Průvodce |
Karpattreky |
Horolezectví |
Cykloturistika |
Cestování |
Lyžování |
Příroda |
Soutěže |
Aktuality |
Zajímavosti |
Kalendář |
Napsat článek |
Reklama |
Více… |
|
 |
||
| Poslední aktualizace: 12.1.2024 | , svátek má |
OOdhalena další planeta u nejbližší hvězdy Proximy CentauriNově objevená planeta dostala označení Proxima d10.2.2022 | ESP2202
Tým astronomů využívající dalekohled VLT na Evropské jižní observatoři (ESO) v Chile nalezl důkazy přítomnosti další planety obíhající kolem hvězdy Proxima Centauri. Tento kandidát na novou exoplanetu je již třetím tělesem objeveným v tomto systému a zatím nejlehčím známým objektem na oběžné dráze kolem Slunci nejbližší sousední hvězdy. S hmotností pouhé čtvrtiny Země patří Proxima d k nejlehčím extrasolárním planetám, jaké byly dosud odhaleny. |
|
|
"Tento objev ukazuje, že náš nejbližší hvězdný soused je patrně obklopen řadou zajímavých nových světů, které jsou již dnes v dosahu našich přístrojů a v budoucnosti je budeme podrobně zkoumat," vysvětluje astronom Joao Faria (Instituto de Astrofísica e Ciencias do Espaço, Portugalsko), vedoucí autor studie, která byla publikována v prestižním vědeckém časopise Astronomy & Astrophysics. Nově objevená planeta dostala označení Proxima d. Obíhá kolem hvězdy Proxima Centauri
jednou za 5 dní ve vzdálenosti asi 4 miliony kilometrů, tedy zhruba 10krát blíž, než se
V systému Proxima Centauri jsou již známy dvě další planety: Proxima b o hmotnosti srovnatelné se Zemí, která obíhá v obyvatelné zóně kolem hvězdy jednou za 11 dní, a dosud nepotvrzený kandidát Proxima c, kterému oběh trvá plných 5 let. Proxima b byla objevena před několika lety pomocí přístroje HARPS a dalekohledu ESO s primárním zrcadlem o průměru 3,6 metru (ESO 3.6-metre telescope), který pracuje na Observatoři La Silla. Existence této planety byla potvrzena v roce 2020 pozorováním hvězdy Proxima Centauri novým, ještě přesnějším, přístrojem ESPRESSO (Echelle SPectrograph for Rocky Exoplanets and Stable Spectroscopic Observations) pro dalekohled ESO/VLT s primárním zrcadlem o průměru 8,2 metru. 
Již během těchto pozorování si astronomové povšimli známek signálu, který mohl být způsoben dalším tělesem s oběžnou periodou asi 5 dní. Vzhledem k tomu, že signál byl velmi slabý, museli členové týmu provést další následná pozorování, opět přístrojem ESPRESSO, aby potvrdili, že se skutečně jedná o planetu a ne pouze o poruchy vyvolané chováním hvězdy samotné. "Když jsme získali nová pozorování, byli jsme schopni potvrdit, že signál skutečně způsobuje nový kandidát na exoplanetu," říká Joao Faria. "Byla to vzrušující výzva detekovat takto slabý signál a díky tomu objevit novou exoplanetu tak blízko Zemi." Při hmotnosti asi čtvrtiny Země je Proxima d dosud nejlehčí extrasolární planetou, jaká byla zaznamenána metodou měření radiálních rychlostí. Předčí v tomto ohledu dokonce i objekt nedávno nalezený v planetárním systému L 98-59. Technika pozorování je založena na sledování drobných periodických změn pohybu hvězdy způsobených vzájemným gravitačním působením při oběhu planety. Efekt, který Proxima d vyvolává, je však tak malý, že hvězda se díky němu pohybuje od nás a k nám rychlostí jen 40 centimetrů za sekundu (asi 1,44 kilometru za hodinu). 
"Jedná se o velmi důležitý milník," upozorňuje Pedro Figueira, vědecký specialista ESO pracující s přístrojem ESPRESSO. "Ukazuje se, že metoda měření radiálních rychlostí má potenciál odhalit celou populaci málo hmotných exoplanet srovnatelných se Zemí, u kterých se předpokládá, že patří k nejpočetnějším v Galaxii a které mohou potenciálně udržet prostředí vhodné pro život, jak ho známe." "Tento výsledek jednoznačně ukázal, čeho je přístroj ESPRESSO schopen. Žasnu, když si představím, co všechno může v budoucnu objevit," dodává Joao Faria. K pátrání po cizích světech pomocí zařízení ESPRESSO se v budoucnosti zapojí také nový dalekohled ELT (Extremely Large Telescope), který ESO buduje v chilské poušti Atacama. ELT se stane zásadním přístrojem pro objevování a studium mnoha dalších planet v okolí blízkých hvězd. Další informaceVýzkum byl prezentován v článku s názvem "A candidate short-period sub-Earth orbiting Proxima Centauri" (doi:10.1051/0004-6361/202142337), který byl publikován ve vědeckém časopise Astronomy & Astrophysics. Složení týmu: J. P. Faria (Instituto de Astrofísica e Ciencias do Espaço, Universidade do Porto, Portugalsko [IA/UPorto], Centro de Astrofísica da Universidade do Porto, Portugalsko [CAUP] a Departamento de Física e Astronomia, Faculdade de Ciencias, Universidade do Porto, Portugalsko [FCUP]), A. Suárez Mascareno (Instituto de Astrofísica de Canarias, Tenerife, Španělsko [IAC], Departamento de Astrofísica, Universidad de La Laguna, Tenerife, Španělsko [IAC-ULL]), P. Figueira (European Southern Observatory, Santiago, Chile [ESO-Chile], IA-Porto), A. M. Silva (IA-Porto, FCUP) M. Damasso (Osservatorio Astrofisico di Torino, Itálie [INAF-Turin]), O. Demangeon (IA-Porto, FCUP), F. Pepe (Département d'astronomie de l'Université de Geneve, Švýcarsko [UNIGE]), N. C. Santos (IA-Porto, FCUP), R. Rebolo (Consejo Superior de Investigaciones Científicas, Madrid, Španělsko [CSIC], IAC-ULL, IAC), S. Cristiani (INAF - Osservatorio Astronomico di Trieste, Itálie [OATS]), V. Adibekyan (IA-Porto), Y. Alibert (Physics Institute of University of Bern, Švýcarsko), R. Allart (Department of Physics, and Institute for Research on Exoplanets, Université de Montréal, Kanada, UNIGE), S. C. C. Barros (IA-Porto, FCUP), A. Cabral (Instituto de Astrofísica e Ciencias do Espaço, Faculdade de Ciencias da Universidade de Lisboa, Portugalsko [IA-Lisboa], Faculdade de Ciencias da Universidade de Lisboa, Portugalsko [FCUL]), V. D'Odorico (OATS, Institute for Fundamental Physics of the Universe, Trieste, Itálie [IFPU], Scuola Normale Superiore, Pisa, Itálie) P. Di Marcantonio (OATS), X. Dumusque (UNIGE), D. Ehrenreich (UNIGE), J. I. González Hernández (IAC-ULL, IAC), N. Hara (UNIGE), J. Lillo-Box (Centro de Astrobiología (CAB, CSIC-INTA), Depto. de Astrofísica, Madrid, Španělsko), G. Lo Curto (European Southern Observatory, Garching bei München, Německo [ESO], ESO-Chile) C. Lovis (UNIGE), C. J. A. P. Martins (IA-Porto, Centro de Astrofísica da Universidade do Porto, Portugalsko), D. Mégevand (UNIGE), A. Mehner (ESO-Chile), … Evropská jižní observatoř (ESO) umožňuje vědcům z celého světa objevovat tajemství vesmíru ku prospěchu všech. Navrhujeme, stavíme a provozujeme pozemní observatoře světové úrovně, které astronomové využívají k řešení vzrušujících otázek a šíření fascinace astronomií. Podporujeme mezinárodní spolupráci v astronomii. ESO byla založena jako mezivládní organizace v roce 1962 a dnes ji tvoří 16 členských států - Belgie, Česko, Dánsko, Finsko, Francie, Irsko, Itálie, Německo, Nizozemsko, Portugalsko, Rakousko, Španělsko, Švédsko, Švýcarsko, Velká Británie - a dvojice strategických partnerů - Chile, která hostí všechny observatoře ESO, a Austrálii. Ústředí ESO, návštěvnické centrum a planetárium ESO Supernova, se nachází v blízkosti Mnichova v Německu, zatímco chilská poušť Atacama, úžasné místo s jedinečnými podmínkami pro pozorování oblohy, hostí naše dalekohledy. ESO provozuje tři observatoře: La Silla, Paranal a Chajnantor. Na hoře Paranal jsou to dalekohled VLT (Very Large Telescope) a interferometr VLTI (Very Large Telescope Interferometer), stejně jako dva přehlídkové teleskopy - VISTA pracující v infračervené oblasti a VST (VLT Survey Telescope) pro viditelné světlo. Na Observatoři Paranal bude ESO také hostit a provozovat pole teleskopů CTAS (Cherenkov Telesope Array South) pro detekci Čerenkovova záření v atmosféře - největší a nejcitlivější observatoř gama záření na světě. Společně s mezinárodními partnery provozuje ESO teleskopy pro milimetrovou a submilimetrovou oblast APEX a ALMA pracující na planině Chajnantor. Na hoře Cerro Armazones poblíž Paranalu stavíme nový dalekohled ELT (Extrémně velký dalekohled, Extremly Large Telescope) s primárním zrcadlem o průměru 39 m, který se stane "největším okem lidstva hledícím do vesmíru". Z našich kanceláří v Santiagu řídíme naši činnost v Chile a spolupráci s místními partnery a veřejností. Odkazy
KontaktyPetr Kabáth |
|
ve 