K lovu nejmenších volně plujících hnědých trpaslíků, kteří nejsou vázáni ve vícenásobných hvězdných systémech, se astronomové rozhodli prozkoumat hvězdokupu IC 348, která se nachází asi 1 000 světelných let daleko ve směru souhvězdí Perseus. Tato mladá hvězdokupa má jen asi 5 miliónů let a mladí hnědí trpaslíci by ještě stále mohli být relativně jasní v infračerveném světle. Nejprve snímkovali střed hvězdokupy kamerou NIRCam (Near-Infrared Camera), pak na nejslibnější cíle, kandidáty na hnědé trpaslíky identifikované podle jasu a barev, zaměřili NIRSpec (Near-Infrared Spectrograph).
Další analýzou se podařilo identifikovat tři objekty o hmotnosti tří až osmi Jupiterů s povrchovými teplotami 830 až 1 500 °C. Nejmenší z nalezených objektů dosahuje hmotnosti jen asi tří nebo čtyř Jupiterů. Teoretické vysvětlení toho, jak by mohl takovýto hnědý trpaslík vzniknout je stále problematické. Těžký a hustý oblak je dostatečně svázán gravitací, aby se zhroutil a vytvořil hvězdu. Kvůli slabší gravitaci je však pro malý oblak mnohem obtížnější se zhroutit a vytvořit hvězdu, což platí především pro hnědé trpaslíky s hmotností obřích planet.
Mimo to, že malí hnědí trpaslíci poskytují informace o procesu tvorby hvězd, mohli by pomoci lépe porozumět i plynným exoplanetám. Nejmenší hnědí trpaslíci se překrývají s největšími exoplanetami. Astronomové předpokládají, že by proto měli mít nějaké podobné vlastnosti. Avšak studovat volně plujícího letícího hnědého trpaslíka je mnohem snazší než studovat obří exoplanetu, která je skryta v září své mateřské hvězdy.
Pokud přemýšlíte, kde se na svých cestách ubytovat a chcete mít pro sebe,
pro rodinu nebo své přátele dostatek soukromí, pak pro vás máme možnost pronájmů chat
a chalup přímo od majitele. Na další stránce si vyberte
preferovanou oblast a nebo konkrétní objekt, který vás zajímá.