Jak správně psát ukrajinské názvy v češtině?Jak psát ukrajinské názvy v češtině (slovenštině)? Není anglický přepis ignorantstvím?8.12.2011 | Otakar Brandos
Nejen při posledním setkání s kolegy z Ukrajiny, Polska, ČR a Slovenska jsme řešili jeden "zapeklitý" problém, na který jste již určitě všichni narazili. Tedy vy všichni, kdož jezdíte na Ukrajinu, resp. především do ukrajinských Karpat a používáte mapy či nově budované turistické značení. Tím věčným problémem je přepis ukrajinských názvů do angličtiny a používání těchto anglických tvarů v některých mapách a dokonce i v některých českých textech. Jasně, pro Angličana či Američana (kterých do Karpat stejně zavítá zanedbatelný zlomek promile) je Yasinya, Rakhiv či Mukacheve asi srozumitelné a dokáže takovýto zápis i správně vyslovit a alespoň se přiblížit výslovností ukrajinskému jazykovému úzu. I tak není zárukou, že jim Ukrajinci (a zejména Zakarpatci) porozumí. Není ale takovýto zápis pro Čecha (Slováka) spíše nesrozumitelný? Není tupostí přepisovat název ze slovanského do slovanského jazyka přes jazyk germánský, kterým angličtina je? Nehledě na to, že znalost příbuzné ruštiny je průměrnému vzorku turistů, kteří dnes na Ukrajinu jezdí, vlastnější, než znalost angličtiny. Čtěte také: Ukrajinské Karpaty - Zakarpatská Ukrajina a Poloniny, turistický průvodce Není pro nás srozumitelnější psát Jasiňa, Rachov a Mukačevo nejen z důvodů příbuznosti jazyků, ale také z důvodů historických? Vždyť za první republiky (ne nejsem staromil a neusiluji o návrat předválečného stavu Evropy, pouze konstatuji stav věcí dřívějších) vycházely turistické mapy s počeskoslovenštělými tvary bez germanismů (tedy mimo těch, kde Němci žili - Brustury, Königsfeld aj.) Nebo se opravdu přikloníme k tomu, že se ani se svými sousedy nedomluvíme jinak než anglicky? Že angličtinu budeme používat nejen na mapách Ukrajiny, ale že se budeme snažit jako Češi (samozřejmě že v naprosté většině případů naprosto marně) anglicky dohovořit nejen na zmíněné Ukrajině, ale dnes i na Slovensku? Mají se z nás cíleně stát podobní ignoranti, jako ti, kteří v časopise Reflex sesmolili po své cestě do Usť Čorné na Zakarpatí článek o tom, jak jsou ti Ukrajinci hrozní, nespolečenští a uzavření a hlavně že vůbec nemluví anglicky, ale pouze ukrajinsky? Nehledě na to, že polovina místních se domluví obstojně česky a nebo slovensky, neboť u nás pracovali či pracují (jen jsem se utvrdil v tom, že Reflex, jehož jsem byl dříve pravidelným čtenářem, je na slabé úrovni). Jak se na tento problém zápisu (i mluvy) díváte vy? Ptám se v souvislosti s tím, že nový tým značkařů, kteří po nás převzali budování turistického značení v ukrajinských Karpatech, používá ono pro mne nepochopitelné Rakhiv a Yasinya. Já si totiž myslím, že je slušností naučit se před cestou do cizí země alespoň deset základních slovíček. Mám totiž takovou zkušenost, že projevená snaha v každé zemi otevírá dveře. Ale možná se pletu, rozhodně se nepovažuji za statistický vzorek. Navíc s kolegy vedle zakarpatštiny běžně používáme tzv. transkarpatský jazyk, takové karpatské esperanto. Proto se ptám vás, jak se na to díváte? Psát do map a na turistické rozcestníky vedle azbuky latinkou germanismy a nebo raději slovanismy? Připadá vám normálnější psát v češtině či slovenštině Koločava, Jasiňa, Usť Čorná či Mukačevo a nebo Kolotschava, Yasinya, Ust Chorna či Mukacheve? Klidně reagujte dole v diskusi, budu rád za každý věcný, a rozumnými argumenty podložený, názor. Další články zabývající se tématem přepisu ukrajinských názvůDiskuse k tomuto článkupřidat názor zobrazit celou diskusi
Diskuse se tady vąak odvíjí ve dvou rovinách. 1. - úřady - pasy atd., 2. česká turistická literatura. Pouľívat v česky psaných průvodcích (mapách atd.) Mukacheve místo Mukačevo mně osobně připadá brutální a cizí. Navrhujete unifikaci. Anglickou. Před 20 lety jsme tady také měli unifikaci - ruskou. Ale čeątina je, stejně jako polątina aj., svébytný jazyk. Je proto otázkou, zda-li násilně zavádět anglikanismy i tam, kde jsme vľdy pouľívali k cizímu názvu český (slovenský, polský atd. a» zůstanu na území Karpat) ekvivalent. Navíc, podle mých zkuąeností, Ukrajincům anglické přepisy připadají naprosto cizí. A někdy i směąné, jak níľe vtipně uvádí Oleksa Livinský. Chápu snahu o unifikaci, ale v dotčeném regionu (i v jeho okolí) je angličtina naprosto cizorodá. Jde mi i o rovinu uľivatelskou - uľivateli budou z 99% Ukrajinci, Poláci, Slováči a Čeąi, Angličané či Američané budou představovat zanedbatelný zlomek promile. Takľe 99% uľivatelů značení nebude vědět o co jde, necelé jedno procento bude tuąit a jen nepatrný zlomek procenta (promile) bude spokojen. Nevím, zda-li je to správná cesta, já bych dal přednost zvýhodnění větąinového uľivatele. Já se pokusím udělat v okruhu svých znýmých malou anketu (test), kde jim předloľím anglické přepisy ukrajinských názvů, ke kterým budou mít přiřadit ukrajinský ekvivalent. Jsem zvědav na výsledek. Ten moľná napoví více, neľ zdejąí diskuse, která je zatím nerozhodná :-)). V kaľdém případě ale velký dík za příspěvek do polemiky.
Další související články:+ Ukrajinské Karpaty - Zakarpatská Ukrajina a Poloniny, turistický průvodce+ Dvoudenní trek na Černou horu a Stoh dolinou Černého Čeremoše na pomezí Ukrajiny a Rumunska + Karpatská expedice, po hranicích I. ČSR na Zakarpatí, IV. část aneb jak to viděl Váňa + Karpatská expedice, po hranicích I. ČSR na Zakarpatí, III. část + Karpatská expedice, po hranicích I. ČSR na Zakarpatí, II. část + Karpatská expedice, po hranicích I. ČSR na Zakarpatí, I. část + Polonina Krásna s krumpáčem, Zakarpatská Ukrajina + Výstup na horu Topas a na hřeben poloniny Krásna + Putování po Verchovině a Siněvirském národním parku + Potulky poloninou Svidovec + Huculské Alpy aneb po hřebeni Rachovských hor + Ťapeš (1 324 m) aneb koločavská Lysá hora + Za výhledy na poloninu Svidovec, Východní Karpaty + Na Hoverlu (2 061 m) nejkratší cestou; Zakarpatská Ukrajina + Přechod hlavního hřebene Černé hory, Zakarpatská Ukrajina + Výstup na Popaďu, Horhany + Turistický průvodce Ukrajinské Karpaty, objednávky on-line + Polonina Boržava, Tilak Treking 2006, soutěžní článek č. 3 + Dovolená s "Brandosem", Zakarpatská Ukrajina + Na Vyškovský Horhan a k Siněvirskému jezeru + Srdcem Horhan, hory Ukrajiny |
|