Británie - a dvojice strategických partnerů - Chile, která hostí všechny observatoře ESO, a Austrálie. Ústředí ESO, návštěvnické centrum a planetárium ESO Supernova se nachází v blízkosti Mnichova v Německu, zatímco chilská poušť Atacama, úžasné místo s jedinečnými podmínkami pro pozorování oblohy, hostí naše dalekohledy. ESO provozuje tři observatoře: La Silla, Paranal a Chajnantor. Na hoře Paranal jsou to dalekohled VLT (Very Large Telescope) a interferometr VLTI (Very Large Telescope Interferometer), stejně jako dva přehlídkové teleskopy - VISTA pracující v infračervené oblasti a VST (VLT Survey Telescope) pro viditelné světlo. Na Observatoři Paranal bude ESO také hostit a provozovat pole teleskopů CTAS (Cherenkov Telesope Array South) pro detekci Čerenkovova záření v atmosféře - největší a nejcitlivější observatoř gama záření na světě. Společně s mezinárodními partnery provozuje ESO teleskopy pro milimetrovou a submilimetrovou oblast APEX a ALMA pracující na planině Chajnantor. Na hoře Cerro Armazones poblíž Paranalu stavíme nový dalekohled ELT (Extrémně velký dalekohled, Extremly Large Telescope) s primárním zrcadlem o průměru 39 m, který se stane "největším okem lidstva hledícím do vesmíru". Z našich kanceláří v Santiagu řídíme naši činnost v Chile a spolupráci s místními partnery a veřejností.

Odkazy

Kontakty

Petr Kabáth
národní kontakt
Astronomický ústav AV ČR, 251 65 Ondřejov, Česká republika
Email: eson-czech@eso.org

Jiří Srba
překlad
Email: srba@asu.cas.cz

Tomer Shenar
KU Leuven and University of Amsterdam
Leuven and Amsterdam, Belgium and The Netherlands
Email: t.shenar@uva.nl

Julia Bodensteiner
European Southern Observatory
Garching bei München, Germany
Tel.: +49-89-3200-6409
Email: julia.bodensteiner@eso.org

Kareem El-Badry
Center for Astrophysics | Harvard & Smithsonian
Cambridge, USA
Email: kareem.el-badry@cfa.harvard.edu

Pablo Marchant
KU Leuven
Leuven, Belgium
Tel.: +32 16 33 05 47
Email: pablo.marchant@kuleuven.be

Hugues Sana
KU Leuven
Leuven, Belgium
Tel.: +32 479 50 46 73
Email: hugues.sana@kuleuven.be

Bárbara Ferreira
ESO Media Manager
Garching bei München, Germany
Tel.: +49 89 3200 6670
Mobil: +49 151 241 664 00
Email: press@eso.org

Treking.cz - diskuze

Diskuse k tomuto článku

přidat názor


Reklama, turistika a výlety podle pohoří
Beskydy | Bílé Karpaty | Blatenská pahorkatina | Brdy | Broumovská vrchovina | Česká Kanada | České středohoří | České Švýcarsko | Český les | Český ráj | Děčínská vrchovina | Doupovské hory | Drahanská vrchovina | Džbán | Hanušovická vrchovina | Hornosvratecká vrchovina | Hostýnské vrchy | Chřiby | Javorníky | Jeseníky | Ještědsko-kozákovský hřbet | Jevišovická pahorkatina | Jizerské hory | Králický Sněžník | Krkonoše | Krušné hory | Křemešnická vrchovina | Křivoklátská vrchovina | Litenčická pahorkatina | Lužické hory | Nízký Jeseník | Novohradské hory | Orlické hory | Pálava | Podbeskydská pahorkatina | Podyjí | Rakovnická pahorkatina | Ralsko | Rychlebské hory | Slavkovský les | Slezské Beskydy | Smrčiny | Svitavská pahorkatina | Šluknovská pahorkatina | Šumava | Švihovská vrchovina | Vizovická vrchovina | Vlašimská pahorkatina | Vsetínské vrchy | Východolabská tabule | Zábřežská vrchovina | Zlatohorská vrchovina | Ždánický les | Železné hory | Žulovská pahorkatina | Belianské Tatry | Branisko | Bukovské vrchy | Burda | Cerová vrchovina | Čergov | Čierna hora | Chočské vrchy | Kremnické vrchy | Krupinská planina | Kysucké Beskydy | Laborecká vrchovina | Levočské vrchy | Ľubovnianska vrchovina | Malá Fatra | Malé Karpaty | Muránska planina | Myjavská pahorkatina | Nízké Tatry | Ondavská vrchovina | Oravská Magura | Oravské Beskydy | Ostrôžky | Pieniny | Podunajská pahorkatina | Pohronský Inovec | Polana | Považský Inovec | Revúcka vrchovina | Roháče | Slanské vrchy | Slovenský kras | Slovenský ráj | Spišská Magura | Beskydy | Stolické vrchy | Strážovské vrchy | Starohorské vrchy | Šarišská vrchovina | Štiavnické vrchy | Tribeč | Velká Fatra | Veporské vrchy | Vihorlat | Volovské vrchy | Vtáčnik | Vysoké Tatry | Východoslovenská rovina | Zemplínské vrchy | Žiar

Z posledních článků vybíráme

10.7.2022 / Radomír Hruška
Treky · Všechny barvy chorvatského Velebitu. Trek nejdelším pohořím bývalé Jugoslávie (1)

Chorvatské pohoří Velebit je svébytnou kapitolou mezi balkánskými horstvy. Na jednu stranu je velmi dobře známé kupříkladu dvojicí soutěsek v národním parku Paklenica, na stranu druhou však nabízí i naprosto …

7.7.2022 / Otakar Brandos
Trek · Velká Fatra botanická a medvědí safari. Květnové putování jižní části pohoří za největší karpatskou šelmou (2) | Fotogalerie k článku

Medvěd měl doslova svatou trpělivost, nafotil jsem na 50 snímků. Z toho bude řada dost dobře použitelných. Vracím se na salaš Smrekovica, budím Míšu a ukazuji ji nové fotky. No kdyby si nelehla zpátky do spacá …

4.7.2022 / Václav Vágenknecht
Treky · Přechod přes Čergov a Nízké Beskydy, trek na slovensko-polském pomezí (2)

Přestože je vrchol zalesněný a neposkytuje žádné rozhledy, nabízí výhledovou růžici, kříž a naučnou ceduli. Neschází ohniště, zřejmě tady občas někdo zabivakuje. Sestupujeme a dostáváme se do Cigánky. Vlastně, teď se …

27.6.2022 / Otakar Brandos
Památky · Kostel Nanebevzetí Panny Marie v Neratově, tip na výlet v Orlických horách

Kostel Nanebevzetí Panny Marie v Neratově v Orlických horách vstal z popela jako bájný fénix. A to doslova, vždyť v roce 1945, během závěrečných bojů II. světové války, kostel v Neratově vyhořel a svého, zatím stále jen …

23.6.2022 / Otakar Brandos
Trek · Velká Fatra botanická a medvědí safari. Květnové putování jižní části pohoří za největší karpatskou šelmou (1) | Fotogalerie k článku

Meteorologové předpovídají na konec května počasí všelijaké. Protože jim to zcela pravidelně "vychází" nedbáme těch "hrůz", které se mají dít na obloze, a vyrážíme s dcerou na Slovensko. Na Velkou Fatru. Je …

22.6.2022 / Otakar Brandos
Rozhledny · 26metrová rozhledna Feistův kopec, parádní vyhlídka u Olešnice v Orlických horách

Rozhlednu Feistův kopec nalezneme na stejnojmenném kopci (707 m) u Olešnice v Orlických horách. Rozhledna na Feistově kopci je z centra obce vzdálena jen asi kilometr, přivede nás k ní turistická značka …

20.6.2022 / Otakar Brandos
Příroda · Budníček menší (Phylloscopus collybita), drobný pěvec z čeledi budníčkovití (Phylloscopidae)

Budníček menší (Phylloscopus collybita), je drobný pěvec z čeledi budníčkovití (Phylloscopidae). A přestože je budníček menší drobnější než třeba vrabec, v lese jej rozhodně nepřeslechneme. Jeho monotónní …

20.6.2022 / Otakar Brandos
Rozhledny · Rozhledna na Vrchmezí v Orlických horách. Wieża Widokowa na Orlici, Duszniki-Zdrój

Na hraniční hoře Vrchmezí (1 084 m), která je v Polsku nazývána Orlica, byla v prosinci 2020 veřejnosti zpřístupněna nová rozhledna. Rozhledna Vrchmezí však není první takovouto stavbou na tomto vrcholu. První …

19.6.2022 / Otakar Brandos
Rozhledny · Rozhledna Velká Deštná, Orlické hory. Hezká vyhlídka na nejvyšší hoře pohoří

Na Velké Deštné (1 116 m), nejvyšší hoře Orlických hor, vyrostla v roce 2019 nová rozhledna. Ta nahradila starší dřevěnou rozhlednu, která spíše připomínala myslivecký posed. Rozhledna Velká Deštná …

Velký Roudný Úplněk Chata Horalka Strečno Beskydy, ubytování Soumrak Luční bouda Malá Fatra, ubytování Choustník Helfenburk Venušiny misky Hukvaldy Elbrus Afélium Zverovka Chalupská slať Šumava, ubytování Spacáky Mont Blanc Pluto Vosecká bouda Vysoký vodopád Cvilín Karlštejn Chata Šerlich Bouda Jelenka Pluto Jarní prázdniny Liška Matterhorn Hrad Lichnice Sirotčí hrádek Higgsův boson Opruzeniny Cumulonimbus Pohorky
Služby Horská seznamka Outdoor bazar Ztráty a nálezy Archiv článků Spolupracujeme Počasí Satelitní snímky Fotogalerie Turistická mapa Kalendář turistických akcí Treky České hory Slovenské hory Alpy Karpattreky Rumunské hory Ukrajinské Karpaty Asijské hory Severské země Turistika s dětmi Balkánské a evropské hory Ubytování Horské chaty, české hory Slovenské chaty Penziony, hotely Ubytování online Alpské chaty České kempy Slovenské kempy Chorvatské kempy Kempy, Slovinsko Ukrajina, Rumunské hory Výlety Skalní města a skály Naše vrcholy Rozhledny České hrady Slovenské hrady Jeskyně Vodopády Sedla a doliny Členění Slovenska Geomorfologické členění ČR Výlety Přehled našich pohoří Sopky v ČR Karpaty Alpy Ledovcová jezera Památky a zámky Větrné mlýny Čedičové varhany Viklany Bludné (eratické) balvany Ostatní Cestování, cestopisy Horolezectví Cykloturistika Snow Soutěže Příroda, fauna a flóra Vesmír, astronomie E-shop Testujeme Outdoor vybavení, poradna
TOPlist