Průvodce | Karpattreky | Horolezectví | Cykloturistika | Cestování | Lyžování | Příroda | Soutěže | Aktuality | Zajímavosti | Kalendář akcí | Napsat článek | E-shop | Více…
Cookies  Ceník inzerce 
Treking.cz Hledat
Poslední aktualizace: 8.3.2021 , svátek má
Treking > Vesmír > Objeven nejvzdálenější kvasar s mohutnými rádiovými výtrysky

Objeven nejvzdálenější kvasar s mohutnými rádiovými výtrysky

13 miliard světelných let vzdálený kvasar P172+18

8.3.2021 | ESO2103
Vizualizace kvasaru P172+18

Pomocí dalekohledu ESO/VLT astronomové podrobně zkoumali dosud nejvzdálenější známý intenzivní zdroj rádiového záření. Jedná se o takzvaný ‚rádiově hlasitý' kvasar - jasný objekt s mohutnými výtrysky vyzařujícími rádiové vlny. Nachází se tak daleko, že jeho světlu trvalo plných 13 miliard let, než dolétlo až k nám. Objev by mohl přinést důležité poznatky, které astronomům pomohou pochopit rané fáze vývoje vesmíru.

Kvasary jsou velmi aktivní a jasná jádra některých galaxií, kterým energii dodává superhmotná černá díra. Černá díra vtahuje okolní plyn a při tom se uvolňuje ohromné množství energie, která astronomům umožňuje tyto objekty pozorovat dokonce i na velmi velké vzdálenosti.

Nově objevený kvasar s označením P172+18 je natolik vzdálený, že jeho světlu trvalo asi 13 miliard let, než doletělo až k nám. To znamená, že tento objekt pozorujeme tak, jak vypadal v době, kdy byl vesmír pouhých 780 milionů let starý. I když jsou známy i vzdálenější kvasary, byli astronomové v tomto případě poprvé schopni identifikovat neklamné známky rádiových výtrysků (jetů) v takto rané fázi vývoje vesmíru. Pouze asi 10 % kvasarů - které astronomové označují jako rádiově hlasité - má výtrysky, které intenzivně vyzařují na rádiových vlnách elektromagnetického záření [1].

Kvasaru P172+18 dodává energii černá díra o hmotnosti asi 300 milionů Sluncí, která enormní rychlostí pohlcuje okolní plyn. "Tato černá díra velmi rychle požírá hmotu, nabírá na hmotnosti jednou z nejvyšších rychlostí, jaká kdy byla pozorována," vysvětluje astronomka Chiara Mazzucchelli (ESO, Chile), která společně s kolegou Eduardem Banadosem (Max Planck Institute for Astronomy in Germany) vedla výzkum, při němž byl objekt nalezen.

Astronomové se domnívají, že existuje spojitost mezi rychlým růstem superhmotných černých děr a mohutnými rádiovými výtrysky, jaké pozorují například u kvasaru P172+18. Zdá se, že výtrysky jsou schopné rozrušovat plyn v okolí černé díry a zvyšovat tak množství hmoty, kterou černá díra pohlcuje. Výzkum rádiově hlasitých kvasarů tak může pomoci pochopit, jak černé díry v raném vesmíru dosáhly svých superhmotných proporcí již tak krátce po velkém třesku.

Širokoúhlý pohled na oblohu kolem kvasaru P172+18

"Myslím, že je vzrušující poprvé objevit 'novou' černou díru, a přidat další dílek k pochopení vývoje mladého vesmíru, našeho původu a konečně i nás samých," říká Chiara Mazzucchelli.

I když byl tento objekt znám již dříve jako rádiový zdroj, že by P172+18 mohl být vzdálený kvasar si Eduardo Banados a Chiara Mazzucchelli poprvé uvědomili při pozorování dalekohledem Magellan na Observatoři Las Campanas v Chile. "Jakmile jsme měli k dispozici data, prohlédli jsme je a okamžitě zjistili, že jsme objevili nejvzdálenější dosud známý rádiově hlasitý kvasar," říká Eduardo Banados.

Vzhledem ke krátkému pozorovacímu času se však členům týmu nepodařilo získat dostatek dat, aby mohli objekt prozkoumat podrobněji. Následovala celá řada dalších pozorování pomocí jiných teleskopů, včetně dalekohledu ESO/VLT(Very Large Telescope) vybaveného přístrojem X-shooter, který umožnil hlouběji charakterizovat tento kvasar, včetně stanovení klíčových parametrů jako je hmotnost černé díry a rychlost pohlcování hmoty z okolí. K podrobnému studiu tohoto vzdáleného objektu dále přispěli rádiová observatoř VLA (National Radio Astronomy Observatory's Very Large Array, USA) a Keckův dalekohled (Keck Telescope, Havaj, USA).

Členové týmu jsou nadšeni z objevu, který byl prezentován v článku zveřejněném ve vědeckém časopise Astrophysical Journal, zároveň ale doufají, že tento rádiově hlasitý kvasar by mohl být pouze jedním z mnoha, které čekají na objevení v možná ještě větších vzdálenostech. "Díky tomuto objevu jsem plný optimismu a věřím - doufám - že rekord vzdálenosti bude brzy opět pokořen," dodává Eduardo Banados.

Pozorování pomocí radioteleskopu ALMA, jehož evropským partnerem je ESO, nebo budovaným dalekohledem ESO/ELT (Extremely Large Telescope) by mohla pomoci odhalit a detailně zkoumat větší množství těchto objektů raného vesmíru.

Poznámky

[1] Rádiové vlny využívané v astronomii mají frekvence mezi 300 MHz až 300 GHz.

Další informace

Výzkum byl prezentován v článku "The discovery of a highly accreting, radio-loud quasar at z=6.82", který byl publikován ve vědeckém časopise Astrophysical Journal.

Složení týmu: Eduardo Banados (Max-Planck-Institut für Astronomie [MPIA], Německo; The Observatories of the Carnegie Institution for Science, USA), Chiara Mazzucchelli (European Southern Observatory, Chile), Emmanuel Momjian (National Radio Astronomy Observatory [NRAO], USA), Anna-Christina Eilers (MIT Kavli Institute for Astrophysics and Space Research, USA), Feige Wang (Steward Observatory, University of Arizona, USA), Jan-Torge Schindler (MPIA), Thomas Connor (Jet Propulsion Laboratory [JPL], California Institute of Technology, USA), Irham Taufik Andika (MPIA a International Max Planck Research School for Astronomy & Cosmic Physics at the University of Heidelberg, Německo), Aaron J. Barth (Department of Physics and Astronomy, University of California, Irvine, USA), Chris Carilli (NRAO a Astrophysics Group, Cavendish Laboratory, University of Cambridge, UK), Frederick Davies (MPIA), Roberto Decarli (INAF Bologna - Osservatorio di Astrofisica e Scienza dello Spazio, Itálie), Xiaohui Fan (Steward Observatory, University of Arizona, USA), Emanuele Paolo Farina (Max-Planck-Institut für Astrophysik, Německo), Joseph F. Hennawi (Department of Physics, Broida Hall, University of California, Santa Barbara, USA), Antonio Pensabene (Dipartimento di Fisica e Astronomia, Alma Mater Studiorum, Universita di Bologna, Itálie a INAF Bologna), Daniel Stern (JPL), Bram P. Venemans (MPIA), Lukas Wenzl (Department of Astronomy, Cornell University, USA a MPIA) a Jinyi Yang (Steward Observatory, University of Arizona, USA).

ESO je nejvýznamnější mezivládní astronomická organizace v Evropě, která v současnosti provozuje nejproduktivnější pozemní astronomické observatoře světa. ESO má 16 členských států - Belgie, Česko, Dánsko, Finsko, Francie, Irsko, Itálie, Německo, Nizozemsko, Portugalsko, Rakousko, Španělsko, Švédsko, Švýcarsko, Velká Británie - a dvojici strategických partnerů - Chile, která hostí všechny observatoře ESO, a Austrálii. ESO uskutečňuje ambiciózní program zaměřený na návrh, konstrukci a provoz výkonných pozemních pozorovacích komplexů umožňujících astronomům dosáhnout významných vědeckých objevů. ESO také hraje vedoucí úlohu při podpoře a organizaci celosvětové spolupráce v astronomickém výzkumu. ESO provozuje tři unikátní pozorovací střediska světového významu nacházející se v Chile: La Silla, Paranal a Chajnantor. Na Observatoři Paranal pracují dalekohledy systému VLT (Velmi velký dalekohled) schopné fungovat společně jako interferometr VLTI a dva přehlídkové teleskopy - VISTA pro infračervenou a VST pro viditelnou oblast spektra. Na Observatoři Paranal bude umístěn a provozován také největší a nejcitlivější teleskop pro sledování záření gama - Cherenkov Telescope Array South. ESO je také významným partnerem zařízení umístěných na planině Chajnantor - APEX a ALMA, největšího astronomického projektu současnosti. Nedaleko Observatoře Paranal, na hoře Cerro Armazones, staví ESO nový dalekohled ELT (Extrémně velký dalekohled) s primárním zrcadlem o průměru 39 m, který se stane "největším okem lidstva hledícím do vesmíru".

Odkazy

Kontakty

Petr Kabáth
národní kontakt
Astronomický ústav AV ČR, 251 65 Ondřejov, Česká republika
Email: eson-czech@eso.org

Jiří Srba
překlad
Hvězdárna Valašské Meziříčí, p. o., Česká republika
Email: jsrba@astrovm.cz

Chiara Mazzucchelli
European Southern Observatory
Vitacura, Chile
Email: Chiara.Mazzucchelli@eso.org

Eduardo Banados
Max-Planck-Institut für Astronomie
Heidelberg, Germany
Email: banados@mpia.de

Bárbara Ferreira
ESO Public Information Officer
Garching bei München, Germany
Mobil: +49 151 241 664 00
Email: pio@eso.org

Treking.cz - diskuze

Diskuse k tomuto článku

přidat názor


Další články o kvasarech, může vás zajímat

Reklama, turistika a výlety podle pohoří
Beskydy | Bílé Karpaty | Blatenská pahorkatina | Brdy | Broumovská vrchovina | Česká Kanada | České středohoří | České Švýcarsko | Český les | Český ráj | Děčínská vrchovina | Doupovské hory | Drahanská vrchovina | Džbán | Hanušovická vrchovina | Hornosvratecká vrchovina | Hostýnské vrchy | Chřiby | Javorníky | Jeseníky | Ještědsko-kozákovský hřbet | Jevišovická pahorkatina | Jizerské hory | Králický Sněžník | Krkonoše | Krušné hory | Křemešnická vrchovina | Křivoklátská vrchovina | Litenčická pahorkatina | Lužické hory | Nízký Jeseník | Novohradské hory | Orlické hory | Pálava | Podbeskydská pahorkatina | Podyjí | Rakovnická pahorkatina | Ralsko | Rychlebské hory | Slavkovský les | Slezské Beskydy | Smrčiny | Svitavská pahorkatina | Šluknovská pahorkatina | Šumava | Švihovská vrchovina | Vizovická vrchovina | Vlašimská pahorkatina | Vsetínské vrchy | Východolabská tabule | Zábřežská vrchovina | Zlatohorská vrchovina | Ždánický les | Železné hory | Žulovská pahorkatina | Belianské Tatry | Branisko | Bukovské vrchy | Burda | Cerová vrchovina | Čergov | Čierna hora | Chočské vrchy | Kremnické vrchy | Krupinská planina | Kysucké Beskydy | Laborecká vrchovina | Levočské vrchy | Ľubovnianska vrchovina | Malá Fatra | Malé Karpaty | Muránska planina | Myjavská pahorkatina | Nízké Tatry | Ondavská vrchovina | Oravská Magura | Oravské Beskydy | Ostrôžky | Pieniny | Podunajská pahorkatina | Pohronský Inovec | Polana | Považský Inovec | Revúcka vrchovina | Roháče | Slanské vrchy | Slovenský kras | Slovenský ráj | Spišská Magura | Beskydy | Stolické vrchy | Strážovské vrchy | Starohorské vrchy | Šarišská vrchovina | Štiavnické vrchy | Tribeč | Velká Fatra | Veporské vrchy | Vihorlat | Volovské vrchy | Vtáčnik | Vysoké Tatry | Východoslovenská rovina | Zemplínské vrchy | Žiar

Z posledních článků vybíráme

4.3.2021 / Michal Harnušek
Turistika · Ötzi, ledový muž z Ötztalských Alp. Nález starší než první egyptské pyramidy

Vyrazili jsme v sedm hodin ráno. Od chaty Martin Busch na vrchol Similaun (3 606 m) to trvá 3,5 hodiny. Stoupáme. Ubývá horských potoků, trávy i polodivokých ovcí. Nad kótou 3 000 metrů se plahočíme už jen sutí, skálami …

3.3.2021 / Zdeněk Kolář
Trek · Po stopách zlatokopů přes Chilkootský průsmyk, zlatá horečka na soutoku řek Yukon a Klondike

"Tak kampak se chystáte?" překvapil jsem českou otázkou dva chlapíky vyplňující lejstra pro udělení povolení k přechodu Chilkootského průsmyku. "No nazdar, vodkuď ste?" Jako obvykle v podobných případech v Americe …

1.3.2021 / Lumír Kothera
Lyžování · Z prvních lyžařských túr po Krkonoších: první přejezd Krkonoš na lyžích

Zimní cesty do Krkonoš a zimní turistika začaly o něco později než letní. Sníh, vánice, mráz, nutnost zdolávat značné vzdálenosti po cestách jen tu a tam prošlápnutých, zchladily romantické choutky i těch nejodvážnějších …

25.2.2021 / Otakar Brandos
Příroda · Strakapoud prostřední (Dendrocopus medius), středně velký zástupce čeledi datlovití (Picidae)

Strakapoud prostřední (Dendrocopus medius) je typickým obyvatelem lužních lesů se starými a souvislými dubovými a nebo smíšenými porosty. U nás se s tímto druhem tak můžeme nejčastěji setkat například v CHKO Poodří, …

25.2.2021 / Radek Dlouhý
Trek · Z "Pomezek" do Liberce aneb Přechod Krkonoš a Jizerských hor; hřebenové přechody českých hor

Stejně jako loni, kdy se nám vydařil přechod Lužických hor a Ještědského hřbetu, jsme se s manželkou rozhodli strávit týden z naší dovolené v českých horách. Už tenkrát, když jsme ukončili naše putování v Liberci, jsme …

20.2.2021 / Jiří Pazderský
VHT · Grossvenediger (3 674 m n. m.), za bílým králem Východních Alp

Gossvenediger je jednou z nejmohutnějších ledovcových hor Východních Alp a nejvyšším vrcholem ve skupině Venedigergruppe, západní části Vysokých Taur v Rakousku. Od skupiny Grossglocneru ji odděluje silnice Mittersill …

17.2.2021 / Otakar Brandos
Aktualita · Lavina na Kodratové kopě: dva polští skialpinisté nalezli smrt v Tatrách na Červených vrších

Pouhé dva dny před lavinou v Obřím dole v Krkonoších se podobná nehoda s podobným koncem odehrála i u našich východních sousedů. Dne 13. února zahynuli v lavině na Kodratové kopě (Červené vrchy) v Západní …

16.2.2021 / Otakar Brandos
Aktualita · Lavina v Obřím dole zabila skialpinistu. Pýcha je dnes vydávána za zdravé sebevědomí

Včera krátce po poledni strhli dva skialpinisté lavinu v krkonošském Obřím dole. Šířka odtrhu laviny činila asi jen 60 metrů a délka 400 až 500 metrů s výškou masy sněhu jen 0,5 až 1,5 metru. Přesto desková lavina …

13.2.2021 / Bedřich Michálek
Trek · Napříč venezuelskými Andami, trek nejvyššími partiemi Sierry Nevady de Mérida

Venezuela je především nížinným státem, přesto však nabízí milovníkům horské přírody a turistiky dvě nádherné a civilizací dosud málo poznamenané oblasti. Na jihovýchodě země rozlehlou Guayánskou vysočinu s tajemnými …

11.2.2021 / Otakar Brandos
Vesmír · Hranice Sluneční soustavy: Kuiperův pás, heliopauza, Oortův oblak aneb kam až sahají hranice našeho systému?

Od úsvitu lidských dějin byla jakousi pomyslnou hranicí Sluneční soustavy planeta Saturn. Jako bloudící hvězdu ji mohli pozorovat lidé již dávno před dobou dalekohledů. To ovšem téměř nic netušili o Sluneční soustavě …

11.2.2021 / Petr Krčmář
Cestování · Severovýchodní Polsko: jezero Wigry, Rospuda, Suwalski park, Czarna Hancza

Po 1 000 kilometrech jízdy se konečně rozvalujeme v kempu Necko na okraji Augustówa, kousek od jezera. Hned ráno se snažíme půjčit lodě na další den. Jejich pronájem v kempu je ale drahý a tak to …

Reklama
Velký Roudný Úplňky Chata Horalka Strečno Beskydy, ubytování Soumrak Luční bouda Malá Fatra, ubytování Choustník Helfenburk Venušiny misky Hukvaldy Elbrus Afélium Zverovka Chalupská slať Šumava, ubytování Spacáky Mont Blanc Pluto Vosecká bouda Vysoký vodopád Cvilín Karlštejn Chata Šerlich Bouda Jelenka Pluto Jarní prázdniny Liška Matterhorn Hrad Lichnice Sirotčí hrádek Higgsův boson Opruzeniny Cumulonimbus Pohorky
Služby Horská seznamka Outdoor bazar Ztráty a nálezy Archiv článků Spolupracujeme Počasí Satelitní snímky Fotogalerie Turistická mapa Kalendář turistických akcí Treky České hory Slovenské hory Alpy Karpattreky Rumunské hory Ukrajinské Karpaty Asijské hory Severské země Turistika s dětmi Balkánské a evropské hory Ubytování Horské chaty, české hory Slovenské chaty Penziony, hotely Ubytování online Alpské chaty České kempy Slovenské kempy Chorvatské kempy Kempy, Slovinsko Ukrajina, Rumunské hory Výlety Skalní města a skály Naše vrcholy Rozhledny České hrady Slovenské hrady Jeskyně Vodopády Sedla a doliny Členění Slovenska Geomorfologické členění ČR Výlety Přehled našich pohoří Sopky v ČR Karpaty Alpy Ledovcová jezera Památky a zámky Větrné mlýny Čedičové varhany Viklany Bludné (eratické) balvany Ostatní Cestování, cestopisy Horolezectví Cykloturistika Snow Soutěže Příroda, fauna a flóra Vesmír, astronomie E-shop Testujeme Outdoor vybavení, poradna
TOPlist