Zbytky prastaré hvězdokupy objeveny v naší Mléčné dráze (Galaxii)Proud starých hvězd (C-19) na okraji Galaxie byl vyrván z hvězdokupy6.1.2022 | Otakar Brandos
Primordiální hvězdný proud objevený na okraji Mléčné dráhy má nižší podíl těžkých prvků než jakékoliv jiné uskupení hvězd v naší Galaxii. Pozorování na observatoři Gemini v rámci programu NOIRLab NSF ukázalo, že hvězdy tohoto proudu byly vyrvány z prastaré kulové hvězdokupy. Jsou reliktem rané Mléčná dráhy, který by mohl vnést více světla do formování prvních hvězd. Mezinárodní tým odborníků objevil unikátní hvězdný proud na okraji Mléčné dráhy. Takovéto proudy vznikají při gravitačních interakcích, kdy jsou hvězdy vytaženy z kulových hvězdokup a nebo z trpasličích galaxií. Objevený hvězdný proud nese označení C-19. Nachází se jižně od jednoho ze spirálních ramen Mléčné dráhy. Kolem středu Galaxie obíhá po protáhlé eliptické dráze s pericentrem 20 000 světelných let a apocentrem 90 000 světelných let. Na obloze se táhne v délce asi 15°, což je 30× více než je zdánlivý průměr Měsíce v úplňku. Badatelé zjistili, že C-19 je zbytkem kulové hvězdokupy. Hvězdy tohoto proudu mají velice nízkou metalicitu, nižší než 0,05 %. Dříve se soudilo, že kulové hvězdokupy nemají metalicitu nižší než 0,2 %. V astrofyzice se za "kovy" považují všechny prvky těžší hélia. Tedy ty, které nevznikly během primordiální nukleogeneze ve velice raném vesmíru (v prvních asi 20 minutách po Velkém třesku). Například naše Slunce má metalicitu 1,2 % (hlavně kyslík (O), uhlík (C) a železo (Fe)). Objev tohoto proudu s velice nízkou metalicitou dokazuje, že kulové hvězdokupy v Mléčné dráze byly schopny vznikat i v prostředí s minimálním zastoupením těžších prvků. Tedy ještě před tím, než první generace hvězd obohatily vesmír o těžší prvky. Tento artefakt tak zlepšuje naše chápání toho, jak se formovaly první hvězdy a hvězdokupy krátce po Velkém třesku. |