Průvodce |
Karpattreky |
Horolezectví |
Cykloturistika |
Cestování |
Lyžování |
Příroda |
Soutěže |
Aktuality |
Zajímavosti |
Kalendář |
Napsat článek |
Reklama |
Více… |
|
 |
||
| Poslední aktualizace: 8.11.2018 | , svátek má |
První pozorování centra Galaxie se zařízením GRAVITYZařízení GRAVITY pro průzkum superhmotné černé díry nyní spolupracuje se všemi čtyřmi hlavními teleskopy systému VLT23.6.2016 | ESO 1622
Tým evropských astronomů použil nový přístroj GRAVITY pro dalekohled ESO/VLT a podařilo se mu získat mimořádné záběry centra naší Galaxie. Při tomto pozorování vědci poprvé zkombinovali světlo zachycené všemi čtyřmi hlavními dalekohledy systému VLT najednou. 
Získaná pozorování jsou však jen předzvěstí přelomových vědeckých výsledků, jakých GRAVITY bude schopen dosáhnout při výzkumu extrémně silných gravitačních polí v blízkosti superhmotné černé díry ve středu naší Galaxie. Znovu tak otestuje předpovědi Einsteinovy obecné teorie relativity. Přístroj GRAVITY v současnosti pracuje ve spojení se všemi čtyřmi hlavními dalekohledy (UT, Unit Telescope) systému ESO/VLT (Very Large Telescope), které disponují primárním zrcadlem o průměru 8,2 m. A již z prvních testů je zřejmé, že toto zařízení bude v krátké době schopné produkovat vědecké výsledky světové extratřídy. Čtěte také: První světlo pro průzkumníka černých děr, úspěšné testy přístroje… Přístroj GRAVITY je součástí interferometru VLTI. Díky kombinaci světla získaného všemi čtyřmi teleskopy VLT je schopen dosáhnout prostorového rozlišení a přesnosti pozičních měření jako dalekohled o průměru zrcadla kolem 130 m. Úhlové rozlišení a přesnost měření se tak zvýšila 15krát ve srovnání s jednotlivými dalekohledy VLT a umožní přístroji GRAVITY pořídit mimořádně přesná pozorování různých astronomických objektů. Jedním z hlavních úkolů přístroje GRAVITY budou detailní pozorování okolí superhmotné černé díry o hmotnosti 4 miliony Sluncí, která sídlí v centru naší Galaxie [1]. Ačkoliv pozice a hmotnost černé díry jsou známy od roku 2002, GRAVITY, na základě velmi přesných měření pohybu hvězd v okolí černé díry, umožní astronomům zkoumat gravitační pole v jejím okolí v dosud nedosažitelných podrobnostech. Bude tak možné provést unikátní testy platnosti Einsteinovy obecné teorie relativity. 
Z tohoto pohledu jsou velmi zajímavá již první pozorování provedená pomocí tohoto zařízení. Členové týmu GRAVITY použili přístroj ke sledování hvězdy známé pod označením S2, která obíhá kolem centrální černé díry naší Galaxie s periodou 16 let. Tyto testy působivě demonstrovaly citlivost přístroje GRAVITY - s jeho pomocí se tuto slabou hvězdu podařilo zachytit během několika minut pozorování. Členové týmu budou v dohledné době schopni získat velmi přesná měření polohy hvězd v okolí černé díry - s přesností, která je srovnatelná s určováním polohy objektu na Měsíci na centimetry. To jim umožní sledovat, zda pohyb hvězdy kolem černé díry odpovídá předpovědím plynoucím z Einsteinovy obecné teorie relativity, nebo ne. Nová pozorování dokládají, že centrum Galaxie je pro tento účel ideální laboratoří. "Pro celý tým to byl fantastický okamžik, když jsme - po osmi letech tvrdé práce - poprvé pozorovali interferenci světla přicházejícího od této hvězdy," říká vedoucí vědeckého týmu GRAVITY Frank Eisenhauer (Max Planck Institute for Extraterrestrial Physics, Garching, Německo). "Nejprve jsme ručně stabilizovali interferenci na nedaleké jasnější hvězdě a o několik minut později se nám podařilo získat také interferenční obrazec ze slabé hvězdy S2." Na první pohled bylo zřejmé, že ani referenční hvězda ani zkoumaná S2 nemají hmotného souputníka, jehož přítomnost by mohla komplikovat pozorování i analýzu. "Jsou to dokonalé vzorky," pochvaluje si Eisenhauer. První úspěšné pozorování přichází v pravý čas. Již v roce 2018 se hvězda S2 přiblíží do pericentra své dráhy kolem černé díry (nejbližšího bodu vzdáleného pouhých 17 světelných hodin, asi 122 au, přes 18 bilionů kilometrů). V tomto úseku se bude pohybovat rychlostí téměř 30 milionů kilometrů za hodinu, což jsou 2,5 % rychlosti světla. Za těchto podmínek se efekty předpovězené obecnou teorií relativity budou projevovat nejvíce a přístroj GRAVITY dostane příležitost získat ta nejdůležitější pozorování [3]. Podobná situace se totiž bude opakovat opět až za 16 let. Poznámky[1] Střed Galaxie se na obloze nachází v souhvězdí Štíra a je vzdálen asi 25 tisíc světelných let od nás. [2] Konsorcium GRAVITY tvoří tyto instituce: Max Planck Institute for Extraterrestrial Physics (MPE), Max Planck Institute for Astronomy (MPIA), LESIA (Paris Observatory), IPAG (Université Grenoble Alpes/CNRS), University of Cologne, Centro Multidisciplinar de Astrofísica Lisbon and Porto (SIM) a ESO. [3] Tým bude schopen pro hvězdu obíhající kolem hmotné černé díry poprvé změřit dva relativistické efekty: gravitační rudý posuv záření a stáčení pericenta dráhy. K rudému posuvu dochází díky tomu, že světlo emitované hvězdou, aby mohlo uniknout do vesmíru směrem k nám, se musí pohybovat proti silám intenzivního gravitačního pole černé díry. Přitom ztrácí energii, což se projevuje rudým posuvem. Druhý efekt má vliv na tvar oběžné dráhy hvězdy a vede k odchylkám od ideální elipsy. Při pohybu hvězdy kolem černé díry dochází ke stáčení oběžné dráhy o zhruba 0,5° za jeden oběh. Stejný efekt je pozorován u oběžné dráhy planety Merkur v gravitačním poli Slunce, kde je však 6 500krát slabší. Díky velké vzdálenosti je však sledování tohoto efektu v centru Galaxie mnohem obtížnější, než v případě Merkuru. Další informaceESO je nejvýznamnější mezivládní astronomická organizace Evropy, která v současnosti provozuje jedny z nejproduktivnějších pozemních astronomických observatoří světa. ESO podporuje celkem 16 zemí: Belgie, Brazílie, Česká republika, Dánsko, Finsko, Francie, Itálie, Německo, Nizozemsko, Portugalsko, Rakousko, Španělsko, Švédsko, Švýcarsko, Velká Británie a hostící stát Chile. ESO uskutečňuje ambiciózní program zaměřený na návrh, konstrukci a provoz výkonných pozemních pozorovacích komplexů umožňujících astronomům dosáhnout významných vědeckých objevů. ESO také hraje vedoucí úlohu při podpoře a organizaci celosvětové spolupráce v astronomickém výzkumu. ESO provozuje tři unikátní pozorovací střediska světového významu nacházející se v Chile: La Silla, Paranal a Chajnantor. Na Observatoři Paranal, nejvyspělejší astronomické observatoři světa pro viditelnou oblast, pracuje Velmi velký dalekohled VLT a také dva další přehlídkové teleskopy - VISTA a VST. Dalekohled VISTA pozoruje v infračervené části spektra a je největším přehlídkovým teleskopem na světě, dalekohled VST je největším teleskopem navrženým k prohlídce oblohy ve viditelné oblasti spektra. ESO je významným partnerem revolučního astronomického teleskopu ALMA, největšího astronomického projektu současnosti. Nedaleko Paranalu v oblasti Cero Armazones staví ESO nový dalekohled E-ELT (European Extremely Large optical/near-infrared Telescope), který se stane "největším okem hledícím do vesmíru". Odkazy
KontaktyViktor Votruba 
Starohorské vrchy křížem krážem, dvoudenní túra po…
Starohorské vrchy jako soused mnohem známější Velké Fatry resp. Nízkých Tater stojí tak trochu… 
Na Elbrus přes Pik Terskol, výstup na nejvyšší horu Kavkazu…
"Ne! Nechci si to ulehčovat, ani náhodou! Do lanovky mě nikdo nedostane, takový kopec by mě ani… 
Klima v době ledové v České republice, vrcholná fáze…
Poslední doba ledová (tzv. würmský či viselský glaciál, podle toho hovoříme-li o alpínském a nebo… 
Toulání v Bílých Karpatech, trojdenní putování částí…
Bílé Karpaty jsou pohoří táhnoucí se podél česko - slovenské hranice, konkrétně od měst Púchov či… Další související články:+ VLT sleduje v reálném čase přiblížení oblaku plynu k obří černé díře ve středu Galaxie+ ALMA zkoumá záhadné výtrysky z obřích černých děr. Nejlepší záběr oblaků molekulárního plynu… + Dalekohledy ESO přispěly ke vzniku nejlepší prostorové mapy centrální výduti Galaxie + Černá díra se krmí oblaky chladného mezigalaktického plynu + ALMA objevila intenzivní magnetické pole v blízkosti supermasivní černé díry + Předčasně vyspělá černá díra, nový objev nabourává dnešní teorie + VLT sleduje v reálném čase přiblížení oblaku plynu k obří černé díře ve středu Galaxie + Gravitační vlny, detekce gravitačních vln 100 let po Einsteinově předpovědi? + NGC 1637, krásná spirála ozdobená slábnoucí supernovou + Trpasličí galaxie NGC 5477 + Mladé, horké a modré…, stálice hvězdokupy NGC 2547 + Podzimní hvězdná obloha + Nejtěžší známá hvězda ve vesmíru + Barnard 86, kaňka na zářící hvězdné obloze + IC 2177 mlhovina Racek aneb na křídlech racka |
|
||||
