Průvodce | Karpattreky | Horolezectví | Cykloturistika | Cestování | Lyžování | Příroda | Soutěže | Aktuality | Zajímavosti | Kalendář akcí | Napsat článek | E-shop | Více…
Cookies  Ceník inzerce 
Treking.cz Hledat
Poslední aktualizace: 12.9.2021 , svátek má
Treking > Vesmír > Podivná planetka Kleopatra

Podivná planetka Kleopatra

Přístroje ESO pořídily nejlepší snímky podivné planetky ve tvaru 'kosti pro psa'

12.9.2021 | ESO2113

Tým astronomů využívající dalekohled ESO/VLT získal dosud nejostřejší a nejpodrobnější záběry planetky Kleopatra. Pozorování vědcům umožnila určit tvar a zpřesnit hmotnost tohoto podivného asteroidu, který svým vzhledem připomíná velkou kost. Výzkum přinesl nové poznatky, které vysvětlují, jak tato planetka a její dva měsíce vznikly.

Planetka Kleopatra zobrazená z různých stran - s popisem

"Kleopatra je ve Sluneční soustavě opravdu výjimečná," říká Franck Marchis (SETI Institute, Mountain View, USA a Laboratoire d'Astrophysique de Marseille, Francie), vedoucí výzkumu této planetky s neobvyklým tvarem a dvěma měsíci, který byl publikován v časopise Astronomy & Astrophysics. "Díky zkoumání objektů zcela vybočujících z řady věda dosahuje velkého pokroku. Myslím, že jedním z takových těles je i Kleopatra. Pochopením tohoto komplikovaného systému se můžeme naučit mnoho nového o Sluneční soustavě."

Kleopatra obíhá kolem Slunce v hlavním pásu planetek mezi Marsem a Jupiterem. Od okamžiku, kdy byl na základě radarových pozorování zhruba před 20 lety odhalen její neobvyklý tvar - dvojice laloků spojených tlustým krkem, ji astronomové označují jako 'kost pro psa'. V roce 2008 objevil Franck Marchis a jeho kolegové dvojici malých těles obíhajících kolem Kleopatry. Měsíce byly pojmenovány po dětech slavné egyptské královny, AlexHelios a CleoSelene.

Aby se o asteroidu Kleopatra dozvěděli ještě více, použili Franck Marchis a jeho tým záběry planetky pořízené v období mezi lety 2017 a 2019 pomocí přístroje SPHERE (Spectro-Polarimetric High-contrast Exoplanet REsearch), který pracuje na dalekohledu ESO/VLT (Very Large Telescope). Díky rotaci planetky mohli astronomové těleso sledovat z různých úhlů. Byli tak schopni vytvořit dosud nejpřesnější 3D model tvaru objektu a upřesnit jeho objem. Zjistili také, že jeden z laloků je o něco větší než druhý, a délku planetky stanovili na 270 kilometrů.

Srovnání velikosti planetky Kleopatra se severní Itálií

Ve druhé studii, rovněž zveřejněné v časopise Astronomy & Astrophysics, popisuje tým vědců pod vedením Miroslava Brože (Univerzita Karlova, Praha, Česká republika), jak využili data získaná přístrojem SPHERE ke zpřesnění oběžných drah obou měsíců planetky Kleopatra. Předchozí práce sice možné parametry drah udávaly, ale nová pozorování získaná pomocí dalekohledu ESO/VLT ukázala, že se měsíce nacházejí jinde, než na předpovězených polohách.

"Tento rozpor bylo třeba vyřešit," říká Miroslav Brož. "Protože pokud jsou špatně dráhy měsíců, je špatně vše, včetně hmotnosti Kleopatry." Díky novým pozorováním a sofistikovaným modelům se týmu podařilo popsat, jakým způsobem gravitace Kleopatry ovlivňuje pohyb měsíců a přesně určit jejich komplikované oběžné dráhy. Byli tak schopni spočítat hmotnost planetky, která je o 35 % nižší, než se původně odhadovalo.

Zkombinování nově určeného objemu a hmotnosti umožnilo astronomům spočítat průměrnou hustotu planetky. Je asi poloviční než hustota železa a zároveň podstatně nižší, než se dříve vědci domnívali [1]. Nízká hustota Kleopatry, u které se soudí, že je složena z materiálu s vysokým zastoupením železa, naznačuje, že těleso by mohlo být značně porézní a mít strukturu označovanou jako 'hromada suti' (angl. rubble pile). Znamenalo by to, že Kleopatra pravděpodobně vznikla po velké srážce opětovným seskupením úlomků.

Zpracovaný záběr z přístroje SPHERE zachycuje měsíce planetky Kleopatra

Nesoudržná struktura a způsob rotace planetky rovněž naznačují, jak mohly vzniknout její měsíce. Kleopatra se otáčí téměř kritickou rychlostí, tedy rychlostí, při které by se těleso začalo rozpadat. Dopady malých těles tak mohou z povrchu vymršťovat balvany. Franck Marchis a jeho tým se domnívají, že z těchto drobných úlomků se postupně mohly formovat AlexHelios a CleoSelene, a Kleopatra tak svým měsícům vskutku 'dala život'.

Nové snímky planetky Kleopatra a informace, které přinášejí, bylo možné získat pouze díky jednomu z pokročilých systémů adaptivní optiky využívaných dalekohledy ESO/VLT v chilské poušti Atacama. Adaptivní optika pomáhá korigovat zkreslení způsobené zemskou atmosférou, kvůli kterým se pozorované objekty jeví rozmazané - jedná se o stejný jev, který způsobuje známé mihotání hvězd. Díky zmiňovaným korekcím byl přístroj SPHERE schopen detailně zobrazit planetku Kleopatra při jejím přiblížení na 200 milionů kilometrů od Země; její zdánlivá velikost na obloze byla přitom podobná, jako bychom pozorovali golfový míček ve vzdálenosti 40 km.

Připravovaný dalekohled ESO/ELT (Extremely Large Telescope) s ještě pokročilejším systémem adaptivní optiky bude pro takový úkol, jako je zobrazování vzdálených planetek, ideální. "Už se nemůžu dočkat, až na Kleopatru namíříme dalekohled ELT, abychom zjistili, jestli tam nejsou ještě další měsíce a zpřesnili dráhy s cílem zaznamenat drobné změny," dodává Marchis.

Poznámky

[1] Nově vypočtená průměrná hustota je 3,4 g/cm3, zatímco dříve byla uváděna střední hustota 4,5 g/cm3.

Další informace

Výzkumy využívající pozorování získaná přístrojem SPHERE a dalekohledem ESO/VLT byly prezentovány ve dvojici článků, které byly zveřejněny v prestižním vědeckém časopise Astronomy & Astrophysics.

Na článku s názvem "(216) Kleopatra, a low density critically rotating M-type asteroid" se podíleli: F. Marchis (SETI Institute, Carl Sagan Center, Mountain View, USA a Aix Marseille University, CNRS, Laboratoire d'Astrophysique de Marseille, Francie [LAM]), L. Jorda (LAM), P. Vernazza (LAM), M. Brož (Astronomický ústav, Matematicko-fyzikální fakulta, Univerzita Karlova, Praha, ČR, [CU]), J. Hanuš (CU), M. Ferrais (LAM), F. Vachier (Institut de mécanique céleste et de calcul des éphémérides, Observatoire de Paris, PSL Research University, CNRS, Sorbonne Universités, UPMC University Paris 06 a Université de Lille, Francie [IMCCE]), N. Rambaux (IMCCE), M. Marsset (Department of Earth, Atmospheric and Planetary Sciences, MIT, Cambridge, USA [MIT]), M. Viikinkoski (Mathematics & Statistics, Tampere University, Finsko [TAU]), E. Jehin (Space sciences, Technologies and Astrophysics Research Institute, Université de Liege, Belgie [STAR]), S. Benseguane (LAM), E. Podlewska-Gaca (Faculty of Physics, Astronomical Observatory Institute, Adam Mickiewicz University, Poznan, Polsko [UAM]), B. Carry (Université Côte d'Azur, Observatoire de la Côte d'Azur, CNRS, Laboratoire Lagrange, Francie [OCA]), A. Drouard (LAM), S. Fauvaud (Observatoire du Bois de Bardon, Taponnat, Francie [OBB]), M. Birlan (IMCCE a Astronomical Institute of Romanian Academy, Bucharest, Rumunsko [AIRA]), J. Berthier (IMCCE), P. Bartczak (UAM), C. Dumas (Thirty Meter Telescope, Pasadena, USA [TMT]), G. Dudziński (UAM), J. Ďurech (CU), J. Castillo-Rogez (Jet Propulsion Laboratory, California Institute of Technology, Pasadena, USA [JPL]), F. Cipriani (European Space Agency, ESTEC - Scientific Support Office, Noordwijk, Nizozemí [ESTEC]), F. Colas (IMCCE), R. Fetick (LAM), T. Fusco (LAM a The French Aerospace Lab BP72, Chatillon Cedex, Francie [ONERA]), J. Grice (OCA a School of Physical Sciences, The Open University, Milton Keynes, UK [OU]), A. Kryszczynska (UAM), P. Lamy (Laboratoire Atmospheres…

Na článku s názvem "An advanced multipole model for (216) Kleopatra triple system" spolupracovali: M. Brož (CU), F. Marchis (SETI a LAM), L. Jorda (LAM), J. Hanuš (CU), P . Vernazza (LAM), M. Ferrais (LAM), F. Vachier (IMCCE), N. Rambaux (IMCCE), M. Marsset (MIT), M. Viikinkoski (TAU), E. Jehin (STAR), S. Benseguane (LAM), E. Podlewska-Gaca (UAM), B. Carry (OCA), A. Drouard (LAM), S. Fauvaud (OBB), M. Birlan (IMCCE and AIRA), J. Berthier (IMCCE), P. Bartczak (UAM), C. Dumas (TMT), G. Dudziński (UAM), J. Ďurech (CU), J. Castillo-Rogez (JPL), F. Cipriani (ESTEC), F. Colas (IMCCE), R. Fetick (LAM), T. Fusco (LAM a ONERA), J. Grice (OCA a OU), A. Kryszczynska (UAM), P. Lamy (CNRS a UVSQ), A. Marciniak (UAM), T. Michalowski (UAM), P. Michel (OCA), M. Pajuelo (IMCCE a PUCP), T. Santana-Ros (UA a UB), P. Tanga (OCA), A. Vigan (LAM), O. Witasse (ESTEC) a B. Yang (ESO).

ESO je nejvýznamnější mezivládní astronomická organizace v Evropě, která v současnosti provozuje nejproduktivnější pozemní astronomické observatoře světa. ESO má 16 členských států - Belgie, Česko, Dánsko, Finsko, Francie, Irsko, Itálie, Německo, Nizozemsko, Portugalsko, Rakousko, Španělsko, Švédsko, Švýcarsko, Velká Británie - a dvojici strategických partnerů - Chile, která hostí všechny observatoře ESO, a Austrálii. ESO uskutečňuje ambiciózní program zaměřený na návrh, konstrukci a provoz výkonných pozemních pozorovacích komplexů umožňujících astronomům dosáhnout významných vědeckých objevů. ESO také hraje vedoucí úlohu při podpoře a organizaci celosvětové spolupráce v astronomickém výzkumu. ESO provozuje tři unikátní pozorovací střediska světového významu nacházející se v Chile: La Silla, Paranal a Chajnantor. Na Observatoři Paranal pracují dalekohledy systému VLT (Velmi velký dalekohled) schopné fungovat společně jako interferometr VLTI a dva přehlídkové teleskopy - VISTA pro infračervenou a VST pro viditelnou oblast spektra. Na Observatoři Paranal bude umístěn a provozován také největší a nejcitlivější teleskop pro sledování záření gama - Cherenkov Telescope Array South. ESO je také významným partnerem zařízení umístěných na planině Chajnantor - APEX a ALMA, největšího astronomického projektu současnosti. Nedaleko Observatoře Paranal, na hoře Cerro Armazones, staví ESO nový dalekohled ELT (Extrémně velký dalekohled) s primárním zrcadlem o průměru 39 m, který se stane "největším okem lidstva hledícím do vesmíru".

Odkazy

Kontakty

Petr Kabáth
národní kontakt
Astronomický ústav AV ČR, 251 65 Ondřejov, Česká republika
Email: eson-czech@eso.org

Jiří Srba
překlad
Email: j.srba@seznam.cz

Franck Marchis
SETI Institute and Laboratoire d'Astrophysique de Marseille
Mountain View and Marseille, France and USA
Mobil: +1-510-599-0604
Email: fmarchis@seti.org

Miroslav Brož
Charles University
Prague, Czech Republic
Email: mira@sirrah.troja.mff.cuni.cz

Pierre Vernazza
Laboratoire d'Astrophysique de Marseille
Marseille, France
Tel.: +33 4 91 05 59 11
Email: pierre.vernazza@lam.fr

Bárbara Ferreira
ESO Media Manager
Garching bei München, Germany
Tel.: +49 89 3200 6670
Mobil: +49 151 241 664 00
Email: press@eso.org

Reklama, turistika a výlety podle pohoří
Beskydy | Bílé Karpaty | Blatenská pahorkatina | Brdy | Broumovská vrchovina | Česká Kanada | České středohoří | České Švýcarsko | Český les | Český ráj | Děčínská vrchovina | Doupovské hory | Drahanská vrchovina | Džbán | Hanušovická vrchovina | Hornosvratecká vrchovina | Hostýnské vrchy | Chřiby | Javorníky | Jeseníky | Ještědsko-kozákovský hřbet | Jevišovická pahorkatina | Jizerské hory | Králický Sněžník | Krkonoše | Krušné hory | Křemešnická vrchovina | Křivoklátská vrchovina | Litenčická pahorkatina | Lužické hory | Nízký Jeseník | Novohradské hory | Orlické hory | Pálava | Podbeskydská pahorkatina | Podyjí | Rakovnická pahorkatina | Ralsko | Rychlebské hory | Slavkovský les | Slezské Beskydy | Smrčiny | Svitavská pahorkatina | Šluknovská pahorkatina | Šumava | Švihovská vrchovina | Vizovická vrchovina | Vlašimská pahorkatina | Vsetínské vrchy | Východolabská tabule | Zábřežská vrchovina | Zlatohorská vrchovina | Ždánický les | Železné hory | Žulovská pahorkatina | Belianské Tatry | Branisko | Bukovské vrchy | Burda | Cerová vrchovina | Čergov | Čierna hora | Chočské vrchy | Kremnické vrchy | Krupinská planina | Kysucké Beskydy | Laborecká vrchovina | Levočské vrchy | Ľubovnianska vrchovina | Malá Fatra | Malé Karpaty | Muránska planina | Myjavská pahorkatina | Nízké Tatry | Ondavská vrchovina | Oravská Magura | Oravské Beskydy | Ostrôžky | Pieniny | Podunajská pahorkatina | Pohronský Inovec | Polana | Považský Inovec | Revúcka vrchovina | Roháče | Slanské vrchy | Slovenský kras | Slovenský ráj | Spišská Magura | Beskydy | Stolické vrchy | Strážovské vrchy | Starohorské vrchy | Šarišská vrchovina | Štiavnické vrchy | Tribeč | Velká Fatra | Veporské vrchy | Vihorlat | Volovské vrchy | Vtáčnik | Vysoké Tatry | Východoslovenská rovina | Zemplínské vrchy | Žiar

Z posledních článků vybíráme

6.9.2021 / Otakar Brandos
Skalní města · Skály Pasák (na Pasáku), největší skalní útvary Hrubého Jeseníku

Skály Pasák zvané také na Pasáku nalezneme na západním okraji Hrubého Jeseníku nad údolím říčky Hučava asi dva kilometry od městečka a hradu Branná. Skály Pasák (na Pasáku) představují asi 250 až 300 metrů …

5.9.2021 / Ondřej Havelka
Cestování · Cesta za náboženstvími poříčím Nigeru - kult hada, západoafrický vodun, fascinující synkretismus i temná strana (4)

Nebeskou církev Kristovu založil 29. září 1947 pan Samuel Bilewu Joseph Oshoffa v Beninu. Příznačné je, že zakladatel této západoafrické církve byl původně - stejně jako Ježíš z Nazareta - tesař. Oshoffa měl mít Božské …

1.9.2021 / Otakar Brandos
Trek · Jihovýchodní boky Hrubého Jeseníku (2): 2denní trek přes rozhlednu v Nové Vsi, Ostružnou, Vysokou holi a Velkou kotlinu / Fotogalerie k článku

Ráno je obloha jako vymetená. Naprosté azúro. K tomu na obloze hezky svítí Měsíc, který je pár dní po úplňku. Krátce necháváme na sluníčku proschnout spacáky, balíme a vyrážíme vstříc posledním kilometrům …

31.8.2021 / Otakar Brandos
Hrady · Hrad Boskovice, mohutná goticko-renesanční pevnost na prahu Drahanské vrchoviny

Hrad Boskovice zvaný také Boskovický hrad je mohutná kamenná pevnost nad městečkem Boskovice na prahu Drahanské vrchoviny. Jedná se o jednu z nejvýznamnějších památek svého druhu na území České republiky …

30.8.2021 / Otakar Brandos
Rozhledny · Rozhledna Žernovník. Hezká 15metrová rozhledna na Blanensku

Rozhlednu Žernovník nalezneme nad stejnojmennou obcí Žernovník na Blanensku v nadmořské výšce asi 442 metrů. Rozhledna Žernovník byla postavena na místě vysloužilého vodojemu, který byl určen k …

30.8.2021 / Otakar Brandos
Hrady · Skalní hrad Štarkov, jedinečná hradní zřícenina v Žďárských vrších

Skalní hrad Štarkov je jedinečnou zříceninou se zajímavou dispozicí. Gotický hrad Štarkov je rozložen na skalním hřebeni stejnojmenného kopce Štarkov (679 m) nad Novým Jimramovem v Ždárských vrších …

29.8.2021 / Ondřej Havelka
Cestování · Cesta za náboženstvími poříčím Nigeru - kult hada, západoafrický vodun, fascinující synkretismus i temná strana (3)

Jsme nyní v Mali přibližně ve třetině délky toku Nigeru. Opouštíme bažinatou vnitrozemskou deltu a plujeme na sever vstříc městu, jehož věhlas mezi muslimskými vzdělanci býval výjimečný a dodnes se v …

24.8.2021 / Martin Zapletal
Trek · Podél jižní hranice ze Slavonic do Vimperka. Květnový vandr přes Velenice, Nové Hrady, Dolní Dvořiště, Vyšší Brod, Novou Pec a Lenoru

Tento pochod by se dal charakterizovat úryvkem z jedné píně: "My čekali jaro a zatím přišel mráz". Po chladném začátku jara se udělalo pěkně a my vyráželi za slunného a teplého počasí jaké na konci května běžně …

23.8.2021 / Václav Vágenknecht
Trek · Šumava křížem krážem: přechod pohoří a návštěva nejatraktivnějších vrchů a jezer (2)

Sestupujeme z Boubína a na pozdní oběd zastavujeme v Kubově Huti (Kubohütte), o níž pochází první zmínka z roku 1728; až s odstupem v chytrých materiálech odhalím, že se zde nachází nejvýše položená železniční …

23.8.2021 / Otakar Brandos
Rozhledny · Dalimilova rozhledna. Kamenná kráska na Větrově (918 m) v Rychlebských horách s výhledem na Staroměstsko

Dalimilova rozhledna na travnatém vrcholu hory Větrov (918 m) nedaleko chaty Paprsek v Rychlebských horách je docela věrnou kopií rozhledny Wilhelmswarte, která do 11. října 1973 stávala na vrcholu Králického …

22.8.2021 / Otakar Brandos
Hrady · Hrad Brníčko, zřícenina mohutné gotické pevnosti z přelomu 13. a 14. století

Tak jak je tomu u většiny našich hradů, tak ani přesný rok založení hradu Brníčko neznáme. Některé publikace uvádějí, že výstavba hradu Brníčko započala okolo roku 1287, jiné zdroje kladou počátek výstavby …

Velký Roudný Úplňky Chata Horalka Strečno Beskydy, ubytování Soumrak Luční bouda Malá Fatra, ubytování Choustník Helfenburk Venušiny misky Hukvaldy Elbrus Afélium Zverovka Chalupská slať Šumava, ubytování Spacáky Mont Blanc Pluto Vosecká bouda Vysoký vodopád Cvilín Karlštejn Chata Šerlich Bouda Jelenka Pluto Jarní prázdniny Liška Matterhorn Hrad Lichnice Sirotčí hrádek Higgsův boson Opruzeniny Cumulonimbus Pohorky
Služby Horská seznamka Outdoor bazar Ztráty a nálezy Archiv článků Spolupracujeme Počasí Satelitní snímky Fotogalerie Turistická mapa Kalendář turistických akcí Treky České hory Slovenské hory Alpy Karpattreky Rumunské hory Ukrajinské Karpaty Asijské hory Severské země Turistika s dětmi Balkánské a evropské hory Ubytování Horské chaty, české hory Slovenské chaty Penziony, hotely Ubytování online Alpské chaty České kempy Slovenské kempy Chorvatské kempy Kempy, Slovinsko Ukrajina, Rumunské hory Výlety Skalní města a skály Naše vrcholy Rozhledny České hrady Slovenské hrady Jeskyně Vodopády Sedla a doliny Členění Slovenska Geomorfologické členění ČR Výlety Přehled našich pohoří Sopky v ČR Karpaty Alpy Ledovcová jezera Památky a zámky Větrné mlýny Čedičové varhany Viklany Bludné (eratické) balvany Ostatní Cestování, cestopisy Horolezectví Cykloturistika Snow Soutěže Příroda, fauna a flóra Vesmír, astronomie E-shop Testujeme Outdoor vybavení, poradna
TOPlist