Pilotovaný let Apollo 15 zamířil do podhůří Apenin

Apollo 15, rajzování s eletromobilem na povrchu Měsíce

Výprava Apolla 15 na Měsíc byla do jisté míry přelomová. Nejenže astronauté z posádky Apolla 15 využívali řady vylepšených zařízení, které usnadňovaly život astronautů, ale především prvně využili elektromobil. Autonomní vozítko, díky kterému se mohli na povrchu Měsíce přepravovat na mnohem větší vzdálenosti než tomu bylo u tří předchozích misí, které na měsíčním povrchu úspěšně přistály.

Apollo 15 startovalo z mysu Canaveral 26. 7. 1971 ve 14.34 seč. Po navedení na oběžnou dráhu kolem Země činila hmotnost lodi Apollo 15 celkem 48 728 kg. Po dalším zažehnutí motorů zamířilo Apollo 15 s posádkou ve složení David R. Scott, Alfred M. Worden a James B. Irvin k Měsíci.

Po zhruba třech dnech přešlo Apollo 15 na silně protaženou eliptickou oběžnou dráhu kolem Měsíce s periseleniem 108 km a aposeleniem 315 km. Stalo se tak 29. 7. 1971 ve 21.05 seč. Následně došlo ke korekci dráhy, během které byl nejnižší bod oběžné dráhy Apolla 15 snížen na pouhých 17,2 km nad povrchem Měsíce a k rozpojení lodi. Lunární modul se nyní volal Falcon (Sokol) a velitelská sekce kroužící nadále kolem Měsíce Endeavour.

Čtěte také: Apollo 12: Druhá pilotovaná výprava, která úspěšně přistála…

Po nezbytných manévrech se lunární modul Apolla 15 úspěšně snesl k měsíčnímu povrchu a bez problémů přistál jižně od kráteru Elbow (Loket) v podhůří Apenin. Však i místu přistání vévodila jedna z vysokých hor - hora Hadley Delta dosahující výšky okolo 4 km. Vždyť Apeniny jsou jedním z největších a nejvyšších měsíčních pohoří. Nejvyšší hory dosahují výšky až okolo 4,5 km, takže se mohou směle měřit s pozemských Alpami.

Fotogalerie

Zobrazit fotogalerii

První vycházku na Měsíc zahájili astronauté 31. 7. ve 14.19. Během ní museli nejprve složit elektromobil nazvaný Rover. Tento "džíp" byl 335 cm dlouhý, 210 cm široký a 112 cm vysoký. Jeho hmotnost činila 217 kg a nosnost až 500 kg.

Rover byl schopen překonávat překážky až 30 cm vysoké a 70 cm široké. Dokázal dosáhnout rychlosti přes 20 km / h. Konstruován byl však na 17 km / h. Pohon zajišťovaly čtyři elektromotory. Každý poháněl jedno z nezávislých kol. Výkon každého elektromotoru byl sice jen 185 W, ale v prostředí šestinové tíže to stačilo. Napájení zajišťovaly dvě stříbro-zinkové (Ag-Zn) baterie s kapacitou 115 Ah a napětím 36 V.

Byl to kvalitativně nový krok ve výzkumu Měsíce. Astronauté měli díky Roveru mnohem větší akční rádius, mohli sesbírat mnohem větší množství vzorků měsíčních hornin. Posádky předchozích tří výprav Apollo (Apollo 11, Apollo 12 a Apollo 14) se mohly po měsíčním povrchu pohybovat jen vlastními silami. Akční rádius tak byl značně omezen. Byť třeba posádka Apolla 14 poprvé požila rikšu.

Během první vycházky na Měsíc astronauté urazili s elektromobilem 10,8 km, pořídili množství snímků a odebrali řadu vzorků měsíčních hornin cestou k Hadleyově brázdě. Celkem jich na Zemi přivezli 76,5 kg. V této oblasti byl regolit tmavší barvy a velice dobře ulpíval na skafandrech.

Během druhé vycházky na Měsíc, která byla zahájena 1. 8. ve 13.02 seč se Scott s Irwinem vydali s pomocí elektromobilu Rover ke kráteru na úpatí Apenin. Vybraný kráter byl od přistávacího modulu vzdálen 8 km, astronauté se dostali do vzdálenosti 5,7 km a najeli celkem 12,5 km. Během druhé vycházky pobyli mimo kabinu přistávacího modulu 7 h a 12 minut.

Při třetí a poslední vycházce, která byla zahájena 2. 8. v 10.05 seč urazila posádka Apolla 15 s elektromobilem asi 5 km. Na své 4 h a 50 min dlouhé vycházce se opět vydali k Hadleyově brázdě, která v místě přistání dosahuje šířky až 800 m a hloubky okolo 360 metrů.

Po 67 hodinách pobytu na povrchu Měsíce posádka Apolla 15 opustila v návratovém modulu Falcona povrch Měsíce. Po startu 2. srpna v 18.11 seč se horní část výsadkového modulu Apolla 15 vydala nazpět na oběžnou dráhu kolem Měsíce, kde je již ve velitelské sekci Endeavour netrpělivě očekával třetí člen posádky - A. M. Worden. Start z Měsíce byl mimo jiné snímán kamerou z Roveru, který byl zaparkován asi 100 m od přistávacího modulu.

Po spojení s velitelskou sekcí a přeložení vzorků odebraných hornin a dalšího potřebného materiálu byl již nepotřebný návratový modul odhozen. Ještě téhož dne pak návratový modul ve 4.04 seč dopadl zpátky na měsíční povrch nedaleko místa přistání. To již však zbytek Apolla 15 mířil nazpět k Zemi, aby se po 295 hodinách a 12 minutách letu 7. 8. 1971 ve 21.46 seč opět dotkl zemského povrchu. Přesněji vodní hladiny, neboť návratový modul dosedl ve vlnách Tichého oceánu asi 530 km jižně od Honolulu.

Další související články: