Treking > Vesmír > Elektronvolt (eV), jednotka energie částic ve fyzice
Elektronvolt (eV), jednotka energie částic ve fyzice
Elektronvolt, jednotka používaná v jaderné fyzice a fyzice částic
Elektronvolt (eV) je jednotka energie, která se nejčastěji využívá v jaderné
fyzice a fyzice částic. Elektronvolt sice nepatří do soustavy SI, přesto patří ve fyzice
k nejpoužívanějším jednotkám energie.
Elektronvolt (eV) je energie, kterou získá elektron
(e-) (mimo jiné je to nejlehčí elementární částice s nenulovou klidovou
hmotností) urychlením v elektrostatickém poli ve vakuu s potenciálovým rozdílem jeden
volt (V). Lidověji řečeno jde o kinetickou energii
(Ek), kterou získá ve vakuu urychlený elektron napětím jednoho voltu. Proto
onen elektronvolt (eV).
Stejnou energii získá v elektrostatickém poli jakákoliv další částice se stejně
velkým elektrickým nábojem. Například pozitron (antičástice elektronu), mion či
proton.
Čtěte také: Planckova
konstanta, univerzální fyzikální konstanta
Převeďme si nyní elektronvolt (eV) pro lepší představu na "srozumitelnější" jednotky:
1 eV = 1,602 × 10-19 J
kde J je joul. Vidíte, že tato energie je opravdu nepatrná a proto
užití elektronvoltu v jaderné fyzice, fyzice částic i astrofyzice je velice praktické.
Velice často se lze v odborné literatuře setkat s násobky jednotky elektronvoltu. Jsou to:
- keV - kiloelektronvolt (103 eV)
- MeV - megaelektronvolt (106 eV)
- GeV - gigaelektronvolt (109 eV)
- TeV - teraelektronvolt (1012 eV)
- PeV - petaelektronvolt (1015 eV)
V jaderné a částicové fyzice se elektronvolt také využívá k vyjádření hmotnosti či
klidové hmotnosti částic. S použitím notoricky známého vztahu Alberta Einsteina
E = m × c2 si s tímto výpočtem poradíme opravdu jednoduše.
Dosadíme za c rychlost světla a za m hmotnost
konkrétní částice.
Tak například klidová hmotnost elektronu je 510,998 9461 keV. Klidová
hmotnost protonu činí 938,272 MeV a klidová hmotnost neutronu
939,565 379 MeV. A pokračovat bychom mohli dále. Jednotku elektronvolt
použili poprvé T. Compton a O. W. Richardson ve svém článku o fotoelektrickém jevu
z roku 1912.
Další související články:
+ Světelný rok, nejpoužívanější jednotka vzdálenosti ve vesmíru
+ Parsek, základní jednotka vzdálenosti ve vesmíru
+ Neutron jako nestabilní nukleon
+ Elektron je nejlehčí elementární částice
+ Neutrino, stabilní elementární částice
+ Jarní souhvězdí, které hvězdy vidíme na jaře?
+ Podzimní hvězdná obloha
+ Co jsou to hvězdy? Ze života hvězd
+ Otevřené hvězdokupy, seskupení relativně mladých hvězd
|