Dosavadní teorie předpokládaly, že plynní obři velikosti Jupitera nemohou u tak malých hvězd vůbec vzniknout. Podle dosavadních teorií měly u trpasličích hvězd vznikat pouze planety zemského typu, protože na tvorbu obřích plynných planet trpaslíci nenasbírají dostatek stavebního materiálu.
Horký Jupiter navíc obíhá mateřskou hvězdu, která dosahuje asi jen poloviny hmotnosti našeho Slunce, v nepatrné vzdálenosti. Ta činí pouhé 3 % vzdálenosti mezi Sluncem a Zemí. NGTS-1b tak obíhá červeného trpaslíka ve vzdálenosti pouhých 4,5 mil. km. Centrální hvězdu díky tomu oběhne za 2,6 dne. Rok tak na nově objevené exoplanetě trvá jen asi 2 a 1/2 pozemského dne.
Čtěte také: Exoplanety: Výzkum exotického světa exoplanet a pátrání po…
Objevitel tohoto plynného obra, profesor Peter Wheatley, říká, že takovýchto plynných obrů může být ve vesmíru obrovské množství. Červení trpaslíci jsou totiž nejběžnějším, nejpočetnějším typem hvězd ve vesmíru. Nyní je tedy důležité zjistit, jak běžná je populace plynných obrů u trpasličích hvězd v Mléčné dráze.
Použité zdroje
Pokud přemýšlíte, kde se na svých cestách ubytovat a chcete mít pro sebe,
pro rodinu nebo své přátele dostatek soukromí, pak pro vás máme možnost pronájmů chat
a chalup přímo od majitele. Na další stránce si vyberte
preferovanou oblast a nebo konkrétní objekt, který vás zajímá.