Napsat článek Průvodce Soutěže Kalendář Cestování Cykloturistika Horolezectví Snow Příroda Archiv Beskydy Jeseníky Krkonoše Tatry
Počasí Počasí Satelitní snímky počasí Satelit Webkamery Kamery Kontakty Kontakty Eshop Eshop
Treking.cz
Poslední aktualizace: 24.10.2017 , , svátek má
Treking > Vesmír > Cirkumpolární souhvězdí

Cirkumpolární souhvězdí

Cirkumpolární neboli nezapadající souhvězdí. Stále viditelná hvězdná obloha

10.12.2009 | Otakar Brandos, mapa generována z astronetu

Za cirkumpolární souhvězdí považujeme ta souhvězdí, která z daného stanoviště jsou viditelné celoročně. V našem případě se jedná o souhvězdí v blízkosti severního hvězdného pólu. Pro severní zeměpisnou šířku 50° se jedná o všechna souhvězdí, jejichž deklinace jsou vyšší než 40°.

Mapa okolí severního hvězdného pólu

V našich zeměpisných šířkách máme pouze šest cirkumpolárních souhvězdí, jejichž charakteristické obrazce vidíme v průběhu celého roku. Jedná se o souhvězdí Velká medvědice (Velký vůz), Malý medvěd (Malý vůz), Drak, Kasiopeja, Cefeus a Žirafa.

Velká medvědice (Ursa Maior) u nás známá spíše jako Velký vůz (Velký vůz je jen částí obrazce Velké medvědice) je určitě nejvýraznějším a nejznámějším souhvězdím severní oblohy. Hlavní nejnápadnější část obrazce (Velký vůz) tvoří sedm jasných hvězd, která jsou skutečně viditelné po celý rok. Pouze nejjižnější okraj souhvězdí Velké Medvědice není v našich zeměpisných šířkách cirkumpolární.

Čtěte také: Duch v Cefeu, prachová mlhovina VdB 152

Podle antických legend představuje Velká medvědice krásnou Callisto, přítelkyni bohyně lovu Artemis. Krása Callisto upoutala i vládce Olympu - Dia. Když se Artemis dozvěděla o nevěře svého manžela, ze které se zrodil syn Arkas, vyhnala Callisto ze své družiny a přeměnila ji na medvěda.

Po čase Arkas dospěl a stal se vášnivým lovcem. Na jednom lovu potkal osamoceně se toulajícího medvěda - Kallisto a namířil na ní luk se šípem. Když to Zeus uviděl zabránil matkovrařdě tím, že na medvěda přeměnil i Arkase. A protože měl rád oba, přenesl je na oblohu, po které v blízkosti pólu putují dodnes jako Velká medvědice a Malý medvěd.

Nejjasnější hvězdou souhvězdí je Dubhe s jasností 1,91m. Tato oranžová hvězda ležící v jednom ze zadních kol Velkého vozu je ve skutečnosti dvojhvězdou, která je však viditelná až ve velkých dalekohledech. Světlo z této dvojhvězdy putuje k Zemi pouhých 105 let. Dalšími jasnými hvězdami Velkého vozu jsou Merak, Phecda, Megrez (máme uzavřen obrazec vozu) a Alioth, Mizar s Alkorem a Benatnash v oji Velkého vozu.

Prostřední hvězda v oji - Mizar je doprovázena méně jasným Alkorem. Obě hvězdy lze rozlišit vcelku snadno pouhým okem. Pokud si vezmeme na pomoc dalekohled, pak se nám podaří rozložit i Mizar, jenž je sám vícenásobným hvězdným systémem držícím jedno prvenství - Mizar byl první hvězdou, kterou dalekohled rozložil na dvě složky. Stalo se tak již v roce 1650.

Malý medvěd (Ursa minor) zvaný u nás jako Malý vůz si na obloze udržuje výjimečné postavení. Poslední hvězda v oji Malého vozu - Polárka (asi 2,2m)se nachází v těsné blízkosti severního světového pólu. Až do vynalezení kompasu byla Polárka významným orientačním bodem a ještě i dnes se děti podle ní učí určovat sever. Polárka je od severního světového pólu vzdálená necelý jeden stupeň.

Mapa hvězdné oblohy

K Polárce nás snadno přivede čtyřikrát prodloužená spojnice zadních kol Velkého vozu - hvězd Merak a Dubhe. No a podle Polárky si již snadno doplníme celý obrazec Malého vozu. Vedle Polárky tvoří obrazec Malého vozu hvězdy Kochab, Pherkad Major, Pherkad Minor a Yildun.

Souhvězdí Draka (Draco) je velkým souhvězdím obkružujícím z poloviny severní hvězdný pól. Přesto jde o poměrně nevýrazné souhvězdí tvořené hvězdami slabšími dvou magnitud, které umí na obloze identifikovat málokdo. Podle antických bájí představuje Drak draka Lydona, syna mořského boha Forkyna a jeho manželky Kétó.

Tento mocný drak, jenž nikdy nezavíral oči, hlídal Hesperidkám zahradu se zlatými jablky. Na Draka si netroufl ani antický hrdina Herakles. Za věrnou službu Hesperidkám byl Drak Diem přenesen na oblohu. Nejjasnějšími hvězdami souhvězdí jdou Thuban, Alwaid, Etamin, Nodus Secundus, Tyl, Nodus Primus, Eldsich, Giansar, Arrakis, Kuma, Grumium, Alsafi a Dsiban.

Dalším z cirkumpolárních souhvězdí je Kasiopeja (Cassiopeia). Toto výrazné souhvězdí připomínající svým tvarem dvojité V zná téměř každý. K souhvězdí nás snadno přivede jednou prodloužená spojnice poslední hvězdy oje Velkého vozu a Polárky. Podle starých řeckých bájí byla Kasiopeja manželkou etiopského krále Cefea a matkou Andromédy. Byla to ale panovačná a samolibá žena, která dokonce urazila nymfy Nereidy když prohlásila, že je pěknější než ony všechny dohromady.

Čtěte také: Co jsou to hvězdy? Ze života hvězd

Nereidy si však takovou troufalost nenechaly líbit a postěžovaly si u svého otce - boha moří Poseidona. Poseidon pak poslal na etiopské království ohromnou mořskou obludu Ceta. Ketos se dal zastavit pouze obětováním Andromédy.

A málem se tak i stalo, kdyby ovšem (jak to již v těch antických legendách bývá) v poslední chvíli nepřispěchal na pomoc neohrožený hrdina Perseus, jenž mořskou obludu zabil. Po své smrti se Kasiopeja vedle svého zetě Persea dostala na hvězdnou oblohu. Zklamané Nereidy dosáhly alespoň toho, že Kasiopeja krouží polovinu noci hlavou dolů…

Obrazec souhvězdí Kasiopeja je tvořen hvězdami Schedar, Caph, Cih, Ruchbah a Segin. Z nich nejjasnější je Cih (2,39m), obr spektrální třídy B0Ivpe vzdálený od Země 96 světelných let. A protože Kasiopejí prochází Mléčná dráha, nalezneme v tomto souhvězdí velké množství méně jasných hvězd a dalších zajímavých vesmírných objektů.

Cefeus je předposledním z cirkumpolárních souhvězdí. Jeho typický obrazec tvořený méně jasnými hvězdami se nachází mezi Drakem a Kasiopeou. Jak jsem uvedl již výše, byl Cefeus králem Etiopie a otcem krásné Andromédy. Snad proto, že Cefeus nehrál v antické mytologii příliš významnou roli, dostal do vínku jen méně jasné hvězdy. K těm patří Alderamin, Alfirk, Alrai, Erakis aj. Nejjasnější hvězdou souhvězdí je přitom Alderamin, jasný obr spektrální třídy A7IV nacházející se ve vzdálenosti asi 52 světelných let. Na obloze má zdánlivou jasnost pouhé 2,60m.

Na své procházce za cirkumpolárními souhvězdími jsme se dostali k souhvězdí poslednímu. Tím je nenápadná a málo jasná Žirafa (Camelopardalis) ležící mezi Polárkou a Povozníkem. Souhvězdí Žirafa se neváže k antickým bájím, nýbrž jeho pojmenování zavedl až německý astronom Jakob Bartsch v roce 1614. Nejjasnější hvězdy souhvězdí nemají žádná jména, nesou pouze označení písmeny řecké abecedy. Nejjasnější hvězdou je beta Camelopardalis s jasností 4,22m. Tento hvězdný nadobr spektrální třídy G0Ib se nachází ve vzdálenosti 466 světelných let.

Treking.cz - diskuze

Diskuse k tomuto článku

přidat názor    zobrazit celou diskusi
Díky za upozornění na (-OB-, 23.04.2011, 09:29 )
překlep, opravdu flagrantní. Jiľ jsem to opravil. Člověk někdy ve spěchu myslí vlevo a píąe vpravo, či myslí k jihu a napíąe severu. Tak jsem z Malého vozu udělal vůz Velký. Jiľ je to O.K., Polárka je skutečně poslední hvězdou v oji Malého vozu :-)).


Další související články:

+ Zimní hvězdná obloha, procházka mrazivou zimní nocí
+ Podzimní hvězdná obloha
+ Procházka letní hvězdnou oblohou
+ Galaxie, vesmírné hvězdné ostrovy
+ Planetární mlhoviny - mystérium barev a tvarů
Výběr článků
Hory Praděd (1 492 m), pátý nejvyšší vrchol ČR a nejvyšší vrchol Hrubého Jeseníku
Hory Lomnický štít (2 634 m), Vysoké Tatry
Hory Nejen hřebenovkou Oravské Magury - Paráč, Kubínská hoľa, Budín
Reklama
Reklama
Populární treky
1. Slovenské hory Přechod hřebene Malé Fatry na sněžnicích
2. Slovenské hory Přechod hlavního hřebene Západních Tater - Roháčů, nejnáročnější hřebenovka Slovenska
3. České hory Dvoudenní přechod hřebene Krkonoš, hřebenovka nejvyšších českých hor
4. Divoký Balkán Což takhle hřebenovka přes Korab a Deshat?
5. Bulharské hory Divokou stopou Rodop (3), ke skalním mostům rodopského krasu
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama

Poslední diskusní příspěvky

Chata Frícka, Slanské vrchy a bivaky
 18.11.2017 1 příspěvek
Túra na Pravnáč a Lomné
 14.11.2017 2 příspěvky
"Změny" sezónních uzávěrů v Tatrách
 09.11.2017 4 příspěvky
Pik Topgrafov, Sajany na Sibiři
 09.11.2017 7 příspěvků
Černá Hora, trek v Černé Hoře
 08.11.2017 1 příspěvek
Šavlozubé kočky, lvi, levharti a "jaguáři"
 07.11.2017 2 příspěvky
Jakubiná, Západní Tatry
 06.11.2017 2 příspěvky
Chata na Grúni, Vrátna dolina
 26.10.2017 11 příspěvků
Góry Stołowe neboli Stolové hory
 24.10.2017 1 příspěvek
Slovenské opálové bane, štôlňa Jozef
 22.10.2017 1 příspěvek
Kamenná chata, Chopok Nízké Tatry
 18.10.2017 5 příspěvků
Koruna Himalájí, seznam horolezců
 17.10.2017 3 příspěvky
TKC - Transkarpatská cesta
 13.10.2017 3 příspěvky
Sopky v ČR, seznam
 13.10.2017 9 příspěvků
Muránska planina deštivá i slunečná
 06.10.2017 7 příspěvků
Chata pod Chlebom, Malá Fatra a chaty
 05.10.2017 29 příspěvků
Bralná Fatra, Velká Fatra na 3 dny
 05.10.2017 2 příspěvky
Slovensko, dálniční známky 2017
 05.10.2017 13 příspěvků
Túra na Tomanovské sedlo, Západní Tatry
 03.10.2017 9 příspěvků
Turistické vařiče na plyn
 01.10.2017 3 příspěvky
Oblasti: Beskydy | Bílé Karpaty | Brdy | Broumovská vrchovina | Česká Kanada | České středohoří | České Švýcarsko | Český les | Český ráj | Doupovské hory | Drahanská vrchovina | Hanušovická vrchovina | Hornosvratecká vrchovina | Hostýnské vrchy | Chřiby | Javorníky | Jeseníky | Jevišovická pahorkatina | Jizerské hory | Králický Sněžník | Krkonoše | Krušné hory | Křivoklátská vrchovina | Litenčická pahorkatina | Lužické hory | Nízký Jeseník | Novohradské hory | Orlické hory | Pálava | Podyjí | Rakovnická pahorkatina | Ralsko | Rychlebské hory | Slavkovský les | Svitavská pahorkatina | Šluknovská pahorkatina | Šumava | Švihovská vrchovina | Vizovická vrchovina | Vlašimská pahorkatina | Vsetínské vrchy | Východolabská tabule | Zábřežská vrchovina | Zlatohorská vrchovina | Ždánický les | Železné hory | Žulovská pahorkatina | Branisko | Bukovské vrchy | Burda | Cerová vrchovina | Čergov | Čierna hora | Chočské vrchy | Kremnické vrchy | Krupinská planina | Kysucké Beskydy | Laborecká vrchovina | Levočské vrchy | Ľubovnianska vrchovina | Malá Fatra | Malé Karpaty | Muránska planina | Nízké Tatry | Ondavská vrchovina | Oravská Magura | Oravské Beskydy | Pieniny | Podunajská pahorkatina | Pohronský Inovec | Polana | Považský Inovec | Revúcka vrchovina | Roháče | Slanské vrchy | Slovenský kras | Slovenský ráj | Spišská Magura | Stolické vrchy | Strážovské vrchy | Súlovské skály | Šarišská vrchovina | Štiavnické vrchy | Tribeč | Velká Fatra | Veporské vrchy | Vihorlat | Volovské vrchy | Vtáčnik | Vysoké Tatry | Záhorie | Zemplínské vrchy
Home Page | Časopis | Průvodce | Ceník inzerce | Soutěže | Seznamka | Kalendář akcí | Outdoor testy | Horské chaty | Fotogalerie | Archiv
Treky, turistika | Horolezectví | Cykloturistika | Cestování | Vesmír, astronomie | Turistická mapa online | Spolupracujeme
TOPlist