Treking > Aktuality > Návštěva Černobylu, při níž se nebudete bát nadechnout!
Návštěva Černobylu, při níž se nebudete bát nadechnout!
Virtual tour
23.3.2021 | Stanislava Obložinská
Radioaktivní mrak, který vystrašil Evropu. I takhle lidé vzpomínají na události
před více než třemi dekádami, kdy se z čilého a moderního ukrajinského města stal celosvětový
strašák. Vydejte se v pondělí 29. března v online přednášce na cestu do Černobylu bez toho,
abyste museli opustit pohodlí domova. Večer se účastníci od cestovatele Rostislava Néteka dozví
o milníku novodobé historie, ale i o životě v této oblasti před a po katastrofě.
Dnes je téma Černobylu velmi populární kvůli seriálu od HBO. Jak se vám jako člověku,
který chodí do Černobylu, pozdávalo zpracování tématu v seriálu?
Řada scén i postav je v seriálu pochopitelně zkreslená, nepřesná či zcela vymyšlená.
Osobně však hodnotím seriál jako famózní zpracování tématu, obzvláště pak doby a pozadí,
které se za katastrofou odehrávalo. Pokud by někdo chtěl studovat reálie, doporučuji spíše
dokument Bitva o Černobyl, případně knihu od autora Serhii Plokhy.
Jsou v seriálu nějaké věci, které se neodehrály tak, jak byly zobrazené?
Hned několik. Nejviditelnější "fikcí" je jistě postava běloruské vědkyně, která, což
sami autoři v seriálu přímo přiznávají, je zástupnou postavou za řadu jiných vědkyň a vědců,
kteří odváděli mravenčí práci. Pro děj atraktivní pád vrtulníku se stal asi o rok později, až
při stavbě sarkofágu. Rychlost nástupu nemoci z ozáření ve skutečnosti také není tak razantní,
spíše se jedná o dny-týdny, a i když jsem samozřejmě na místě výbuchu nebyl, vlastní jaderná
exploze a následný dým by také neměl být černý, jako je zachyceno v seriálu. Ale jak chcete
zachytit radioaktivitu do seriálu, když je neviditelná (úsměv). Jediná scéna, která mi do
seriálu vysloveně nezapadla, i když se zakládá na pravdě, je střílení psů.
Jak jste se dostal na výlet do Černobylu a proč jste chtěl vidět tuto oblast?
Při mé první návštěvě bylo motivací poznat, co se v Černobylu vlastně stalo. Tak jako by
se mělo jezdit do koncentračních táborů si připomínat hrůzy 2. světové války, zastávám názor,
že by se měla připomínat i síla jaderné energie. Takže jsem dva dny po svatbě sedl s kamarády
na letadlo a přes agenturu Chernobylwelcome se zúčastnil nezapomenutelné exkurze. Návštěva
Pripjati se nedá k ničemu přirovnat. Navštívil jsem řadu zemí po celém světě a Černobyl je
zcela mimo žebříčky. Mě osobně navíc zcela uchvátil radar Duga, který jsem jednoduše musel
vidět ještě jednou, takže bylo jen otázkou času, kdy se do Černobylu podívám podruhé.
Co všechno jste si musel připravit, abyste měl po ruce na tento výlet?
Pokud nepočítám finance na zaplacení exkurze do zóny a pas, pak jen oděv s dlouhými nohavicemi
i rukávy a uzavřené boty. Jedná v podstatě o standardní výlet do lesa. Jen s tím rozdílem, že
jste v přísně střežené oblasti a máte s sebou pro jistotu dozimetr.
Kolik lidí ještě žije v této oblasti a chce se bavit o tom, co se stalo před lety?
Dnes již jen desítky, a jsou to pouze původní obyvatelé nezamořených vesnic, kterým bylo
v době výbuchu tuším nad 50 let. Co se týče infrastruktury a vybavení, cesta k tzv. "babuškám"
se dá přirovnat spíše k cestě do skanzenu. Pohostinnost jim však nechybí, návštěvy celkem vítají,
ale ke katastrofě nemají moc co říct - byli evakuováni, pak se na vlastní žádost vrátili zpět
a elektrárna se jich nijak netýkala.
Co se v té oblasti změnilo od katastrofy? Jak se mění ta oblast? Je pustá anebo tam vzniká i něco nové?
Oblast bezprostředně kolem elektrárny si troufám říct, prošla kompletní obnovou, bylo
potřeba dekontaminovat povrch, postavit řadu budov, infrastruktury, nový sarkofág atd.
Vlastní 30-kilometrová zóna je dnes uzavřenou zónou. Pokud nepočítáme bábušky, jedinými
obyvateli je zvěř. Fauně a flóře se zde naopak nebývale daří, neboť nemají prakticky žádné
nepřátele, a tak se ze zóny naopak začíná stávat ekologicky významná lokalita s výskytem
medvědů, sobů, sumců, koní převalského apod.
Na co se během přednášky zaměříte?
Na rozdíly mezi rokem 2015, tedy dobou finalizace nového sarkofágu, a rokem 2019, tedy
dobou, kdy sarkofág již byl nasunutý nad elektrárnu. Na atmosféru a genius loci, jakou jak
Pripjať, tak dříve supertajný radar Duga, působí na návštěvníky, až jim běhá mráz po zádech.
Mgr. Rostislav Nétek je odborným asistentem na Katedře geoinformatiky Univerzity
Palackého, jeho prací jsou tedy mapy. A mapy svádí k cestování. Ať už pracovně nebo soukromě
procestoval přes 40 zemí světa. Minimálně jeden měsíc v roce tráví v zahraničí.
Podpořte tento web, třeba peněžitým darem, který bude využit k dalšímu technickému rozvoji
stránek. Učinit tak můžete bankovním převodem na účet
2502526845 / 2010
Podpořit nás můžete i dalšími způsoby,
třeba objednávku některé z knih, turistických průvodců. K rychlému provedení platby
můžete využít i přiložený QR kód obsahující údaje k platbě v přednastavené částce 80 Kč.
Výši částky si nakonec ale určete sami.
Každý člověk má mnoho přání a snů. V minulém roce se mi podařilo
realizovat jedno menší přání z mnoha větších a sportovně hodnotnějších, na jejichž
splnění z nejrůznějších důvodů nedošlo a již s ohledem na můj věk
…
Pomocí radioteleskopu ALMA, jehož evropským partnerem je ESO, se týmu
astronomů podařilo poprvé přímo změřit rychlost větru ve středních vrstvách atmosféry
planety Jupiter. Na základě studia chemic
…
Je to už pár let, co jsem někde v rádiu slyšel, anebo někde na internetu
četl zajímavý rozhovor. Opravdu už si nepamatuji, kde a kdy to bylo, ale obsah toho rozhovoru
mi utkvěl v paměti. A o čem vlastně ten rozhovor byl?
…
Z města jsme vyšli směrem západním ke vsi Rožana a zase jsme se přiblížili
k české hranici. Šlapali jsme ve vedru dlouho po silnici. Za Lacznou jsme šli kus po zelené
značce loukami, než se zase napojila na silnici. Vystoupali
…
Bažant obecný (Phasianus colchicus), doslova nepřehlédnutelná okrasa
naší krajiny, je domovem v Asii. Přestože jej bereme jako typickou součást naší přírody,
je bažant obecný jejím obyvatelem "teprve" posledních asi
…
V sumerském klínopisném literárním dědictví je velmi důrazně diferencováno
období před potopou a po potopě; tabulky uvádí i města, která existovala před potopou - Eridu,
Badtibiru, Larak, Sippar a Šuruppak
…
Je 8. března. Ráno okolo 9.30. Ve výškách 1 750 až 1 800 metrů nad
mořem na svazích Žiarské hole (1 841 m) se do pohybu dává přes 1 650 000 kubických
metrů prachového sněhu s úhrnnou hmotností nejméně 380 000 tun
…
Tuto cestu jsme původně chtěli podniknout v červnu. Jenže Polsko
mělo zavřené hranice. V září jsme zase chtěli jet do našich zamilovaných Ukrajinských
Karpat. Jenže Ukrajina byla stále nepřístupná, takže jsme se vydali do Polska
…
Tak jsme právě oslavili první výročí příchodu koronaviru do Česka,
což mě přimělo si tu dobu trochu zrekapitulovat z pohledu Ostraváka trávícího veškerý
volný čas lozením po kopcích a horách. V únoru loňského roku jsem ještě
…
Vyrazili jsme v sedm hodin ráno. Od chaty Martin Busch na vrchol
Similaun (3 606 m) to trvá 3,5 hodiny. Stoupáme. Ubývá horských potoků, trávy i polodivokých
ovcí. Nad kótou 3 000 metrů se plahočíme už jen sutí, skálami
…