Webb nám nabízí nový vhled do daleké budoucnosti slunečních soustav, jako je ta naše. Před miliardami let se hvězda podobná Slunci, která se blížila ke konci svého života, enormně zvětšila a stala se rudým obrem, než odvrhla své vnější vrstvy a zanechala po sobě horké, zbytkové jádro známé jako bílý trpaslík. Jako rudý obr by hvězda měla pohltit a zničit všechny blízké planety. Astronomové však objevili exoplanetu o velikosti Jupiteru, která obíhá kolem bílého trpaslíka každých 34 hodin ve vzdálenosti menší než 3 miliony kilometrů.
Výsledky byly publikovány 1. července 2026 v časopise Nature.
Planeta WD 1856 b byla objevena v roce 2020 vědci pomocí družice TESS (Transiting Exoplanet Survey Satellite) NASA a Spitzerova vesmírného dalekohledu. Planeta obíhá kolem bílého trpaslíka WD 1856+534, který je od Země vzdálený asi 80 světelných let. "Planeta je zhruba o velikosti Jupiteru, ale bílý trpaslík, kolem kterého obíhá, má velikost Země, takže je sedmkrát větší než její hvězda," uvedl hlavní autor studie Ryan MacDonald z University of St. Andrews ve Spojeném království.
WD 1856 b obíhá extrémně blízko své mateřské hvězdy, ve vzdálenosti 50krát blíže, než je vzdálenost Země od Slunce. Pokud by WD 1856 b původně obíhala v této vzdálenosti, byla by zničena, když byla hvězda rudým obrem. Jak přežila smrt své mateřské hvězdy a skončila ve své současné poloze?
Jak velká, jak horká
Nová studie využila Webbův teleskop k pozorování planety procházející před svou hvězdou. Tento tranzit [1] přinesl unikátní informace o hmotnosti planety, která se pohybuje mezi čtyřnásobkem a jedenáctinásobkem hmotnosti Jupiteru.
Tým byl také schopen určit teplotu planety. Během tranzitu bylo světlo z hvězdy částečně blokováno, ale infračervené světlo bylo redukováno méně než u jiných vlnových délek. Rozdíl spočíval v infračerveném světle vyzařovaném planetou z vlastního tepla. Data naznačovala, že planeta má teplotu asi 126 stupňů Celsia - výrazně vyšší, než by byla, kdyby jejím jediným zdrojem tepla bylo světlo z bílého trpaslíka. Tento záhadný objev se ukázal být klíčovým faktem, který dokázal, jak se planeta musela dostat na svou současnou oběžnou dráhu.
Christopher O'Connor z Northwestern University v Illinois ve Spojených státech, spoluautor článku, byl zodpovědný za sledování teploty planety v čase. O'Connor řekl: "Velkou otázkou je, jak se WD 1856 b ocitla tam, kde je dnes, a existují dvě teorie. Jedna je, že planeta byla pohlcena hostitelskou hvězdou, když umírala, a podařilo se jí přežít uvnitř. Druhá je, že k migraci došlo v důsledku gravitačního účinku jiných objektů v systému. Bílý trpaslík je součástí trojhvězdné soustavy a vnější doprovodné hvězdy mohly ovlivnit oběžnou dráhu WD 1856 b."
Vědci si uvědomili, že dnes neexistuje žádný zdroj energie, který by toto teplo generoval, takže se musí jednat o zbytkovou energii z dřívější doby, kdy byla planeta zahřívána. Pomocí modelů, jak se substelární objekty, jako je WD 1856 b, v průběhu času ochlazují, spolu s novými daty od Webba o hmotnosti planety a její aktuální teplotě, byl tým schopen promítnout její teplotu zpět v čase a odvodit, jak dávno muselo k ohřevu dojít. Načasování je klíčové pro určení, zda k ohřevu došlo v důsledku pohlcení rudým obrem, nebo během migrace dovnitř.
Došli k závěru, že k ohřevu s největší pravděpodobností došlo mezi 3 a 5,5 miliardami let poté, co se hvězda stala bílým trpaslíkem. V tomto scénáři se planeta nacházela na široké oběžné dráze, která ji chránila před hvězdou během její destruktivní fáze rudého obra, a teprve později migrovala na své současné místo. "Jak se planeta pohybovala dovnitř, její interakce se silnou gravitací bílého trpaslíka způsobily její značné oteplování a od té doby se ochlazuje," řekl O'Connor.
Světlo z hvězdy procházející atmosférou planety také zachytilo informace o jejím chemickém složení. "Viděli jsme zřetelné stopy malých oblačných částic a uhlovodíků, s největší pravděpodobností metanu, což je poprvé, co jsme viděli atmosféru na planetě procházející mrtvou hvězdou," uvedla spoluautorka studie Victoria Boehmová z Cornell University ve Spojených státech. "Nedávno jsme s pomocí teleskopu Webb pozorovali další čtyři tranzity WD 1856 b, abychom se hlouběji podívali na chemii její atmosféry, a nemůžeme se dočkat výsledků."
Možná budoucnost Sluneční soustavy
Přibližně za pět miliard let Slunce vyčerpá své vodíkové palivo v jádře a zvětší se více než stokrát do podoby rudého obra. Poté odhodí své vnější vrstvy a ukončí svůj život jako bílý trpaslík. Merkur, Venuše a možná i Země budou rudým obrem zničeny. Osud vzdálenějších planet, zejména plynných obrů, je však nejasný. Hledání a studium planet obíhajících kolem zbytků hvězd podobných Slunci po jejich smrti je prostředkem k poznání, co by se mohlo v daleké budoucnosti stát v naší vlastní Sluneční soustavě.
"Jsme zvyklí dívat se zpět v čase, když používáme dalekohledy, ale toto je poprvé, co se můžeme těšit na to, co se může stát s vnějšími planetami kolem zbytku hvězdy podobné Slunci," řekl MacDonald. "Je to jako použít stroj č asu k nahlédnutí do vzdálené budoucnosti naší Sluneční soustavy."
Poznámky
[1] K tranzitu dochází, když planeta prochází před hvězdou, kolem které z našeho pohledu obíhá, a blokuje tak část světla hvězdy. Mnoho exoplanet bylo detekováno hledáním malého poklesu jasnosti hvězdy způsobeného tranzitující planetou. Porovnání světla hvězdy se světlem, které prochází atmosférou tranzitující planety, také poskytuje informace o složení atmosféry.
Pokud přemýšlíte, kde se na svých cestách ubytovat a chcete mít pro sebe,
pro rodinu nebo své přátele dostatek soukromí, pak pro vás máme možnost pronájmů chat
a chalup přímo od majitele. Na další stránce si vyberte
preferovanou oblast a nebo konkrétní objekt, který vás zajímá.