Napsat článek Průvodce Soutěže Kalendář Cestování Cykloturistika Horolezectví Snow Příroda Archiv Beskydy Jeseníky Krkonoše Tatry
Počasí Počasí Satelitní snímky počasí Satelit Webkamery Kamery Kontakty Kontakty Eshop Eshop
Treking.cz
Poslední aktualizace: 20.10.2017 , , svátek má
Treking > Vesmír > Polární záře

Polární záře

Co to je polární záře a jak vzniká? Aurora borealis a aurora australis

7.11.2013 | Otakar Brandos, foto NASA

Polární záře představují fascinující nebeské divadlo, které se odehrává v zemské atmosféře. Polární záře mívají podobu různobarevných, rychle se mihotajících a barvu měnících vějířů, paprsků, oblouků či drapérií na noční obloze.

Polární záře z ISS

Pojem polární záře, či přesněji Aurora Borealis poprvé použil francouzský hvězdář, filosof a kněz Pierre Gassendi (22.1.1592 - 24.10.1655) v roce 1621. Polární záře (Aurora Borealis) vznikla složením jména římské bohyně úsvitu Aurory a řeckého pojmu pro severní vítr Boreas.

Jakou barvu polární záře mívají?

Obvyklá barva polárních září je zelená (557,7 nm) nebo červená (630,0 a 636,4 nm). Jedná se o emisní čáry atomárního kyslíku a molekulární pásy dusíku, které vznikají rekombinací ionizovaných atomů (molekul) příslušných plynů.

Výjimečně se u polární záře může objevujit fialová barva o vlnových délkách 470,9 nm, 427,8 nm a kratších (neviditelných) vlnových délek 390,5, 357,8 a 337,1 nm (nanometrů) a také žlutá barva. Spektrum polární záře je však poměrně složité (a čárové), neboť energie záření je rozložena nejen ve viditelné části spektra, ale i v infračervené a ultrafialové oblasti spektra.

Čtěte také: Polární den a noc - cesty na sever; co je to polární den a noc?

Zajímavou skutečností je, že energie záření polárních září v neviditelné oblasti spektra podstatně převyšuje energii záření ve viditelné (optické) části spektra. Pokud byste mohli polární září pozorovat (fotografovat) např. v UV části spektra, byla by to ještě větší podívaná než v optické (okem viditelné) části elektromagnetického záření. Polární záře jsou rovněž doprovázeny rentgenovým vyzařováním, rádiovou scintilací, absorpcí kosmického šumu, magnetickými pulsacemi a dalšími jevy.

Jak často lze polární záři vidět?

Jak často můžeme polární záři vidět? To záleží nejen na zeměpisné šířce, ale i na aktivitě Slunce. V podstatě se ale dá říci, že polární záři lze za ideálních podmínek (počasí, noc) vidět i několikrát týdně. To však jen v polárních oblastech. V nižších zeměpisných šířkách je polární záře mnohem výjimečnějším úkazem. Předpoď výskytu polárních září naleznete na následujících stránkách:

Příčiny vzniku polárních září

Polární záře z ISS

Polární záře je sice atmosférickým jevem (jedná se tak spíše o jev meteorologický než astronomický), za jeho vznik však může Slunce, resp. sluneční činnost - sluneční erupce s následným CME (výronem koronální hmoty).

Záření vzniká v důsledku vniknutí elektricky nabitých částic (obvykle protonů, občas i elektronů o vysokých energiích) sluneční erupcí vyvržených plazmových oblaků podél silokřivek zemského magnetického pole do zemské vysoké atmosféry. Počáteční rychlost elektricky nabitých částic vnikajících do atmosféry je neuvěřitelných až 10 000 km/s!

V jaké výšce polární záře vzniká?

Polární záře nejčastěji vznikají ve výškách 80 až 500 km nad zemským povrchem, mohou se však vyskytovat od extrémních výšek 65 km do 1 200 km nad zemí. Tloušťka vrstvy, ve které polární záře probíhají, obvykle nepřekračuje 10 - 12 km.

Polární záře se objevují především v blízkosti zemských magnetických pólů (zhruba okolo 67° severní a jižní šířky) a šířka pásma jejich výskytu je obvykle kolem 6°. Avšak v závislosti na intenzitě sluneční aktivity mohou zasahovat i do středních zeměpisných šířek a výjimečně do subtropických. Takovýmto zářím však již neříkáme polární, nýbrž tropická záře. Při pohledu z vesmíru má pás polárních září podobu prstence (torusu), jenž je nazván ovál polárních září (viz níže).

Kdy vznikají polární záře

Polární záře, jevy probíhající ve vysoké atmosféře, jsou téměř výhradně vázány na období zvýšené sluneční činnosti. Výjimečně se však nemusí jednat pouze o období maxima 11letého slunečního cyklu, sluneční erupce (podmínka pro vznik polárních září) se občas vyskytují i v období minima sluneční činnosti.

Podle toho, na které polokouli se polární záře vyskytuje mluvíme o severní polární září (aurora borealis) nebo jižní polární září (aurora australis). Podle formy polární záře rozlišujeme na klidné a homogenní oblouky a pásy, paprsky, skvrnkovou (povrchovou) polární září a konečně na poměrně netypickou závojovou polární září.

Intenzita polárních září

Intenzita polárních září se definuje měřením zdánlivého jasu, která je dána celkovou emisí fotonů na cm/s. Jednotkou celkové energie je Rayleigh (R) - 106 fotonů na čtvereční centimetr za sekundu. Intenzita polárních září je udána mezinárodním koeficientem jasu (MKJ) vztahující se k intenzitě zelené čáry kyslíku (557,7 nm): 1 kR = MKJ I, 10 kR = MKJ II, 100 kR = MKJ III, 1 MR = MKJ IV.

Pulzující polární záře

Polární záře vykazující periodické a koherentní variace intenzity, stacionární geometrií a periodickými časovými variacemi, které jsou ve fázi, se nazývají pulzující polární záře. Pulzující polární záře se označují jako p-polární záře a dělí se na pulzující polární záře (p1), plápolající polární záře (p2) a třpytící se polární záře (p3).

Stabilní červené oblouky polárních září

Stabilní červené oblouky polárních září nazývané rovněž červené oblouky středních šířek jsou široké subvizuální oblouky o intenzitě 1 až 10 kR (průměrná hodnota je 6 kR) táhnoucí se do vzdálenosti několika tisíc kilometrů. Některé zdroje nevylučují, že tyto oblouky mohou obklopovat celou Zemi. Záření tohoto oblouku je téměř monochromatické (630,0 a 636,4 nm).

Polární záře na planetě Jupiter

Tyto oblouky se klasifikují jako polární záře, která se vyskytuje ve větších výškách než normální polární záře. Dolní hranice výskytu činí asi 300 km, naopak horní asi 700 km. Životnost stabilních červených oblouků je jeden den, výjimečně i několik dní.

Ovál polárních září

Ovály polárních září představují asymetrické pásy okolo severního a nebo jižního magnetického pólu. Pás oválu polárních září se v nočních hodinách nachází na 23° od geomagnetického pólu, v denních hodinách se nachází na asi 15°. Poloha oválu rovněž závisí na geomagnetické aktivitě. Čím vyšší je aktivita, tím širším se ovál polárních září stává. Ovál se rovněž definuje na základě údajů o vysypání elektronů a protonů o určité energii.

Polární záře na jiných planetách

Polární záře však nejsou vázány výhradně na planetu Zemi. Díky automatickým družicím se daří (dařilo) pozorovat polární záře i u dalších planet, které mají dostatečně hustou atmosféru a silné magnetické pole. Polární záře tak byly pozorovány na planetě Jupiter i na planetě Saturn, které za jejich vznik vděčí průnikům záporně nabitých elektronů vysokých energií do atmosfér těchto planet planet.

Oblouk polární záře na Saturnu

Použitá literatura

[1] Slunce z Kosmického prostoru, Ladislav Křivský; Hvězdárna Úpice 1998
[2] Ilustrovaný slovník termínov slnečnej a slnečno-zemskej fyziky, A. Bruzek a C. J. Durrant; SUAA Hurbanovo 1983
[3] Astronomický a astronautický slovník, J. Kleczek, Z. Švestka; Orbis 1963
[4] Meteorologický slovník výkladový a terminologický, Bednář J. a kol., Academia 1993

Další související články:

+ Duha - co je to duha a jak vzniká, jak ji málokdy vídáme
+ Záření planety Saturn, planeta Saturn září jako kosmická žárovka
+ Saturn, planeta s prstenci
+ Saturn – nové prstence a nové měsíce
+ Měsíce planety Saturn, rovných 60 měsíců
+ Mapa Saturnových prstenců
+ Barevný vesmír, neuvěřitelné fotografie z vesmíru
+ Dinosauři, my a "hvězdy" na Zem spadlé
+ Polární den a noc. Cesty na sever; co je to polární den a noc?
+ Doba ledová aneb glaciál. Víte kolik bylo dob ledových v českých horách a slovenských Karpatech?
Treking.cz - diskuze

Diskuse k tomuto článku

přidat názor    zobrazit celou diskusi
polární zář v Norsku (Petra Vopršálková, 17.11.2014, 20:41 )
polární zář je úchvatná, nedá se to ani popsat, před 14 dny jsem se vrátila z Lofot z Norska, všem romantikům doporučuji vidět:) www.dovolenanorsko.cz
Díky (-OB-, 17.12.2014, 20:33 )
za tip. V roce 2016, 2017 tam určitě v podzimních měsících za polárními zářemi vyjedu. Tedy pokud bude naše sluníčko vykazovat v tomto období dostatečnou aktivitu :-) A nějaké pěkné snímky polárních září jste pořídila?
Už dlhšie si to všímam, (Borek, 07.11.2013, 13:35 )
že ťa konanie vo vesmíre a pod. dosť zaujíma. rád si čítam tvoje články o tom , len by som chcel vedieť, ako si sa k tomu dostal. Je to hoby, alebo náš nejké vzdelanie k tejto téme blízke? My sme vždy pri zalíhaní do spacákov pod širákom, kecali do hviezdnej oblohy a bavili sa o vesmíre. z toho vyšiel aj môj príbeh " Mystérium vesmír", uverejnený na www.hiking.sk.
Vesmír, astronomie (-OB-, 07.11.2013, 13:59 )
a astrofyzika obecně jsou jen mým velkým koníčkem, kterému jsem se v minulosti významně věnoval a rád se k tomu vracím i dnes. Původně jsem chtěl astrofyziku studovat, ale soudruzi rozhodli, že ne. Nakonec jsem tedy vystudoval elektro, ale fyziky tam bylo také hodně a k vesmíru jsem měl (a stále mám) hodně blízko. Proto se tomuto, sice "jen" koníčku, věnuji i na stránkách Trekingu. Myslím, že turistika a vesmír mají k sobě docela blízko a že podobné články nejsou úplně "out" :-))
P.S.: o tom vztahu (-OB-, 07.11.2013, 14:00 )
asi svědčí i knihovna, ve které mám mnohem více knih a časopisu věnovaných astrofyzice než horám… Ale ty hory postupně také doháním :-))


Výběr článků
Hory Od automatických sond po přistání lidí na Měsíci
Hory Besso a Bishorn, výstup na dvojčata ve Walliských Alpách
Hory Dostaveníčko s medvědy ve Veporských vrších, Rudohorský Karpattrek (9)
Reklama
Témata našich článků…
Mechové jezírko Téryho chata Nízké Tatry, ubytování Soláň Tematín Kvarky Chata pod Chlebom Milešovka Šumava, ubytování Lovoš Čertovy skály Maroko Praděd Měsíc Soos Bishorn Kost Strahlhorn Chalupská slať Mohelenská step Horská nemoc Panská skála
Reklama
Reklama
Doporučujeme ke čtení

Sněžnice - typy, konstrukce a použití sněžnic

Hory

Pro ty jež se v zimě rádi vydají po svých (ať už z jakéhokoliv důvodu rozhodli nepoužívat lyže - neumí nebo nechtějí lyžovat)…

Akutní horská nemoc, biomedicínské zvláštnosti pohybu ve velkých nadmořských výškách

O horské nemoci slyšel určitě každý, kdo se věnuje horské turistice, trekingu či horolezectví. Někteří ji možná zažili na vlastní kůži, ale kolik z nás ví, jak tato "nemoc" vzniká a jaké jsou její příčiny?…

Reklama
Populární treky
1. Slovenské hory Sokolia dolina, túra kolem největšího vodopádu Slovenského ráje
2. Slovenské hory Putování Slovenským rudohořím, přes Sihlianskou planinu, Klenovské a Balocké vrchy
3. České hory Túra přes posvátný Radhošť, turistické trasy v Beskydech
4. Rumunské Karpaty Vilcan a Retezat, do nejkrásnějších hor Rumunska
5. České hory Túra na Lovoš a do Oparenského údolí, turistika a vrcholy v Českém středohoří
Reklama

Poslední diskusní příspěvky

Kamenná chata Chopok
 18.10.2017 5 příspěvků
Koruna Himalájí, seznam horolezců
 17.10.2017 3 příspěvky
TKC - Transkarpatská cesta
 13.10.2017 3 příspěvky
Sopky v ČR, seznam
 13.10.2017 9 příspěvků
Muránska planina deštivá i slunečná
 06.10.2017 7 příspěvků
Chata pod Chlebom, Malá Fatra
 05.10.2017 29 příspěvků
Bralná Fatra, Velká Fatra na 3 dny
 05.10.2017 2 příspěvky
Slovensko, dálniční známky 2017 - cena a platnost
 05.10.2017 13 příspěvků
Túra na Tomanovské sedlo, Západní Tatry
 03.10.2017 9 příspěvků
Turistické vařiče na plyn
 01.10.2017 3 příspěvky
Výstup na Grosser Knallstein
 01.10.2017 3 příspěvky
Setkání s medvědem, jak se chovat při setkání
 29.09.2017 29 příspěvků
Tauon, supertěžký elektron
 29.09.2017 1 příspěvek
Broumovská vrchovina, Stolové hory
 28.09.2017 1 příspěvek
Opavsko a okolí : 36 letá svobodná maminka hledá t
 27.09.2017 1 příspěvek
Jak vybrat dalekohled, turistické dalekohledy
 27.09.2017 13 příspěvků
Žalý, rozhledna Krkonoše
 25.09.2017 1 příspěvek
Jak bezpečně bivakovat v medvědích oblastech
 25.09.2017 13 příspěvků
Letní putování z Bratislavy na Horňácko
 23.09.2017 2 příspěvky
Bystřicko - místo, kde můžete být sami
 19.09.2017 2 příspěvky
Túry a lokality podle pohoří
Beskydy Bílé Karpaty Javorníky
Jeseníky Jizerské hory Krkonoše
Kysuce Krušné hory Malá Fatra
Malé Karpaty Nízké Tatry Roháče
Šumava Velká Fatra Vysoké Tatry
Hledej podle pohoří
Oblasti: Beskydy | Bílé Karpaty | Brdy | Broumovská vrchovina | Česká Kanada | České středohoří | České Švýcarsko | Český les | Český ráj | Doupovské hory | Drahanská vrchovina | Hanušovická vrchovina | Hornosvratecká vrchovina | Hostýnské vrchy | Chřiby | Javorníky | Jeseníky | Jevišovická pahorkatina | Jizerské hory | Králický Sněžník | Krkonoše | Krušné hory | Křivoklátská vrchovina | Litenčická pahorkatina | Lužické hory | Nízký Jeseník | Novohradské hory | Orlické hory | Pálava | Podyjí | Rakovnická pahorkatina | Ralsko | Rychlebské hory | Slavkovský les | Svitavská pahorkatina | Šluknovská pahorkatina | Šumava | Švihovská vrchovina | Vizovická vrchovina | Vlašimská pahorkatina | Vsetínské vrchy | Východolabská tabule | Zábřežská vrchovina | Zlatohorská vrchovina | Ždánický les | Železné hory | Žulovská pahorkatina | Branisko | Bukovské vrchy | Burda | Cerová vrchovina | Čergov | Čierna hora | Chočské vrchy | Kremnické vrchy | Krupinská planina | Kysucké Beskydy | Laborecká vrchovina | Levočské vrchy | Ľubovnianska vrchovina | Malá Fatra | Malé Karpaty | Muránska planina | Nízké Tatry | Ondavská vrchovina | Oravská Magura | Oravské Beskydy | Pieniny | Podunajská pahorkatina | Pohronský Inovec | Polana | Považský Inovec | Revúcka vrchovina | Roháče | Slanské vrchy | Slovenský kras | Slovenský ráj | Spišská Magura | Stolické vrchy | Strážovské vrchy | Súlovské skály | Šarišská vrchovina | Štiavnické vrchy | Tribeč | Velká Fatra | Veporské vrchy | Vihorlat | Volovské vrchy | Vtáčnik | Vysoké Tatry | Záhorie | Zemplínské vrchy
Home Page | Časopis | Průvodce | Ceník inzerce | Soutěže | Seznamka | Kalendář akcí | Outdoor testy | Horské chaty | Fotogalerie | Archiv
Treky, turistika | Horolezectví | Cykloturistika | Cestování | Vesmír, astronomie | Turistická mapa online | Spolupracujeme
TOPlist