Výprava Apollo 8, první pilotovaný a vánoční let k Měsíci

Vánoční mise; Apollo 8 bylo prvním pilotovaným letem k Měsíci

Přesně před 40 lety se z oběžné dráhy kolem Měsíce ozval poprvé v lidské historii lidský hlas. Posádka takzvané vánoční mise (Apollo 8) poprvé překonala okovy zemské přitažlivosti a shlížela z bezprostřední vzdálenosti na povrch jiného kosmického tělesa - Měsíce.

Lidé se poprvé dostali do těsné blízkosti Měsíce, desetkrát je obletěli a úspěšně se vrátili na Zemi. Projekt pilotovaných letů na Měsíc, jenž vyvrcholil přistáním Apolla 11 v Mare Tranquillitatis o sedm měsíců později, se dostával do své vrcholné fáze. Samotný let Apolla 8 však začal o řadu dní dříve …

Vlastní countdown (odpočítávání) byl zahájen na rampě 39A v neděli 15. prosince v sedm hodin místního času. 18. prosince se posádka podrobila podrobné lékařské prohlídce, která dopadla k plné spokojenosti nejen lékařů, ale i posádky, protože v Americe právě řádila hongkongská chřipka a panovaly obavy z možné nákazy.

Proto byla posádka s většinou obsluhujícího pozemního personálu přeočkována (později, během letu se ukázalo, že to stejně k ničemu nebylo, protože astronauti onemocněli jiným virovým kmenem, proti kterému očkování nebyli). V průběhu pětidenního countdownu se objevila jediná závada, a to když v kyslíku pro palivové články byly objeveny stopy dusíku.

21. prosince byli Borman, Anders a Lovell probuzeni po půl třetí místního času. Pak následovala krátká lékařská prohlídka a bohatá snídaně, po které se astronauti navlékli do skafandrů. Když opouštěli svůj dočasný domov na Cape Kennedy, přišlo se s nimi rozloučit na 500 pracovníků řídícího střediska. Pak posádka zaujala svá místa ve velitelské sekci na vrcholku obří rakety Saturn V.

Poslední přípravy proběhly bez jediného přerušení a start proběhl ve 13.51.00 SEČ, přesně na začátku startovního okna. O jedenáct a půl minuty později bylo již Apollo 8 s posledním stupněm nosné rakety na oběžné dráze kolem Země.

"Všechno vypadá úplně stejně jako před třemi roky", sděluje své první dojmy Borman. Při spojení s Kanárskými ostrovy 21 minut po startu hlásí Lovell, že všechny systémy pracují normálně, což potvrzuje i Houston, takže nebylo těžké rozhodnout o tom, aby kosmická loď zamířila na dráhu k Měsíci. Bylo totiž rozpracováno několik variant letu pro případ, že by nosná raketa nedodala potřebný výkon. Pak byla kosmická loď Apollo navedena pomocí motoru SPS na protáhlou dráhu kolem Země. Jedna z variant dokonce počítala s apogeem ve výšce kolem 130 tisíc kilometrů. V tomto případě by si však posádka musela na Měsíc nechat zajít chuť.

Naštěstí nebylo nutno přistoupit na žádnou z nouzových variant a tak dvě a půl hodiny po startu povolil Houston provedení manévru TLI (Trans Lunar Injection). Za dalších 20 minut byl motor třetího stupně nosné rakety Saturn V na asi pět minut zapálen znovu, což mohli sledovat obyvatelé Havajských ostrovů. Apollo 8 se začalo vzdalovat od mateřské planety. V tomto okamžiku se astronauti stali držiteli rychlostního rekordu. Do té doby se totiž ještě nikdo nedosáhl druhé kosmické rychlosti.

Brzy na to překonali astronauti z Apolla 8 i výškový rekord posádky kosmické lodi Gemini 11. S narůstající vzdáleností bylo pozemní řídící středisko zaplavováno narůstajícím přívalem dojmů astronautů: "Vidím současně Gibraltar i Floridu. Ze středního okna přehlédnu celou Zemi až dolů k Argentině a Chile … Vidíme Zemi již skoro jako kotouč." "Řekněte lidem dole v Ohňové zemi, ať si vytáhnou pláštěnky, vypadá to tam na bouřku", mísí se do hovoru Borman. Na astronauty však ještě čeká spousta práce a proto s líčením krás Země museli na nějakou dobu přestat.

Tři a půl hodiny po startu se Apollo 8 oddělilo od posledního stupně nosné rakety a začalo se od něj pomalu vzdalovat. Astronauté projevili obavu z možné srážky a proto se s pomocí motorků RCS (Reaction Control System) vzdálili na si 900 metrů. Pak dalo pozemní středisko povel na S-IVB k vypuštění zbytků paliva. To bylo v čase T +5.07.

Teprve po devíti hodinách letu si mohli astronauti sundat skafandry a poprvé pojíst. Odborníci z NASA pro ně připravili speciální menu obsahující asi 10,5 MJ na den. Vše bylo rozděleno v sáčcích z plastické hmoty. Jedna denní porce přišla NASA na asi 50 dolarů…

Během letu k Měsíci se počítalo se čtyřmi korekcemi letové trajektorie - MC 1 až MC 4. Navedení na translunární dráhu bylo ale tak perfektní, že první korekce mohla být odložena o dvě hodiny a i pak stačilo provést úpravu rychlosti o 7,5 metru za sekundu namísto plánovaných třiceti. Při korekci se astronauti rozhodli použít motor SPS a tím zároveň ověřit jeho funkčnost. Bylo to nejdůležitější zařízení, které s sebou na palubě měli.

Dalšího dne se u astronautů objevily potíže způsobené chřipkou. Doktor Berry všem naordinoval na vzdálenost skoro 200 tisíc kilometrů prášky a tak při prvním televizním přenosu byl již zdravotní stav astronautů uspokojivý. V televizním přenosu, prvním z tak velké vzdálenosti od Země, ukázali astronauti divákům, jak vypadá jejich planeta z výšky 220 tisíc kilometrů. Obraz byl nejasný a přezářený, protože se astronautům nepodařilo na kameru nasadit teleobjektiv.

Naproti tomu byly obrázky z pilotní kabiny bezvadné. Anders předváděl, jak se vznáší zubní kartáček ve stavu beztíže. Když se objevil v záběru Lovell, Borman si neodpustil poznámku, že se každý může přesvědčit o tom, jak pilot velitelské sekce vede v závodě o nejdelší fousy. Ten se jen usmál a do kamery řekl: "Všechno nejlepší mami", jako gratulaci k jejím 73. narozeninám. Pak se Borman opět pustil do popisování krás Země. "Je to nádherný pohled, převládá modré pozadí s hustou pokrývkou mračen". Na závěr prvního přenosu pak Borman Slíbil, že se pokusí zlepšit kvalitu záběrů, pokud se jim podaří vyměnit teleobjektiv.

Úkoly letu byly ale částečně i technického rázu. Jedním z hlavních úkolů pilota velitelské sekce byla navigace podle hvězd, která by v případě ztráty spojení, mohla navést kosmickou loď zpět k Zemi.

Třetí den letu provedl proto Lovell řadu měření, podle kterých vypočítal, že se kosmická loď bez další korekce přiblíží k Měsíci na vzdálenost 122 kilometrů. V Houstonu vypočítali 130 kilometrů, což byla vynikající shoda. Lovell si ale v průběhu experimentu ztěžoval, že mu světlo Slunce znemožňovalo přesně určit polohu měsíčního horizontu a dále, že měl potíže s identifikací hvězd v blízkosti Slunce.

Protože se dráha Apolla prakticky nelišila od požadované, byla korekce MC 2 i MC 3 zrušena. Druhé televizní vysílání bylo zahájeno 23. prosince kolem deváté hodiny středoevropského času. Záběry se podstatně zlepšily, protože se astronautům za přispění řídícího střediska podařilo vyměnit nešťastný teleobjektiv. Zároveň bylo pro zvýšení kontrastu použito červeného filtru. "Ve středu záběru je Jižní Amerika až po mys Horn, vidím také Kalifornský záliv a jihozápadní část Spojených států", komentoval obraz Lovell.

"Nad severovýchodní částí Spojených států se táhnou mraky. Také nad částí Mexika vidím oblaka. Nad částí Střední Ameriky je jasno. Abyste si mohli dělat představu o barvách, moře mají barvu všech možných odstínů pařížské modři. Mraky jsou samozřejmě zářivě bílé. Pevniny jsou nahnědlé, od tmavě hnědé až po světle hnědou. Tak si tak představuji, že kdybych byl cestovatel z jiné planety, těžko bych z této výšky mohl odhadnout, je-li tato planeta obydlená a nebo ne. A těžké by bylo rozhodnutí, zda přistát na tom hnědém a nebo na tom modrém", pokračoval Lowell ve svém líčení. "Raději doufej, že přistaneme na té modré části", skočil mu do řeči Borman.

Pomalu se blížil kritický okamžik cesty. 55 hodin a 37 minut po startu vstoupilo Apollo 8 do gravitační sféry Měsíce. 24. prosince, tedy na Štědrý den, ve čtyři hodiny ráno provedli korekci MC 4, jejíž pomocí upravili rychlost letu o 0,7 metru za sekundu. Bezprostředně po tom zahájili astronauti a pozemní řídící středisko kontrolu všech částí kosmické lodi před povolením následujícího manévru LOI (Lunar Orbit Insertion), který je měl navést na oběžnou dráhu kolem Měsíce.

Kdyby se ukázalo něco v nepořádku, mohli astronauti pokračovat po pasivní dráze, která by je s několika korekcemi přivedla zpět k Zemi. "Doufám, že nás pořádně prohlédnete", doporučoval velitel pozemnímu středisku. "Chceme od vás perfektní loď, než půjdeme na LOI". Astronauti pak připravili počítač k rovedení manévru, do kterého jim kolega Mattingly z Houstonu přehrál všechny potřebné údaje pro manévr LOI a TEI 1 a TEI 2 (Trans Earth Insertion).

"Zde Houston", ozval se Jerry Carr, "povolujeme LOI". Borman odpověděl: "O.K. Apollo osm jde na to". "Letíte na nejlepším stroji, jaký jsme vám mohli sehnat", ujišťuje je ještě jednou Carr. "Šťastnou cestu hoši!" "Tak díky pěchoto", ozval se Andersův hlas. "Na shledanou na druhé straně Měsíce". A pak po Bormanově Roger, kterým potvrzoval příjem, nastalo ticho - Apollo 8 zmizelo za okrajem Měsíce …