Průvodce | Karpattreky | Horolezectví | Cykloturistika | Cestování | Lyžování | Příroda | Soutěže | Aktuality | Kalendář akcí | Napsat článek | Více…
Kontakty  Cookies  Ceník inzerce  RSS 
Treking.cz Hledat
Poslední aktualizace: 9.11.2018 , svátek má
Reklama
Treking > Vesmír > První spektrum exoplanety ve viditelném světle

První spektrum exoplanety ve viditelném světle

Nový způsob pozorování extrasolárních planet se slibnou budoucností

23.4.2015 | ESO 1517

Astronomům pracujícím na observatoři ESO/La Silla v Chile s přístrojem HARPS se podařilo pořídit první přímé spektrum exoplanety ve viditelném světle. Pozorování rovněž odhalilo nové vlastnosti dnes již ikonického objektu 51 Pegasi b - první extrasolární planety objevené u běžné hvězdy. Výsledky slibují této nové technice zářnou budoucnost, obzvláště ve spojení s novou generací přístrojů, jakým bude ESPRESSO navržený pro VLT a budoucí obří dalekohled E-ELT.

Představa exoplanety 51 Pegasi b

Exoplaneta 51 Pegasi b [1] obíhá kolem hvězdy 51 v souhvězdí Pegas a leží asi 50 světelných let daleko od Země. Objevena byla v roce 1995 a jedná se o první potvrzenou exoplanetu, která byla nalezena u běžné hvězdy podobné Slunci [2]. Planeta je rovněž považována za prototyp takzvaného 'horkého Jupiteru' (hot Jupiter). Třídy běžně se vyskytujících extrasolárních planet, které jsou velikostí a hmotností podobné Jupiteru, ale obíhají mnohem blíže kolem svých mateřských hvězd.

Od tohoto přelomového objevu bylo nalezeno a potvrzeno 1 200 planetárních systémů s více než 1 900 extrasolárními planetami. V roce 20. výročí svého objevu se však 51 Pegasi b vrací opět na scénu, aby přinesla nový pokrok ve výzkumu exoplanet.

Čtěte také: První exoplaneta se známou délkou dne, byla změřena perioda rotace…

Tým, který uvedené pozorování uskutečnil, vedl Jorge Martins [Instituto de Astrofísica e Ciencias do Espaço (IA) and the Universidade do Porto, Portugalsko], který v současnosti pracuje jako PhD student na observatořích ESO v Chile. Ke svým pozorováním astronomové použili přístroj HARPS pracující ve spojení s dalekohledem o průměru 3,6 m na observatoři La Silla (ESO 3.6-metre telescope).

V současnosti nejrozšířenější metodou studia extrasolárních planet je pozorování spektra mateřské hvězdy v okamžiku, kdy planeta přechází před jejím diskem. V tomto okamžiku část záření hvězdy prochází atmosférou planety. Tato technika je známá jako transmisní spektroskopie. Alternativní metoda využívá pozorování systému v okamžiku, kdy je z našeho pohledu planeta naopak schována za hvězdou. Tento postup přináší informace o teplotě exoplanety.

Hvězda 51 Pegasi v souhvězdí Pegas

Výhodou nové techniky je, že její použití nezávisí na tom, jestli planeta je takzvaně tranzitující (tedy jestli z našeho pohledu přechází před diskem hvězdy). Díky tomu je možné ji použít pro mnohem větší počet exoplanet. Umožňuje přímým pozorováním získat spektrum exoplanety ve viditelném světle a zjistit tak další informace o tělese, které jinými metodami odhalit nelze.

Spektrum mateřské hvězdy je použito jako šablona při hledání světla s podobnými vlastnostmi, u kterého se předpokládá, že bylo odraženo od planety obíhající kolem hvězdy. Jedná se však o velmi obtížný úkol, jelikož planety jsou mimořádně slabé ve srovnání s hvězdami.

Širokoúhlý pohled na oblohu kolem hvězdy 51 Peg

Signál planety se také lehce ztratí díky dalším efektům a zdrojům šumu [3]. Při uvážení všech možných nepříznivých okolností představuje úspěšná aplikace metody na pozorování planety 51 Pegasi b pomocí přístroje HARPS mimořádně důležitý krok potvrzující správnost celého konceptu.

Jorge Martins vysvětluje: "Tato detekční technika je z vědeckého pohledu mimořádně důležitá, jelikož umožňuje měřit skutečné hmotnosti planet a sklony jejich oběžných drah. A znalost těchto parametrů je naprosto nezbytná k pochopení vlastností celého systému. Zároveň nám umožňuje odhadnout, jaké množství světla planeta odráží (její reflektivitu, albedo) a tuto informaci využít k odvození vlastností atmosféry i povrchu tělesa."

Podařilo se zjistit, že Planeta 51 Pegasi b má hmotnost asi polovinu Jupiteru a její dráha je skloněna o 9° (vzhledem ke spojnici Země - hvězda 51 Peg) [4]. Zároveň se zdá, že planeta by mohla mít o něco větší průměr než Jupiter a že odráží větší množství světla. Jsou to typické vlastnosti horkého Jupiteru obíhajícího velmi blízko mateřské hvězdy, který je vystaven intenzivnímu záření hvězdy.

Přístroj HARPS sehrál při tomto testu nepostradatelnou úlohu. Fakt, že výsledky byly získány pomocí dalekohledu o průměru 3,6 m, který má při použití této techniky jen omezený rozsah aplikací, je pro astronomy dobrou zprávou. Technika, která je v současnosti k dispozici, bude postupně nahrazena ještě pokročilejšími přístroji na větších dalekohledech, jako jsou ESO/VLT (Very Large Telescope) nebo budoucí Evropský extrémně velký dalekohled E-ELT (European Extremely Large Telescope) [5].

"Dychtivě očekáváme první světlo pro nový spektrograf ESPRESSO, který bude pracovat ve spojení s dalekohledem VLT. Budeme tak schopni provádět ještě detailnější studie tohoto i jiných planetárních systémů," dodává spoluautor článku Nuno Santos (IA a Universidade do Porto).

Poznámky

[1] Hvězda 51 Pegasi i planeta 51 Pegasi b jsou zařazeny mezi objekty, které budou pojmenovány za přispění veřejnosti v rámci programu NameExoWorlds (PojmenujExoSvěty) organizovaného Mezinárodní astronomickou unií (IAU).

[2] Dříve byly objeveny jen dva objekty s povahou exoplanety, které však obíhají kolem pulsarů (pozůstatku po explozi hmotné hvězdy).

[3] Je to stejně náročné, jako byste zkoušeli zkoumat noční hmyz, létající kolem velmi vzdálené lampy veřejného osvětlení.

[4] To znamená, že dráha planety je v takové pozici, že se na ni ze Země díváme téměř zboku. Není to však dost na to, abychom mohli pozorovat přechody exoplanety přes disk hvězdy.

[5] Přístroj ESPRESSO na dalekohledu VLT (a později na ještě výkonnějších teleskopech, jako bude E-ELT) umožní významné zvýšení přesnosti i dosahu. Přinese tedy možnost detekovat menší exoplanety nebo detailněji prozkoumat tělesa jako 51 Pegasi b.

Další informace

Výzkum byl prezentován v článku "Evidence for a spectroscopic direct detection of reflected light from 51 Peg b" autorů J. Martins a kol., který byl zveřejněn 22. dubna 2015 ve vědeckém časopise Astronomy a Astrophysics.

Složení týmu: J. H. C. Martins (IA a Universidade do Porto, Porto, Portugalsko; ESO, Santiago, Chile), N. C. Santos (IA a Universidade do Porto), P. Figueira (IA a Universidade do Porto), J. P. Faria (IA a Universidade do Porto), M. Montalto (IA a Universidade do Porto), I. Boisse (Aix Marseille Université, Marseille, Francie), D. Ehrenreich (Observatoire de Geneve, Geneva, Switzerland), C. Lovis (Observatoire de Geneve), M. Mayor (Observatoire de Geneve), C. Melo (ESO, Santiago, Chile), F. Pepe (Observatoire de Geneve), S. G. Sousa (IA a Universidade do Porto), S. Udry (Observatoire de Geneve) a D. Cunha (IA a Universidade do Porto).

ESO je nejvýznamnější mezivládní astronomická organizace Evropy, která v současnosti provozuje jedny z nejproduktivnějších pozemních astronomických observatoří světa. ESO podporuje celkem 16 zemí: Belgie, Brazílie, Česká republika, Dánsko, Finsko, Francie, Itálie, Německo, Nizozemsko, Portugalsko, Rakousko, Španělsko, Švédsko, Švýcarsko, Velká Británie a hostící stát Chile.

ESO uskutečňuje ambiciózní program zaměřený na návrh, konstrukci a provoz výkonných pozemních pozorovacích komplexů umožňujících astronomům dosáhnout významných vědeckých objevů. ESO také hraje vedoucí úlohu při podpoře a organizaci celosvětové spolupráce v astronomickém výzkumu. ESO provozuje tři unikátní pozorovací střediska světového významu nacházející se v Chile: La Silla, Paranal a Chajnantor. Na Observatoři Paranal, nejvyspělejší astronomické observatoři světa pro viditelnou oblast, pracuje Velmi velký dalekohled VLT a také dva další přehlídkové teleskopy - VISTA a VST. Dalekohled VISTA pozoruje v infračervené části spektra a je největším přehlídkovým teleskopem na světě, dalekohled VST je největším teleskopem navrženým k prohlídce oblohy ve viditelné oblasti spektra.

ESO je významným partnerem revolučního astronomického teleskopu ALMA, největšího astronomického projektu současnosti. Nedaleko Paranalu v oblasti Cero Armazones staví ESO nový dalekohled E-ELT (European Extremely Large optical/near-infrared Telescope), který se stane "největším okem hledícím do vesmíru".

Odkazy

Kontakty

Viktor Votruba
národní kontakt
Astronomický ústav AV ČR, 251 65 Ondřejov, Česká republika
Email: votruba@physics.muni.cz

Jiří Srba
překlad
Hvězdárna Valašské Meziříčí, p. o., Česká republika
Email: jsrba@astrovm.cz

Jorge Martins
Instituto de Astrofísica e Ciencias do Espaço/Universidade do Porto
Porto, Portugal
Tel.: +56 2 2463 3087
Email: Jorge.Martins@iastro.pt

Nuno Santos
Instituto de Astrofísica e Ciencias do Espaço/Universidade do Porto
Porto, Portugal
Tel.: +351 226 089 893
Email: Nuno.Santos@iastro.pt

Stéphane Udry
Observatoire de l'Université de Geneve
Geneva, Switzerland
Tel.: +41 22 379 24 67
Email: stephane.udry@unige.ch

Isabelle Boisse
Aix Marseille Université
Marseille, France
Email: Isabelle.Boisse@lam.fr
Richard Hook
ESO Public Information Officer
Garching, Germany
Tel.: +49 89 3200 6655 Mobil: +49 151 1537 3591
Email: rhook@eso.org

Toto je překlad tiskové zprávy ESO eso1517. ESON -- ESON (ESO Science Outreach Network) je skupina spolupracovníku z jednotlivých členských zemí ESO, jejichž úkolem je sloužit jako kontaktní osoby pro lokální média.

Další související články:

+ Exoplanety. Zrození obří planety? Kandidát na exoplanetu pozorován v hvězdném lůně
+ Pořídil dalekohled VLT snímek dosud nejlehčí exoplanety?
+ Barnard 86, kaňka na zářící hvězdné obloze
+ IC 2177 mlhovina Racek aneb na křídlech racka
+ Směsice exotických hvězd, nový snímek hvězdokupy 47 Tucanae dalekohledem VISTA
+ Barevný vesmír - neuvěřitelné fotografie z vesmíru
+ Obrazy z vesmíru, mlhovina M 42 v Orionu
+ Prachové pásy reflexní mlhoviny M 78 v novém světle
+ Hvězda s chvostem, neočekávaný objev
+ Nejtěžší známá hvězda ve vesmíru
Treking.cz - diskuze

Diskuse k tomuto článku

přidat názor


Nejčtenější
Reklama
Výběr tras a cílů podle pohoří
Beskydy Bukovské vrchy
Bílé Karpaty Cerová vrchovina
Jeseníky Chočské vrchy
Jizerské hory Kysucké Beskydy
Králický Sněžník Malá Fatra
Krkonoše Muránska planina
Lužické hory Nízké Tatry
Orlické hory Roháče, Z. Tatry
Rychlebské hory Velká Fatra
Šumava Vysoké Tatry
Zábřežská vrchov. Další pohoří…
Reklama
Reklama
Výběr článků
Hory Výstup na Dom, aklimatizace na Allalinhorn a Weissmies
Hory Přední skála; skály, skalky a kameny Českomoravské vrchoviny (3)
Hory Höhenweg Sengsengebirge (1), rakouská hřebenovka Sengsengebirge
Hory Východ Slunce z Velkého Choče, zimní túra na nejvyšší horu Chočských vrchů
Reklama
Reklama
Témata našich článků…
Prášilské jezero Vysoké Tatry, ubytování Majláthova chata Hrad Helfštýn Krušné hory Zbojnícka chata Lesní bouda Kvarky Bouzov Balcarka Beckov Maroko Punkevní jeskyně Polárka Vartovka Wildspitze Štiavnické vrchy Cirrus Hrad Gýmeš Slunce Batohy Praděd
Regiony
Oblasti: Beskydy | Bílé Karpaty | Brdy | Broumovská vrchovina | Česká Kanada | České středohoří | České Švýcarsko | Český les | Český ráj | Doupovské hory | Drahanská vrchovina | Hanušovická vrchovina | Hornosvratecká vrchovina | Hostýnské vrchy | Chřiby | Javorníky | Jeseníky | Jevišovická pahorkatina | Jizerské hory | Králický Sněžník | Krkonoše | Krušné hory | Křivoklátská vrchovina | Litenčická pahorkatina | Lužické hory | Nízký Jeseník | Novohradské hory | Orlické hory | Pálava | Podyjí | Rakovnická pahorkatina | Ralsko | Rychlebské hory | Slavkovský les | Svitavská pahorkatina | Šluknovská pahorkatina | Šumava | Švihovská vrchovina | Vizovická vrchovina | Vlašimská pahorkatina | Vsetínské vrchy | Východolabská tabule | Zábřežská vrchovina | Zlatohorská vrchovina | Ždánický les | Železné hory | Žulovská pahorkatina | Branisko | Bukovské vrchy | Burda | Cerová vrchovina | Čergov | Čierna hora | Chočské vrchy | Kremnické vrchy | Krupinská planina | Kysucké Beskydy | Laborecká vrchovina | Levočské vrchy | Ľubovnianska vrchovina | Malá Fatra | Malé Karpaty | Muránska planina | Nízké Tatry | Ondavská vrchovina | Oravská Magura | Oravské Beskydy | Pieniny | Podunajská pahorkatina | Pohronský Inovec | Polana | Považský Inovec | Revúcka vrchovina | Roháče | Slanské vrchy | Slovenský kras | Slovenský ráj | Spišská Magura | Stolické vrchy | Strážovské vrchy | Súlovské skály | Šarišská vrchovina | Štiavnické vrchy | Tribeč | Velká Fatra | Veporské vrchy | Vihorlat | Volovské vrchy | Vtáčnik | Vysoké Tatry | Záhorie | Zemplínské vrchy
Reklama
Vybíráme z obsahu…
1. Turistika Železné hory křížem krážem. Lichnice, Vildštejn, Kočičí hrádek…
2. Turistická poradna Jídlo a pití na treku. Horský jídelníček a speciality z vaší kuchyně (2)
3. Rumunské Karpaty Apuseni je vhodné pre každého, Rumunsko a turistika
4. Naše vrcholy Komorní hůrka, jedna z nejmladších sopek v České republice
5. Chaty Bezručova chata. Chata KČT na Lysé hoře v Beskydech
6. Vesmír Hnědý trpaslík, záhadný objekt na pomezí planet a hvězd
7. Rozhledny Kurzova věž, rozhledna na Čerchově v Českém lese
Home Page | Časopis | Průvodce | Ceník inzerce | Soutěže | Seznamka | Kalendář akcí | Outdoor testy | Horské chaty | Fotogalerie | Archiv
Treky, turistika | Horolezectví | Cykloturistika | Cestování | Vesmír, astronomie | Turistická mapa online | Spolupracujeme
TOPlist