Kamenné varhany na úpatí hradů, skalní útvary

Varhany na úpatí hradů

Varhany bývají nejčastěji součástí kostelů či koncertních síní, na některých kopcích především v severočeském regionu je však najdeme také na úpatí hradů či hradních zřícenin. Zde ovšem nejde o varhany v pravém slova smyslu, ale o pěkné ukázky sloupcovité odlučnosti převážně čedičové sopečné vyvřeliny mladotřetihorního stáří.

S těmito kamennými varhanami – známými zejména z proslulé Panské skály u Kamenického Šenova či z Vrkoče u Ústí nad Labem – se setkáme zejména na strmých kopcích Českého středohoří, vzácněji i jinde. Někde jde o přirozené skalní útvary, většinou však o umělé výchozy, odkryté při stavbě hradních zdí, v zářezech cest nebo při těžbě kamene.

Například na známé krajinné dominantě na prahu Českého středohoří – hradním vrchu Hazmburk (418 m), vystupujícím z mírně zvlněné Dolnoohárské tabule – vybíhá "zubatý" skalnatý hřebínek několik desítek metrů daleko od úpatí vrcholové hradní věže. Věžovité skalky zdobí i přilehlé západní temeno kopce.

Už na "vlastním" území CHKO České středohoří jsou méně výrazné odlučné sloupce součástí strmých skalních útesů např. pod hradem Košťálov nad městečkem Třebenice. Zvláště působivá kulisa štíhlých "píšťal" čedičových varhan pak tvoří podstavec hradního zdiva na vrchu Oltářík neboli Hrádek (565 m) u obce Podsedice, v blízkosti výstupové cesty.

Z řady dalších "varhan" mimo území CHKO České středohoří zaujme pěkná ukázka sloupcovité odlučnosti čediče také mezi dvěma mohutnými věžemi Pannou a Babou na Troskách – známé hradní dominantě CHKO Český ráj. Také tuto kamennou hříčku si můžeme prohlédnout v těsné blízkosti cesty k upraveným a přístupným vyhlídkám na obou věžích Trosek – na úbočí Panny a nedávno otevřené pod vrcholkem Baby.

Všechny uvedené i mnohé další hradní vrchy jsou vyhledávány zejména jako místa dalekých výhledů a přítomnost "čedičových varhan" jen podtrhuje výjimečnost těchto přitažlivých míst naší krajiny.