| Poslední aktualizace: 7.10.2025 |
|
Treking > Vesmír > Největší hvězdotvorný oblak v Mléčné dráze je zkoumán pomocí kosmického teleskopu Webb
Největší hvězdotvorný oblak v Mléčné dráze je zkoumán pomocí kosmického teleskopu WebbMolekulární mračno Sagittarius B2 (Sgr B2)7.10.2025 | Otakar Brandos
Dalekohled Jamese Webba zkoumá barevné pole hmotných hvězd a zářícího kosmického prachu v molekulárním mračnu Sagittarius B2 (Sgr B2), které je nejhmotnější a nejaktivnější oblasti vzniku hvězd v naší Galaxii neboli Mléčné dráze.
|
|
|
Molekulární mračno Sagittarius B2 je nejhmotnější a nejaktivnější hvězdotvorný oblak Mléčné dráhy, který produkuje polovinu hvězd vytvořených v oblasti galaktického středu, přestože obsahuje pouze 10 procent hvězdotvorného materiálu v této oblasti. Kosmický teleskop Webb odhalil zprostředkoval úžasné pohledy na tuto oblast s využitím přístrojů pro blízké i střední infračervené pásmo. To umožňuje, aby teleskop zachytil jak hvězdy, tak plynné hvězdné porodnice v nebývalých detailech. Molekulární mračno Sagittarius B2 se nachází jen několik stovek světelných let od supermasivní černé díry v srdci naší Galaxie, kterou astronomové označují jako Sagittarius A*. Tato oblast je hustě zaplněna hvězdami, hvězdotvornými mračny a komplexními magnetickými poli. Infračervené světlo, které Webb detekuje, je schopno projít některými hustými oblaky této oblasti a odhalit mladé hvězdy a teplý prach, který je obklopuje. Astronomové se domnívají, že analýza dat z Webbova dalekohledu pomůže odhalit dosavadní záhady procesu formování hvězd a také to, proč Sagittarius B2 produkuje o tolik více hvězd než zbytek galaktického centra.
Jedním z nejpozoruhodnějších aspektů Webbových snímků jsou však části, které zůstávají tmavé. Tyto zdánlivě prázdně vypadající oblasti jsou ve skutečnosti tak husté, zaplněné plynem a prachem, že skrz ně nevidí ani Webbův dalekohled. Tato hustá mračna jsou surovinou pro vznik nových hvězd a kuklou pro ty, které jsou ještě příliš mladé na to, aby zářily. Vysoké rozlišení a citlivost ve středním infračerveném spektru přístroje MIRI (Mid-Infrared Instrument) pomohla zobrazit zkoumanou oblast v nebývalých detailech, včetně zářícího kosmického prachu zahřívaného velmi mladými hmotnými hvězdami. Nejčervenější oblast, známá jako Sagittarius B2 North (sever je na těchto snímcích vpravo), je jednou z molekulárně nejbohatších známých oblastí. Rozdíl mezi delšími vlnovými délkami světla, a to i v rámci infračerveného spektra, je při porovnání snímků z přístrojů MIRI a NIRCam (Near-Infrared Camera) velice výrazný. Zářící plyn a prach se ukazuje na středních infračervených vlnových délkách, zatímco všechny hvězdy kromě těch nejjasnějších mizí z dohledu. Na rozdíl od snímku MIRI, který pořídila Webbova kamera NIRCam, poutají pozornost barevné hvězdy, občas prokládané jasnými oblaky plynu a prachu. Další výzkum těchto hvězd odhalí podrobnosti o jejich hmotnostech a stáří, což astronomům pomůže lépe pochopit proces formování hvězd v této husté, aktivní oblasti galaktického jádra. Probíhá již miliony let? Nebo jej spustil nějaký neznámý proces teprve nedávno? Astronomové doufají, že Webb objasní, proč je tvorba hvězd v galaktickém centru tak nesourodá. Ačkoli je tato oblast zásobena velkým množstvím plynu, celkově není zdaleka tak produktivní jako Sagittarius B2. Líbil se vám tento článek? |
|