Průvodce |
Karpattreky |
Horolezectví |
Cykloturistika |
Cestování |
Lyžování |
Příroda |
Soutěže |
Aktuality |
Zajímavosti |
Kalendář |
Napsat článek |
Reklama |
Více… |
|
 |
||
| Poslední aktualizace: 9.1.2024 | , svátek má |
John Glenn, slavný letec a také první americký astronautNa věčnost odešel John Glenn, další z průkopníků pilotovaných kosmických letů9.12.2016 | Otakar Brandos, foto NASA
John Glenn (8.7.1921 - 8.12.2016) patří mezi legendy pilotovaných kosmických letů. Vždyť se 20. února 1962 jako třetí Američan podíval do vesmíru a jako první Američan vůbec na oběžnou dráhu kolem Země. Na ní jej ale 12. dubna 1961 předstihl Jurij Gagarin (9.3.1934 - 27.3.1968) a 6. srpna 1961 German Titov (11.9.1935 - 20.9.2000). 
A jak je to s tím třetím místem mezi Američany, kteří se podívali za hranice zemské atmosféry? Jeho předchůdci - Alan Shepard (18.11.1923 - 21.7.1998) a Virgil Grissom (3.4.1926 - 27.1.1967) se do kosmu podívali jen na skok. Během krátkého balistického skoku alias suborbitálního letu trvajícího jen pár minut, kdy kosmická loď nedosáhla ani první kosmické rychlosti. A. Shepard odstartoval do kosmu 5.5.1961 v kabině Freedom 7, která dosáhla výšky asi 188 km a po necelých 16 minutách dosedla nazpět na zemský povrch o 488 km dále. V. Grissom okusil stav beztíže jako druhý Američan 21.7.1961 během druhého suborbitálního letu trvajícího rovněž necelých 16 minut. Jeho kabina Liberty Bell 7 dosáhla výšky bezmála 189 km a dosedla na hladinu Atlantského oceánu asi 490 km od místa startu. Tolik na vysvětlenou. Čtěte také: Neil Armstrong: První člověk, který stanul na Měsíci odešel na věčnost Prvním americkým kosmonautem se tak stal skutečně až John Glenn v kabině kosmické lodi Friendship 7 projektu Mercury, která odstartovala z mysu Canaveral na Floridě ze startovací rampy č. 14 na špičce rakety Atlas. Ke startu došlo 20. února 1962. Malilinkatá kabina lodi Mercury s hmotností jen 1 225 kg dosáhla v apogeu výšky 248 km a v perigeu pouhých 149 km. 
John Glenn Zemi obletěl celkem 3× a po 4 hodinách, 55 minutách a 23 sekundách bezpečně přistál zpět na Zemi. No bezpečně. Již na konci prvního obletu se objevily vážné technické problémy na automatickém řízení. John Glenn musel přejít na ruční řízení. Byla to doslova otázka života a smrti. To však nebylo vše. Mělo přijít něco ještě horšího. V řídícím středisku letu totiž zavládly obavy, že mohlo dojít k oddělení tepelného štítu lodi. Ten je nezbytný pro bezpečný průlet zemskou atmosférou při návratu z oběžné dráhy. Během aerodynamického brždění totiž teplota na čele (dně) přistávací kabiny stoupá až na asi 1 300 °C! V takovémto případě by astronaut během návratu z kosmu uhořel… Po svém letu Glenn lakonicky dodal: "Bylo mi jasné, že se na povrchu kabiny něco trhá. Hořící kusy prolétávaly kolem průzoru… Když se to tak vezme, mohl to být docela ošklivý den." Tepelný štít nakonec vydržel a John Glenn bezpečně přistál ve vlnách Atlantského oceánu, ze kterých jej vyzvedla posádka torpédoborce USS Noa. John Glenn se rázem stal národním hrdinou. Přesto zůstal skromný, vtipný a velkorysý. Přestože se v následujících letech usiloval opět letět do vesmíru, nadřízení mu to neumožnili. Co kdyby se hrdinovi něco stalo. To by mohlo vážně pošramotit prestiž kosmického výzkumu. Vždyť nakonec kosmické lety nejsou zcela bezpečné ani dnes… 
Nebyl by to však Glenn, otec dvou dětí a bývalý bojový pilot, aby se mu jeho cíl nesplnil. Stalo se tak až po neuvěřitelně dlouhých 36 letech! 29. října 1998 se ve svých 77 (!) letech vydal znovu za hranice zemské přitažlivosti na palubě raketoplánu Discovery na 9denní misi STS-95. I při tomto letu se stal rekordmanem - nejstarším člověkem, který se dostal do vesmíru. To již jako vysloužilý senátor, který po 24 let (1975 - 1999) zasedal v americkém senátu za stát Ohio, kde se velice aktivně zasazoval o ochranu životního prostředí. Použité zdroje
Další související články:+ Apollo 8 - Vánoční mise; pilotované lety na Měsíc+ Měsíc, náš nejbližší kosmický soused + Povrch Měsíce a jeho morfologie, měsíční moře a krátery + Nitro Měsíce, jádro a měsíční plášť + Měsíce planety Jupiter, Galileovy měsíce + Měsíce planety Saturn, rovných 60 měsíců u Saturnu + Planeta Neptun - strážní hlídka Sluneční soustavy + Uran, zamrzlá planeta - průměr, hmotnost, vzdálenost a oběžná doba |
|
||||
