Průvodce | Karpattreky | Horolezectví | Cykloturistika | Cestování | Lyžování | Příroda | Soutěže | Aktuality | Zajímavosti | Kalendář akcí | Napsat článek | E-shop | Více…
Kontakty  Cookies  Ceník inzerce  RSS 
Treking.cz Hledat
Poslední aktualizace: 8.11.2018 , svátek má
Reklama
Treking > Vesmír > ALMA sleduje hvězdný kokon s podivným chemickým složením

ALMA sleduje hvězdný kokon s podivným chemickým složením

První útvar svého druhu objevený mimo naši Galaxii

3.10.2016 | ESO 1634

Týmu japonských astronomů se pomocí radioteleskopu ALMA podařilo objevit horký a hustý kokon hmoty obklopující nově zrozenou hvězdu. Jedná se o objekt známý jako horké molekulární jádro, je však první svého druhu, který se podařilo najít mimo naši Galaxii. Svým chemickým složením se značně liší od podobných útvarů v naší Galaxii, což naznačuje, že chemické procesy odehrávající se v různých místech ve vesmíru, mohou být mnohem rozmanitější, než se očekávalo.

Představa horkého molekulárního jádra ve Velkém Magellanově oblaku

Tým japonských vědců využil mimořádný výkon observatoře ALMA (Atacama Large Millimeter / submillimeter Array) k pozorování hmotné hvězdy známé pod označením ST11 [1], která se nachází v sousední trpasličí galaxii - Velkém Magellanově oblaku (LMC). Podařilo se jim detekovat emise různých plynů, což ukazuje, že v okolí nedávno zrozené hvězdy ST11 se nachází oblast koncentrovaného teplého a hustého molekulárního plynu. Nalezli tedy objekt dosud nepozorovaný mimo naši Galaxii - horké molekulární jádro [2].

Astronom a hlavní autor článku Takashi Shimonishi (Tohoku University, Japonko) neskrývá nadšení: "Jedná se o první detekci mimogalaktického horkého molekulárního jádra, což demonstruje mimořádné schopnosti nové generace teleskopů, které jsou vhodné dokonce ke studiu astrochemických procesů mimo naši Galaxii."

Čtěte také: Zmrzlý Létající talíř, ALMA objevila nečekaně chladné prachové částice v…

Pozorování provedená pomocí ALMA odhalila, že jádro nově objevené ve Velkém Magellanově oblaku má velmi odlišné chemické složení ve srovnání s podobnými objekty v naší Galaxii. Nejnápadnější emise přicházející z tohoto jádra patří molekulám plynů oxidu siřičitého, oxidu dusného a formaldehydu. Výrazně zde září také všudypřítomný prach. Naopak některé organické sloučeniny, například metanol (nejjednodušší molekula alkoholu), jsou zde zastoupeny velmi málo, což je v kontrastu s podobnými útvary v naší Galaxii, u kterých bylo pozorováno, že obsahují širokou paletu komplexních organických molekul včetně metanolu a etanolu.

Takashi Shimonishi vysvětluje: "Získaná pozorování naznačují, že molekulární chemické složení hmoty, ze které se rodí nové hvězdy a planety může být mnohem pestřejší, než jsme očekávali."

Výsledky pozorování pomocí ALMA a celá oblast v infračerveném záření

Velký Magellanův oblak má velmi nízký obsah chemických prvků těžších než vodík a helium [3]. Členové výzkumného týmu se domnívají, že toto výrazně odlišné galaktické prostředí významně ovlivnilo chemické procesy vedoucí k tvorbě molekul, které se odehrávají v okolí mladé hvězdy ST11. A to by také mohlo být příčinou pozorovaného rozdílu v chemickém složení.

Zatím není zcela jasné, zda se komplexní molekuly detekované v naší Galaxii vyskytují rovněž v horkých molekulárních jádrech v cizích galaxiích. Složité organické sloučeniny jsou v tomto ohledu mimořádně zajímavé, jelikož některé z nich mají blízký vztah ke vzniku prebiotických molekul ve vesmíru. Tento nově objevený objekt ležící v jednom z našich nejbližších galaktických sousedů je pro astronomy mimořádně zajímavým cílem, který by mohl pomoci zodpovědět otázku: jakým způsobem chemická diversita galaxií mohla ovlivňovat vývoj extragalaktického života?

Poznámky

[1] Celé katalogové označení objektu ST11 je 2MASS J05264658-6848469 a je definován jako 'mladý objekt hvězdného typu'. Přestože se v současnosti zdá, že jde o jednu hvězdu, je možné, že se ve skutečnosti jedná a vícenásobný hvězdný systém nebo dokonce malou hvězdokupu. Výzkum tohoto objektu byl primárním cílem provedených pozorování, při kterých se podařilo odhalit, že ST11 je zahalen v horkém molekulárním jádře.

[2] Horké molekulární jádro: musí být (relativně) malé - o průměru menším než 0,3 světelného roku, jeho hustota musí přesahovat 1 bilion molekul na m3 (1012 částic, což je sice mnohem méně než v atmosféře Země, ale hodně ve srovnání s mezihvězdným prostředím), a jeho teplota musí převyšovat -173 °C. Jádro je tím pádem minimálně o 80 °C teplejší, než běžný molekulární oblak, přestože hustota hmoty je zde podobná. Horká jádra vznikají v počátečních fázích vývoje hmotných hvězd a hrají klíčovou roli při vzniku složitějších chemických sloučenin ve vesmíru.

[3] Když ve hvězdě vyhasne fúze vodíku na hélium, jiné termojaderné reakce začnou vytvářet ještě těžší prvky. Ty se pak dostávají do vesmíru při explozi supernovy. Tím pádem se s rostoucím věkem vesmíru zvyšuje také obsah těžších chemických prvků. Díky nízkému obsahu těchto prvků ve Velkém Magellanově oblaku nám tento objekt poskytuje pohled na procesy, které byly ve vesmíru běžné v minulosti.

Další informace

Výzkum byl prezentován v článku "The Detection of a Hot Molecular Core in the Large Magellanic Cloud with ALMA" autorů Takashi Shimonishi a kol., který byl publikován 9. srpna 2016 ve vědeckém časopise Astrophysical Journal.

Složení týmu: Takashi Shimonishi (Frontier Research Institute for Interdisciplinary Sciences & Astronomical Institute, Tohoku University, Japonsko), Takashi Onaka (Department of Astronomy, The University of Tokyo, Japonsko), Akiko Kawamura (National Astronomical Observatory of Japan, Japonsko) a Yuri Aikawa (Center for Computational Sciences, The University of Tsukuba, Japonsko).

Astronomická observatoř ALMA (Atacama Large Millimeter/submillimeter Array) je mezinárodním partnerským projektem organizací ESO, NSF (US National Science Foundation) a NINS (National Institutes of Natural Sciences) v Japonsku ve spolupráci s Chilskou republikou. ALMA je za členské státy financována ESO, NSF ve spolupráci s NRC (National Research Council of Canada) a NSC (National Science Council of Taiwan) a NINS ve spolupráci s AS (Academia Sinica) na Taiwanu a KASI (Korea Astronomy and Space Science Institute) v Koreji.

Výstavba a provoz observatoře ALMA jsou ze strany Evropy řízeny ESO, ze strany Severní Ameriky NRAO (National Radio Astronomy Observatory), která je řízena AUI (Associated Universities, Inc.), a za východní Asii NAOJ (National Astronomical Observatory of Japan). Spojená observatoř ALMA (JAO, Joint ALMA Observatory) poskytuje jednotné vedení a řízení stavby, plánování a provoz teleskopu ALMA.

ESO je nejvýznamnější mezivládní astronomická organizace Evropy, která v současnosti provozuje jedny z nejproduktivnějších pozemních astronomických observatoří světa. ESO podporuje celkem 16 zemí: Belgie, Brazílie, Česká republika, Dánsko, Finsko, Francie, Itálie, Německo, Nizozemsko, Portugalsko, Rakousko, Španělsko, Švédsko, Švýcarsko, Velká Británie a hostící stát Chile. ESO uskutečňuje ambiciózní program zaměřený na návrh, konstrukci a provoz výkonných pozemních pozorovacích komplexů umožňujících astronomům dosáhnout významných vědeckých objevů. ESO také hraje vedoucí úlohu při podpoře a organizaci celosvětové spolupráce v astronomickém výzkumu. ESO provozuje tři unikátní pozorovací střediska světového významu nacházející se v Chile: La Silla, Paranal a Chajnantor. Na Observatoři Paranal, nejvyspělejší astronomické observatoři světa pro viditelnou oblast, pracuje Velmi velký dalekohled VLT a také dva další přehlídkové teleskopy - VISTA a VST. Dalekohled VISTA pozoruje v infračervené části spektra a je největším přehlídkovým teleskopem na světě, dalekohled VST je největším teleskopem navrženým k prohlídce oblohy ve viditelné oblasti spektra. ESO je významným partnerem revolučního astronomického teleskopu ALMA, největšího astronomického projektu současnosti. Nedaleko Paranalu v oblasti Cero Armazones staví ESO nový dalekohled E-ELT (European Extremely Large optical/near-infrared Telescope), který se stane "největším okem hledícím do vesmíru".

Odkazy

Kontakty

Viktor Votruba
národní kontakt
Astronomický ústav AV , Astronomický ústav AV ČR, 251 65 Ondřejov, Česká republika
Email: votruba@physics.muni.cz

Jiří Srba
překlad
Hvězdárna Valašské Meziříčí, p. o., Česká republika
Email: jsrba@astrovm.cz

Takashi Shimonishi
Frontier Research Institute for Interdisciplinary Sciences
Tohoku University, Sendai, Miyagi, Japan
Email: shimonishi@astr.tohoku.ac.jp

Masaaki Hiramatsu
NAOJ Chile Observatory EPO officer
Tel.: +81 422 34 3630
Email: hiramatsu.masaaki@nao.ac.jp

Richard Hook
ESO Public Information Officer
Garching bei München, Germany
Tel.: +49 89 3200 6655
Mobil: +49 151 1537 3591
Email: rhook@eso.org

Treking.cz - diskuze

Diskuse k tomuto článku

přidat názor    zobrazit celou diskusi

Další související články:

+ Gigantická černá díra v Arp 299, monstrum v kolidujících galaxiích
+ Černá díra se krmí oblaky chladného mezigalaktického plynu
+ ALMA objevila intenzivní magnetické pole v blízkosti supermasivní černé díry
+ Předčasně vyspělá černá díra, nový objev nabourává dnešní teorie
+ VLT sleduje v reálném čase přiblížení oblaku plynu k obří černé díře ve středu Galaxie
+ ALMA zkoumá záhadné výtrysky z obřích černých děr. Nejlepší záběr oblaků molekulárního plynu…
+ Dalekohledy ESO přispěly ke vzniku nejlepší prostorové mapy centrální výduti Galaxie
+ NGC 1637, krásná spirála ozdobená slábnoucí supernovou
+ Trpasličí galaxie NGC 5477
+ Mladé, horké a modré…, stálice hvězdokupy NGC 2547
+ Obzvláště nesourodý pár, dva různé oblaky plynu v nedaleké galaxii
+ Prachové pásy reflexní mlhoviny M 78 v novém světle
+ Spirální galaxie M 63, velká galaxie v souhvězdí Honící psi
+ Markarian 209, galaxie s bouřlivou hvězdotvorbou
+ Barnard 86, kaňka na zářící hvězdné obloze
+ Podzimní hvězdná obloha
+ Hubbleova konstanta, jedna z nejdůležitějších konstant v kosmologii
+ Nejtěžší známá hvězda ve vesmíru
+ Pandořina skříňka aneb Abell 2744, světlo duchů mrtvých galaxií
+ Stephanův kvintet, astronomická fotografie dne
+ Kolik je ve vesmíru galaxií a hvězd? Úžasné mystérium barev a tvarů, fotogalerie
+ Galaxie Arp 81: O 100 miliónů let později
+ Galaktický zabiják. Dvojice interagujících galaxií NGC 1316 a NGC 1317
+ Burák v centru Galaxie. Dalekohledy ESO přispěly ke vzniku nejlepší prostorové mapy centrální výduti…
+ IC 2177 mlhovina Racek aneb na křídlech racka
Reklama
Reklama
Na Trekingu dále naleznete
Naše rozhledny Skalní města
Naše vrcholy Vodopády
Ledovcová jezera Sedla a doliny
Jeskyně Památky
České hrady Slovenské hrady
Geomorfologie (ČR) Geomorfologie (SK)
Nejvyšší hory (SK) Nejvyšší hory (ČR)
Nejvyšší vrcholy Orografické členění
Rozloha celků Alpy
Karpaty Přehled pohoří
Reklama
Reklama
Regiony
Oblasti: Beskydy | Bílé Karpaty | Brdy | Broumovská vrchovina | Česká Kanada | České středohoří | České Švýcarsko | Český les | Český ráj | Doupovské hory | Drahanská vrchovina | Hanušovická vrchovina | Hornosvratecká vrchovina | Hostýnské vrchy | Chřiby | Javorníky | Jeseníky | Jevišovická pahorkatina | Jizerské hory | Králický Sněžník | Krkonoše | Krušné hory | Křivoklátská vrchovina | Litenčická pahorkatina | Lužické hory | Nízký Jeseník | Novohradské hory | Orlické hory | Pálava | Podyjí | Rakovnická pahorkatina | Ralsko | Rychlebské hory | Slavkovský les | Svitavská pahorkatina | Šluknovská pahorkatina | Šumava | Švihovská vrchovina | Vizovická vrchovina | Vlašimská pahorkatina | Vsetínské vrchy | Východolabská tabule | Zábřežská vrchovina | Zlatohorská vrchovina | Ždánický les | Železné hory | Žulovská pahorkatina | Branisko | Bukovské vrchy | Burda | Cerová vrchovina | Čergov | Čierna hora | Chočské vrchy | Kremnické vrchy | Krupinská planina | Kysucké Beskydy | Laborecká vrchovina | Levočské vrchy | Ľubovnianska vrchovina | Malá Fatra | Malé Karpaty | Muránska planina | Nízké Tatry | Ondavská vrchovina | Oravská Magura | Oravské Beskydy | Pieniny | Podunajská pahorkatina | Pohronský Inovec | Polana | Považský Inovec | Revúcka vrchovina | Roháče | Slanské vrchy | Slovenský kras | Slovenský ráj | Spišská Magura | Stolické vrchy | Strážovské vrchy | Súlovské skály | Šarišská vrchovina | Štiavnické vrchy | Tribeč | Velká Fatra | Veporské vrchy | Vihorlat | Volovské vrchy | Vtáčnik | Vysoké Tatry | Záhorie | Zemplínské vrchy
Témata našich článků…
Maroko Roháče, ubytování Švýcárna Na Pomezí Hazmburk Borišov Chata U Slona Strečno Hluboká Macocha Vítkův hrádek Vilcan Viklany Souhvězdí Velký pes Jarní prázdniny Mont Blanc Bezděz Blesk Motýli Měsíc Batohy Venušiny misky
Reklama
Vybíráme z obsahu…
1. Jeskyně Jeskyně Balcarka, na krápníky nejbohatší jeskyně Moravského krasu
2. Geologická památka Panská skála, čedičové varhany u Kamenického Šenova
3. Naše vrcholy Praděd, nejvyšší hora Hrubého Jeseníků a pátá nejvyšší hora v ČR
4. Příroda Sršeň obecná, obávaný hmyzí predátor a veliký mlsoun
5. Vesmír Černá díra: Extrémně podivný objekt, z jehož osidel neunikne ani foton
6. Tip na výlet Lanovka na Lomnický štít, ceník a provozní doba
7. Tip na výlet Babiččino údolí, kultovní výletní místo ve východních Čechách
Home Page | Časopis | Průvodce | Ceník inzerce | Soutěže | Seznamka | Kalendář akcí | Outdoor testy | Horské chaty | Fotogalerie | Archiv
Treky, turistika | Horolezectví | Cykloturistika | Cestování | Vesmír, astronomie | Turistická mapa online | Spolupracujeme
TOPlist