Průvodce | Karpattreky | Kalendář | Napsat článek | Reklama | Více… |
Poslední aktualizace: 19.5.2025
Treking > Vesmír > Největší sluneční bouře z roku 12 350 př. n. l. by nás poslala do dob petrolejových lamp

Největší sluneční bouře z roku 12 350 př. n. l. by nás poslala do dob petrolejových lamp

Sluneční superbouře o řád předčila slavnou Carringtonovu erupci (událost) z roku 1859

19.5.2025 | Otakar Brandos

Naše Slunce, žlutý trpaslík spektrální třídy G2V, je neuvěřitelný kliďas. Jeho výkon a aktivita, alespoň podle současných znalostí, kolísají jen velmi mírně. Vůbec se nedá srovnávat s takovými pruďasy jako jsou červení trpaslíci, kteří se řadí mezi eruptivní hvězdy. Přesto se tu a tam naše Slunce dokáže pořádně naštvat a porodit mohutnou erupci. Tak silnou bouři, že by dokázala celou naši technickou civilizaci knokautovat. Bylo by to ultimátní K. O., které by vyřadilo veškerou elektroniku, komunikací i elektrické přenosové soustavy! Taková bouře by nás vrátila někam před Edisona, Křižíka a Teslu, do dob petrolejových a plynových lamp.

Největší sluneční bouř

Dlouhou dobu byla největší zdokumentovanou (a jedinou přímo pozorovanou) sluneční bouří bouře z roku 1859, která je astronomům známá jako Carringtonova událost. V době 10. slunečního cyklu bylo na Slunci mezi 28. srpnem a 2. zářím 1859 pozorováno ohromné množství slunečních skvrn, které značí zvýšenou sluneční aktivitu. Před polednem 1. září pozorovali angličtí astronomové R. Ch. Carrington a nezávisle na něm R. Hodgson sluneční erupci, která byla doprovázena silným výronem koronální hmoty (CME). Ve dnech 1. a 2. září byly pozorovány polární záře i v nízkých zeměpisných šířkách, například v Karibiku, na Havaji či severoaustralském Queenslandu. Na severu USA si při nich mohli lidé dokonce číst noviny.

Carrington dal do souvislosti svá pozorování CME a měření fyzika B. Stewarta na magnetometru, který zaznamenal silnou geomagnetickou bouři. Po celé Evropě a Severní Americe byly vyřazeny telegrafní sítě, po telegrafních sloupech přeskakovaly elektrické výboje a operátoři byli opakovaně zasahováni geomagnetickou boří indukovanými elektrickými proudy. Dnes by to odnesly satelity na oběžné dráze, elektrické sítě a veškerá elektronika založená (nejen) na polovodičích. Počítače, chytré telefony, GPS. Tyto bouře působí podobně jako EMI (elektromagnetický impuls) při jaderném výbuchu.

Jak se naše znalosti zdokonalovaly, identifikovali badatelé událostí, jako byla ta Carringtonova z roku 1859, více. Dnes zná věda celkem devět takovýchto extrémních slunečních bouří, které jsou označovány jako Miyakeovy události, a které se odehrály v posledních 15 000 letech. Další velké známé sluneční bouře doprovázené slunečními částicemi se odehrály kolem let 994 n. l., 663 př. n. l., 5 259 př. n. l. a 7 176 př. n. l.

Ozón

Dvě z nejsilnějších známých slunečních bouří se odehrály docela "nedávno". Stalo se tak v letech 775 n. l. (dosud byla nejsilnější známou, studie je popsána v časopise Earth and Planetary Science Letters) a 993 n. l. Tyto dvě události předčila sluneční bouře z roku 12 350 př. n. l. Byla asi dvakrát silnější než dvě posledně zmíněné a asi o řád silnější, než událost Carringtonova. Z doby satelitů je nejsilnější událostí sluneční bouře z roku 2005, která však byla (pro srovnání) asi 500× slabší než ta z roku 12 350 př. n. l.

Tato 14 375 let stará sluneční erupce by byla smrtící pro veškerou elektroniku. Byl by to hotový masakr. Takováto erupce by nás totálně vyřadila z dnešního života. Sbohem televize, sbohem internet, auta nacpaná čipy až k prasknutí také papá… Mnoho lidi by se nedostalo ani domů (nebo z domu), protože elektronický zámek, nefungovaly by banky, shořely by solární panely i baterie, platební terminály by byly k ničemu, nelétala by letadla. To jen pro hrubou představu, jak "poroučíme" klimatu, planetě i vesmíru… Obdobu následků sluneční superbouře si nedávno vyzkoušeli Španělé s Portugalci během jednodenního blackoutu na Pyrenejském poloostrově.

Někdo může namítnout - a není to jen strašení? Jak to víme? Ne, není to strašení. Na rozdíl od tvrzení zelenorudých gryndýlostických oteplalistů jsou popisované události přímo zdokumentované. Samozřejmě že ne přímo, vždyť kdo by je v roce 12 350 před naším letopočtem mohl popsat, že. Přímá instrumentální měření sluneční aktivity započala totiž až ve století 17. Počítáním slunečních skvrn. Tak jak to tedy víme? Díky tzv. proxy datům, záznamům, které jsou přímo vepsány například v letokruzích, v radiokarbonu. Ano, onom "ohavném" uhlíku, avšak uhlíku 14 (14C).

Letokruhy

A právě ona událost, sluneční superbouře ze sklonku poslední doby ledové, je díky uhlíku 14 naprosto zřetelně vepsána do dřeva kmenů starobylých stromů. Jistěže tak staré stromy na Zemi nemáme. Eduard Bard z College de France spolu s kolegy jej analyzoval v částečně fosilizovaném dřevě nalezeném v sedimentech na březích řeky Drouzet ve francouzských Alpách. Uhlík 14 (14C) totiž vzniká v atmosféře neustále v důsledku dopadajícího slunečního záření, částic slunečního větru. Ale jestliže Slunce porodí superbouři, dendrochronologie ji snadno pozná podle výrazně zvýšené koncentrace 14C v daném letokruhu. I přes nějaký ten poločas rozpadu radiokarbonu…

Sluneční superbouře nemají ale vliv jen na elektroniku, elektrické rozvody a obecně na naše technická udělátka. Ony přímo ovlivňují i biosféru a patrně i klima. Nejenže mají přímý vliv na ozónovou vrstvu nacházející se vy výškách mezi 15 až 35 km, tu vrstvu, která nás chrání před ultrafialovým (UV) zářením. Vysokoenergetické částice slunečního větru (obvykle nabité protony) zřejmě dokáží měnit chemii atmosféry. Sluneční částicové události (SPE) mohou také ovlivňovat biologický život, například vlivem zvýšeného UV záření na DNA. Dopady takovýchto SPE mohou být o to závažnější, dochází-li například k oslabení geomagnetického pole. Třeba v době přepólování.

Naše civilizace je opravdu neobyčejně křehká. Stačí jedna pořádná sluneční bouře, extrémní erupce, a máme po machrování. Na rozdíl od gryndýlistické uhlíkově-oteplalistické hypotézy, která není ničím jiným, než podvodem na naše pěněženky a způsob života, se tímto závažným nebezpečím nikdo vážně nezabývá. Jasně, dochází k tomu v průměru asi jednou za tisíciletí, v našem čtyřletém volebním období k tomu určitě "nemůže" dojít…

Použité zdroje

Instagram Youtobe X
Reklama, turistika a výlety podle pohoří
Beskydy | Bílé Karpaty | Blatenská pahorkatina | Brdy | Broumovská vrchovina | Česká Kanada | České středohoří | České Švýcarsko | Český les | Český ráj | Děčínská vrchovina | Doupovské hory | Drahanská vrchovina | Džbán | Hanušovická vrchovina | Hornosvratecká vrchovina | Hostýnské vrchy | Chřiby | Javorníky | Jeseníky | Ještědsko-kozákovský hřbet | Jevišovická pahorkatina | Jizerské hory | Králický Sněžník | Krkonoše | Krušné hory | Křemešnická vrchovina | Křivoklátská vrchovina | Litenčická pahorkatina | Lužické hory | Nízký Jeseník | Novohradské hory | Orlické hory | Pálava | Podbeskydská pahorkatina | Podyjí | Rakovnická pahorkatina | Ralsko | Rychlebské hory | Slavkovský les | Slezské Beskydy | Smrčiny | Svitavská pahorkatina | Šluknovská pahorkatina | Šumava | Švihovská vrchovina | Vizovická vrchovina | Vlašimská pahorkatina | Vsetínské vrchy | Východolabská tabule | Zábřežská vrchovina | Zlatohorská vrchovina | Ždánický les | Železné hory | Žulovská pahorkatina | Belianské Tatry | Branisko | Bukovské vrchy | Burda | Cerová vrchovina | Čergov | Čierna hora | Chočské vrchy | Kremnické vrchy | Krupinská planina | Kysucké Beskydy | Laborecká vrchovina | Levočské vrchy | Ľubovnianska vrchovina | Malá Fatra | Malé Karpaty | Muránska planina | Myjavská pahorkatina | Nízké Tatry | Ondavská vrchovina | Oravská Magura | Oravské Beskydy | Ostrôžky | Pieniny | Podunajská pahorkatina | Pohronský Inovec | Polana | Považský Inovec | Revúcka vrchovina | Roháče | Slanské vrchy | Slovenský kras | Slovenský ráj | Spišská Magura | Beskydy | Stolické vrchy | Strážovské vrchy | Starohorské vrchy | Šarišská vrchovina | Štiavnické vrchy | Tribeč | Velká Fatra | Veporské vrchy | Vihorlat | Volovské vrchy | Vtáčnik | Vysoké Tatry | Východoslovenská rovina | Zemplínské vrchy | Žiar




Z posledních článků vybíráme

8.5.2025 / Otakar Brandos
Příroda · Racek žlutonohý (Larus fuscus; Linnaeus, 1758), slovensky čajka tmavá, je statný a hojný pták z čeledi rackovití (Laridae) a řádu dlouhokřídlí (Charadriiformes)

Hláska

Racek žlutonohý (Larus fuscus; Linnaeus, 1758), slovensky čajka tmavá, je statný a hojný pták obývající především západoevropské a severoevropské pobřeží. Racek žlutonohý je pták z čeledi rackovití …

8.5.2025 / Otakar Brandos
Treking · Palkovické hůrky a hrad Hukvaldy, Kopřivnice, Bílá hora, Štramberk a Štramberská Trůba. Podbeskydská pahorkatina, dubnový vandr po rozhlednách a známých středověkých hradech (2) | Fotogalerie k článku

Štramberská Trůba

Ráno je opět jako malované. Již před sedmou "velím" k odchodu a v sedm jsme již skutečně na cestě. Dnešní trasa má téměř 29 kilometrů a více než 800metrové převýšení. Na pohoří, které je nazýváno pahorkatinou …

7.5.2025 / David Matulík
Hrady, památky · Kadaň, původně raně gotický hrad z 13. století a město s dochovanými městskými hradbami. Tip na výlet v západních Čechách na pomezí Mostecké pánve a Doupovských hor

Kadaň

Do města Kadaň jsme přijeli autem, které jsme nechali zaparkované na náměstí. Nejdříve jsme navštívili místní infocentrum a poté se vydali na prohlídku městem. Začali jsme Katovou uličkou. Je to nejužší …

5.5.2025 / Otakar Brandos
Treking · Slezské Beskydy, přechod nejvyšších vrcholů pohraničního hřebene i s návštěvou Polska (3): Wisła Głębce, przełęcz Łączęcko, Chata (schronisko) na Stožku, Filipka a Návsí | Fotogalerie k článku

Slezské Beskydy

Ráno je opět chladné, prostě typicky dubnové. Hvězdy v noci hezky svítily, východ sluníčka byl ale takový rozpačitý, protože se obloha nad ránem částečně zatáhla. Přesto obloha slibuje další hezký a slunný …

2.5.2025 / Otakar Brandos
Treking · Pulčínské skály a Hradisko, Šerklava, Valašská Kyčera, Makyta, Antarik a rozhledna Čubův kopec. Čundr přes Javorníky, Bílé Karpaty a Vizovickou vrchovinu na přelomu dubna a května (1) | Fotogalerie k článku

Velká Čantoryje

Výhled počasí vypadá příznivě, je čas vyrazit na Valašsko na dlouho odkládanou trasu na pomezí Javorníků, Bílých Karpat a Vizovické vrchoviny. O víkendu hrozí podle dlouhodobého výhledu silné bouřky a …

2.5.2025 / Otakar Brandos
Rozhledny · Drnovická vyhlídka (515 m), rozhledna nad obcí Drnovice a nedaleko památníku Ploština. Tip na výlet ve Vizovické vrchovině

Drnovická vyhlídka

Drnovická vyhlídka je asi 7,5 metru vysoká dřevěná rozhledna nad obcí Drnovice. Rozhledna Drnovická vyhlídka je přístupná po silničce z Drnovic a nebo od památníku na Ploštině, který je odsud asi půl kilometru …

28.4.2025 / Otakar Brandos
Treking · Slezské Beskydy, přechod nejvyšších vrcholů pohraničního hřebene i s návštěvou Polska (2). Velká Čantoryje, Velký Sošov, schroniska (chaty) Soszów a Stožek, Velký Stožek a Kyčera, Kubalonka | Fotogalerie k článku

Velká Čantoryje

Ráno vysvitlo sluníčko a přestože je docela zima, vylézám ze spacáku rychle a již před sedmou ranní jsem na cestě. Přes rozcestí Gora CZ/PL (600 m) směřuji po červené turistické značce víceméně podél …

26.4.2025 / Otakar Brandos
Treking · Podbeskydská pahorkatina, dubnový vandr po rozhlednách a známých středověkých hradech (1). Výstup na nejvyšší horu Skalka, Kubánkov v Palkovických hůrkách a rozhledna Panorama | Fotogalerie k článku

Ondřejníček

Neuběhl ani týden a opět stojím na startu dalšího treku. Oproti třem předchozím akcím nejsem sám, společnost mi dělají Aljoša a Béďa. No měli jsme původně být čtyři. Dejv se raději ani nepokoušel dostavit …

26.4.2025 / Otakar Brandos
Treking · Slezské Beskydy, přechod nejvyšších vrcholů pohraničního hřebene i s návštěvou Polska (1). Třinec, vápenné pece ve Vendryni, Ostrý vrch a útulna Nýdek

Hraniční hřeben

Slezské Beskydy jsou malebným pohořím na česko - polské hranici. Jako nejvyšší vrchol se u nás často uvádí Velká Čantoryje (994 m), za skutečně nejvyšším vrcholem Skrzyczne (1 257 m) bychom ale museli hlouběji …

25.4.2025 / Ondřej Havelka
Cestování · Náboženství starověkého Egypta. Stručná historie bohů

Egypt

Egyptská mytologie je velmi složitá a košatá, figuruje v ní velké množství bohů, kteří měli obdobnou, nebo dokonce stejnou funkci. Bylo dokonce více bohů, kteří si činili nárok být nejvyšším a nejstarším bohem. Pro …

25.4.2025 / Stanislav Komárek
Příroda · Těšíňanka a těšínit. Kterak město na hranici dalo název dvěma různým přírodninám

Hvězdnatec zubatý

Těšín, jedno z nejstarších měst ve Slezsku je už více než století rozděleno hranicí na města dvě. Ale ať už se jedná o jeho českou anebo polskou část, kolik jiných měst se může pochlubit tím, že je po nich nazvána …

Steblová skala Úplněk Chata Arnika Strečno Jeseníky, ubytování Východ Slunce Bouda Jelenka Nízké Tatry, ubytování Bezděz Házmburk Venušiny misky Šomoška Elbrus Apogeum Téryho chata Mohelenská step Orlické hory, ubytování Spacáky Mont Blanc Mléčná dráha Štefánička Šútovský vodopád Zubštejn Karlštejn Kamenná chata Ďurková Uran Jarní prázdniny Ledňáček Wildspitze Hrad Lichnice Veveří Pozitron Batohy Cumulonimbus Trekové boty
Služby Horská seznamka Outdoor bazar Ztráty a nálezy Archiv článků Spolupracujeme Počasí Satelitní snímky Fotogalerie Turistická mapa Kalendář turistických akcí Treky České hory Slovenské hory Alpy Karpattreky Rumunské hory Ukrajinské Karpaty Asijské hory Severské země Turistika s dětmi Balkánské a evropské hory Ubytování Horské chaty, české hory Slovenské chaty Penziony, hotely Ubytování online Alpské chaty České kempy Slovenské kempy Chorvatské kempy Kempy, Slovinsko Ukrajina, Rumunské hory Výlety Skalní města a skály Naše vrcholy Rozhledny České hrady Slovenské hrady Jeskyně Vodopády Sedla a doliny Členění Slovenska Geomorfologické členění ČR Výlety Přehled našich pohoří Sopky v ČR Karpaty Alpy Ledovcová jezera Památky a zámky Větrné mlýny Čedičové varhany Viklany Bludné (eratické) balvany Ostatní Cestování, cestopisy Horolezectví Cykloturistika Snow Soutěže Příroda, fauna a flóra Vesmír, astronomie Produkty Testujeme Outdoor vybavení, poradna
TOPlist