Tato 'vlnící se mýdlová bublina' je planetární mlhovina s průměrem téměř čtyři světelné roky, které se přezdívá Jižní soví mlhovina (Southern Owl Nebula). Toto neformální označení odkazuje na její severní příbuznou Soví mlhovinu (Owl Nebula). Objekt ESO 378-1 [1], který je v astronomických katalozích veden rovněž pod označením PN K 1-22 nebo PN G283.6+25.3, se na obloze nachází v souhvězdí Hydry.

Planetární mlhovina ESO 378-1

Stejně jako všechny planetární mlhoviny má i ESO 378-1 relativně krátký život trvající pouze několik tisíc let. To je velmi málo ve srovnání s životem hvězdy, jehož délka se běžně počítá v miliardách let [2].

Čtěte také: Planetární mlhovina Abell 33, náhodné setkání vykouzlilo kosmický…

Planetární mlhoviny vznikají, když umírající hvězdy odvrhují do svého okolí plyn, který se dále rozpíná. Ačkoliv při svém vzniku jsou jasnými a působivými objekty, jak se plyn rozptyluje a centrální hvězda slábne, tak tyto bubliny velice rychle zeslábnou.

Aby mohla vzniknout planetární mlhovina, stárnoucí hvězda musí mít menší hmotnost než osminásobek hmotnosti Slunce. Hmotnější hvězdy svůj život zakončí mnohem dramatičtějším způsobem - explodují jako supernovy.

Jak tyto méně hmotné hvězdy stárnou, začnou ztrácet plyn ze svých vnějších vrstev prostřednictvím hvězdného větru. Když se většina hmoty z vnějších vrstev rozptýlí, obnažené horké hvězdné jádro začne okolní prostor ozařovat ultrafialovými paprsky, které následně ionizuje do okolí odvržený plyn. A ionizace plynu způsobí, že tato jemná obálka začne svítit pestrými barvami.

Poloha planetární mlhoviny 378-1

I když planetární mlhovina rychle zeslábne, bude osamocené hvězdné jádro dále svítit ještě miliardu let, než úplně spotřebuje veškeré zbývající palivo. Poté se stane drobným, avšak horkým a hustým, bílým trpaslíkem, který bude pomalu chladnout po další miliardy let. V daleké budoucnosti, za několik miliard let, vytvoří planetární mlhovinu také naše Slunce, které poté rovněž stráví poslední fázi svého života jako bílý trpaslík.

Planetární mlhoviny hrají zásadní roli při chemickém obohacování hmoty vyvíjejícího se vesmíru. Vracejí látky vytvořené v nitrech hvězd, například uhlík, dusík a řadu dalších těžších prvků, zpět do mezihvězdného média. A z takto obohacené hmoty se pak mohou zformovat nové hvězdy či planety a případně vzniknout život. Jak řekl slavný astronom Carl Sagan: "Všichni jsme stvořeni z hvězdného prachu."

Obloha v okolí planetární mlhoviny ESO 378-1

Uvedený snímek byl vytvořen v rámci programu ESO Cosmic Gems, jehož úkolem je získat s pomocí dalekohledů a přístrojů ESO astronomické snímky vizuálně atraktivních objektů pro vzdělávací a popularizační účely. Program využívá krátkých úseků pozorovacího času a jinak nevyužitého času dalekohledů, aby dopad na vědecká pozorování byl minimální. Získaná data jsou však k dispozici také odborníkům prostřednictvím vědeckých archivů ESO.

Poznámky

[1] 'ESO' v označení tohoto objektu odkazuje na katalog, který byl sestaven v 70. a 80. letech 20. století na základě prohlídky fotografií pořízených pomocí dalekohledu ESO 1-metre Schmidt telescope na observatoři La Silla.

[2] Porovnání doby existence planetární mlhoviny a hvězdy, která ji vytvořila, dá zhruba stejný výsledek, jako srovnání životnosti mýdlové bubliny s délkou lidského života.

Další informace

ESO je nejvýznamnější mezivládní astronomická organizace Evropy, která v současnosti provozuje jedny z nejproduktivnějších pozemních astronomických observatoří světa. ESO podporuje celkem 16 zemí: Belgie, Brazílie, Česká republika, Dánsko, Finsko, Francie, Itálie, Německo, Nizozemsko, Portugalsko, Rakousko, Španělsko, Švédsko, Švýcarsko, Velká Británie a hostící stát Chile. ESO uskutečňuje ambiciózní program zaměřený na návrh, konstrukci a provoz výkonných pozemních pozorovacích komplexů umožňujících astronomům dosáhnout významných vědeckých objevů. ESO také hraje vedoucí úlohu při podpoře a organizaci celosvětové spolupráce v astronomickém výzkumu. ESO provozuje tři unikátní pozorovací střediska světového významu nacházející se v Chile: La Silla, Paranal a Chajnantor. Na Observatoři Paranal, nejvyspělejší astronomické observatoři světa pro viditelnou oblast, pracuje Velmi velký dalekohled VLT a také dva další přehlídkové teleskopy - VISTA a VST. Dalekohled VISTA pozoruje v infračervené části spektra a je největším přehlídkovým teleskopem na světě, dalekohled VST je největším teleskopem navrženým k prohlídce oblohy ve viditelné oblasti spektra. ESO je významným partnerem revolučního astronomického teleskopu ALMA, největšího astronomického projektu současnosti. Nedaleko Paranalu v oblasti Cero Armazones staví ESO nový dalekohled E-ELT (European Extremely Large optical/near-infrared Telescope), který se stane "největším okem hledícím do vesmíru".

Odkazy

Kontakty

Viktor Votruba
národní kontakt
Astronomický ústav AV ČR, 251 65 Ondřejov, Česká republika
Email: votruba@physics.muni.cz

Jiří Srba
překlad
Hvězdárna Valašské Meziříčí, p. o., Česká republika
Email: jsrba@astrovm.cz

Richard Hook
ESO education and Public Outreach Department
Garching bei München, Germany
Tel.: +49 89 3200 6655
Mobil: +49 151 1537 3591
Email: rhook@eso.org

Chaty Pokud přemýšlíte, kde se na svých cestách ubytovat a chcete mít pro sebe, pro rodinu nebo své přátele dostatek soukromí, pak pro vás máme možnost pronájmů chat a chalup přímo od majitele. Na další stránce si vyberte preferovanou oblast a nebo konkrétní objekt, který vás zajímá.