KELT-9b, nejteplejší známá exoplaneta
Nedávno se do hledáčku astronomů dostala exoplaneta KELT-9b, která obíhá kolem hvězdy HD 195689 známé také jako KELT-9. Tato hvězda je asi 2,8× hmotnější než Slunce, její povrchová teplota dosahuje okolo 10 000 °C. Což je téměř dvojnásobek povrchové teploty Slunce, která činí přibližně 5 500 °C.
Zatímco povrchová teplota na Merkuru činí nějakých 430 °C, povrchová teplota exoplanety KELT-9b, která kolem mateřské hvězdy oběhne jednou za 1,5 dne, činí neuvěřitelných 4 300 °C. To je více, než kolik činí povrchová teplota u malých a chladných hvězd. Např. červených trpaslíků. Exoplaneta KELT-9b je plynným obrem typu Jupitera, jejíž atmosféra je ohřívána na extrémní teplotu díky velice těsnému oběhu kolem hvězdy HD 195689.
OGLE-2005-BLG-390Lb, nejchladnější exoplaneta
Zatímce exoplaneta KELT-9b je neskutečně žhavá, tak exoplaneta OGLE-2005-BLG-390Lb je mimořádně chladná. Její povrchová teplota činí pouhých -233 °C, což je jen 40 °C nad absolutní nulou. Hotový holomráz.
Čtěte také: V obyvatelné zóně u nejbližší sousední hvězdy byla objevena planeta
Hmotnost exoplanety OGLE-2005-BLG-390Lb je asi 5,5× vyšší než hmotnost Země. A pravděpodobně se jedná o kamennou exoplanetu. Její mateřská hvězda je červeným trpaslíkem, tedy hvězdou s opravdu nízkou svítivostí. A přestože exoplaneta OGLE-2005-BLG-390Lb obíhá poměrně blízko mateřské hvězdy (ve Sluneční soustavě by obíhala někde mezi Marsem a Jupiterem), přesto je její povrchová teplota extrémně nízká.
DENIS-P J082303.1-491201b, nejtěžší exoplaneta
Exoplaneta s opravdu "krátkým" označením DENIS-P J082303.1-491201b dosahuje asi 28,5násobku hmotnosti planety Jupiter. Obíhá kolem mateřské hvězdy, která je hnědým trpaslíkem. Astronomové se přou, zda-li by i samotná exoplaneta DENIS-P J082303.1-491201b neměla být již řazena mezi hnědé trpaslíky. Extrémně slabě svítivé hvězdy na pomezí hvězd a planet, které sice dokáží zažehnout některé typy jaderných procesů, nedokáží je však (pro svou malou hmotnost) udržet.
Kepler-37b, nejmenší exoplaneta
Exoplaneta Kepler-37b je patrně přibližně velká jako náš Měsíc a menší než planeta Merkur. Její průměr je odhadován na 4 500 km. Patrně kamenná exoplaneta Kepler-37b obíhá kolem mateřské hvězdy blíže než Merkur kolem Slunce. Na jejím povrchu proto panují poměrně vysoké teploty. Dá se předpokládat, že díky neustále se zlepšující observační a výpočetní technice se brzy podaří objevit ještě menší exoplanety. Vždyť to není tak dávno, když se podařilo objevit první exoplanetu velikosti Marsu…
PSR B1620-26b, nejstarší exoplaneta
Exoplaneta PSR B1620-26b je dalším z exotů. Stáří vesmíru je dnes odhadováno na nějakých 13,8 miliardy let. A již pouhou miliardu let po velkém třesku uzřelo světlo světa (vlastně vesmíru) exoplaneta PSR B1620-26b. Její stáří je odhadováno na neuvěřitelných 12,7 miliardy let!
Exoplaneta PSR B1620-26b obíhá kolem dvojhvězdy, kterou tvoří exotický pár - bílý trpaslík a neutronová hvězda. Ta vzniká z hmotné hvězdy po vypotřebování paliva, která následně exploduje jako supernova. Protože hvězdy vznikly krátce po velkém třesku, zřejmě neměly dostatek těžších prvků, které jsou potřebné pro vznik života.
V830 Tauri, nejmladší exoplaneta
Zatímco nejstarší exoplaneta vznikla krátce po velkém třesku, exoplaneta V830 Tauri teprve nedávno. V době, kdy po povrchu země chodili neandrtálci. Planetární soustava u hvězdy V830 Tauri vznikla teprve před asi dvěma milióny let. Mateřská hvězda má přibližně stejnou hmotnost jako Slunce, avšak asi dvojnásobný průměr. Obíhající exoplaneta o hmotnosti asi 3/4 hmotnosti Jupitera je stále ve vývoji a nadále nabaluje materiál v důsledku kolizí s menšími planetesimálami.
Exoplanety s nejextrémnějším počasím
Protože exoplanety jsou příliš daleko, nedokážeme dnes zkoumat jejich atmosféry. Proto musíme své zraky obrátit k naší Sluneční soustavě. Takovým vhodným kandidátem je jistě planeta Jupiter, na kterém sviští obří hurikány. Největším z nich je známá Velká rudá skvrna, která je mimořádně stabilní. Pozoruje se již celá čtyři století.
Dalším extrémním kandidátem je Venuše, která je obklopena oblaky kyseliny sírové a její atmosféra je asi 100× hustější než pozemská. Navíc je velice horká, na povrchu dosahuje v důsledku velice silného skleníkového efektu teploty okolo 462 °C. Je tvořena z 95 % oxidem uhličitým a větry dosahují rychlosti tajfunu - okolo 360 km / h…
Zdroj: The seven most extreme planets ever discovered
Pokud přemýšlíte, kde se na svých cestách ubytovat a chcete mít pro sebe,
pro rodinu nebo své přátele dostatek soukromí, pak pro vás máme možnost pronájmů chat
a chalup přímo od majitele. Na další stránce si vyberte
preferovanou oblast a nebo konkrétní objekt, který vás zajímá.