Průvodce | Karpattreky | Horolezectví | Cykloturistika | Cestování | Lyžování | Příroda | Soutěže | Aktuality | Zajímavosti | Kalendář akcí | Napsat článek | E-shop | Více…
Kontakty  Cookies  Ceník inzerce  RSS 
Treking.cz Hledat
Poslední aktualizace: 10.2.2015 , svátek má
Reklama
Treking > Aktuality > Rušení trati do Lipky

Rušení trati do Lipky

Reportáž psaná "na lokálce"

23.12.2011 | Hynek Skořepa

Když jsem se 10. prosince celodenním ježděním "motoráčkem" loučil spolu s mnoha dalšími lidmi s lokálkami do Hanušovic a Štítů, přemýšlel jsem nad tím, kdy či zda vůbec ještě přijde doba, která by přála takovým lokálním železnicím. Lokální železnice překonaly během své obvykle více než sto let trvající existence několik krizí, které se pro řadu z nich staly osudnými.

Poslední jízda vlaku do Lipky

Nepřáli jim normalizátoři doby reálného socialismu (v 70. letech bylo zrušeno a postupně rozebráno několik tratí a hlavně všechny zbývající lesní úzkorozchodné železnice, dřevo již tenkrát začaly svážet těžké náklaďáky). Nepřeje jim ani současná "normalizace" kapitalismu (asi ne úplně náhodou opět zhruba 20 let po změně režimu).

Lokální dráhy byly budovány "za císaře pána" na základě zákona o místních drahách z roku 1880. Tento zákon otevřel novou kapitolu v dějinách našich železnic. Díky němu vybudované tratě doplnily hlavní železniční tahy a umožnily rozvoj dalších oblastí. Zákon poskytoval místním drahám různé úlevy při stavbě, vystrojování a provozování, třeba lehčí kolejnice, slabší pražce či menší poloměry oblouků. Tratě se díky tomu mohly co nejvíce přimknout k terénu a vyhnout se nákladným zemním stavbám a mostům. Další, tentokrát již pouze český zemský zákon z roku 1892 pak přímo podporoval zřizování doplňkových tratí v hospodářsky málo rozvinutých oblastech.

Čtěte také: Oslavy storočnice prvej elektrickej železnice v Strážovských vrchoch

Z těch dvou, o kterých píši, je ovšem klasickou lokálkou pouze trať štítská. Železnice z Hanušovic do Dolní Lipky byla otevřena již v říjnu 1873, aby navázala na právě budovanou trať z Ústí nad Orlicí přes Letohrad a Lichkov (s odbočkou do Lipky) do Kladska a Vratislavi. Šlo tedy tenkrát vlastně o trať hlavní (jak o tom svědčí i mohutná staniční budova v Dolní Lipce). Stavbu několika tratí z Čech do Slezska si vymínili Prusové po vítězství nad Rakouskem roku 1866, zároveň s požadavkem, aby jim Rakousko otevřelo svůj trh.

Trať z Dolní Lipky do Štítů pak přibyla v prosinci roku 1899. Pro život ve zdejší odlehlém kraji (a to zdaleka ne jen pro rozvoj hospodářství) měla železnice obrovský význam. A zachovávala si ho až do neslavného 10. prosince roku 2011. Že se zdejší lidé loučí se "svojí" železnicí těžce, bylo onoho zamračeného prosincového dne dobře vidět. Na kolejích již ležel tady v horách sníh a nedaleký masiv Králického Sněžníku byl zahalen v mracích.

Ve vlaku se tísnili místní i přespolní, lidé všech věkových kategorií (od mladých dvojic po dědečky s vnoučaty, a k tomu ještě jeden pes). A to nám v Hanušovicích museli k vlaku do Lipky a Králík s pravidelným odjezdem ve 12:08 mimořádně připojit ještě jeden vagon (běžně jezdíval jen jeden vůz motoráčku). Paní tak kolem padesátky vzpomínala, jak jako mladá jezdívala do Lipky na zábavy. Vlak právě projížděl někdejší stanicí Podlesí. Několik let opuštěná staniční budova se zatlučenými okny jako by žalovala na znevažování práce předků.

Poslední jízda vlaku do Dolní Lipky Poslední jízda vlaku do Dolní Lipky

Stařečkové smutně sledovali za vlakem ubíhající koleje a ve vsích kolem trati postávaly desítky lidí (v tomto odlehlém kraji věc nevídaná). V ruce s fotoaparátem, láhví něčeho ostřejšího, s kočárky, nebo prostě jen tak. Těm dnešním dětem v peřince možná budou za pár let jejich rodiče vyprávět, jak byly u toho, když tudy projížděl poslední osobní vlak.

Osobní doprava na trati Hanušovice - Dolní Lipka byla zrušena na celé trati, na štítské dráze v úseku z Moravského Karlova do Štítů. Stejně dopadly i některé další tratě či jejich úseky v různých koutech republiky (např. Rumburk - Panský či Moravská Třebová - Chornice - Dzbel).

A co z toho plyne pro čtenáře Trekingu? Vydáte-li se někdy na přechod Králického Sněžníku, tak pokud se tam rozhodnete dostat vlakem, budete mít delší a "asfaltový" nástup. Z Dolní Lipky to můžete vzít na Klepý (1 144 m), ze kterého teče voda rovnou do tří moří. A pak můžete "hřebenovkou" přes Malý Sněžník a polské Schronisko pod Sniežnikem dojít až na vrchol Králického Sněžníku (1 424 m). A pak dál, kolem pramene Moravy, třeba do Starého Města. Z něj totiž pořád ještě jezdí vlak. Tedy aspoň zatím.

Na trati do Dolní Lipky Poslední jízda vlaku do Dolní Lipky Treking.cz - diskuze

Diskuse k tomuto článku

přidat názor    zobrazit celou diskusi
A je to tu! (-JOCY-, 30.12.2011, 19:33 )
Jediná úzkorozchodná elektrická ľeleznička v Stráľovských vrchoch skončila svoju pú» po viac ako 100 rokoch. Tra», ktorú nám závideli nadąenci aj zo zahraničia, minister dopravy a jeho stranícki nominanti nevedia prevádzkova» , tak od novembra prestala "električka" medzi Tr. Teplou a Tr. Teplicami jazdi» cez víkendové dni a od platnosti nového grafikonu vlakovej dopravy (11.12.) úplne. Za symbolickú cenu ju predali obidvom mestám a ČHZ, jazdi» bude vraj len pre turistické účely (rozumej na objednávku). Ak zatiaµ niekto tra» nerozkradne...
Smutok i nadej (KarolM, 30.12.2011, 21:47 )
Ahoj Joľo! Tvoja správa vyzerá smutne i nádejne zároveň. Smutne v tom, ľe minister dopravy ju nevedel prevádzkova» (v takom prípade mu patrí defenestrácia : )) a ľeleznička prestala jazdi». Nádejné v tom, ľe ju "grátis" získali trenčianske mestečká. Dúfajme, ľe tam sa nájdu schopní µudia, ktorí vrátia lesk tejto krásnej ľelezničke! P.S. Čo znamená skratka ČHZ?
Je to ubohé, (Boris, 31.12.2011, 21:34 )
jiľ tak zdecimovaná ľelezniční sí» Slovenska přiąla o technický unikát v evropském měřítku.ČH®-Čiernohronská ľeleznica,by měla být provozovatelem historických jízd na této trati,nicméně pravidelné dopravy se bez alespoň minimálních dotací(vąude jinde normální věc) nedočkáme.A zatím to vypadá tak,ľe není naděje(zájem) na domluvě kdo by ztrátu z pravidelné dopravy dotoval.
Kajman (Lukáą Lenon, 28.12.2011, 12:06 )
má pravdu O»as, ostatně na jiľním Slovensku uľ Jančura na jedné regionální trati jezdí. Je to opravdu jen o lidech na zastupitelstvech a úřadech. Jenľe se asi neblíľí ľádné volby, tak se nic neděje..
Doplnění (Kajman, 27.12.2011, 14:52 )
Dovolil bych si doplnit: nadpis "Zruąení trati" je trochu zavádějící, trati nejsou zruąeny, není na nich objednána osobní doprava. Tu objednává kraj, v tomto případě kraj Pardubický, zastoupený OREDem. Takľe správný postup není lkát nad zastavením dopravy, ale tlačit na starosty, aby tlačili na hejtmanství, případně nutit obce, aby dopravu objednaly samy, by» třeba jen v rekreační víkendové formě. Existují soukromí dopravci, existují granty, i na hejtmanství mají různé jiné ąuplíky, z nichľ se dá sypat na rekreační dopravu (viz Ústecký kraj). A na trati Rumburk - Panský - Mikuláąovice doprava zastavena nebyla, kraj ji dodatečněą objednal zhruba ve stejném rozsahu jako vloni, jen se tak stalo po uzávěrce kniľního jízdního řádu.
Nemyslíte, ľe jde ve své (-OB-, 27.12.2011, 17:15 )
podstatě jen o slovíčkaření? Ve výsledku tak či tak vlak prostě nejede, je úplně jedno, jak příčinu nazvete.
Kajman má pravdu Oto, (Jerry, 27.12.2011, 21:57 )
nejde o slovíčkaření, on popsal situaci tak, jak skutečně je, protoľe dnes je zvykem házet vinu na nepravé "viníky". Navíc nám řekl, jak postupovat dál. My ty lidi volíme a nejsme tady pro ně, ale naopak. Kdyľ se dále budeme chovat jak tupé stádo tzv. "ovčanů", tak si můľeme nadávat do alelůja. O profesionálních i lidských kvalitách inľenýrů z OREDa jsem se v jiné diskuzi týkající se zruąení osobní dopravy na této trati uľ vyjádřil dostatečně.
Souhlasím, ale zároveň nesouhlasím. (-OB-, 27.12.2011, 22:17 )
Jestliľe dopravce nastaví takové podmínky (ceny), které obec nemůľe akceptovat (uhradit), tak vlak prostě nejede. Stát (ČD, Cargo či dráľní cesta či jak se ti odątěpenci jmenují - defacto státní podnik) tak přesouvá zodpovědnost na obce, avąak obvykle zapomíná přesouvat i finance. Vąichni víme, jak jsou, například, velká města daňově zvýhodňována na úkor menąích měst a obcí. Malé obce pak z celoročního rozpočtu (například) 500 000 Kč nemohou hradit dopravci 350 000 Kč. Čím by pak zaplatili pouliční osvětlení, provoz OÚ atd.?
Nezlobte se, Oto, (Kajman, 28.12.2011, 09:46 )
váľím si vás, ale fakt tomu nerozumíte. V civilizovaných zemích se to dělá tak, ľe se vypíąe výběrové řízení a nejlepąí uchazeč pak provozuje dopravu v přísluąné oblasti/trati/městě. Kdyľ ČD poľadují nesmyslnou cenu za vlakokilometr, nic nebrání přísluąným institucím, aby si dopravu objednaly u někoho jiného - namátkou v téhle zemi existuje JHMD, RegioJet, Viamont, Railtrans nebo pro mě za mě třeba K®C doprava a daląí a daląí, kteří by mohli jezdit. Funguje to jinde (Lovosice-Most, Doupovská dráha, Boąice-Bečváry atd.), není ľádný fyzikální důvod, proč by to nemohlo fungovat ve východních Čechách. Je to "jenom" o financích a tady je na starostech, jak moc budou řvát na kraji a jak případně seľenou peníze jinde, z grantů, fondů, od sponzorů atd. atd. Poplatek za dopravní cestu v té ceně vlaku není samozřejmě mizivý, ale rozhodně to není ta rozhodující sloľka ceny. A pokud nedoąlo k té slibované náhradě autobusy, tak uľ dávno mají starostové přísluąných obcí buąit na krajský odbor dopravy a OREDO a dělat tam bordel, protoľe proto byli zvoleni a za to jsou placeni.
Opravdu si nerozumíme :-)) (-OB-, 28.12.2011, 09:57 )
Já se nezastávám ani starostů obcí, ani ČD. Klidně buąte do starostů, či dou ouřadů na krajích, vąak si je bohatě platíme z naąich daní. Nevidím do zákulisí, jen jsem uvedl moľný (neříkám, ľe reálný) problém. Klidně a» tam fungují regionální soukromí dopravci. Otázkou ale je, jak se do této bolasti pohrnou. Třeba u zmíněného Regojet(u) aj. mi připadá, ľe budují konkurenci jen na lukrativních trasách, kde je zisk zaručen.
Nerozumíme :-) (Kajman, 28.12.2011, 10:25 )
protoľe hned musím vyvrátit daląí děsný blud, neľ se toho někdo chytne :-) Soukromí dopravci se pohrnou kamkoli, kde si někdo u nich dopravu objedná. Proč? Protoľe mají zákonem zaručený zisk! I kdyľ poveze ten vlak jednu babičku, tak dopravce dostane zaplacenou nasmlouvanou částku. Lukrativní trasy, ty takzvané legendární "vyzobané rozinky", v tomto případě jistě naráľíte na RegioJet a tra» Praha- Ostrava, jsou daleko méně lukrativní, protoľe nejsou dotované! Čili pan Jančura tam klidně můľe prodělat kalhoty. Kdeľto doprava v ZVS (závazku veřejné sluľby) je by» mírně, ale přesto zisková z principu.
Jak jsem jiľ napsal, (-OB-, 28.12.2011, 11:41 )
o danou problematiku se nezajímám a nerozumím ji. Pakliľe se věci mají, jak píąete, pak by zodpovědné osoby měly dostat pořádně po uąích, přijít o podstatnou část mzdy po zbytek pracovního poměru na konkrétních úřadech (či okamľitý vyhazov pro neschopnost a nedbalost). A vy máte pravdu :-)). Díky za uvedené informace, které na celou záleľitost opravdu vrhají zcela jiné světlo.
Prasárna (POLANSKÝ, 23.12.2011, 12:44 )
Je to bez náhrady autobusem.Je to podraz na vąechny lidi v oblasti i na turisty.Prostě uzavření oblasti.Mamka se narodila v Prostřední Lipce a vlak pamatuju uľ 40 klet.
Budu přát turistům, stejně (-OB-, 27.12.2011, 00:11 )
jako domorodcům, aby se jednalo pouze o dočasné "řeąení".


Další související články:

+ Staré Město pod Sněžníkem
+ Králický Sněžník, ubytování na Králickém Sněžníku
+ Rychlebské hory, téměř liduprázdné pohoří, ubytování v Rychlebských horách
+ Králický Sněžník (1 423 m), třetí nejvyšší pohoří České republiky
+ Králický Sněžník aneb cestopisný zápis spojený se zprávou o setkání přátel časopisu Treking
+ Králický Sněžník na skialpech
Reklama
Reklama
Výběr článků
Kolo Putování podél Dunaje, aneb "hajda nýčko vyrazíme do Banátu" (4)
Hory Trek hřebenem Nízkých Tater, Starohorských vrchů a Velké Fatry (2)
Hory Jídlo a pití na vícedenním treku, jídelníček a doporučení pro vyváženou stravu (1)
Reklama
Populární treky
1. Slovenské hory Přechod hřebene Malé Fatry na sněžnicích
2. Slovenské hory Přechod hlavního hřebene Západních Tater - Roháčů, nejnáročnější hřebenovka Slovenska
3. České hory Dvoudenní přechod hřebene Krkonoš, hřebenovka nejvyšších českých hor
4. Divoký Balkán Což takhle hřebenovka přes Korab a Deshat?
5. Bulharské hory Divokou stopou Rodop (3), ke skalním mostům rodopského krasu
Reklama
Počasí online, mapy
Počasí Satelitní snímky počasí
Počasí Webkamery online
Počasí Sněhové podmínky
Počasí Počasí v Evropě
Počasí Mapa Slovenska
Počasí Hřebenové přechody

Turistická mapa Počasí Turistická mapa ČR
Túry a lokality podle pohoří
Beskydy Bílé Karpaty Javorníky
Jeseníky Jizerské hory Krkonoše
Kysuce Krušné hory Malá Fatra
Malé Karpaty Nízké Tatry Roháče
Šumava Velká Fatra Vysoké Tatry
Česká republika, hledej podle pohoří
Reklama
Regiony
Oblasti: Beskydy | Bílé Karpaty | Brdy | Broumovská vrchovina | Česká Kanada | České středohoří | České Švýcarsko | Český les | Český ráj | Doupovské hory | Drahanská vrchovina | Hanušovická vrchovina | Hornosvratecká vrchovina | Hostýnské vrchy | Chřiby | Javorníky | Jeseníky | Jevišovická pahorkatina | Jizerské hory | Králický Sněžník | Krkonoše | Krušné hory | Křivoklátská vrchovina | Litenčická pahorkatina | Lužické hory | Nízký Jeseník | Novohradské hory | Orlické hory | Pálava | Podyjí | Rakovnická pahorkatina | Ralsko | Rychlebské hory | Slavkovský les | Svitavská pahorkatina | Šluknovská pahorkatina | Šumava | Švihovská vrchovina | Vizovická vrchovina | Vlašimská pahorkatina | Vsetínské vrchy | Východolabská tabule | Zábřežská vrchovina | Zlatohorská vrchovina | Ždánický les | Železné hory | Žulovská pahorkatina | Branisko | Bukovské vrchy | Burda | Cerová vrchovina | Čergov | Čierna hora | Chočské vrchy | Kremnické vrchy | Krupinská planina | Kysucké Beskydy | Laborecká vrchovina | Levočské vrchy | Ľubovnianska vrchovina | Malá Fatra | Malé Karpaty | Muránska planina | Nízké Tatry | Ondavská vrchovina | Oravská Magura | Oravské Beskydy | Pieniny | Podunajská pahorkatina | Pohronský Inovec | Polana | Považský Inovec | Revúcka vrchovina | Roháče | Slanské vrchy | Slovenský kras | Slovenský ráj | Spišská Magura | Stolické vrchy | Strážovské vrchy | Súlovské skály | Šarišská vrchovina | Štiavnické vrchy | Tribeč | Velká Fatra | Veporské vrchy | Vihorlat | Volovské vrchy | Vtáčnik | Vysoké Tatry | Záhorie | Zemplínské vrchy
Home Page | Časopis | Průvodce | Ceník inzerce | Soutěže | Seznamka | Kalendář akcí | Outdoor testy | Horské chaty | Fotogalerie | Archiv
Treky, turistika | Horolezectví | Cykloturistika | Cestování | Vesmír, astronomie | Turistická mapa online | Spolupracujeme
TOPlist