Jasnou hvězdokupu dnes označenou NGC 2367 objevil 20. listopadu 1784 neúnavný pozorovatel Sir William Herschel z Anglie. Na obloze ji najdeme v souhvězdí Velkého psa (Canis Major) a nachází se asi 7 000 světelných let daleko. Hvězdokupa je velmi mladá, její stáří se pohybuje nejspíš kolem 5 milionů let. Hvězdy, které ji tvoří, jsou horké a září intenzivním modrým světlem. Jejich svit ostře kontrastuje s rudou září okolního vodíku.
Otevřené hvězdokupy, jako je NGC 2367, jsou často k vidění ve spirálních galaxiích, jako je třeba ta naše, a vznikají především v jejich vnějších částech. Na své cestě kolem středu mateřské galaxie jsou ovlivňovány gravitací jiných hvězdokup a velkých oblaků plynu, kolem kterých prolétají.
Čtěte také: Mlhoviny, difúzní objekty hvězdné oblohy
Jelikož otevřené hvězdokupy jsou již na počátku jen slabě vázány silami gravitace a navíc neustále ztrácejí hmotu díky tomu, jak mladé horké hvězdy vytlačují tlakem záření ze svého okolí plyn, dochází k setkání s jinými objekty dost často na to, aby způsobila postupný rozpad celé hvězdokupy.
Předpokládá se, že podobně přišlo na počátku své existence o své sourozence i naše Slunce. Vědci se domnívají, že průměrná otevřená hvězdokupa přežije v prostředí galaxie pouhých několik set milionů let, než se rozpadne.
Mezitím je však unikátním objektem vhodným ke studiu hvězdné evoluce. Všechny hvězdy které obsahuje, se zrodily zhruba ve stejné době a ze stejného oblaku hmoty. Díky tomu je možné hvězdy jednoduše porovnat mezi sebou, stanovit jejich stáří a zkoumat jejich vývoj.
Stejně jako mnohé jiné otevřené hvězdokupy je NGC 2367 obklopena emisní mlhovinou, ze které se hvězdy zrodily. Její zbytky jsou na záběru patrné jako drobné červené skvrnky a oblaky vodíku, který je ionizován ultrafialovým zářením těch nejžhavějších hvězd. Co je naopak neobvyklé, že při pohledu do větší vzdálenosti od hvězdokupy a její mlhoviny se objeví mnohem rozsáhlejší struktura: předpokládá se, že NGC 2367 a okolní mlhovina leží v centru mnohem většího útvaru Brand 16, který sám je pouze malou částí obří obálky (supershell) známé pod označením GC234-02.
GS234-02 se nachází na okraji naší Galaxie. Je to ohromná struktura táhnoucí se stovky světelných let. Za její vznik je zodpovědná skupina mimořádně hmotných hvězd, které produkovaly silný hvězdný vítr a vytvářely kolem sebe každá svou bublinu horkého plynu. Sousedící bubliny se následně mohly spojit do jedné superbubliny.
Krátký život všech hmotných hvězd v srdci superbubiliny však byl záhy zakončen explozemi supernov, čímž se útvar rozfoukl ještě víc. Dokonce natolik, že se slil s dalšími podobnými obálkami ve svém okolí - tak vznikla obří obálka GC234-02. Vzniklý objekt je tak rozsáhlý, že patří k největším možným strukturám v rámci galaxie.
Tento rozpínající se systém, tak starý jako rozsáhlý, je nádherným příkladem spletitých a navzájem provázených struktur, které vznikají v galaxiích v důsledku cyklů života a smrti hvězd.
Další informace
ESO je nejvýznamnější mezivládní astronomická organizace Evropy, která v současnosti provozuje jedny z nejproduktivnějších pozemních astronomických observatoří světa. ESO podporuje celkem 16 zemí: Belgie, Brazílie, Česká republika, Dánsko, Finsko, Francie, Itálie, Německo, Nizozemsko, Portugalsko, Rakousko, Španělsko, Švédsko, Švýcarsko, Velká Británie a hostící stát Chile.
ESO uskutečňuje ambiciózní program zaměřený na návrh, konstrukci a provoz výkonných pozemních pozorovacích komplexů umožňujících astronomům dosáhnout významných vědeckých objevů. ESO také hraje vedoucí úlohu při podpoře a organizaci celosvětové spolupráce v astronomickém výzkumu.
ESO provozuje tři unikátní pozorovací střediska světového významu nacházející se v Chile: La Silla, Paranal a Chajnantor. Na Observatoři Paranal, nejvyspělejší astronomické observatoři světa pro viditelnou oblast, pracuje Velmi velký dalekohled VLT a také dva další přehlídkové teleskopy - VISTA a VST. Dalekohled VISTA pozoruje v infračervené části spektra a je největším přehlídkovým teleskopem na světě, dalekohled VST je největším teleskopem navrženým k prohlídce oblohy ve viditelné oblasti spektra.
ESO je významným partnerem revolučního astronomického teleskopu ALMA, největšího astronomického projektu současnosti. Nedaleko Paranalu v oblasti Cero Armazones staví ESO nový dalekohled E-ELT (European Extremely Large optical/near-infrared Telescope), který se stane "největším okem hledícím do vesmíru".
Odkazy
Kontakty
Viktor Votruba
národní kontakt
Astronomický ústav AV ČR, 251 65 Ondřejov, Česká republika
Email: votruba@physics.muni.cz
Jiří Srba
překlad
Hvězdárna Valašské Meziříčí, p. o., Česká republika
Email: jsrba@astrovm.cz
Richard Hook
ESO Public Information Officer
Garching bei München, Germany
Tel.: +49 89 3200 6655
Mobil: +49 151 1537 3591
Email: rhook@eso.org
Pokud přemýšlíte, kde se na svých cestách ubytovat a chcete mít pro sebe,
pro rodinu nebo své přátele dostatek soukromí, pak pro vás máme možnost pronájmů chat
a chalup přímo od majitele. Na další stránce si vyberte
preferovanou oblast a nebo konkrétní objekt, který vás zajímá.