Průvodce | Karpattreky | Horolezectví | Cykloturistika | Cestování | Lyžování | Příroda | Soutěže | Aktuality | Zajímavosti | Kalendář | Napsat článek | Reklama | Více… |
Treking.cz
Poslední aktualizace: 19.11.2022 , svátek má
Treking > Vesmír > Prastaré srdce Galaxie - kulová hvězdokupa ve středu Galaxie

Prastaré srdce Galaxie - kulová hvězdokupa ve středu Galaxie

VISTA objevila pozůstatky dávné kulové hvězdokupy

12.10.2016 | ESO 1636

Pomocí přehlídkového dalekohledu pro infračervenou oblast ESO/VISTA se astronomům podařilo ve středu Galaxie poprvé nalézt prastaré stálice, které označují jako typ RR Lyrae. Tyto hvězdy se obvykle nacházejí v populacích starších než 10 miliard let. Objev ukazuje, že výduť naší Galaxie pravděpodobně vznikla postupným sléváním prvotních hvězdokup. Objevené stálice by tak mohly představovat pozůstatky jedné z nejhmotnějších a nejstarších přeživších hvězdokup celé Galaxie.

Proměnné hvězdy nedaleko centra Galaxie

Dante Minniti (Universidad Andres Bello, Santiago, Chile) a Rodrigo Contreras (Pontificia Universidad Católica de Chile, Santiago, Chile) se svým týmem využili pozorování získaná v rámci veřejného přehlídkového programu VVV (Variables in the Via Lactea) pomocí teleskopu pro infračervenou oblast spektra ESO/VISTA (VISTA infrared survey telescope) k pečlivému průzkumu centrální části naší Galaxie.

Díky sledování infračerveného elektromagnetického záření, které prochází oblastmi naplněnými kosmickým prachem lépe než viditelné světlo, v mimořádných podmínkách observatoře ESO/Paranal (ESO's Paranal Observatory), se členům týmu podařilo získat dosud nejčistější pohled do této oblasti oblohy. V srdci Galaxie přitom nalezli více než desítku dosud neznámých prastarých hvězd typu RR Lyrae.

Čtěte také: Kulové hvězdokupy: Stáří, hmotnosti a průměry kulových hvězdokup…

Centrální oblasti Galaxie jsou hvězdami zaplněny velmi hustě - což je běžné u mnoha galaxií, ale pouze v případě té naší je střed dostatečně blízko pro podrobnější průzkum. Objev hvězd typu RR Lyrae ve středu Galaxie představuje přesvědčivý důkaz, který astronomům umožní rozhodnout mezi dvojicí soupeřících teorií formování galaktické výdutě.

Hvězdy typu RR Lyrae astronomové většinou nacházejí v hustých kulových hvězdokupách. Jedná se o proměnné hvězdy, jejichž jasnost se pravidelně mění. Na základě měření délky cyklu (periody zjasňování a slábnutí) a pozorované jasnosti dané hvězdy je možné spočítat také její vzdálenost [1].

Širokoúhlý pohled na centrální část Mléčné dráhy

Hvězdy tohoto typu jsou mimořádně vhodné pro určování vzdáleností ve vesmíru. Naneštěstí jsou však většinou 've stínu' mladších a jasnějších stálic nebo jsou v mnohých oblastech úplně skryty za oblaky prachu. Před zahájením přehlídky VVV pracující v infračervené oblasti elektromagnetického záření proto nebylo možné v mimořádně přehuštěném srdci naší Galaxie tyto hvězdy ani objevit. I tak šlo, podle členů vědeckého týmu, při odhalování jednotlivých hvězd typu RR Lyrae mezi mnoha jasnějšími stálicemi o takřka 'otrockou' práci.

Za svou mravenčí práci však nakonec byli odměněni nalezením řady hvězd typu RR Lyrae. Jejich objev naznačuje, že v centrální oblasti výduti naší Galaxie jsou rozptýleny pozůstatky prastarých kulových hvězdokup.

Rodrigo Contreras vysvětluje: "Objev hvězd typu RR Lyrae ve středu naší Galaxie má významné důsledky pro teorie vzniku galaktických jader obecně. Jedná se o důkaz podporující scénář, podle něhož se výduť vytvořila z několika hvězdokup, které postupně splynuly."

Hvězdy typu RR Lyrae v souhvězdí Střelce

Teorie, podle které se výdutě galaxií formují prostřednictvím slévání kulových hvězdokup, soupeří s alternativní hypotézou, která tvrdí, že vznikají následkem rychlé akrece plynu. Nalezení hvězd typu RR Lyrae - které se jinak téměř vždy vyskytují právě v kulových hvězdokupách - je velmi silným důkazem, že výduť naší Galaxie skutečně vznikla při procesu slévání. A obecně, že i výdutě podobných galaxií by měly vznikat stejným způsobem.

Tyto hvězdy nepředstavují pouze pádný důkaz významné teorie evoluce galaxií, ale při svém stáří přes 10 miliard let jsou sice slabými, avšak vytrvalými, pozůstatky jedné z nejstarších a nejhmotnějších hvězdokup, jakou kdy naše Galaxie měla.

Poznámky

[1] Hvězdy typu RR Lyrae, stejně jako jiné pravidelně proměnné hvězdy, například Cefeidy, vykazují jednoduchý vztah mezi rychlostí změn jasnosti a absolutní jasností. Hvězdy s delší periodou jsou celkově jasnější. Tento vztah označovaný perioda-svítivost je možné použít k odvození vzdálenosti na základě známé periody a zdánlivé jasnosti hvězdy.

Další informace

Výzkum byl prezentován v článku, který byl publikován ve vědeckém časopise The Astrophysical Journal Letters.

Složení týmu: D. Minniti (Instituto Milenio de Astrofísica, Santiago, Chile; Departamento de Física, Universidad Andrés Bello, Santiago, Chile; Vatican Observatory, Vatikán, Itálie), R.C. Ramos (Instituto Milenio de Astrofísica, Santiago, Chile; Pontificia Universidad Católica de Chile, Instituto de Astrofísica, Santiago, Chile), M. Zoccali (Instituto Milenio de Astrofísica, Santiago, Chile; Pontificia Universidad Católica de Chile, Instituto de Astrofísica, Santiago, Chile), M. Rejkuba (European Southern Observatory, Garching bei Muenchen, Německo; Excellence Cluster Universe, Garching, Německo), O.A. Gonzalez (UK Astronomy Technology Centre, Royal Observatory, Edinburgh, UK), E. Valenti (European Southern Observatory, Garching bei München, Německo), F. Gran (Instituto Milenio de Astrofísica, Santiago, Chile; Pontificia Universidad Católica de Chile, Instituto de Astrofísica, Santiago, Chile).

ESO je nejvýznamnější mezivládní astronomická organizace Evropy, která v současnosti provozuje jedny z nejproduktivnějších pozemních astronomických observatoří světa. ESO podporuje celkem 16 zemí: Belgie, Brazílie, Česká republika, Dánsko, Finsko, Francie, Itálie, Německo, Nizozemsko, Portugalsko, Rakousko, Španělsko, Švédsko, Švýcarsko, Velká Británie a hostící stát Chile. ESO uskutečňuje ambiciózní program zaměřený na návrh, konstrukci a provoz výkonných pozemních pozorovacích komplexů umožňujících astronomům dosáhnout významných vědeckých objevů. ESO také hraje vedoucí úlohu při podpoře a organizaci celosvětové spolupráce v astronomickém výzkumu. ESO provozuje tři unikátní pozorovací střediska světového významu nacházející se v Chile: La Silla, Paranal a Chajnantor. Na Observatoři Paranal, nejvyspělejší astronomické observatoři světa pro viditelnou oblast, pracuje Velmi velký dalekohled VLT a také dva další přehlídkové teleskopy - VISTA a VST. Dalekohled VISTA pozoruje v infračervené části spektra a je největším přehlídkovým teleskopem na světě, dalekohled VST je největším teleskopem navrženým k prohlídce oblohy ve viditelné oblasti spektra. ESO je významným partnerem revolučního astronomického teleskopu ALMA, největšího astronomického projektu současnosti. Nedaleko Paranalu v oblasti Cero Armazones staví ESO nový dalekohled E-ELT (European Extremely Large optical/near-infrared Telescope), který se stane "největším okem hledícím do vesmíru".

Odkazy

Kontakty

Viktor Votruba
národní kontakt
Astronomický ústav AV , Astronomický ústav AV ČR, 251 65 Ondřejov, Česká republika
Email: votruba@physics.muni.cz

Jiří Srba
překlad
Hvězdárna Valašské Meziříčí, p. o., Česká republika
Email: jsrba@astrovm.cz

Dante Minniti
Universidad Andrés Bello
Santiago, Chile
Email: dante@astrofisica.cl

Rodrigo Contreras Ramos
Instituto Milenio de Astrofísica
Santiago, Chile
Email: rcontrer@astro.puc.cl

Mathias Jäger
Public Information Officer
Garching bei München, Germany
Mobil: +49 176 62397500
Email: mjaeger@partner.eso.org

Další související články:

+ Temná stránka kulových hvězdokup, astronomové objevili novou třídu kulových hvězdokup
+ Nejtěžší známá hvězda ve vesmíru
+ Hvězda s chvostem, neočekávaný objev
+ Obří galaxie umírají zevnitř, tvorba hvězd v eliptických galaxiích utichá od středu
+ Kolik je ve vesmíru galaxií a hvězd? Úžasné mystérium barev a tvarů, fotogalerie
+ Markarian 209, galaxie s bouřlivou hvězdotvorbou
+ Galaxie Arp 81: O 100 miliónů let později
Reklama
Na Trekingu dále naleznete
Naše rozhledny Skalní města
Naše vrcholy Vodopády
Ledovcová jezera Sedla a doliny
Jeskyně Památky
České hrady Slovenské hrady
Geomorfologie (ČR) Geomorfologie (SK)
Nejvyšší hory (SK) Nejvyšší hory (ČR)
Nejvyšší vrcholy Orografické členění
Rozloha celků Alpy
Karpaty Přehled pohoří
Reklama
Regiony
Beskydy | Bílé Karpaty | Blatenská pahorkatina | Brdy | Broumovská vrchovina | Česká Kanada | České středohoří | České Švýcarsko | Český les | Český ráj | Děčínská vrchovina | Doupovské hory | Drahanská vrchovina | Džbán | Hanušovická vrchovina | Hornosvratecká vrchovina | Hostýnské vrchy | Chřiby | Javorníky | Jeseníky | Ještědsko-kozákovský hřbet | Jevišovická pahorkatina | Jizerské hory | Králický Sněžník | Krkonoše | Krušné hory | Křemešnická vrchovina | Křivoklátská vrchovina | Litenčická pahorkatina | Lužické hory | Nízký Jeseník | Novohradské hory | Orlické hory | Pálava | Podbeskydská pahorkatina | Podyjí | Rakovnická pahorkatina | Ralsko | Rychlebské hory | Slavkovský les | Slezské Beskydy | Smrčiny | Svitavská pahorkatina | Šluknovská pahorkatina | Šumava | Švihovská vrchovina | Vizovická vrchovina | Vlašimská pahorkatina | Vsetínské vrchy | Východolabská tabule | Zábřežská vrchovina | Zlatohorská vrchovina | Ždánický les | Železné hory | Žulovská pahorkatina | Belianské Tatry | Branisko | Bukovské vrchy | Burda | Cerová vrchovina | Čergov | Čierna hora | Chočské vrchy | Kremnické vrchy | Krupinská planina | Kysucké Beskydy | Laborecká vrchovina | Levočské vrchy | Ľubovnianska vrchovina | Malá Fatra | Malé Karpaty | Muránska planina | Myjavská pahorkatina | Nízké Tatry | Ondavská vrchovina | Oravská Magura | Oravské Beskydy | Ostrôžky | Pieniny | Podunajská pahorkatina | Pohronský Inovec | Polana | Považský Inovec | Revúcka vrchovina | Roháče | Slanské vrchy | Slovenský kras | Slovenský ráj | Spišská Magura | Beskydy | Stolické vrchy | Strážovské vrchy | Starohorské vrchy | Šarišská vrchovina | Štiavnické vrchy | Tribeč | Velká Fatra | Veporské vrchy | Vihorlat | Volovské vrchy | Vtáčnik | Vysoké Tatry | Východoslovenská rovina | Zemplínské vrchy | Žiar
Témata našich článků…
Maroko Roháče, ubytování Švýcárna Na Pomezí Hazmburk Borišov Chata U Slona Strečno Hluboká Macocha Vítkův hrádek Vilcan Viklany Souhvězdí Velký pes Jarní prázdniny Mont Blanc Bezděz Blesk Motýli Měsíc Batohy Venušiny misky
Reklama
Vybíráme z obsahu…
1. Plesa Štrbské pleso, nejznámější a druhé největší pleso slovenských Tater
2. Geologická památka Panská skála, čedičové varhany u Kamenického Šenova
3. Naše vrcholy Praděd, nejvyšší hora Hrubého Jeseníků a pátá nejvyšší hora v ČR
4. Propasti Hranická propast, nejhlubší propast v ČR
5. Vesmír Černá díra: Extrémně podivný objekt, z jehož osidel neunikne ani foton
6. Horské chaty Téryho chata: Vysoké Tatry, cena a recenze ubytování na Téryho chatě
7. Tip na výlet Babiččino údolí, kultovní výletní místo ve východních Čechách
Služby Horská seznamka Outdoor bazar Ztráty a nálezy Archiv článků Spolupracujeme Počasí Satelitní snímky Fotogalerie Turistická mapa Kalendář turistických akcí Treky České hory Slovenské hory Alpy Karpattreky Rumunské hory Ukrajinské Karpaty Asijské hory Severské země Turistika s dětmi Balkánské a evropské hory Ubytování Horské chaty, české hory Slovenské chaty Penziony, hotely Ubytování online Alpské chaty České kempy Slovenské kempy Chorvatské kempy Kempy, Slovinsko Ukrajina, Rumunské hory Výlety Skalní města a skály Naše vrcholy Rozhledny České hrady Slovenské hrady Jeskyně Vodopády Sedla a doliny Členění Slovenska Geomorfologické členění ČR Výlety Přehled našich pohoří Sopky v ČR Karpaty Alpy Ledovcová jezera Památky a zámky Větrné mlýny Čedičové varhany Viklany Bludné (eratické) balvany Ostatní Cestování, cestopisy Horolezectví Cykloturistika Snow Soutěže Příroda, fauna a flóra Vesmír, astronomie Produkty Testujeme Outdoor vybavení, poradna
TOPlist