Průvodce | Karpattreky | Horolezectví | Cykloturistika | Cestování | Lyžování | Příroda | Soutěže | Aktuality | Zajímavosti | Kalendář akcí | Napsat článek | E-shop | Více…
Kontakty  Cookies  Ceník inzerce  RSS 
Treking.cz Hledat
Poslední aktualizace: 8.9.2019 , svátek má
Reklama
Treking > Aktuality > Táboření a bivakování

Táboření a bivakování

Je táboření a bivakování v přírodě a na horách legální?

13.6.2011 | Otakar Brandos

Táboření či bivakování je v českých, slovenských, ale třeba i rumunských či skandinávských horách běžná praxe. Ne vždy je však tato praxe tolerována, ne všude má "oporu" v zákoně. V posledních dvou desetiletích se po přechodném uvolnění proti tomuto fenoménu, jenž má dávné historické kořeny, v našich končinách opět poměrně brojilo, snahou bylo takovéto bivakující turisty vytlačovat nazpět do hotelových zařízení a kempů.

Útulna Kriváň

Teprve v posledních několika málo letech jdou u nás alespoň náznaky snah o změnu. První vlaštovkou byl Národní park Šumava, ve kterém se v roce 2008 objevila první oficiální tábořiště (mimo lidských sídel) nazvaná nouzová nocoviště. Tato nocoviště umožňují jednorázové přespání při přechodu Šumavy.

Ovšem to je pouze první vlaštovka, která zatím v jiných pohořích následování nemá. Snad vyjma (částečně) Rychlebských hor, kde byl postaven srub Nýznerov.

Snahám "zatnout tipec" bivakování v chráněných oblastech (což se týká prakticky všech významných horstev v ČR, která za trekování stojí) udělal konec (alespoň prozatím) výrok soudu jenž rozhodl, že pro bivakování na území CHKO není zapotřebí výjimky, tedy nemusíte žádat o povolení jednotlivé správy CHKO. To se týká bivakování, spaní pod širákem, nikoliv táboření. Za zrušení výjimek se zasloužil aktivista Martin Hyťha, jenž se od roku 2008 soudil se státem o možnost legálního bivakování v chráněných územích, po té, co mu žádost o výjimku vláda v roce 2007 zamítla.

i Táboření v ČR
V České republice lze tábořit i ve volné přírodě, avšak pouze na k tomu vyhrazených místech. Bivakování není zakázáno ani v chráněných územích.

Spor o možnost bivakování ve volné přírodě (v chráněných územích) byl možná zbytečný, neboť přesný výklad pojmu "táboření", podal již v roce 2005 "Soubor stanovisek k zákonu o ochraně přírody a krajiny". Ten vypracovalo Ministerstvo životního prostředí. Podle tohoto stanoviska je táboření, cituji: "souhrn různých činností umožňujících vícedenní pobyt v přírodě spojených s možností přespání, a to obvykle ve stanech nebo jiných přístřešcích (stavění stanů, přípravu stravy, hygiena, likvidace odpadků apod.)." Odsud jasně plyne, že spaní pod širákem není tábořením.

V České republice tak můžeme pozorovat určité uvolnění a větší toleranci k bivakování, které je takovým nechtěným a spíše trpěným dítětem meziválečného trampingu, jenž měl v naší zemi silné kořeny.

Bivakováním rozumíme nouzové přespání (v noci), nikoliv rozvalování se po spacácích v pravé poledne. To byste určitě ani s rozumným strážcem CHKO či lesní stráží neuhádali. Při bivakování nesmíte rozdělávat otevřený oheň, rozhazovat odpadky, ničit přírodu. Samozřejmostí je, že místo bivaku opustíte ve stejném (neporušeném) stavu, v jakém bylo při vašem příchodu. Avšak i v lesích mimo chráněná území není rozdělávání ohně a táboření povoleno mimo vyhrazených míst (zákon č. 289/1995). Na lesních pozemcích je tak třeba respektovat vedle zákona 114/1992 o ochraně přírody a krajiny i výše zmíněný "lesní zákon". V katastrech obcí by podle zákona 128/2000 Sb. o obcích mohlo táboření i bivakování zakázat obec, což se ale v praxi nedělá.

Na Slovensku, kam čeští trekaři jezdí ve velkém počtu, je situace spíše opačná. Tolerance vůči bivakování se obecně spíše snížila, běžnou praxí je pořádání "honů" na turisty, kteří načerno bivakují (či táboří v případě použití stanu). To v případě Tater. Tak jak to kdysi prováděli soudruzi v Brdech na trampy.

i Táboření na Slovensku
Na Slovensku lze tábořit a bivakovat i ve volné přírodě, avšak pouze na k tomu vyhrazených místech.

Naopak například v Nízkých Tatrách se situace mírně zlepšila, byly opraveny a přebudovány útulny Andrejcová a Ramža, postavena byla nová útulna v Hiadelském sedle a na hřebeni existuje řada míst, která jsou vyhrazena k jednorázovému a legálnímu přespání při přechodu hlavního hřebene Nízkých Tater. Jejich přehled naleznete v našem článku o přechodu nízkotatranské hřebenovky.

Podobně rozumně k bivakování přistupuje správa Národního parku Velká Fatra. Přehled povolených tábořišť naleznete v samostatném článku. Rovněž lze pochválit správu Národního parku Muránska planina. K útulně Nižná Kľaková přibyla další nová útulna Burda (se správcem), se kterou vás na našich stránkách seznámíme v nejbližší době.

Večer se blíží

Vyhrazená tábořiště nalezneme i v dalších slovenských národních parcích a CHKO. Ať již jde Slovenský kras, kde můžete legálně zatábořit na louce u Zádielské chaty, na Plešivecké planině při chatě Dulová či v Národním parku Poloniny v Bukovských vrších, kde můžete tábořit v sedle pod Čierťažou a nebo v Ruském sedle. Na Malá Fatře a v dalších pohořích si však můžete o legálním bivaku nechat jen zdát, do praxe běžné například v Norsku či Švédsku máme značně daleko.

i Chaty a boudy
Přehled útulen, bud a horských chat neustále doplňujeme a aktualizujeme i na našich webových stránkách. Andrejcová

Pokud chcete bivakovat bez problémů na hřebenech hor, musíte vyrazit do ukrajinských Karpat a nebo rumunských Karpat, kde vás nikdo se stanem nahánět nebude. Snad vyjma pohoří Retezat…

Vraťme se ale ke Slovensku. V Tatrách, na Velké Fatře aj. existuje menší či větší síť turistických útulen či tábořišť, avšak ty jsou mnohdy na ne zcela vyhovujících místech. Zejména v Západních Tatrách je rozmístění a poloha útulen v Jamnícke dolině a pod Klinom naprosto nevyhovující. Diskutovat by se dalo i o Velké Fatře, ve které existuje řada salaší a bud, které ale legálně využít nemůžete, neboť nepatří mezi ta povolená.

To je tak trochu škoda (tím ovšem neříkám, že tyto boudy nejsou využívány). Navíc dochází k jejich zamykání poté, co byli správci objektů (obvykle zemědělská družstva) pokutována za nepořádek, jenž tady dělali návštěvníci. Nakolik šlo či nešlo sjednat pořádek přímo na místě ví asi jen jednotliví strážci parku. Možná by intervence na místě byla vhodnější, účinnější a nezvyšovala by zbytečné tenze mezi turistickou veřejností a zájmy ochrany přírody, než takovéto pokoutní sankcionování.

Bouda, Nízké Tatry

Problémy na Slovensku se však netýkají pouze národních parků a chráněných krajinných oblastí. Ve slovenském zákoně 542/2002 o ochraně přírody a krajiny je bivakování a rozdělávání ohně zakázáno v oblastech se III. a vyšším stupněm ochrany. Avšak v nelogickém rozporu s tím je Zákon o lesích č. 326/2005 jenž zakazuje rozdělávání ohně a táboření mimo k tomu vyhrazených míst. Těch je ovšem ve slovenských lesích jako šafránů. Když v paměti rychle prolétnu taková pohoří jako jsou Považský Inovec, Pohronský Inovec, Volovské vrchy či Stolické vrchy, pak jsem napočítal tolik vyhrazených míst, že mi k tomu stačí prsty na jedné ruce…

Podobné sítě turistických útulen jako ve Skandinávii se v našich zemích asi nikdy nedočkáme. Jednak turistický ruch má trochu jinou podobu než ne severu, jednak chybí politická vůle a také chybí i určitá snaha ze strany samotných turistů tlačit nadřízené složky do takovýchto mezí. Což je možná dáno i určitou nedisciplinovaností samotných turistů a ničením již dnes stojících objektů. S podobným poškozováním zařízení útulen, které jsem viděl například na Andrejcové aj., jsem se ve Skandinávii nikdy nesetkal…

Hřeben Lúčanské Malé Fatry Horský hotel Radegast, Beskydy

Pozn. autora po uzávěrce: Osobně v horách velice často přespávám pod širákem. Například jen v Tatrách jsem takto spal asi 100×. Přespávám na vrcholech a nebo odlehlých místech, vyhýbám se "notoricky" známým "tábořištím". Uléhám po západu Slunce a vstávám brzy po východu Slunce (kamarádi říkají, že v mém případě je brzké vstávání nezvyklý jev). Jde o to nebýt na ráně, naopak chce být nenápadný, neprovokovat, neničit a je po problémech.

Osobně jsem nikdy žádný neměl a to jsem se dvakráte setkal s ochranáři. Jednou na Baranci a jednou na Plačlivém. Ti podle mé fotovýbavy připravené na noční focení pochopili, že na místě zůstanu i přes noc, přesto se setkání obešlo bez jakýchkoliv problémů. Naopak jsme si příjemně popovídali, přátelsky se rozloučili a šli si po svých. Pokud vás již někdo při bivaku vyhmátne chce se zachovat slušně a nenasadit hned arogantní tón (dnes bohužel tolik obvyklý) a neohánět se právy či známostmi. Pokud neděláte vyslovený bordel a nenarazíte na vysloveného "pitomce", obvykle se dá rozumně domluvit…

Treking.cz - diskuze

Diskuse k tomuto článku

přidat názor    zobrazit celou diskusi
bivakování x stanování (Martin, 28.12.2016, 22:52 )
Dobrý den, pročetl jsem si se zájmem článek (už staršího data), asi jsem ale úplně nepochopil rozdíl mezi bivakováním a stanováním. Je-li bivakování v CHKO povoleno - člověk nerozdělá oheň, nedělá bordel, jenom přes noc přespí a ráno už je zase na cestě, proč není povoleno to samé, ale ve stanu? Jaký je v tom rozdíl, pokud v jednom případě na zemi rozložím spacák s karimatkou a v druhém to samé, ale bude to ještě ve stanu? Na stav země to přece nemůže být žádný rozdíl?
Na dotaz, jaký (-OB-, 28.12.2016, 23:35 )
je rozdíl mezi bivakováním a stanováním jste si již odpověděl. A proč je povoleno jen bivakování? Nevím, jsem ale rád i jen za něj.
... (Martin, 29.12.2016, 03:14 )
Ten rozdíl mi naopak není příliš jasný - v čem je vlastně rozdíl? Přece to nemůže být v tom, že máte "střechu nad hlavou". Když se při bivakování ještě přikryjete celtou či ji nad sebou uvážete, pak ten rozdíl je ještě menší. Nechápu, že by stan měl na okolní prostředí jiné důsledky než přespání bez stanu.
bivak (Jiří Moc., 18.07.2018, 09:22 )
Dobrý den Je to asi tak trochen slovíčkaření. Táboření je táboření , to je asi vysvětleno v článku . Tábořit tedy ne ! Ale bivak je podle mého názoru i ve stanu. Tedy , večer postavím , ráno sbalím . Místo zanechám v původním stavu , žádný otevřený oheň ani odpadky. Pouze nouzové přespání. Moje osobní zkušenost s myslivci : nechali mě i když se netvářili nadšeně , jen mě poučili že nesmím rozdělávat oheň.
Finsko (Lea, 01.08.2011, 18:16 )
Ve Finsku v národních parcích jsou volně přístupné sruby. Dělí se na část otevřenou, přístupnou vąem /autiotupa/, a uzavřenou, přístupnou po předchozí rezervaci /varaustupa/. I při jejich uľívání platí určitá pravidla. Více o této problematice jsem zpracovala zde http://www.sileni-sobi.estranky.cz/clanky/rady-pri-trekovani-za-polarnim-kruhem/tupy--sruby--v-narodnim-parku-pallas---severni-finsko.html
re: FI (Ursus, 18.03.2019, 11:38 )
Zkuste prosím upravit ten odkaz, nějak to nefunguje, rád bych si o tom početl. Díky!
A co táboření mimo les? (Standa, 01.08.2011, 13:44 )
Díval jsem se na znění zákona č. 289/1995 a ten jasně zakazuje táboření jenom v lese. A co táboření mimo les mimo chráněná území, to přeci dovolené je (přesněji to není zakázané), pokud by nebyl problém s vlastníkem.
Táboření mimo les (flashmike, 14.09.2011, 20:13 )
postihuje obecně § 47 odst. 1 písm. g) zák. č. 200/1990 Sb., jde o tzv. neoprávněný zábor veřejného prostranství. V ČR ale se táboření mimo CHKO, NP nebo NPR (tzn. zábor veřejného prostranství) poměrně hodně toleruje, policie tě zpravidla "vyhodí" jen, kdyľ Tě někdo "nabonzuje" nebo tam děláą borčus.
ad (Jerry, 24.06.2011, 15:07 )
to uľ je dlouho, nevzpomenu si, zkusím ho doma vyątrachat a dám vědět, ale mailem to nebylo, tenkrát jsem neměl 8Mb internet a fotky nebyly malý
Spaní venku (Michal, 14.06.2011, 20:12 )
Jenľe se podívejte jaká je hustota osídlení na severu ve Skandinávii. Problém je mnoľství lidí v horách. Nějaká regulace je nutná. Ve ©panělsku se taky smí spát venku. Portugalsko a ©panělsko má ohromné mnoľství piknikových plácku s lavičkami, gryly a obvykle i tekoucí pitnou vodou.
Na jednu stranu máą (-OB-, 14.06.2011, 21:29 )
pravdu, na druhou stranu tvá rovina uvaľování není podle mého názoru úplně správna. Hustota osídlení u nás je sice zhruba 130 obyv. na čtvereční kilometr, coľ je cirka dvakrát více neľ ve ©panělsku a desetkrát více neľ například v Norsku, avąak obava, ľe při povolení bivakování či táboření (nemluvím o kempování s cirkusem kolem) by se u nás lesy a hory proměnily v jedno velké tábořiątě je podle mého lichá. Proč? Proto, ľe pro větąinu naąí obtloustlé populace, která se stala posluąnými a vydatně papajícími konzumenty jezdícími o víkendech na výlet maximálně tak do Teska aj. "svatostánků" konzumu je představa spaní pod hvězdnou oblohou přímo děsivá. Těmto "děsivým" radovánkám v přírodě se věnuje cirka destina naąí populace, takľe ve srovnání s Norskem by pak hustota tábořících turistů byla srovnatelná. Ono Norové, tak jak jsem je měl moľnost poznat, sice také jezdí nakupovat, ale víkendy tráví turistikou. A také nezřízeným pitím. To se týká větąiny, nikoliv menąiny. Takľe. Takľe 90% Čechů by dále jezdilo nakupovat a těch 10% věnujících se turistice (mám na mysli aktivní turistiku, nikoliv jízdu na čtyřkolkách) by nebylo zbytečně "buzerováno". I kdyľ i část z těch 10% potřebuje občas buzeraci, protoľe, bohuľel, v současném celospolečenském klimatu (marasmu) zapomínají na sluąné vychování a ohleduplný vztah k přírodě.
re (pitrs, 15.06.2011, 11:33 )
já měl na mysli např. třeba těch Roháčů se týkající nějaké koncepční otevření konkrétních lokalit pro bivak(ne táboření a kempování). Tím by se myslím dosáhlo efektu koncetrace lidí ve vymezeném prostoru a zároveň by jim bylo umoľněno se bez stresu z ochranářů vyspat nahoře na hřebeni(bo lehce pod hřebenem) namísto nesmyslné sestupování/vystupování zpět na hřeben. V takovýchto lokalitách pak rozhodně netouľím po pláccích upravených pro stanování nedejboľe grilování a jiné kempingové radovánky. Přechody by neměli ztratit svoje kouzlo pobytu v divoké přírodě tím, ľe budeme zvyąovat komfort míst určených k přespání. Tím akorát přitáhneme ten typ "turistů" kterým je tento spartánský přístup cizí. To vąechno o čem tu diskutujeme je ale věcí výchovy. Chce to čas,trpělivost a nebát se upozornit na nepřístojností kterých jsme třeba náhodou svědky. Jen tak dostaneme do rukou argument pro ochranáře.
reakce (Pitrs, 14.06.2011, 15:42 )
Zdravím redakci Trekingu, prvně bych chtěl poděkovat za článek Táboření a bivakování v přírodě a na horách legálně? naprosto podle mne vystihuje pomalu se měnící trend turistického ruchu(trekování) v u nás a na Slovensku a jen jen dobře, ľe zaiteresovaná média o tomto "neduhu" píąí. Bohuľel řeąení stávající situace a změna k lepąímu, je běh na hodně dlouhou tra». Na vině jsou pdle mne hlavně dva faktory: -zaprvé, zkostnatělý systém oraganizací ochrany přírody, kde na klíčových pozicích sedí povětąinou kádři z minulé éry mající problém pruľně reagovat na poľadavky doby. Čas dovolených trávených na "zotavovňach" ROH je v depresi a slova se opět ujímá přírodní pojetí volnočasových aktivit trávených v přírodě, lesích kopcích, horách. -zadruhé(ale s bodem jedna úzce související) je chování návątěvníků ne jen v oblastech s upraveným návątěvním reľimem( NP, CHKO, PŘ, apod.), ale celkově přístup lidí obecně k ľivotní prostředí. Chci věřit a věřím, ľe naprostá větąina trekařů(pro tento článek vąak hlavně čechoslováků) jsou lidé s citem, rozumem a duąí zaměření na co nejcitlivějąí přístup k přírodnímu bohatství, které nám obě republiky nabízejí. Pokud se tak neděje a naopak je tento "kodex" poruąován, dostávají nás vąechny poctivé tito potíľisti do problémů. Instituce správy ochrany přírody( pracující spíą represivně neľ preventivně) totiľ v drtivé větąině uplatňují politiku"padni komu padni", systém ploąných zákazů, apod. Sám se podivuji na tím, jak člověk, který teda uľ vytáhne na zádech batoh do kopců, má na to spát po ąirákem, třeba i s vidinou nočního ústupu do doliny(nezřídka dlouhého) před běsnícími ľivly dokáľe po sobě takové místo před opuątěním neuvést do původního stavu. I kdyľ přece utíkám před bouřkou tak kolem sebe nenechám obaly od potravin, protoľe na to ve spěchu nebyl čas uklidit je. ty mají být uklizeny okamľitě po konzumaci do obalu na odpadky, jeľ s sebou samozřejmně snesu dolů do civilizace. Nemějte mi za zlé, ale osobně čekám na moment osobní konfrontace s takovým"naruąitelem". Hodně uąlých km v pohodě přeje Pitrs
Není problém (PabLoss, 14.06.2011, 11:09 )
Není problém, kdyľ je turista ukázněný, se steměním kousek od cesty tiąe zalehne, nikdo o něm neví, ráno se s východem slunce probudí a odejde....Přírodě víc uąkodí zastavěný celý vrchol Pradědu s velikou vyasfaltovanou plpchou a vleky na Petrových kamenech, neľ to, ľe já se kousíček odtud v první zóně chko vyspím pod ąirákem...
Plne souhlasim (Petr, 07.09.2011, 02:25 )
Vcera jsem byl na Lyse hore a ani tisici slusnymi prespanimi kdekoliv ve volne (chranene) prirode nemuzu dohnat to, co uz te hore clovek udelal i s pozehnanim uredniho simla...
koliba pod Klinom (JanoP, 13.06.2011, 19:49 )
je pred časom ako-tak zreparovaná pôvodná koliba, nie turistická útulňa v pravom slova zmysle. Preto poznámka o jej nevhodnom umiestnení nie je relevantná.
Jano, tentokráte se pleteą. (-OB-, 13.06.2011, 19:56 )
Dneąní bouda byla vystavěna na místě původní starąí koliby jako naprosto nová stavba a byla míněna jako útulna. Stavěla se před cirka 10 - 14 léty, musel bych dohledat diaáky. Potkal jsem ji jeątě dole na lesní cestě v Ráčkove dolině, kde byla provizorně postavena. Pak byly jednotlivé díly očíslovány, stavba rozebrána a po jednotlivých částech dopravena na současné místo. Shodou okolností jsem se v dpbě její stavby toulal několik dní po okolních hřebenech a mohl stavbu téměř "nepřetrľitě" sledovat. Proto poznámka o ní je relevantní.
Posledne riadky (Krío, 13.06.2011, 13:59 )
V poslednych riadkoch to vystihujete dokonale. Je mnoho utulni a miest v nasich narodnych parkoch, ktore lokalne organy nechavali navzdory zakonom a politickej nevoli (neschopnosti) otvorene. Dokonca udrziavane prave pre turistov (sviecky, drevo, piecka, tesnenie strechy a pod...) lokalne turisticke organizacie sa na udrzavanie nakoniec v dosledku rezignacie vykaslali. To, co dokazu niektori (Slovenski, Ceski a Madarski) turisti, to je neuveritelne. Dokonca ukradnut hlinikovy pribor. Kultura obyvatelstva v spominanej skandinavii je to, preco u nich vyzeraju utulne (v nasich koncinach by sme ich skor nazyvali super chaty) tak, ako vyzeraju.
ąkoda, ľe do diskuze nejdou vsunout obrázky.... (Jerry, 23.06.2011, 14:25 )
páč jinak bych vám jednu takovou norskou se saunou, vybavenou kuchyní, sedací soupravou a palandami ukázal. Naąlapovali jsme tam jako myąky a hned na prahu si přirozeně vyzuli pohory (i kdyľ nevím jestli to dělají Norové, my tam zrovna ľádného nepotkali).
Do diskuse vloľit (-OB-, 23.06.2011, 15:22 )
nejdou, protoľe to by nám brzy zhavaroval server :-)), ale do článku by doplnit ąel. Pokud mi obrázek hodíą do milu, pak jej během dne doplním do textu, samozřejmě s řádným popisem i uvedením autora :-)).
Norsko (Jerry, 24.06.2011, 11:54 )
a neposílal jsem já ti uľ někdy v minulosti článek o Norsku (Lofoty, Vesterály, Rago a bla,bla bla)? Teď jsi třeba dal na web Monte Corneto, které jsi mi vytiskl v minulosti i v časopise, kdyľ jeątě vycházel jako pravidelník. Bohuľel mi hrozí nemocnice, tak ti asi uľ nestihnu dodělat ani článek o jarních Vysokých Taurách turisticky.
Články (-OB-, 24.06.2011, 11:58 )
Ahoj pardále. Teď jsem v rychlosti projel archiv, ale na článek z Norska jsem nenarazil. Bylo to mailem a nebo na CD?
spacak (donlabuznik, 23.12.2018, 15:25 )
Myslím si, že v dnešní době zakládání ohně je naprosto zbytečné záležitost. Když je mi zima mám spacák z armik.cz/army-shop-kategorie-spaci-pytle-a-stany-spaci-pytle/ , když si potřebuju ohřát jídlo, mám plynový vařič. Víc zkrátka k táboření nepotřebuju.


Další související články:

+ Nové turistické útulny na hřebenech slovenských hor již asi nikdy nebudou
+ Bivakování a stanování v Rakousku - mohu bivakovat nebo stanovat v rakouských Alpách?
+ Bivakování v horách: Jak si ustelete, tak si také lehnete
+ Bivakování je naprosto přirozenou součástí turistiky: Bivakovalo se, bivakuje se a…
+ Bivakovací pytel neboli žďárák, nouzový vak pro přespání v přírodě
+ Těžaři si za podpory Stráského opět brousí zuby na šumavské dřevo
+ Proč nejezdím TEŽ aneb dobrou chuť přeje Štrbské Pleso
+ Quo vadis slovenská přírodo?
+ Taková normální "špecifiká"
+ "Turista" na lavičce
+ Teror na Luční boudě; z redakční pošty, aneb co nešlo nezveřejnit
+ Kasprowy Wierch versus Lomnický štít
Reklama
Reklama
Výběr článků
Hory Dvoudenní trek aneb to nejkrásnější z východních Krkonoš
Hory Dvoudenní toulání po západních Krkonoších
Hory Túra na nejjižnější bod České republiky
Reklama
Témata našich článků…
Černé jezero Téryho chata Vysoké Tatry, ubytování Soláň Branč Chřiby Chata na Šerlichu Štefánička Roháče, ubytování Sněžka Pulčínské skály Maroko Praděd Slunce Hričov Strážov Vihorlat Morské oko Chalupská slať Mohelenská step Horská nemoc Panská skála
Populární treky
1. Slovenské hory Přechod hřebene Malé Fatry na sněžnicích
2. Slovenské hory Přechod hlavního hřebene Západních Tater - Roháčů, nejnáročnější hřebenovka Slovenska
3. České hory Dvoudenní přechod hřebene Krkonoš, hřebenovka nejvyšších českých hor
4. Divoký Balkán Což takhle hřebenovka přes Korab a Deshat?
5. Bulharské hory Divokou stopou Rodop (3), ke skalním mostům rodopského krasu
Reklama
Reklama
Reklama
Regiony
Beskydy | Bílé Karpaty | Blatenská pahorkatina | Brdy | Broumovská vrchovina | Česká Kanada | České středohoří | České Švýcarsko | Český les | Český ráj | Děčínská vrchovina | Doupovské hory | Drahanská vrchovina | Džbán | Hanušovická vrchovina | Hornosvratecká vrchovina | Hostýnské vrchy | Chřiby | Javorníky | Jeseníky | Ještědsko-kozákovský hřbet | Jevišovická pahorkatina | Jizerské hory | Králický Sněžník | Krkonoše | Krušné hory | Křemešnická vrchovina | Křivoklátská vrchovina | Litenčická pahorkatina | Lužické hory | Nízký Jeseník | Novohradské hory | Orlické hory | Pálava | Podbeskydská pahorkatina | Podyjí | Rakovnická pahorkatina | Ralsko | Rychlebské hory | Slavkovský les | Slezské Beskydy | Smrčiny | Svitavská pahorkatina | Šluknovská pahorkatina | Šumava | Švihovská vrchovina | Vizovická vrchovina | Vlašimská pahorkatina | Vsetínské vrchy | Východolabská tabule | Zábřežská vrchovina | Zlatohorská vrchovina | Ždánický les | Železné hory | Žulovská pahorkatina | Belianské Tatry | Branisko | Bukovské vrchy | Burda | Cerová vrchovina | Čergov | Čierna hora | Chočské vrchy | Kremnické vrchy | Krupinská planina | Kysucké Beskydy | Laborecká vrchovina | Levočské vrchy | Ľubovnianska vrchovina | Malá Fatra | Malé Karpaty | Muránska planina | Myjavská pahorkatina | Nízké Tatry | Ondavská vrchovina | Oravská Magura | Oravské Beskydy | Ostrôžky | Pieniny | Podunajská pahorkatina | Pohronský Inovec | Polana | Považský Inovec | Revúcka vrchovina | Roháče | Slanské vrchy | Slovenský kras | Slovenský ráj | Spišská Magura | Beskydy | Stolické vrchy | Strážovské vrchy | Starohorské vrchy | Šarišská vrchovina | Štiavnické vrchy | Tribeč | Velká Fatra | Veporské vrchy | Vihorlat | Volovské vrchy | Vtáčnik | Vysoké Tatry | Východoslovenská rovina | Zemplínské vrchy | Žiar
Služby Horská seznamka Outdoor bazar Ztráty a nálezy Archiv článků Spolupracujeme Počasí Satelitní snímky Fotogalerie Turistická mapa Kalendář turistických akcí Treky České hory Slovenské hory Alpy Karpattreky Rumunské hory Ukrajinské Karpaty Asijské hory Severské země Turistika s dětmi Balkánské a evropské hory Ubytování Horské chaty, české hory Slovenské chaty Penziony, hotely Ubytování online Alpské chaty České kempy Slovenské kempy Chorvatské kempy Kempy, Slovinsko Ukrajina, Rumunské hory Výlety Skalní města a skály Naše vrcholy Rozhledny České hrady Slovenské hrady Jeskyně Vodopády Sedla a doliny Členění Slovenska Geomorfologické členění ČR Výlety Přehled našich pohoří Sopky v ČR Karpaty Alpy Ledovcová jezera Památky a zámky Větrné mlýny Čedičové varhany Viklany Bludné (eratické) balvany Ostatní Cestování, cestopisy Horolezectví Cykloturistika Snow Soutěže Příroda, fauna a flóra Vesmír, astronomie E-shop Testujeme Outdoor vybavení, poradna
TOPlist