Tento nádherný záběr zachycuje úchvatnou spirální galaxii NGC 3981 promítající se do inkoustové temnoty vzdáleného vesmíru v souhvězdí Pohár (Crater, Crt). Snímek byl pořízen v květnu roku 2018 pomocí přístroje FORS2 (FOcal Reducer and low dispersion Spectrograph 2) a dalekohledu ESO/VLT (Very Large Telescope).
FORS2 spolupracuje s dalekohledem UT1 (Antu) - jedním z hlavních dalekohledů systému VLT na observatoři ESO/Paranalv Chile. V arzenálu špičkových přístrojů osazených na jednotlivých dalekohledech VLT je FORS2 mimořádný svojí všestranností. Je vodný ke zkoumání celé palety astronomických objektů a může k tomu využít řady metod - včetně pořizování překrásných snímků jako je tento.
Citlivý zrak přístroje FORS2 odhaluje spirální ramena galaxie NGC 3981 s roztroušenými tmavými oblaky prachu a rudě zářícími oblastmi s probíhající tvorbou hvězd. Celá galaxie je nakloněna k Zemi, což astronomům umožňuje nahlédnout přímo do jejího centra - hvězdami a dalšími objekty hustě osídlené oblasti, v jejímž srdci leží superhmotná černá díra. Rovněž patrná je vnější spirální struktura NGC 3981 - některé její části vypadají, jako by se od galaxie oddělovaly, pravděpodobně v důsledku gravitačního působení při blízkém setkání s jinou galaxií (galactic encounter) kdysi v minulosti.
NGC 3981 má zcela jistě mnoho galaktických sousedů. Nachází se asi 65 milionů světelných let od nás a je součástí skupiny kolem galaxie NGC 4038, ke které rovněž patří velmi známé interagující galaxie Antény. Celá skupina náleží k rozsáhlejšímu shluku známému jako Crater Cloud, a ten je součástí Superkupy galaxií v souhvězdí Panny - obrovského seskupení galaxií, ke kterému patří i naše Galaxie.
NGC 3981 však není jediným zajímavým objektem na tomto záběru. Kromě několika hvězd, patřících k naší Galaxii, zachytil FORS2 také jednu planetku Sluneční soustavy pohybující se oblohou, která se na snímku zviditelnila v podobě slabé čárky v horní části snímku. Přestože planetka byla zachycena zcela náhodou, vzhled její trajektorie mezi hvězdami v zorném poli poslouží k ilustraci způsobu, jakým byl tento snímek noční oblohy získán - přístroj pořídil trojici různých expozic přes barevné filtry (modrý, zelený a červený), proto je dráha planetky přerušená a skládá se ze tří nerovnoměrně dlouhých barevných úseků.
Uvedený obrázek byl vytvořen v rámci programu ESO Cosmic Gems. Jedná se o iniciativu, jejíž snahou je vytvářet astronomické snímky pro vzdělávací a popularizační účely. Program využívá pozorovacího času, kdy podmínky na observatoři nejsou vhodné pro vědecká astronomická pozorování, k vytvoření zajímavých vizuálně atraktivních snímků. Získaná data jsou však k dispozici také odborníkům prostřednictvím vědeckých archivů ESO (ESO science archive).
Další informace
ESO je nejvýznamnější mezivládní astronomická organizace v Evropě, která v současnosti provozuje nejproduktivnější pozemní astronomické observatoře světa. ESO má 15 členských států: Belgie, Česká republika, Dánsko, Finsko, Francie, Itálie, Německo, Nizozemsko, Portugalsko, Rakousko, Španělsko, Švédsko, Švýcarsko, Velká Británie a dvojici strategických partnerů - Chile, která hostí všechny observatoře ESO, a Austrálii. ESO uskutečňuje ambiciózní program zaměřený na návrh, konstrukci a provoz výkonných pozemních pozorovacích komplexů umožňujících astronomům dosáhnout významných vědeckých objevů. ESO také hraje vedoucí úlohu při podpoře a organizaci celosvětové spolupráce v astronomickém výzkumu. ESO provozuje tři unikátní pozorovací střediska světového významu nacházející se v Chile: La Silla, Paranal a Chajnantor. Na Observatoři Paranal, nejvyspělejší astronomické observatoři světa pro viditelnou oblast, pracuje VLT (Velmi velký dalekohled) a dva přehlídkové teleskopy - VISTA a VST. Dalekohled VISTA pozoruje v infračervené části spektra a je největším přehlídkovým teleskopem světa, dalekohled VST je největším teleskopem navrženým k prohlídce oblohy ve viditelné oblasti spektra. ESO je významným partnerem zařízení APEX a revolučního astronomického teleskopu ALMA, největšího astronomického projektu současnosti. Nedaleko Observatoře Paranal, na hoře Cerro Armazones, staví ESO nový dalekohled ELT (Extrémně velký dalekohled) s primárním zrcadlem o průměru 39 m, který se stane "největším okem lidstva hledícím do vesmíru".
Odkazy
Kontakty
Viktor Votruba
národní kontakt
Astronomický ústav AV ČR, 251 65 Ondřejov, Česká republika
Email: votruba@physics.muni.cz
Jiří Srba
překlad
Hvězdárna Valašské Meziříčí, p. o., Česká republika
Email: jsrba@astrovm.cz
Calum Turner
ESO Public Information Officer
Garching bei München, Germany
Tel.: +49 89 3200 6670
Email: pio@eso.org
Mléčná dráha stále neznámá, může vás zajímat
- Cesta do středu naší Galaxie, pohled do srdce Mléčné dráhy
- Fermiho bubliny: Gigantické útvary v Mléčné dráze, které pohání supermasivní černá díra
- Jádro Mléčné dráhy opouští množství vodíkových oblaků, další střípek do mozaiky Fermiho bublin
- Burák v centru Galaxie. Dalekohledy ESO přispěly ke vzniku nejlepší prostorové mapy galaktické výdutě
Pokud přemýšlíte, kde se na svých cestách ubytovat a chcete mít pro sebe,
pro rodinu nebo své přátele dostatek soukromí, pak pro vás máme možnost pronájmů chat
a chalup přímo od majitele. Na další stránce si vyberte
preferovanou oblast a nebo konkrétní objekt, který vás zajímá.