Outdoor a outdoorové aktivity, život za dveřmiOutdoor neboli život za dveřmi25.8.2010 | Otakar Brandos
Outdoor, život za dveřmi. Treking, horolezectví, divoká voda, paragliding a řada dalších aktivit v horách a v přírodě se řadí pod všeobjímající pojem outdoor, outdoorové aktivity. A protože náš web se věnuje především trekingu, VHT, alpinismu a horolezectví (vedle cykloturistiky), podíváme se do hor, do vysokých skalních stěn, kde vás jistí jen lano chatrně zavěšené ve stěně a pod nohama se šklebí hluboká propast… Jakýmsi přechodovým článkem mezi VHT a horolezectvím jsou via ferraty, železné zajištěné cesty, které vysokohoráci vychvalují, neboť jim umožňují pomocí ocelových lan, kramlí a žebříků se podívat do míst, kam by se jinak nepodívali, a horolezci zatracují, neboť do "jejich" světa přivádějí lezecky nezkušené turisty… Via ferrata je v německy mluvících zemích nazývána klettesteig, v Čechách ji říkáme zajištěná cesta nebo v turistickém žargónu jednoduše feráta… Kvalitní výzbroj je základNa via ferraty je potřeba se dobře připravit a především vybavit. Vedle přílby, která vás, resp. vaši hlavu, ochrání před padajícím kamením, budete potřebovat smyce, karabiny, tlumič pádu pro via ferraty a hlavně kombinovaný úvazek, které vás budou chránit před případným pádem na via ferratě. Dnes se v kvalitních outdoorových obchodech dají koupit kompletní ferratové sety, které obsahují všechny potřebné jistící pomůcky. Nejlépe tedy je, pokud si nevíte rady, zajít do takové prodejny a nechat si poradit. Vedle výše uvedených věcí budete na via ferratu potřebovat i obvyklé vybavení pro vysokohorskou turistiku – kvalitní turistickou obuv, čelovku (nejen pro případ zatmění na cestě, ale i pro případ průstupu některé z četných vojenských štol z první světové války, kterými dnes některé via ferraty vedou. Rovněž upotřebíte i nějaké starší rukavice bez prstů (stačí vzít nůžky a udělat šmik, šmik), které vás ochrání před odřením či popálení na jistícím laně. Nemluvě o teplém oblečení, jídle, pití. Nezaškodí přibrat do zálohy i několik karabin a případně horolezecké lano, které se může občas hodit. Na via ferratach hrozí vedle pádu kamení i další velké nebezpečí. Tím jsou bouřky. Kovová jistící lana, železné žebříky a kramle jsou totiž ideálními vodiči, doslova jakýmisi hromosvody v kolmé skále. Proto před túrou i během ní pozorně sledujte počasí a v případě nebezpečí bouřek raději zůstaňte doma či túru předčasně ukončete. Kolébkou a učiněným rájem milovníků zajištěných cest jsou bezesporu italské Dolomity, ve kterých se nacházejí stovky zajištěných cest různých délek i stupňů obtížností. První zajištěné cesty začaly v Dolomitech vznikat na počátku 20. století během bojů první světové války, kdy tady proti sobě stáli rakouští horští myslivci a italští alpini. Ti neváhali vytesat do pevné skály řadu tunelů, zakopávat se do ledovce Marmolady či dynamitem ničit nepřátelské posádky na vrcholech hor (Laguzoi). Později se do budování via ferrat pustili i Němci, Rakušané, Švýcaři, Francouzi i Slovinci. V celých Alpách tak vznikly stovek zajištěných cest, které nemáte během našeho krátkého života ani šanci prostoupit. I přesto se pokusíme na v časopise Treking v následujících číslech a posléze i na těchto internetových stránkách seznámit vás s těmi nejkrásnějšími z nich. Další popisy zajímavých via ferrat naleznete na následujících webových stránkách:Diskuse k tomuto článkupřidat názor zobrazit celou diskusiDalší související články:+ Via ferraty na Lago di Garda+ Brenta, Dolomity po tulácku, outdoor |
|