NGC 2040, hvězdokupa podporující růst kosmické květiny poháněné explozemi supernov

NGC 2040 je mladá otevřená hvězdokupa ve Velkém Magellanově mračnu, satelitní galaxii Mléčné dráhy, která se nachází asi 160 000 světelných let od Země. Je to typ hvězdokupy známý jako asociace OB, protože obsahuje více než tucet hvězd spektrálních typů O a B. Tyto hvězdy mají jen velice krátký život, jen několik milionů let, během kterých vyhoří a explodují jako supernovy. Energie uvolněná výbuchy těchto hmotných a horkých hvězd řídí formování struktury NGC 2040, zatímco explozemi vyvržený materiál zasévá na růst další generace hvězd.

Jemnou strukturu zahalené mlhoviny odhalil teleskop Gemini South, 8metrový dalekohled pracující v optickém a infračerveném spektrálním pásmu. Tento velice výkonný dalekohled se dokonale hodí k zachycení jak jasných hvězd, tak i difúzní záře hvězdokupy.

Hvězdokupa NGC 2040 je vyplněna převážně atomy vodíku a kyslíku. Jak jsou tyto atomy excitovány ultrafialovým zářením blízkých hmotných hvězd, emitují světlo. Toto emitované světlo pokrývá rozsah vlnových délek od ultrafialového, přes viditelné až po infračervené. Speciální filtry na Gemini South pak umožňují průchod specifickým vlnovým délkám nebo barvám tohoto emitovaného světla, jako je tmavě červená a oranžová zářícího vodíku a světle modrá zářícího kyslíku. Jasně bílá představuje oblasti, kde je hojnost obojího.

NGC 2040 je zahrnuta do Nového všeobecného katalogu objektů hvězdného nebe, který poprvé sestavil John Dryer v roce 1888. Novější pozorování odhalila, že je součástí masivní struktury mezihvězdného plynu známého jako LH 88, což je jedna z největších aktivních oblastí tvorby hvězd ve Velkém Magellanově mračnu. Během příštího milionu let se v této oblasti zrodí tisíce nových hvězd.

Většina hvězd v Mléčné dráze, včetně Slunce, pravděpodobně vznikla v otevřených hvězdokupách podobných NGC 2040. Když hvězdy O a B ukončí svůj život jako supernovy, obohatí kupu o prvky jako uhlík, kyslík a železo. Spolu s bohatými zásobami vodíku poskytují nezbytné přísady pro vznik nových hvězd, planet a možná i života.

Jasné hvězdy na snímku jsou jasně odděleny, ale jejich pohyby prostorem jsou podobné, což naznačuje, že mají společný původ. Cáry mlhoviny v LH 88 jsou zbytky hvězd, které již zemřely. Jemné listy růže byly vytvořeny jak rázovými vlnami ze supernov, tak silnými hvězdnými větry hvězd spektrálních tříd O a B.

Vzato jako celek, růže LH 88 vypráví příběh smrti a znovuzrození, kde se prach mrtvých hvězd stává zárodkem nových hvězd a planetárních systémů. A jako růže je krása LH 88 pomíjivá. Během několika milionů let - krátkého okamžiku kosmického času - budou plyn a prach buď shromážděny do mladých hvězd, nebo odvrženy do mezihvězdného prostoru. Hvězdy vytvořené v kupě se přesunou na své vlastní dráhy mateřskou galaxií.

• Zdroj: A Fiery Rose Captured by Gemini South

Líbil se vám tento článek?

Podpořte tento web, třeba peněžitým darem, který bude využit k dalšímu technickému rozvoji stránek. Učinit tak můžete bankovním převodem na účet

2502526845 / 2010

Podpořit nás můžete i dalšími způsoby, třeba objednávku některé z knih, turistických průvodců. K rychlému provedení platby můžete využít i přiložený QR kód obsahující údaje k platbě v přednastavené částce 80 Kč. Výši částky si nakonec ale určete sami.