Napsat článek Průvodce Soutěže Kalendář Cestování Cykloturistika Horolezectví Snow Příroda Archiv Rozhledny Památky Jeskyně Vrcholy
Treking.cz
Poslední aktualizace: 30.11.2017 , , svátek má
Treking > Vesmír > MUSE zkoumá neprobádaná zákoutí Hubbleova ultrahlubohého pole

MUSE zkoumá neprobádaná zákoutí Hubbleova ultrahlubohého pole

Astronomové dokončili dosud nejhlubší spektroskopickou přehlídku

30.11.2017 | ESO 1738

Astronomové využívající přístroj MUSE na dalekohledu ESO/VLT v Chile provedli dosud nejhlubší spektroskopickou přehlídku vybrané části oblohy. Zaměřili se na oblast známou jako Hubbleovo ultrahluboké pole (Hubble Ultra Deep Field, HUDF), ve které změřili vzdálenost a zkoumali vlastnosti pro 1 600 velmi slabých dalekých galaxií. Nalezli také 72 dosud nepozorovaných objektů - galaxií, které nebyly zaznamenány ani na originálním snímku HUDF.

Hubble Ultra Deep Field pohledem přístroje MUSE

Na základě těchto průlomových pozorování bylo vypracováno deset vědeckých prací, které budou publikovány ve speciálním vydání odborného časopisu Astronomy & Astrophysics. Tato studnice informací astronomům poskytuje nový pohled na průběh formování hvězd v raném vesmíru a umožňuje jim zkoumat pohyby i další vlastnosti mladých galaxií - vše díky mimořádnému spektroskopickému výkonu přístroje MUSE.

Tým projektu MUSE HUDF Survey pod vedením Rolanda Bacona (Centre de recherche astrophysique de Lyon, CNRS/Université Claude Bernard Lyon 1/ENS de Lyon, France) využil přístroj MUSE (Multi Unit Spectroscopic Explorer) k pozorování oblasti známé jako Hubbleovo ultrahluboké pole (Ultra Deep Field, heic0406), což je jedno z nejdůkladněji prozkoumaných míst na jižní obloze v souhvězdí Pec.

Čtěte také: ALMA zkoumá Hubbleovo ultrahluboké pole, dosud nejhlubší pohled do…

Výsledkem provedených pozorování je nejhlubší spektroskopická přehlídka, jaká byla dosud provedena. Detailní informace byly získány pro celkem 1 600 vzdálených galaxií, což je desetkrát více objektů, než v tomto poli s obtížemi napozorovaly všechny dalekohledy na povrchu Země během celé poslední dekády.

Původní záběry pole HUDF publikované v roce 2004 představují pionýrská pozorování hlubokého vesmíru pomocí kosmického dalekohledu HST (NASA/ESA Hubble Space Telescope). Jejich dosah byl mnohem vyšší než u jakéhokoliv do té doby pořízeného snímku oblohy a umožnila tak odhalit plejádu galaxií z doby méně než miliardu let po Velkém třesku.

Hubble Ultra Deep Field 2012

Následně byla tato oblast mnohokrát opakovaně pozorována jak pomocí HST tak i dalšími dalekohledy, podařilo se tak získat do té doby nejhlubší pohled do vesmíru [1]. Navzdory zdánlivě nepřekonatelným pozorováním pomocí kosmického teleskopu HST, objevil pozemní přístroj MUSE v této miniaturní části oblohy - mimo jiné - 72 galaxií, které na záběrech z HST vidět nebyly.

Roland Bacon pokračuje ve vyprávění: "MUSE dokáže něco, co HST neumí - je schopen rozdělit světlo každého bodu obrázku do základních barevných složek a získat jeho spektrum. To nám umožňuje měřit vzdálenost, barvu a jiné vlastnosti všech galaxií, které na snímku vidíme, včetně těch, které HST nezaznamenal."

Data z MUSE přinášejí zcela nový pohled na slabé, velmi vzdálené galaxie, které pozorujeme tak, jak vypadaly asi před 13 miliardami let, tedy krátce po začátku vývoje samotného vesmíru. Pomocí MUSE vědci detekovali i galaxie stokrát slabší, než ty nalezené při předchozích přehlídkách. Doplnili tak další informace o již tak bohatě prozkoumané oblasti a prohloubili tak naše chápání vývoje galaxií během historie vesmíru.

Díky této přehlídce bylo objeveno 72 kandidátů na galaxie zářící pouze ve spektrální čáře Lyman-alfa [2]. Současné teorie tvorby hvězd nedokáží plně vysvětlit vzhled těchto objektů, které zdánlivě září jen v jedné jediné barvě. Tyto neobvyklé galaxie jsou v datech MUSE dobře pozorovatelné právě proto, že MUSE rozkládá světlo do jednotlivých barevných komponent. Na běžných širokopásmových snímcích, jaké pořizuje třeba i HST, však zůstanou neviditelné.

Zářivá hala kolem vzdálených galaxií

"MUSE má jedinečnou schopnost vydolovat ze záběrů informace o galaxiích, které patří k nejmladším ve vesmíru, a to i v části oblohy, která už byla podrobena důkladnému zkoumání," vysvětluje Jarle Brinchmann (University of Leiden, Nizozemí; Institute of Astrophysics and Space Sciences, CAUP, Porto, Portugalsko) hlavní autor jednoho ze zmiňovaných vědeckých článků. "Dozvídáme se o těchto galaxiích informace, které lze získat pouze s pomocí spektroskopie - například údaje o chemickém složení nebo vnitřních pohybech. A přitom nemusíme pozorovat postupně jednu galaxii za druhou, ale data získáme najednou pro všechny objekty v zorném poli!"

Dalším důležitým objevem, který se podařilo učinit v rámci této studie, je systematická detekce zářivých vodíkových halo kolem galaxií v raném vesmíru. Častý výskyt těchto útvarů astronomům poskytuje nový způsob jak zkoumat přítok a odtok hmoty u mladých galaxií.

Zveřejněná série vědeckých článků mimo jiné nabízí mnohá další potenciální využití získaných dat, jako je třeba studium role slabých galaxií během období reionizace vesmíru (které začalo asi 380 000 let po velkém třesku), analýza četnosti splývání galaxií v raném vesmíru, výzkum galaktických větrů, tvorby hvězd nebo mapování pohybu hvězd v mladých galaxiích.

"Je zajímavé, že tato data byla pořízena přístrojem MUSE ještě před nedávným vylepšením, kdy do něj byl instalován zcela nový modul AOF (Adaptive Optics Facility) s adaptivní optikou. Instalace modulu po deseti letech práce astronomů a inženýrů nabízí možnost získat tímto přístrojem ještě lepší a detailnější výsledky v budoucnosti," uzavírá Roland Bacon [3].

Poznámky

[1] Hubbleovo ultrahluboké pole (HUDF) je jednou z nejpozorovanějších oblastí oblohy. Dodneška ji zkoumalo 13 přístrojů na 8 dalekohledech a to od rentgenové do radiové oblasti spektra [včetně radioteleskopu ALMA, jehož partnerem je i ESO (eso1633)].

[2] Elektrony se záporným elektrickým nábojem se pohybují kolem kladně nabitých atomových jader v přesně určených (tzv. kvantovaných) energetických úrovních. To znamená, že vázány v atomu se mohou vyskytovat jen v určitém energetickém stavu. Z jednoho stavu do druhého pak přecházejí získáním či ztrátou přesně určeného množství energie. Záření Lyman-alfa vzniká, když elektron ve vodíkovém atomu přeskočí z druhé na první (nejnižší) energetickou hladinu. Ztracená energie je vyzářena jako světlo s přesně danou vlnovou délkou v ultrafialové části spektra, kterou astronomové mohou pozorovat pomocí družic nebo (v případě objektů s velkým rudým posunem) dalekohledy na Zemi. Ve zmiňovaných datech, kde pozorované objekty mají rudý posuv z ~ 3 až 6.6, spadá záření čáry Lyman-alfa do viditelné či blízké infračervené oblasti spektra.

[3] Modul AOF (Adaptive Optics Facility) ve spojení s přístrojem MUSE odhalil předtím nerozlišitelné prstence okolo planetární mlhoviny IC 4406 (eso1724).

Další informace

Výzkum byl prezentován v deseti článcích publikovaných ve vědeckém časopise Astronomy & Astrophysics.

Složení týmu: Roland Bacon (CRAL - CNRS, Université Claude Bernard Lyon 1, ENS de Lyon, Université de Lyon, Lyon, Francie), Hanae Inami (CRAL - CNRS, Université Claude Bernard Lyon 1, ENS de Lyon, Université de Lyon, Lyon, Francie), Jarle Brinchmann (Leiden Observatory, Leiden, Nizozemí; Instituto de Astrofísica e Ciencias do Espaço, Porto, Portugalsko), Michael Maseda (Leiden Observatory, Leiden, Nizozemí), Adrien Guerou (IRAP, CNRS, Université Toulouse III - Paul Sabatier, CNES, Université de Toulouse, Francie; ESO, Garching, Německo), A. B. Drake (CRAL - CNRS, Université Claude Bernard Lyon 1, ENS de Lyon, Université de Lyon, Lyon, Francie), H. Finley (IRAP, Université de Toulouse, Toulouse, Francie), F. Leclercq (University of Lyon, Lyon, Francie), E. Ventou (IRAP, CNRS, Université Toulouse III - Paul Sabatier, CNES Université de Toulouse, Toulouse, Francie), T. Hashimoto (University of Lyon, Lyon, Francie), Simon Conseil (CRAL - CNRS, Université Claude Bernard Lyon 1, ENS de Lyon Université de Lyon, Lyon, Francie), David Mary (Laboratoire Lagrange, CNRS, Observatoire de la Côte d'Azur, Université de Nice, Nice, Francie), Martin Shepherd (University of Lyon, Lyon, Francie), Mohammad Akhlaghi (CRAL - CNRS, Université Claude Bernard Lyon 1, ENS de Lyon Université de Lyon, Lyon, Francie), Peter M. Weilbacher (Leibniz-Institut für Astrophysik Postdam, Postdam, Německo), Laure Piqueras (CRAL - CNRS, Université Claude Bernard Lyon 1, ENS de Lyon Université de Lyon, Lyon, Francie), Lutz Wisotzki (Leibniz-Institut für Astrophysik Potsdam, Potsdam, Německo), David Lagattuta (CRAL - CNRS, Université Claude Bernard Lyon 1, ENS de Lyon Université de Lyon, Lyon, Francie), Benoit Epinat (IRAP, CNRS, Université Toulouse III - Paul Sabatier, CNES, Université de Toulouse, Toulouse, Francie; and LAM, CNRS / Aix Marseille Université, Marseille, Francie), Sebastiano Cantalupo (ETH Zurich, Zurich, Švýcarsko), Jean Baptiste Courbot (University of Lyon, Lyon, Francie; ICube, Université de Strasbourg, Strasbourg, Francie…

ESO je nejvýznamnější mezivládní astronomická organizace Evropy, která v současnosti provozuje jedny z nejproduktivnějších pozemních astronomických observatoří světa. ESO podporuje celkem 16 zemí: Belgie, Brazílie, Česká republika, Dánsko, Finsko, Francie, Itálie, Německo, Nizozemsko, Portugalsko, Rakousko, Španělsko, Švédsko, Švýcarsko, Velká Británie a hostící stát Chile. ESO uskutečňuje ambiciózní program zaměřený na návrh, konstrukci a provoz výkonných pozemních pozorovacích komplexů umožňujících astronomům dosáhnout významných vědeckých objevů. ESO také hraje vedoucí úlohu při podpoře a organizaci celosvětové spolupráce v astronomickém výzkumu. ESO provozuje tři unikátní pozorovací střediska světového významu nacházející se v Chile: La Silla, Paranal a Chajnantor. Na Observatoři Paranal, nejvyspělejší astronomické observatoři světa pro viditelnou oblast, pracuje Velmi velký dalekohled VLT a také dva další přehlídkové teleskopy - VISTA a VST. Dalekohled VISTA pozoruje v infračervené části spektra a je největším přehlídkovým teleskopem na světě, dalekohled VST je největším teleskopem navrženým k prohlídce oblohy ve viditelné oblasti spektra. ESO je významným partnerem revolučního astronomického teleskopu ALMA, největšího astronomického projektu současnosti. Nedaleko Paranalu v oblasti Cero Armazones staví ESO nový dalekohled ELT (Extremely Large Telescope), který se stane "největším okem hledícím do vesmíru".

Odkazy

Kontakty

Viktor Votruba
národní kontakt
Astronomický ústav AV ČR, 251 65 Ondřejov, Česká republika
Email: votruba@physics.muni.cz

Soňa Ehlerová
překlad
Astronomický ústav AV ČR, 251 65 Ondřejov, Česká republika

Jiří Srba
překlad
Hvězdárna Valašské Meziříčí, p. o., Česká republika
Email: jsrba@astrovm.cz

Roland Bacon
Lyon Centre for Astrophysics Research (CRAL)
France
Mobil: +33 6 08 9 14 27
Email: roland.bacon@univ-lyon1.fr

Jarle Brinchmann
University of Leiden
Netherlands
Mobil: +31 6 50 92 51 89
Email: jarle@strw.leidenuniv.nl

Davor Krajnovic
Leibniz Institute for Astrophysics Potsdam
Germany
Mobil: +49 160 24 34 574
Email: dkrajnovic@aip.de

Thierry Contini
Institut de Recherche en Astrophysique et Planétologie
France
Mobil: +33 6 62 64 12 68
Email: thierry.contini@irap.omp.eu

Richard Hook
ESO Public Information Officer
Garching bei München, Germany
Tel.: +49 89 3200 6655
Mobil: +49 151 1537 3591
Email: rhook@eso.org

Treking.cz - diskuze

Diskuse k tomuto článku

přidat názor


Další související články:

+ Gigantická černá díra v Arp 299, monstrum v kolidujících galaxiích
+ Černá díra se krmí oblaky chladného mezigalaktického plynu
+ ALMA objevila intenzivní magnetické pole v blízkosti supermasivní černé díry
+ Předčasně vyspělá černá díra, nový objev nabourává dnešní teorie
+ VLT sleduje v reálném čase přiblížení oblaku plynu k obří černé díře ve středu Galaxie
+ ALMA zkoumá záhadné výtrysky z obřích černých děr. Nejlepší záběr oblaků…
+ Dalekohledy ESO přispěly ke vzniku nejlepší prostorové mapy centrální výduti Galaxie
+ NGC 1637, krásná spirála ozdobená slábnoucí supernovou
+ Trpasličí galaxie NGC 5477
+ Mladé, horké a modré…, stálice hvězdokupy NGC 2547
+ Obzvláště nesourodý pár, dva různé oblaky plynu v nedaleké galaxii
+ Prachové pásy reflexní mlhoviny M 78 v novém světle
+ Spirální galaxie M 63, velká galaxie v souhvězdí Honící psi
+ Markarian 209, galaxie s bouřlivou hvězdotvorbou
+ Barnard 86, kaňka na zářící hvězdné obloze
+ Podzimní hvězdná obloha
+ Hubbleova konstanta, jedna z nejdůležitějších konstant v kosmologii
+ Nejtěžší známá hvězda ve vesmíru
+ Pandořina skříňka aneb Abell 2744, světlo duchů mrtvých galaxií
+ Stephanův kvintet, astronomická fotografie dne
+ Kolik je ve vesmíru galaxií a hvězd? Úžasné mystérium barev a tvarů, fotogalerie
+ Galaxie Arp 81: O 100 miliónů let později
+ Galaktický zabiják. Dvojice interagujících galaxií NGC 1316 a NGC 1317
+ Burák v centru Galaxie. Dalekohledy ESO přispěly ke vzniku nejlepší prostorové mapy…
+ IC 2177 mlhovina Racek aneb na křídlech racka
Témata našich článků…
Jupiter Borový vodopád Vosecká bouda Cvilín Zámek Hluboká Chata Horalka Chata Jelenka Macocha Pluto Sluneční soustava Motýli Matterhorn Hukvaldy Soumrak Konopiště Pluto Altocumulus Velhartice Bouřky Černá díra Opruzeniny Čertův mlýn
Reklama
Na Trekingu dále naleznete
Naše rozhledny Skalní města
Naše vrcholy Vodopády
Ledovcová jezera Sedla a doliny
Jeskyně Památky
České hrady Slovenské hrady
Geomorfologie (ČR) Geomorfologie (SK)
Nejvyšší hory (SK) Nejvyšší hory (ČR)
Nejvyšší vrcholy Orografické členění
Karpaty Alpy
Reklama
Vyhledat ubytování podle pohoří

1. Beskydy, ubytování a horské chaty v Beskydech
2. Javorníky, ubytování a horské chaty v Javorníkách
3. Jeseníky, ubytování a horské chaty v Jeseníkách
4. Jizerské hory, ubytování a chaty v Jizerských horách
5. Krkonoše, ubytování a horské boudy v Krkonoších
6. Orlické hory, ubytování a chaty v Orlických horách
7. Šumava, ubytování a horské chaty na Šumavě
CZ / SK
1. Malá Fatra, ubytování a horské chaty na Malé Fatře
2. Nízké Tatry, ubytování a chaty v Nízkých Tatrách
3. Oravské Beskydy, ubytování a chaty na Oravě
4. Roháče, ubytování a chaty v Západních Tatrách
5. Slovenský ráj, ubytování a chaty ve Slovenském ráji
6. Velká Fatra, horské chaty a útulny na Velké Fatře
7. Vysoké Tatry, ubytování a chaty ve Vysokých Tatrách
Reklama

Poslední diskusní příspěvky

Putování od hradu k hradu na Považském Inovci
 13.12.2017 1 příspěvek
Nalžovské Hory, lesní park
 08.12.2017 1 příspěvek
Black hill outdoor Forester, recenzia
 08.12.2017 1 příspěvek
Co s sebou na hory na túry
 07.12.2017 2 příspěvky
Vodopád na Černákovci, Levočské vrchy
 06.12.2017 1 příspěvek
Lugauer v Ennstalských Alpách
 04.12.2017 1 příspěvek
Žena z Ostravy, 34 let,štíhlé postavy, 170cm hledá
 04.12.2017 1 příspěvek
Jeseníky, zimní přechod Hrubého Jeseníku
 28.11.2017 1 příspěvek
Chata pod Bukovcem v Jizerských horách
 27.11.2017 15 příspěvků
Novy Jičín a okolí - žena,32/178. Ahoj...nevěřím s
 23.11.2017 1 příspěvek
Horolezectví a doping? Použití kyslíku
 22.11.2017 6 příspěvků
Smrk, túra na horu v Beskydech
 21.11.2017 7 příspěvků
České středohoří a sopečné vrcholy
 21.11.2017 5 příspěvků
České středohoří, turistika
 20.11.2017 4 příspěvky
Chata Frícka, Slanské vrchy
 18.11.2017 1 příspěvek
Túra na Pravnáč a Lomné
 14.11.2017 2 příspěvky
"Změny" sezónních uzávěrů v Tatrách
 09.11.2017 4 příspěvky
Pik Topgrafov, Sajany na Sibiři
 09.11.2017 7 příspěvků
Černá Hora, trek v Černé Hoře
 08.11.2017 1 příspěvek
Šavlozubé kočky, lvi, levharti a "jaguáři"
 07.11.2017 2 příspěvky
Reklama
Reklama
Vybíráme z obsahu…
1. Hrady Hrad Děvičky, romantická zřícenina na severním okraji Pavlovských vrchů
2. Jeskyně Jeskyně Na Pomezí: Otevírací doba a cena vstupného jeskyně Na Pomezí, Rychlebské hory
3. Naše vrcholy Babia hora: Vrchol úžasných výhledů, nejvyšší hora Oravských Beskyd
4. Památky Dřevěný kostel v Kunčicích pod Ondřejníkem, tip na výlet v Beskydech
5. Vesmír Mléčná dráha neboli naše Galaxie - náš mateřský galaktický hvězdný ostrov
6. Horské chaty Chata Svatobor: Ubytování na Svatoboru, Svatoborská vrchovina
7. České hrady Karlštejn. jeden z nejznámějších a nejnavštěvovanějších českých hradů
Oblasti: Beskydy | Bílé Karpaty | Brdy | Broumovská vrchovina | Česká Kanada | České středohoří | České Švýcarsko | Český les | Český ráj | Doupovské hory | Drahanská vrchovina | Hanušovická vrchovina | Hornosvratecká vrchovina | Hostýnské vrchy | Chřiby | Javorníky | Jeseníky | Jevišovická pahorkatina | Jizerské hory | Králický Sněžník | Krkonoše | Krušné hory | Křivoklátská vrchovina | Litenčická pahorkatina | Lužické hory | Nízký Jeseník | Novohradské hory | Orlické hory | Pálava | Podyjí | Rakovnická pahorkatina | Ralsko | Rychlebské hory | Slavkovský les | Svitavská pahorkatina | Šluknovská pahorkatina | Šumava | Švihovská vrchovina | Vizovická vrchovina | Vlašimská pahorkatina | Vsetínské vrchy | Východolabská tabule | Zábřežská vrchovina | Zlatohorská vrchovina | Ždánický les | Železné hory | Žulovská pahorkatina | Branisko | Bukovské vrchy | Burda | Cerová vrchovina | Čergov | Čierna hora | Chočské vrchy | Kremnické vrchy | Krupinská planina | Kysucké Beskydy | Laborecká vrchovina | Levočské vrchy | Ľubovnianska vrchovina | Malá Fatra | Malé Karpaty | Muránska planina | Nízké Tatry | Ondavská vrchovina | Oravská Magura | Oravské Beskydy | Pieniny | Podunajská pahorkatina | Pohronský Inovec | Polana | Považský Inovec | Revúcka vrchovina | Roháče | Slanské vrchy | Slovenský kras | Slovenský ráj | Spišská Magura | Stolické vrchy | Strážovské vrchy | Súlovské skály | Šarišská vrchovina | Štiavnické vrchy | Tribeč | Velká Fatra | Veporské vrchy | Vihorlat | Volovské vrchy | Vtáčnik | Vysoké Tatry | Záhorie | Zemplínské vrchy
Home Page | Časopis | Průvodce | Ceník inzerce | Soutěže | Seznamka | Kalendář akcí | Outdoor testy | Horské chaty | Fotogalerie | Archiv
Treky, turistika | Horolezectví | Cykloturistika | Cestování | Vesmír, astronomie | Turistická mapa online | Spolupracujeme
TOPlist