Souhvězdí Honící psi (Canes Venatici, CVn) je částečně cirkumpolární

Jak nalézt souhvězdí na obloze souhvězdí Honící psi, objekty vzdáleného vesmíru a mapa souhvězdí

Souhvězdí Honící psi (Canes Venatici, CVn) nepatří mezi jasná souhvězdí severní oblohy. Nalezneme jej pod ojí Velkého vozu. Nachází se tak mezi Velkou medvědicí a dalším nepříliš jasným souhvězdím Vlasy Bereniky v blízkosti galaktického pólu. Proto jsou Honící psi chudí na jasnější hvězda a naopak bohatí na objekty vzdáleného vesmíru.

Souhvězdí Honících psů zavedl polský hvězdář a gdaňský starosta Jan Hevelius. Představují lovecké psy nahánějící Malou medvědici a Malého medvěda. Pojmenování tak alespoň částečně navazuje na starou řeckou mytologii. Vyobrazení souhvězdí Honících psů se poprvé objevuje v Heveliově díle Prodromus Astronomiae v roce 1690.

Přestože souhvězdí Honících psů nepatří k nijak jasným souhvězdím, řadí se ke středně velkým souhvězdím. Na obloze zaujímá plochu 0,142 sr, což je asi 465 čtverečních stupňů. To řadí Honící psy na 38. místo mezi 88 pojmenovanými souhvězdími pozemské hvězdné oblohy.

Čtěte také: Souhvězdí Ještěrka, jedno z Heveliových souhvězdí

Honící psi jsou v našich zeměpisných šířkách částečně cirkumpolární. Kulminují o půlnoci počátkem dubna asi 80° nad jižním obzorem. Hranice souhvězdí jsou vcelku přímočaré a sousedí se třemi souhvězdími. Jsou to Velká medvědice, Pastýř a Vlasy Bereniky.

Nejjasnější hvězdy v souhvězdí Honících psů

Přestože v Honících psech nalezneme jen asi 30 hvězd jasnějších 6^m, přesto je tady jedna hvězda jasnější 3^m. Tou je Cor Caroli (Alfa CVn) zvaná Karlovo srdce a dosahující zdánlivé jasnosti 2,9^m. Pojmenování zavedl Edmund Halley na počest krále Karla II. Při jeho příjezdu do Londýna 29. května 1660 Alfa Canum Venaticorum totiž náhle zjasnila.

Cor Caroli je ve skutečnosti dvojhvězda, kterou snadno rozlišíte již v malém dalekohledu. Vždyť hvězdy jsou od sebe vzdáleny asi 20´´. Hlavní složka dvojhvězdy je proměnná hvězda spektrální třídy B9pv. V periodě 5,47 dne mění svou jasnost od 2,9^m po 3,0^m. Méně jasná složka (5,39^m) je bílá hvězda hlavní posloupnosti spektrální třídy F0V. Soustava je od nás vzdálena asi 142 světelných let.

Jasnosti dalších hvězd v Honících psech již nejsou žádná sláva. Beta CVn zvaná Chara či Asterion dosahuje zdánlivé jasnosti již jen 4,32^m. Tento žlutý trpaslík spektrální třídy G0V je od Země vzdálen asi 30 světelných let. Gama CVn je polopravidelná proměnná hvězda dosahující v maximu zdánlivé jasnosti pouhých 5,2^m a v minimu jen 6,6^m. Za průměrných světelných podmínek tak mizí z dosahu neozbrojeného lidského oka.

Mapa souhvězdí Honící psi

Mapka www.iau.org. Souhvězdí Honících psů na větší mapě.

Objekty vzdáleného vesmíru v Honících psech

V souhvězdí Honící psi nalezneme celkem 215 objektů NGC katalogu a dokonce 5 objektů z Messierova katalogu. Naprostý prim hrají galaxie, ve své většině spirální. Alespoň to platí v případě nejjasnějších galaxií.

Asi nejznámější galaxií Honících psů je M 51 (NGC 5194) zvaná Vírová galaxie. Tato spirální galaxie těsně doprovázená menším sousedem (galaxie NGC 5195) dosahuje zdánlivé jasnosti 10,1^m a rozměrů 12´ × 6´. Od nás je vzdálena asi 22,8 miliónů ly. Její fotografie se objevuje téměř ve všech publikacích a učebnicích astronomie.

I další jasná galaxie M 63 (NGC 5055) je galaxií spirální. Tato poměrně velká galaxie s hmotnosti asi 1,4 × 10¹¹ M_S (hmotností Slunce) dosahuje zdánlivé jasnosti 8,6^m a rozměrů 10´ × 6´. Od nás je vzdálena asi 26,7 miliónů ly.

M 94 (NGC 4736) je stejně jako galaxie M 63 spirální galaxie. Již v malém dalekohledu je galaxie M 94 vidět jako skvrnka zdánlivé jasnosti 7,9^m a rozměrů 5´ × 3,5´. Tato galaxie s hmotností asi 1,6 × 10¹⁰ M_S je od nás vzdálena okolo 16 mil. ly.

I předposlední galaxie, kterou tady podrobněji zmíním je spirální. Galaxie M 106 (NGC 4258) dosahuje zdánlivé jasnosti 8,6^m a rozměrů 20´ × 6´. Hmotnost této rádiově značně aktivní galaxie vzdálené od nás stejně jako M 94 je asi 15 × 10¹⁰ M_S.

Ani poslední ze zde popsaných galaxií nevybočuje z rámce spirálních galaxií. NGC 4631 dosahuje zdánlivé jasnosti 9,6^m a rozměrů 12´ × 1,2´. Hmotnost této galaxie vzdálené od nás asi 26 mil. ly je poměrně nízká a činí necelých 5 × 10¹⁰ M_S.

Poslední z jasnějších objektů vzdáleného vesmíru je středně hustá kulová hvězdokupa. Je jí M 3 (NGC 5272) zdánlivé jasnosti 6,2^m a průměru 25´. To je bez 5´ průměr Měsíce v úplňku. Skutečný průměr kulové hvězdokupy M 3 vzdálené od Země asi 28 700 ly činí 209 ly (světelných let).

Seznam souhvězdí

Andromeda - Beran - Blíženci - Býk - Cefeus - Dalekohled - Delfín - Drak - Eridanus - Fénix - Had - Hadonoš - Havran - Herkules - Hodiny - Holubice - Honící psi - Hydra - Chameleón - Indián - Jednorožec - Jeřáb - Ještěrka - Jižní koruna - Jižní kříž - Jižní ryba - Jižní trojúhelník - Kasiopeja - Kentaur - Kompas - Koník - Kozoroh - Kružítko - Labuť - Létající ryba - Lev - Liška - Lodní kýl - Lodní záď - Lyra - Malíř - Malý lev - Malý Medvěd - Malý pes - Mečoun - Mikroskop - Moucha - Oktant - Oltář - Orel - Orion - Panna - Pastýř - Páv - Pec - Pegas - Perseus - Plachty - Pohár - Pravítko - Rajka - Rak - Ryby - Rydlo - Rys - Severní koruna - Sextant - Síť - Sochař - Střelec - Šíp - Štír - Štít - Tabulová hora - Trojúhelník - Tukan - Váhy - Velká medvědice - Velký pes - Velryba - Vlasy Bereniky - Vlk - Vodnář - Vodní had - Vozka - Vývěva - Zajíc - Žirafa

Další související články: