Průvodce |
Karpattreky |
Horolezectví |
Cykloturistika |
Cestování |
Lyování |
Příroda |
Soutěe |
Aktuality |
Zajímavosti |
Kalendář |
Napsat článek |
Reklama |
Více
|
|
 |
||
| Poslední aktualizace: 10.2.2015 | , svátek má |
Foto, turistické značení na Zakarpatské UkrajiněObnova turistického značení na Zakarpatí, diskuse13.8.2007 | Otakar Brandos
Karpatský turistický spolek společně s redakcí časopisu Treking a kolegy z "Balkánské unie" se pustili do budování turistického značení na Zakarpatí v oblasti Us Čorné a Koločavy V roce 2008 bylo dobudováno přes 200 km značených turistických cest na poloninách Pikoňa, Krásna, Svidovec a také Horhanech na hranicích Zakarpatské a Ivano - Frankovské oblasti Ukrajiny. Dalí fáze značení bude pokračovat v roce 2009 prácemi na poloninách Krásna, Svidovec a v případě dostatku finančních prostředků i na polonině Borava. Diskuse k tomuto článkupřidat názor zobrazit celou diskusi
Jsme radi, ze nase znaceni slouzi. V letosnim roce planujeme diky projektu Cesko-polskeho fora financovanemu MZV CR dokoncit turisticke znaceni v Uzanskem narodnim parku a vydat turistickou mapu se vsemi vyznacenymi trasami. Aktualni informace, vcetne GPS souradnic vyznacenych tras, najdete na www.podkarpatskarus.net.
Smekám před všemi těmi lidmi, kteří dobrovolně vyzančují cesty od někud někam pro nás, kteří pak pohodlně kamkoliv po cestě dojdeme. Na poloninách jsme před lety byli. Byly úžasné, ale my byť jsme sebou v batohu nesli průvodce od pana Brandose, jsme se skoro denně ztratili. Dobrodužství mám sice ráda, jinak bych na hory nejezdila, ale když jsme po několikáte obcházeli stejný vrchol bylo mi do pláče, tak jako když jsme do Usť Čorné přišli místo po cestě přes vodu.... a tak bych mohla pokračovat. Proto děkuji a smekám....Přeji mnoho sil a úspěchů při dalším značení těch krásných cest od někud někam. Lenka
Uskutočnilo sa tohtoročné značenie chodníkov k Chate na Javorníku ako je uvedené pri článku o tejto chate na karpaty.net a v Užanskom národnom parku?
Ano, koncem září byla dokončena červená značka z okrajové části V.Berezného na Javorník (972 m) a dolů do údolí Uhu, k Dubovému háji (mezi obcí Soľ a Kostryna) - červená značka poté stoupá na Stinku (1019 m) a schází do Stužice. V polovině října bude doznačen úsek Stužica - Zábroď - Čeremcha (1130 m) - Lubňa, ale i značení z výchozího bodu V.Berezného od nádraží. Koncem října budou dokončeny a instalovány rozcestníky. Značení v roce 2010 mohlo být realizováno až díky podpoře a spolufinancování z prostředků Česko-polského fóra MZV - http://www.mzv.cz/cesko-polske_forum
Současně připravujeme i mapu 1:50 tis Užanského nár.parku (ve stejné kvalitě jako Gorgany), k vydání bude v dubnu 2011. O průběhu a dokončení prací budeme na konci října informovat na webu karpaty.net
Ďakujem za bleskovú odpoveď a dobré správy aj z týchto kútov Zakarpatska. Teším sa na novú mapu a tiež na nové trasy, lebo sa tam chystám v zime a potom snáď aj v nasledujúcom lete.
aktualitu o dokončené 1.etapě značení v UNP by se měla dnes nebo zítra objevit na webu karpaty.net, kam jsem ji napsal a poslal Otovi. Jsou tam přesně popsány trasy i schema.
TZT v UNP
(Funttomas,
21.10.2010, 11:46
)
Vďaka Aleš za dobré správy a držím palce, že sa celý projekt podarí dotiahnuť do konca a prepojí sa Zakarpatská magistrála resp. do budúcna hádam aj Karpatská transverzála od SR cez UA do RO.
Javorník a Čeremcha
(Funttomas,
02.03.2011, 12:24
)
Vo februári sme boli v Užanskom národnom parku a absolvovali sme výstup na Chatu pod Javorníkom od turbázy Dubový háj a výstup na Čeremchu z Lubne. Ďakujeme za perfektne vyznačené trasy. Napriek tomu, že sme tam boli prvý raz a to v zime, trasy neboli v snehu prešľapané, orientačné problémy sme nemali. Veľmi milo ma prekvapila hustota maľovaných značiek (miestami aj zbytočne veľa pokope), najmä po skúsenosti z nových trás na Boržave, kde sú značky v lese veľmi riedko. Výborná práca. Na rázcestníku pod Javorníkom chýba smerovka na Dubový háj. V článku http://www.karpaty.travel.pl/?fn_mode=fullnews&fn_id=524 som videl, že bola nemontovaná a už tam nie je. :-(
Dobry den, v srpnu 2010 jsem navstivil Zakarpati. Pri prechodu poloniny Svidovec nas prepadlo pomerne spatne pocasi (dest a husta mlha) prave v tento okamzik jsme velmi ocenili Vami budovane turisticke znaceni, ktere nam velmi pomohlo pri orientaci v terenu (Tempa, Unharjaska, Dragobrat). Myslim, ze se jedna o velmi prospesnou praci ci projekt, ktery pomuze nejen zpetne prilakat turismus do teto casti Ukrajiny, ale predevsim udela mistni hory bezpecnejsi, vzhledem k jejich pomerne velke clenitosti. Abych nezustal pouze jen u dekovnych slov rozhodl jsem se, ze tuto praci je nutno i financne podporit.
Preji Vam hodne sily a zdaru v dalsi Vasi praci, ktera neni nikterak zbytecna naopak pomaha velmi lidem.
Našla jsem E-shop pro obchodování na internetu s možností stažení české verze zdarma na stránkách OXID eShop. Snadná instalace s otevřeným zdrojovým kódem http://www.oxid-eshop.cz/vlastnosti-community-edition-d305/ :)
ahoj vsichni zajemci o nove znacene trasy na Podkarpatske Rusi. Postupne je zpracovavame a vsechny info o nich vcetne GPS souradnic najdete na http://www.podkarpatskarus.net/turisticke_znaceni.htm a na http://www.podkarpatskarus.net/gps.htm
Ivo: vďaka za odkaz na zaujímavý web. Chcel som napísať na e-mail uvedený na webe, ale správa nebola doručená. Ak by bol záujem, tak viem poskytnúť na doplnenie vašej databázy trás GPS záznamy z výstupu na Hoverlu z Kozmeščiku a záznam túry z Volovca na Plaj, Velikyj Verch, Stoj, Velikyj Verch cez vodopád Šipot do Pilipca. Táto ponuka platí aj pre Treking.cz resp. Karpaty.net. Dávam na zváženie vytvoriť databázu na sťahovanie GPS súborov.
Ahoj Dokoupile! Nejsi Ty ten proslulý a "vodkou a azbukou" vonící Fík, jehož otec , taktéž Ivo (1934) býval ozdobou hutí, Beskyd a přilehlých lokálů Poruby? Pokud ano, tak jablko nepadlo daleko od stromu, leč povahou jsi zřejmě podstatně dodrodružnější než Tvůj opatrný otec. Ale také kdysi nosíval ryšavý vous!
Je tu niekde na webe k stiahnutiu schéma novovyznačených trás na Svidovci, Krásnej, Horhanoch a Boržave vo vyššom rozlíšení ako sú mapky v článkoch o značkárskych táboroch? Ešte by sa hodilo aktualizovať schémy TZT pre partnerské mikroregióny a taktiež mapky (resp. odkazy na príslušný článok o značení) dať pri všeobecných popisoch pohorí, aby viac návštevníkov webu zaregistovalo aktuálny stav TZT v danom pohorí.
Ahoj Funttomasi. Mapky ve větším rozlišení nejsou, budou doplněny na podzim po uzávěrce letošního značení. K regionům na www.karpaty.net během dnešního večera doplním. Díky za upozornění.
Ahoj Otakar, vďaka za doplnenie odkazov na schémy TZT. Chýba už len odkaz na poľskú mapu http://stezhky.org.ua/Schema_marshrutiv/schema_marshrutiv_karpatski_stezhky.jpg Horhanov do http://karpaty.net/ukrajina/horhany.htm
Teraz som sa vrátil z Boržavy a prekvapilo ma niako neoznačené rázcestie žltej značky zo sedla medzi Gembou a Veľkým vrchom k vodopádu Šipot. Žiadna smerovka a ani maľovaná šípka. Značenie v tomto mieste je hotové alebo ste to nestihli dokončiť? Hodila by sa tam minimálne skala so žltou šípkou.
Ahoj Funttomasi. Značení na Boržavě mají na starosti ukrajinští kolegové, letošní značení bylo plně v jejich kompetenci - viz http://www.karpaty.net/znackari/borzava.htm. Já se starám o oblast Koločavy, takže část Horhan, poloniny Krásna, Piškoňa aj. Právě včera jsem se s kolegy vrátil z Koločavy, kde jsme dokončili až po Mežhorje červenou "Karpatskou transverzálu", osadili řadu směrovek a doknčili některé spojky. Bohužel nebyl dokončen plánovaný okruh přes vrchol Ťapeš ani přeznačena Kamjonka. To však "díky" neschopnosti místních orgánů, které značení a turisté vysloveně obtěžují. Již v minulém roce měla být na Kamjonce prosekána kosodřevina. Nebyla. Pak měla být prosekána do srpna tohoto roku a nebyla ani v polovině září. Bližší info bude zítra na našich druhých webovkách www.karpaty.net.
Smerovky
(Funttomas,
17.09.2009, 20:41
)
Ahoj Oto, ďakujem za odpoveď. Je veľmi dobré, že sa značenia na Boržave ujali aj domáci. Budú si to viac vážiť a verím, že aj chrániť.
Pozeral som fotky zo značenia Karpatskej transverzály a zaujala ma novinka na smerovkách - prepis do latinky. Určite to uľahčí orientáciu turistom, ktorí slabšie ovládajú azbuku. No pre prepis ukrajinskej azbuky (keďže uvádzate, že smerovky sú ukrajinsky) do latinky sú dané pravidlá, aby sa odlíšila od ruskej azbuky. Ide o to, že ste niektoré názvy neprepísali do latinky, ale rovno do češtiny, čo myslím nie je najšťastnejšie riešenie. Domáci môžu zámerne tieto smerovky poškodzovať alebo nebodaj ničiť (dúfam, že sa to nestane). Lebo keď raz je sedlo pereval, tak by som na smerovku uviedol pereval. Nie Siňevir ale Synevyr. Taktiež existuje niekoľko prepisov názov mesta Mežhorje/Mižhirja/Mežhirje atď. Taktiež používanie československého názvu Kamjonka (Kamenka). Konzultujete názvoslovie s domácimi?
Překlady
(-OB-,
17.09.2009, 21:36
)
Ahoj Funttomasi. Ty překlady do češtiny jsou záměrné. Ti co ovládají azbuku vědí i co je pereval, no a ti co ji neovládají tak ani neví, že pereval je sedlo. Proto. Pokud jde o přepis do češtiny (slovenštiny) pak se u nás hodně často používají pravidla přepisu do angličtiny. Rachiv jako Rakhiv (Rachov) atd. Osobně to považuji za zvrhlost a dávám přednost převodu slovanský - slovanský jazyk než slovanský - germánský (angličtina) - slovanský jazyk. Navíc když téměř všechny názvy jsou ošetřeny "historickou" češtinou. Jasně, budou se tady toulat i Poláci, Angličané aj., tolik jazyků se ale na tabulky nevejde :-)).
Prepis
(Funttomas,
17.09.2009, 22:30
)
Ahoj Oto, tak to s tebou súhlasím, že menej kostrbatý je prepis do slovanského jazyka ako do angličtiny. To sedlo uznávam, že je zrozumiteľné pre viaceré slovanské národy. Na Slovensku platia pravidlá Úradu geodézie, kartografie a katastra pre prepis z azbuky, cyriliky apod. Napr. pre ruskú azbuku je daná transliteračná tabuľka http://www.geodesy.gov.sk/sgn/pngol/rustina.htm, ktorej sa majú držať slovenskí vydavatelia máp a publikácii. Tiež mi príde prosti srsti anglický prepis Borzhava a uprednostňujem slovanskú diakritiku.
O.K. :-))
(-OB-,
18.09.2009, 07:40
)
Ahoj Funttomasi, jsem rád, že se shodneme :-)). Mně osobně žádný úřad nikdy nedonutí psát takovou stupidnost, jako Borzhava, protože Boržava je prostě Boržava. Je "hezké", že nyní lezeme do análního otvoru anglosaského světa, ale fonetický přepis je logický a pro Ukrajince (i Rusy) srozumitelnější, než dnes hojně praktikovaný zvrhlý způsob přepisu z angličtiny :-)). Angličani se svým způsobem "překladů" nejsou schopni s běžnými Ukrajinci domluvit, čehož jsem byl jen při poslední cestě svědkem hned dvakrát.
Šli jsme z Ust Corna na Pop Ivan. Značení bylo na začátku trasy pěkné, díky Maďarské mapě a zkušenému horalovi a navígátorovi jsme na rozdíl od jiných skupinek v mlze nezabloudili. Značky se s Maď. mapou moc nekryly (jinou mapu se nam nepodarilo sehnat), ale oblast je díky poloninám přehledná a po hraničních (P-CS) patnících se jde dobře i v mléku.
díky za informaci, mapa maďarská má uvedené trasy teoretické a nerealizované (vydavatel s nikým jejich průběh nekonzultoval, ani s ukrajinskou HS). Mapu této oblasti s označenými trasami, jako završení 3letého značení, bychom chtěli vydat na konci roku.
Ahoj,
jako završení projektu značení turistických tras bude v polovině prosince vydána mapa 1:50 tis. Horhany, západní Svidovec (z UČ až po Dradobrat) a polonina Krásna a Siněvir.
Aleš: budú zverejnené na karpaty.net predajné miesta v ČR, SR, UA, kde bude možné kúpiť novú turistickú mapu Zakarpatska?
Ahoj,
mapa bude v prodeji určitě v knihkupectví map a průvodců v Praze v KIWI, předběžně v knihkupectví Academia a v distribuční síti SHOCart (s kterými jednáme). Vytištěná bude 20.12, hned v prodeji bude v KIWI, od cca 4.1.2010 v uvedených sítích.
dobrý den, chtěl jsem se zeptat jestli v tomto roce bude probíhat opět značení na Ukrajině na poloninách, bylo zde psáno že budou vyvěšeny v březnu nebo dubnu informace, ale nikde jsem je nenašel
Dobrý den, práce na budovaném turistickém značení budou probíhat i v roce 2009. Na konci dubna na setkání náčelníku HS HPRZ bylo potvrzeno, že se ukrajinská HS zasadí o to, aby námi navržený systém byl přijat jako norma pro ukrajinské Karpaty a byli jsme požádáni, abychom připravili pro ukrajinské kolegy návrh normy (na tom nyní pracujeme). Byly projednány i navržené trasy (musely je schválit příslušné odbory turistiky a nár.parky) a byl potvrzen i termín turnusu - od 1.08 do 9.08 v Koločavě. Informace o značení budou opravdu na webu každým dnem. Budeme rádi, pokud se k nám přidáte. Aleš
Je možné se ještě přidat k Vám, kteří budete letos v létě provádět značení turistických tras na ukrajinských Poloninách? Co mám pro to udělat, resp. jaké máte požadavky?
Ahoj zdenko, já sem se přihlasíl na značení 2009 pomocí emailu na: redakce@treking.cz . Myslím že nábor stále probíhá, tak jim napiš něco málo o sobě a počkej jak se ti ozvou ;-)
Značení má proběhnout od 1. - 9. 8. 2009 v Koločavě a Usť Čorne. Ahoj Dan
Pane Malec,nemuzete srovnavat Krkonose k Pojoninam.Tim ze jsem tam byl tak vim o cem mluvi p.Brandos.Pokud se znacky udelaji pomuze to velkemu poctu turistu aby nebloudili.My jsme bloudili kazdy den.Nejsme zadni tricatnici,ale je nam od 45-50let a mame neco prochozene.Zbohatliky na ctyrkolkach bohuzel my nevyzenem,to musi udelat zakony na Ukrajine.
Dobrý den,
na vašem webu jsem se nedávno dočetl o projektu obnovy turistického značení v ukrajinských Karpatech, který mě stejně jako prostředí tamějších hor velmi zaujal. Chtěl jsem se zeptat jestli je možné se k tomuto projektu připojit a také přiložit ruku k dílu. Díky za odpově? a horám zdar! Honza
Dobrý den, chtěl jsem se zeptat jestli by bylo možno ještě pomoct při značení na poloninách. V loňském roce jsme se chtěli s kámoši podívat na Zakarpatskou Ukrajinu na poloninu Krasna a Svidovec, jenže po určitých situacích se naše výprava nekonala:-( a skončili jsme jen ve slovenských Vysokých Tatrách. A letos bych se rád podíval na Ukrajinu, myslím že pomoct při značení by mohla být zajímavá a dostal bych se třeba i mezi dobrý kolektiv lidí se kterýmy by byla i sranda:-)
Ahoj, děkujeme Danovi i Alici za nabídku pomoci - na obnovu značení v roce 2009 s vámi budeme rádi počítat. I my nabízíme fajn partu, večer kytaru, ale i nějakou tu dřinu a spoutu nachozených kilometrů (s barvou a sekyrkou v ruce:o). Na příští léto se chystá západní Svidovec, okolí Koločavy a nově Boržava. Vše právě dojednáváme s kolegy z ukrajinské horské služby. Budeme rádi, pokud na sebe pošlete do redakce kontakty. Během března "vyvěsíme" na web nové informace. Dík Aleš
Dobry den, chtela bych se zeptat, jestli bychom byli nejak vyuzitelni, kdyz se letos chystame na prechod cerne hory a vystupu na stoh. To ze tam znaceni je, jsem se docetla v pruvodci, ale urcite je potreba obnovavat. Muzeme nejak pomoci?
Dekuji.
Děkuji za nabídku, letos ale černohorská polonina v plánu není. Práce budou pokračovat na polonině Krásna a Piškoňa, na Svidovci a na polonině Boržava.
Pěkný den,
dozvěděl jsem se, že za člověka v tísni finančně podporujete značení
turistických cest na Podkarpatské Rusi. Rád bych si s vámi o téhle
záležitosti promluvil.
Značení turistických cest v těchto oblastech považuji za zbytečné.
Odhadem každoročně stovky čechů, Slováků a jiných návštěvníků sem
zavítají, aniž by turistické značky potřebovali. Především ale (a to je
hlavní důvod, proč vám píšu) nepřítomnost turistických značek a jiné
"turistické infrastruktury" zatím velmi účinně brání tyhle překrásné
hory před návalem turistů a komercí. Neboli - obávám se toho, že
turistické značení postupně otevře hory komerčnímu turistickému ruchu,
jaký ve své zrůdnosti můžeme vidět u nás např. v Krkonoších.
Značení má i jiné problematické prvky, například se používá ukrajinský
jazyk, zatímco řeč obyvatel Podkarpatské Rusi (i po 50. letém
odnárodňování) je rusínská.
Budete ochotný na tohle téma se mnou diskutovat? Bu? po mailech nebo se
můžeme sejít osobně. Děkuji, Miloš Malec
Dobrý den. Kolega Ivoš D. mi přeposlal váš mail, ve kterém nás kritizujete za budování turistického značení na poloninách v Zakarpatské oblasti Ukrajiny. S vaším stanovisekm nemohu rozhodně souhlasit. Jednak na poloniny ročně necestují stovky českých či slovenských turistů, ale tisíce. Spolu s polskými aj. turisty jsou to již desetitisíce.
Tvrdit, že budování turistických značených tras má na svědomí ničení hor a budování obrovských letovisek do krajiny nepatřících, je - a nyní promiňte - blábol. Turistická střediska a různá monstra se v ukrajinských Karpatech budovala, budují a budovat budou. Bez jakékoliv souvislosti s naším značením. Jmenujme jen Bukovel na Svidovci, sportovní bázu Edelvajs v oblasti Verchoviny a řadu dalších. Byl jste vůbec někdy na poloninách? Viděl jste tu zničenou, nákladními auty rozježděnou krajinu? Ten katastrofální nepořádek?
Turistické značení a zavedení normální turistiky může horám na Ukrajině spíše prospět. Až místní obyvatelé uvidí, že když budou hory chránit a ne plundrovat, přilákají více lidí (a opakovaně přilákají), než když budou nabízet zdevastovanou krajinu a vyjíž?ky nákladními vozy na poloninské hřebeny ?
Za Karpatský turistický spolek Ota Brandos
Pěkný den,
myslíte si, že až vyznačíte turistické stezky, že lidí na horách ubyde? Nebo že se začnou lépe chovat?
Nebo že řidič terénního auta, když uvidí turistickou značku, auto obrátí a pojede zpátky?
Jaké ještě další zázraky si od turistických značek slibujete???
To co se odehrává v Krkonoších - to je podle vás ta "normální turistika", kterou by bylo třeba importovat i na Podkarpatskou Rus??
Miloš Malec
Vážený pane. Nezlobte se, ale to co uvádíte jsou plky. Já pouze napsal, že turistické značky nemají na svědomí devastaci přírody, že "turistická centra" mající negativní vliv na přírodní prostředí vznikají nezávisle na nich. Viz řada příkladů v předchozím příspěvku. Určitě je nesmysl psát, že teprve s vybudováním turistických značek začnou do hor masívně najíždět developeři.
Já vás jen poopravím, my s kolegou Otou B. celou dobu diskutujeme o budování turistického značení v Zakarpatské oblasti Ukrajiny, nikoli na Podkarpatské Rusi - ta československu nenáleží již více než 60 let, resp. 70 let. AK
je to i otázka sebevzdělávání a reálné hrdosti (sounáležitosti) domorodců
(M.Tkadlec,
12.07.2009, 08:58
)
kulturně značené stezky přispívají k sebevzdělávání a k vlastní hrdosti lidí, často usnadní poznání i těm, kdo by se tam jinak nepodívali, a tím i mění poměr k horám. Hloupý grunderský přístup je vidět všude, na norském Holmenkolenu, v Čechách i na Slovensku (Tatry po polomech). Pokud proti němu nic nepostavíme, bude vyhrávat furt, ale víme, že i byznys lze vzdělávat. Znám třeba na Islandu chatu v horách, kam jezdí lordi i nelordi lovit ryby do divoké řeky - malý náklad na stavbu, výborný byznys + dokonalá ochrana krajiny.
Dobrý den, mrzí mě, že jste si z diskuze na setkání přátel PRusi, kde jste nám v projektu značení byl aktivním oponentem a Vás přesvědčovalo o nesprávnosti vašich vyhraněných názorů na dvě desítky oponentů, nic nevzal a nad našimi argumenty se ani nezamyslel. Já zde jen doplním v odpovědi na Vaše dotazy kolegu Otu, že důvod, proč jsou směrovky na Ukrajině ukrajinsky, je jen jeden: Ukrajina je od roku 1991 suveréním demokratickým státem s úředním jazykem ukrajinštinou, turistické a topografické mapy vydávané v Kijevě jsou psané též ukrajinsky, navíc československo v těchto oblastech zaniklo před 60, resp. 70 lety! Nevím, jak by se Vám líbilo, kdyby se u nás směrovky v pohraničí popisovaly německy nebo místními dialekty... (Němci zde byli též kdysi původními obyvateli). Pokud budete mít další dotazy, rád Vám je odpovím. A.Kučera
Pane Kučero,
vám zřejmě unikla zásadní skutečnost. Rusíni nezmizeli se zánikem československa! I po mnoha desetiletích odnárodňování se dnes na Podkarpatské Rusi značná část obyvatel hlásí k rusínské národnosti. Rusíni jako národ (vedle Ukrajinců) jsou uznávání na Slovensku, v česku, Polsku, Ma?arsku a dalších zemích.
Pokud vývoj na Ukrajině bude demokratický, dojde k uznání Rusínů i na Ukrajině (pak se asi budete divit, kde se najednou vzali).
Rusínština byla kodifikovaná na Slovensku. Podle mého názoru by bylo vhodné namísto ukrajinštiny (která historicky NENÍ jazykem obyvatel Podkarpatské Rusi) použít slovenskou verzi rusínštiny. Tedy dočasně do té doby, než bude rusínština kodifikovaná i na Podkarpatská Rusi.
Samozřejmě chápu, že by bylo obtížné tuto možnost prosadit, ale měli jste se aspoň pokusit.
Miloš Malec
Opět musím reagovat. Kde je v příspěvku psáno, že Rusíni zmizeli? Jen se píše o zániku 1. čěskoslovenské republiky ? Na ukrajině je úředním jazykem ukrajinština (na východě spíše neoficiálně ruština), proto jsou cedulky ukrajinsky. Psát tabulky rusínsky by sice bylo hezké, ale místním úřadům by se to nemuselo líbit ?
Děkuji za reakci. O Rusínech (o rusínské otázce) se v předchozím příspěvku, týkajícího se značení, nezmiňuji. Takže opakuji - oblast ukrajinských Karpat se dnes (od roku 1991) nachází na území svébytného demokratického státu Ukrajina, kde je spisovným jazykem ukrajinština a vzhledem k tomu, že při spolupráci s ukrajinskou horskou službou musíme ctít platné zákony a právní úpravy státu Ukrajina, ve kterém v tomto konkrétním případě působíme, nezbývá nám, než je ctít. S ohledem na velmi dobrou spolupráci s tamní horskou službou a ukrajinskými přáteli tak činíme rádi a dále o tom nemíním diskutovat. Turistické soudobé značení na Ukrajině s historií ani rusínskou problematikou nemá opravdu NIC společného.
Přeji Vám příjemný den. Aleš K.
Pánové, sledují Vaši diskuzi a je mi smutno, protože je krásnou ukázkou slovanské hádavosti, která nás Čechy a (Čechoslováky) už mnohokrát- naposledy právě teď- dokázala rozkmotřit tak, až z toho měl užitek někdo jiný, v naprosté většině Germán.
Jen jsme chtěl podotknout z pozice historika a publicisty zaměřujícího se také na Podkarpatskou Rus (od 22.11 1938 oficiálně Zakarpatská Ukrajina, od 31.12.1938 Karpatská Ukrajina, by the way), že československým územím se vinou nátlaku Stalina a těžkého podlézání tehdejší čs. vlády a prezidenta Beneše SSSR Podkarpatská Rus přestala být až dekretem E.B. ze dne 28.9. 1945. Už od druhé poloviny roku 1944 se sem, i když prakticky hlavn ve východních okresech Jasiňa, Rachova Chust, opět vrátila československá moc.
Tedy v žádném případě 60, nebo dokonce 70 let od skončení role ČSR v tomto prostoru. Je smutné, že lidé, kteří mají tak blízký vztah ke krásným, leč cizím Karpatům, neznají pořádně dějiny své vlastní země- nebo neumějí počítat. Jeden z obránců Podkarpatské Rusy, později vězeň gulagu a ještě po té československý voják mi řekl slova, která se mi vždy v podobných situacích vrací na mysl: Když si náš národ (a tím nemyslel jen Rusíny, ale všechny věrné Čechoslováky) na tohle všechno zapomene, čeká ho to znovu. Za sebe dodávám, bohužel měl pravdu.
A ještě malý dovětek na závěr, týkající se cizojazyčných tabulek a označení v českém pohraničí- pokud by jste chodili také po Čechách, dávno by jste přišli na to, že v tzv. Sudetech je už čeština opět menšinovým jazykem, mnohdy nejen co se týče nápisů na vývěsních štítech.
S pozdravem
PB
Na internetu jsem našel informace o značení turistických cest v Zakarpatí. Bude tato akce pokračovat i v roce 2009? Učím na střední škole a měli bychom se studenty zájem se do akce zapojit. Jsme schopni pomáhat i mimo prázdniny, zvláště studenti cestovního ruchu. Ahoj, Karel
Zdravím a děkuji za nabídku "pracovní síly". Budování značení v ukrajinských Karpatech bude pokračovat i v příštím roce. V současné době však ještě nevíme v jakém rozsahu, jenž je limitován rozpočtem. Pokud bychom obdrželi grant jako letos, pak bude rozsah minimálně stejný jako v tomto roce a bude se dokončovat značení na polonině Krásna, v oblasti Siněvirského jezera a na polonině Svidovec. Informace zveřejníme na našich internetových stránkách koncem tohoto roku.
Počas augusta a septembra sme navštívili Zakarpatsko. Smerové tabu?ky v Us čornej, tesne za Us čornou (žltá smer Klimová) a v Koločave pri četnickej stanici sú nepoškodené. Dobrá práca.
V září jsme opět navštívili Koločavu.Udělali si výšlap na Strimbu.Super značení!Perfektní práce!Moc za to děkujeme .Skoda,že není více nadšenců pro přírodu.mám projetou celou Ukrajinu a hory jsou jedny z nejhezčích.
Tak už to je tady, začíná nám bohužel druhá etapa značení - tím je boj s vandalismem. Díky fundované diskusi na www.karpatywschodnie.pl máme aktuální info a sčítáme první zničené směrovky.... Více v diskusi pod článkem http://www.karpatywschodnie.pl/readarticle.php?article_id=53
Jinak podpora značení od Poláků je chválihodná, děkujeme za ni:o))
Tak to nejsou nijak potěšující zprávy ? Jsem zvědav, jak se nám drží značení v okolí Koločavy, které jsme budovali v srpnu ? Tři roky staré značení, které budovali švýcaři a které vedlo na Boržavu dnes prakticky neexistuje, snad se stejného osudu nedočká i to naše ?
Dal jsem nějaké fotky ze značení na Rajče - viz http://lubosh64.rajce.net/Kolocava_2008/
Díky za turistickou značku na Krásnou a na Piškoňu. Byli jsme s kamarády pár dní v Koločavě a vaše značení nám opravdu hodně usnadnilo orientaci při nástupech na hřebeny. Tom.
Na internetu jsem našel informace o značení turistických tras na Zakarpatí. Bude toto značení pokračovat a mohu nějak přiložit ruku k dílu?
Ahoj a díky za tvůj zájem. Ruku k dílu je možné přiložit, na stránkách www.karpaty.net právě probíhá nábor na pracovní tábor v Koločavě v srpnu 2008 (2. - 10.8.)
Ahoj, taky bych velice rád pomohl značit turistické cesty na Ukrajině /a nejen tam/. Je tedka v tomoto podzimním období možnost nějaké spolupráce s Vámi, nebo se se značkováním bude pokračovat až příští rok? Co bych měl udělat pro to, abych se stal "značkařem :)" a na koho se obrátit?
Díky. Lukáš
Ahoj. Díky za Tvůj zájem, pracovitých lidí není nikdy dost. Nyní na podzim budeme ještě doznačovat několik úseků v oblasti Siněviru a Koločavy, na tento "výlet" již ale máme plno. V příštím roce budeme ale ve značení pokračovat, propozice a aktuální informace budou na tomto webu a na www.karpaty.net.
Pomocná ruka
(Lukáš,
21.10.2008, 15:25
)
ok, budu to tedy tady sledovat :) A orvní informace o tom, kdy ten "výlet" bude by se tu mohli objevit přibližně kdy?(měsíc) Asi je potřeba absolvovat nějaký "přijímací řízení" nebo se stačí jen přihlásit?
Srpen
(-OB-,
21.10.2008, 15:49
)
Ahoj. Informace o značení v roce 2009 se na netu objevi zhruba do Vanoc. Podrobnejsi info pozdeji. Tabor probehne s nejvetsi pravdepodobnosti v prvni dekade srpna. Staci se jen prihlasit, zadne prijimaci rizeni se nekona. I letos jsme prijimali ucastniky "na slepo" a presto se sesla skvela parta.
Ahoj. Tak dnes jsme upřesnili termín značkařského tábora pro rok 2009. Akce proběhne v termínu 1. - 9.8.2009, podrobnější info bude brzy na našem netu.
rok 2009
(Lukáš,
24.10.2008, 21:19
)
díky za včasné info, určitě web vudu sledovat a termínu přizpůsobím své plány na prázdniny. Kdyžtak se mnou můžeš předčasně počítat.
Osobně jsem byl rád za tyto opuštěné a neznačené hory, kde se člověk pohyboval zcela svobodně. Ukrajina i Rumunsko jdou do haje. Jezdim tam uz jen v zime
Respektuji váš názor, na ten máte samozřejmě právo. Ale myslím si, že kdo bude chtít na poloniny vyrazit, tak mu v tom nic nezabrání. Podle mého názoru množství turistů v těchto končinách ovlivňuje především politická situace v zemi a relativní snadnost cestování.
Díky z tento záslužný počin. Značení sice po několika kilometrech končí, ale podle něj lze překonat problematický úsek v lese. Na polonině se dá bezpečně orientovat pomocí odpadků a vyježděných kolejí. Bohužel. To bych raději zabloudil. Ostatně Ukrajinci na pouštění terénních aut na poloniny vydělávají, čehož se už chytily některé české cestovky.
Jakube, bohužel je to pravda - auta no poloninách jsou stále větší problém a snažili jsme se to s náčelníkem HS v Uč řešit a snažili se najít alespoň nějaké pravidla. Bohužel tento "kšeft" několika vychytrálků (především z EU) nejde ani omezit natož zakázat - my jsme o tom psali na karpaty.net v loni v aktualitě "Proč jezdíte sakra po poloninách" http://www.treking.cz/archiv/offroad.htm a podpořila nás i ukrajinská strana zelených http://www.karpaty.net/archiv/zeleny-svet.htm. Bohužel do očí bijící i ukrajinským akrivistům byl "marketingový" výjezd aut až na Hoverlu!! - v článku http://h.ua/story/54150/ též byl citován náš negativní postoj! Co se týče značení - nebylo cílem (a není ani v našich "dobrovolnických" aktivitách) značit celé trasy, ale jak píšeš alespoň nástupy - což nejvíce pomůže. Díky za pozitivní ohlasy. Aleš
Ještě bych dodal toto: přece jen jsme při přechodu Svidovce zabloudili v mlze a dostali je na jednu hájenku. Hajný nám přesně popsal, jak funguje pouštění aut na poloniny. Ukázal nám i ceník a závoru. Není potřeba nějaké cestovky, stačí dojet s vlastním autem, zaplatit mýtné a hurá na poloniny. Vyježděné koleje by mi ani nevadily. Vadí mi hromady odpadků, které tam vyhazují (pravděpodobně účastnící těchto rallye). Když už tam ty auta pouštějí, a se postarají třeba o odpadkové koše a či úklid. V tomto ohledu preferuji přilehlé rumunské Karpaty, kde je ochrana přírody řešena daleko lépe. Jakub
Značení v okolí U.č. a Osmolody je naprosto precizně udělané v kontrastu značení v okolí Volovce,které bylo vyznačeno v rámci "pomoci amerického lidu".Americkému lidu postupně došly barvy,takže se podle něj velmi težko jde,o nějakých ukazatelích si turista může nechat jen zdát.
Ahoj, o nepřesnostech značení v okolí Volovce jsem již slyšel, škoda, že se značení tak docela nepovedlo. Pokud jde o ukazatele, pak většina z nich, bohužel, byla zničena. Pravděpodobně domorodci. Alespoň ty v sedle nad Volovcem (pod známou úřeč. stanicí dálkového plynovodu).
Při své letošní návštěvě lesní železnice Vyhoda jsem si všiml nějakého turistického značení v okolí Ludvikovky (kdysi tudy vedla druhá větev Lž Vyhoda) a také červené značky na Mindunku Beskidském. Je to také Vaše dílo, nebo dílo nějakého podobného spolku ?
Zdravim, zdejsi znacky jsou dilem Polaku, kteri se momentalne zameruji na severni stranu Karpat. Nase znacky nyni naleznete jen v oblasti Ust Corne a Kolocavy.
Děkuji za odpově?. Je možné někde sehnat mapy, které by obsahovaly tyto turistické značky, a už ty vaše, nebo ty polské ?
Zdravím. Mapy se zákresy těchto značek momentálně k dispozici nejsou, ale během zimy bude jedno polské vydavatelství mapu zmiňované oblasti vydávat (včetně zanesení našeho značení), o čemž budeme hned po vydání informovat na nšem webu.
Mapy
(Višňák,
10.09.2009, 10:51
)
V turistickém značení zde panuje značný chaos, protože něco značí Češi, něco jiného Poláci a další trasy značí Švýcaři, každý používá jiný typ značení.
Někdo si tady stěžoval, proč jsou rozcestníky ukrajinsky, na to zbývá jenom dodat, ať se naučí číst azbuku, což není zas tak těžké.
Co se map týče, tak nejlepší odzkoušené a osvědčené jsou vojenské topografické v měřítku 1:100 000
Něco fotek z našich toulek je zde:
http://visnakovo.rajce.idnes.cz/Ukrajina%2C_polonina_Svidovec/
http://visnakovo.rajce.idnes.cz/Ukrajina_2008_09%2C_znovu_polonina_Svidovec/
doplním jen kolegu, našimi trasami jsme se "dostali" do výřezu skvělé polské mapy Horhany - vydavtelství Compass - vydaná pro COTG PTTK (o mapě jsme informovali na http://www.karpaty.net/archiv/mapa-horhany.htm) a jednáme již s kolegy z Polska, aby tam trasy byly zaznačeny - týká se to ale jen výstupu na Popa?u a Sivulju vč. perevalu Legioněrov. Polské trasy z Osmolody a Bystricy tam jsou již zaznačeny - i ty které se teprve realizují. ak
http://stezhky.org.ua/Schema_marshrutiv/schema_marshrutiv_karpatski_stezhky.jpg
Zdravím!
chtěl bych se zeptat, na koho bych se mohl obrátit ve věci pomoci se značením v ukrajinských horách.
Jsem student 4.ročníku ukrajinistiky, momentálně jsem na dva semestry v Kyjevě, studoval jsem už taky ve Lvově.
Karpaty zbožňuju, jezdím tam každý rok nejméně dvakrát (prošel jsem černou horu, Svidovec, Boržavu, Krásnou, znám Us čornou, samozřejmě Koločavu....)
Značení "středoevropským způsobem" mi připadlo už dávno jako hodně dobrý nápad, pouze jsem nevěřil, že to v ukrajinském byrokratickém systému půjde tak lehce prosadit.
Mám zájem o pomoc přímo v terénu, problém by nebyl ani s vyřízením nějakých administrativních záležitostí (pracuji rovněž jako překladatel ukrajinského jazyka).
Mým druhým oborem je polonistika. Polština je mým druhým jazykem, aktivně překládám, takže s domluvou s polskými kolegy by také nebyl nejmenší problém:)
Prosím o kontakt na nějakou konkrétní osobu, nebo někoho, kdo by mne mohl nasměrovat:)
Nejlépe by to bylo na můj e-mail: jhabernal@seznam.cz
Díky moc!
Honza
Znaceni v okoli Ludvikovki na Mindunku Beskidském i v innych Gorganach nie jsou dilem polakov!!!
To znacky fundacji "Karpacki sciezki" z Kalusza.
Toto značení pochází z iniciativy polských turistů "polskapomoc" - odkaz na jejich stránky máme u nás ve zprávě o našem značkováni. Je to spřízněná skupina:o))
ak
Ahoj. Děkuji všem za milé pozdravy a poděkování za to, že jsme se pustili na Zakarpatí do značení. Ragovat však chci na kritiku některých členů KčT. že neznačíme zcela podle zásad KčT víme. Jednak ale nejsme v čechách, jednak nemáme ani dostatek sil na to, značit trasy naprosto precizně. Značky jsou ale natolik husté, že nástup nalezne každý, kdo se dokáže trochu orientovat. Není v našich silách kreslit značky co 50 metrů, jak jsou turisté u nás uvyklí. Snažíme se proznačit co nejvíce tras a co nejsolidněji, proto prosím o trochu tolerance. No a že jsme hned k tomu nevydali mapu? No pokud nám KčT poskytne na vydání peníze, tak žádný problém? Za realizační tým Ota Brandos.
Witam szumnie! Serdeczne pozdrowienia i podziekowania za Wasza prace znakarska na Zakarpaciu. Czy mozna poznac Wasze dalsze plany znakarskie i zobaczyc je na jakiejs mapie? Mam dwie uwagi: 1) czy nie mysleliscie o ujednoliceniu tabliczek po obu stronach dawnej granicy (nie tylko kilometry, ale i czas przejscia)? 2) na Przeleczy Legionow (Rogodze Wielkie) z jednego miejsca odchodzi w trzech roznych kierunkach ten sam zolty szlak (w zlej pogodzie moze to powodowac pobladzenie malo wprawnych turystow). Pozdrawiam - Dariusz Dylag
Dziekuje bardzo za wasze uwagy i pomysli. Nasze plany w 1. etapie znajdece na mapie w odzialu mikroregiony - karpaty.net/ustcorna. Na ujednoliceniu nie tylko tabliczek ale calego projektu chcelibysme sie spotkac we wrzesniu s kolegami z Polski i dodadac nowe plany i na poczatku pazdernika s naczalnikem GOPR Zakarpatska oblast. O problemu na Przeleczy Legionierow wieme i chcelibysme tez dogac to s polskimi kolegami - ale polaczenie z Bystricy do doliny Plajskej i dalej do UstCornej je wiecej zuzitkowane i wiecej logiczne (tez chceme dogadac mozliwost s kolegami z PL). Pewnie musi byc na Przeleczy Legionierow instalowane kierunkowskazy - tak ja jsme sie zgodnili z naczalnikem GOPR UstCorna. Tez poprosilisme kolegow z PL, ze by w nowem wydanii mapy Gorgany byly juz zaznaczene nowe trasy.
P.S. przepraszam za moj "polski" jazyk
Ales
Zde bych jen za organizátory projektu doplnil naopak skvělou spolupráci a konzultace s ústředím KčT - za což jim ještě jednou děkujeme. Zmíněná zkušenost je pravděpodně reakcí nějakých typicky českých rýpalů a věčně nespokojených lidí:o))
Naopak z Ukrajiny nebo Polska nám chodí děkovné reakce, věcné a konstruktivní připomínky nebo snaha pomoci...
ales
P.S. zde přeposílám několik reakcí z webu bieszczady.net.pl:
Roman Z :: 16-08-2007 12:01 :: ip: logged
Ale?! Jestem ?wi?cie przekonany, ?e za Twoje zas?ugi dla Karpat i Zakarpacia lokalna spo?eczno?? Konigsfeldu wytnie z blachy i Twoj? posta?, aby po wsze czasy sta?a obok s?ynnego Liesoruba ?ciskam Ci? serdecznie i ?ycz? dalszej determinacji w realizowaniu takich wspania?ych zamierze?, ko?skiego zdrowie, a o ?rodki finansowe to ju? tak si? nie martwi?. Kto jak kto, ale Ty z takim drobiazgiem zawsze sobie poradzisz! rz
Olo :: 16-08-2007 15:11 :: ip: logged
?wietna robota fajnie, ?e na Ukrainie powstaj? nowe szlaki profesjonalnie oznakowane. A ?rodki finansowe mo?e kto? wyt?umaczy jak zrobi? z Polski przelew do Czech ja np nie mam poj?cia
Kry? :: 16-08-2007 18:45 :: ip: logged
Lepiej wytycza? nowe szlaki na Ukrainie gdzie jest ich bardzo ma?o ni? wydawa? pieni?dze na bezsensowne ?cie?ki edukacyjne w Bieszczadach np. w Lutowiskach czy wokó? Ustrzyk Górnych. Ciekawe kiedy si? w ko?cu doczekamy w Bieszczadach jakiego? przej?cia turystycznego na Ukrain?.
Iras :: 17-08-2007 07:38 :: ip: logged
Olo dodali?my w artykule mi?dzynarodowy nr konta - IBAN CZ50 0800 0000 0016 6274 6359 do przelewów z Polski.
Piotrek S :: 21-08-2007 14:50 :: ip: logged
Gratulacje ?wietna akcja, tak trzymajcie pozdrowienia z Kudowy.
kaktus :: 24-08-2007 18:30 :: ip: logged
rewelacja gratulacje wielkie za pomys? i ci??ka prac?
Koncil jsem letos v Ust Corne 3.8 a Vase znaceni mi znacne prekvapilo(jeste smrdela barva). Nastup/sestup na hreben je opravdu dost problemovej a zbytecne zdrzuje, zvlast kdyz nekde uz cesta vubec neexistuje. Diky za vasi praci.
Dalí související články:+ Obnova turistického značení na Zakarpatí+ ape (1 324 m) aneb koločavská Lysá hora 
Ukrajinské Karpaty, Poloniny, Lesní Karpaty; Nakladatelství SKY 2007Autoři: Otakar Brandos, Michal Kleslo a kol.ISBN: 978-80-86774-48-0 Druhé přepracované a podstatně doplněné vydání turistického a trekového průvodce Zakarpatská Ukrajina. Tentokráte nese název Ukrajinské Karpaty, nebo jsme do tohoto vydání podrobně zmapovali i dalí pohoří a regiony jako Horhany, Čivčiny, Bukovinu aj., které leí ve Lvovské, Ivanofrankovské či Černivské oblastech, tedy mimo území první Československé republiky. Chtěli jsme tak sejmout "klapky z očí" i ostatním návtěvníkům ukrajinských Karpat a ukázat, e hory na dřívějí československo - polské hranici rozhodně nekončí, ale táhnou se dále k severu či východě a nejsou o nic méně krásné, ne ty na Zakarpatí (Podkarpatské Rusi). Vedle velkého mnoství praktických informací tady naleznete podrobné popisy túr a treků, vech významných hřebenových přechodů, velké mnoství fotografií, ale také digitálně zpracované mapky a výřezy z turistických topomap 1:100.000. Mnoství uitečných kontaktů, mailových a internetových adres, telefonů, rad a tipů určitě obohatí tohoto komplexně zpracovaného turistického průvodce, jen je prvním titulem takovéhoto rozsahu na českém kniním trhu. Vylo 11.1.2007. Tento průvodce navíc získal prestiní ocenění, v mezinárodní soutěi Tourmap 2007 byl oceněn 3. místem v kategorii turistické průvodce. Vydejte se tedy spolu s námi na holé travnaté hřbety zakarpatských Polonin, do hlubokých a v lesích utopených údolí. Do pustých a velice těko přístupných kamenných Horhan, které jsou skutečnou výzvou vem turistům fajnmekrům, ale i do měst a městeček, do horských vesnic plných roubených dřevěnic, před kterými by zbledla závistí naprostá větina skanzenů v naí republice. Vydejte se společně s námi na dobrodrunou cestu poznání do Východních Karpat, ve kterých se snoubí století 19., 20. i současné 21. Vydejte se s námi do míst, kde jetě přeívají poslední z pamětníků první Československé republiky, do míst, kde minulost, současnost i, věřme e proevropská, budoucnost si v těko opakovatelném koloritu podávají ruce |
|
||||
