Pozorované prstencové galaxie jsou pravděpodobně nestabilními útvary. Jejich odhadovaná životnost nepřesahuje 100 miliónů roků. Pozorují se v párech jako členové interagujícího galaktického systému. Obvykle s eliptickými pekuliárními galaxiemi.

Hoagův objekt

Jde o velice zajímavé a dynamické objekty, které mohou mnoho napovědět o vývoji galaxií a soustav galaxií. Podle současných teorií vzniká prstencová galaxie po průniku galaxie kosmickým vetřelcem, jinou galaxií. Vzniknuvši rázová vlna, která se šíří od centra galaxie k její periferii, odvrhne všechen galaktický materiál do periferních oblastí. Zároveň nastartuje velice bouřlivou hvězdotvorbu. Mnohem překotnější než v aktivních spirálních galaxiích.

Čtěte také: Seyfertovy galaxie: Galaxie s malým, ale jasným a velice aktivním jádrem

Jedná se o mimořádně vzácný typ objektů. Astronomové odhadují, že prstencové galaxie mají zastoupení jen asi 0,1 %, tedy jen jedna z tisíce galaxií by mohla být prstencová. V Arpově katalogu je jich katalogizovaných jen 5. Dnes astronomové znají jen několik desítek těchto galaxií, takže spirálních galaxií je ve vesmíru skutečně jako šafránu.

Za prototyp prstencové galaxie je vydáván Mayallův objekt. Jedná se o galaxii Arp 148 s průměrem asi 176 000 světelných let. Nachází se na severní obloze v souhvězdí Velké medvědice ve vzdálenosti asi 450 až 500 miliónů světelných let od Země.

Mayallův objekt

Dalším zajímavým příkladem prstencové galaxie je Hoagův objekt v souhvězdí Hada. Jedná se o galaxii s průměrem asi 120 000 světelných let, která je od nás vzdálena okolo 600 miliónů světelných let. Galaxii objevil v roce 1950 Art Hoag, který tuto prstencovou galaxii původně pokládal za planetární mlhovinu. Nejdetailnější a nejkrásnější snímek Hoagova objektu pořídil v roce 2001 kosmický teleskop Hubble (HST).

Další prstencovou galaxií je (pravděpodobně) i důvěrně známá galaxie M 104 Sombrero. To, že se zřejmě jedná o prstencovou galaxii zjistil až Spitzerův teleskop. Za další spirální galaxií, Arp 147, se musíme přesunout do souhvězdí Velryby. Arp 147 se nachází ve vzdálenosti asi 440 miliónů světelných let od Země. Jedná se o silný rentgenový zdroj. Zdroji rentgenového záření jsou zřejmě horké hvězdy v závěrečných fázích vývoje, které se hroutí do podoby neutronových hvězd a nebo černých děr.

NGC 660

A aby snad ryby nezáviděly savcům, velrybám, tak i v souhvězdí Ryb je známa spirální galaxie. Jedná se o objekt NGC 660, který je od nás, ve srovnání s předchozími prstencovými galaxiemi, doslova za humny. "Pouhých" 20 miliónů světelných let. Průměr této galaxie je nějakých 50 000 světelných let.

Další zajímavá spirální galaxie se nachází v souhvězdí Sochaře na jižní obloze. Tato galaxie je nazvána Kolo s loukotěmi a je pravděpodobně důsledkem obří kosmické kolize tří galaxií. Od Země je tato galaxie vzdálena asi 400 miliónů světelných let. Další prstencové galaxie nalezneme v souhvězdí Plachet aj.

Použité zdroje:

Chaty Pokud přemýšlíte, kde se na svých cestách ubytovat a chcete mít pro sebe, pro rodinu nebo své přátele dostatek soukromí, pak pro vás máme možnost pronájmů chat a chalup přímo od majitele. Na další stránce si vyberte preferovanou oblast a nebo konkrétní objekt, který vás zajímá.