Turistické útulny na Slovensku? Budou i nové?Nové turistické útulny na hřebenech slovenských hor již asi nikdy nebudou16.11.2010 | Otakar Brandos
Konečně jsem se dostal k letitým restům a začínám se probírat stohy papírů a materiálů, které jsem do redakce navezl z veletrhů a dalších podobných akcí. Do rukou se mi dostává pěkný článek z 80. let minulého století o plánované síti turistických útulen na hřebenech slovenských hor. ![]() Plány to byly skvělé, bohužel nezbývá než si povzdechnout a zamáčknout slzu. Vedle útulny Ramža, útulny pod Ďurkovou a útulny v Hiadelskom sedle v Nízkých Tatrách a jedne útulny na Velké Fatře na hřebenech slovenských hor od těch dob nic nepřibylo. Andrejcová v 80. letech již stála, před několika léty pouze prošla (naštěstí) rozsáhlou rekonstrukcí. Dále čtu: "Na tomto základe vydal Útvar hlavného architekta Stredoslovenského kraja v Banskej Bystrici v apríli roku 1982 Katalóg turistických útulní a prístreškov, ktorého cieľom je prispieť k riešeniu zodpovedajúcemu typickej horskej architektúre a usmerniť rozmiestňovanie objektov". Dále čtu: "Navrhované umiestnenie sa konzultovalo s príslušnými správami CHKO, NAPANT a TANAP a orgánmi štátnej ochrany prírody. S prihliadnutím na výsledky prieskumu, záujmu o jednotlivé formy turistiky a možnosti v jednotlivých orografických celkoch sa navrhlo toto rozmiestnenie útulní". Seznam plánovaných turistických útulenOpravdu zajímavé čtení a ještě zajímavější seznam, jenž by potěšil každého pravověrného trekaře, jenž se v přírodě pohybuje vlastními silami a nečiní mu problémy se celé dny vláčet s těžkým rancem na zádech. Ba právě naopak, takovýto pohyb vyhledává a treking je jeho potěšením a vášní. A k přespání mu postačí obyčejná útulna, bouda či turistická chata. No posuďte sami, jak skvělé plány se nepodařilo zrealizovat:
Krásný to plán, z nějž se dodnes bohužel nezrealizovalo téměř nic. Tedy až na pár,
resp. dva páry (a pár jsou pouze dvě) výjimek. Mimo něj vznikla pouze turistická útulna
Tato plánovaná síť útulen měla zajistit pohodové přechody vybraných pohoří bez nutnosti tahat s sebou stan. Před ani po změně režimu ani po rozpadu Československa se tyto smělé plány nepodařilo přivést k životu a vypadá to, že se jej již ani nikdy nepovede oživit. Nejen proto, že se změnily socioekonomické podmínky, ale že se změnila i koncepce ochrany a využití krajiny. Trekař jako škodná?!Navíc turista s batohem je nejen v očích některých ochranářů, ale i dnešních developerů budujících hotely pro tu nejmovitější klientelu, škodná, kterou je nutno z hor vyhnat a nejlépe natrvalo vypudit. Vždyť z takového turisty "nic" nemáme. Vyspí se v horách zadarmo, za jídlo nic neutratí, nebo možná něco málo před odjezdem, prostě zisk žádný. No a to je právě ta největší hloupost v "koncepci" cestovního ruchu na Slovensku, jenž počítá jen s rozvojem "lunaparků" a okamžitého zisku. (Tento problém není ale pouze typicky slovenský, týká se do jisté míry i České republiky. V ČR ale podmínky na budování podobné sítě hřebenových útulen nejsou. Nejde jen o výšku pohoří, ale i o to, že v horách jako jsou Krkonoše, Jeseníky, tedy v horách trekařsky nejatraktivnějších, je takové množství chat, že budování útulen tady nemá své opodstatnění. Snad vyjma Králického Sněžníku či Rychlebských hor. Ovšem i tady lze využít chat na polské straně pohoří a nebo několika útulen v dolinách - např. srub Nýznerov. A na Šumavě byla vybudována síť, sice nepříliš vyhovující, ale síť nouzových nocležišť.) Jedna z možných příčin problémů slovenského cestovního ruchuA kdo je typický hřebenovkář? Převažují mladí, hodně studenti. Na hřebenech potkáte
samozřejmě i starší ročníky turistů. A ti že neutratí? Během přechodu hřebene asi ne,
ale přece se do slovenských hor vrátí s rodinou o dovolené a dají vydělat ubytovatelům
i dalším poskytovatelům služeb dole v podhůří. Stejně tak študáci. Až dorostou a budou
A právě v tom vidím jednu z hlavních příčin obrovského propadu cestovního ruchu na Slovensku. Letité návštěvníky jsme si odradili a nové jsme nedokázali přilákat. Nebudu se přece vracet (nově jezdit) tam, kde mě nemají rádi a kde mě naštvali nekvalitou a neochotou. Prostě pojedu jinam, třeba do Alp… A že existují i solidní chaty a hotely s podnikateli, kteří si toto vše uvědomují? I ty, Bohužel, dusí (a některé i zadusí) ta okolní nekvalita, drahota a neochota. Pěkná chata či penzion s dobrými cenami i kvalitními službami se těžko prosazuje v oblasti, kde je nekvalitní infrastruktura, mizerná a navíc nehorázně předražená doprava, kde musím platit drahé parkovné atd… A takové prapodivné názory, že si mám např. na túry do Tater nosit knihu, abych se nenudil při několikahodinových čekáních na nenavazující spoje, jak mi jeden z "vtipálků" v jednom starším kritickém článku doporučil, neobstojí. A také ani nevyřeší stávající tristní stav. Chtěl bych věřit, že bude lépe. Těm slušným bych to ze srdce přál. Diskuse k tomuto článkupřidat názor zobrazit celou diskusi
Čo teda ďalej?
(jjano,
19.11.2010, 13:56
)
Ota, Ota, Ty si nenapraviteµný :-) Zase píąeą neoverené veci, ľevraj ?Neříkej ľe ne, kdyľ jsi pro to jeątě nic neudělal :-))? Ako vieą, ľe som nič neurobil? Pričinil som sa v rámci organizácie, pre ktorú pracujem, o vznik alebo obnovu dvoch z troch objektoch na fotkách v článku, ďaląieho, ktorý spomínaą v texte a ďaląích, o ktorých nepíąeą :-) Eąte ľe si tam dal tých smajlíkov. Ale nejde o to, čo bolo, ale čo bude. Máą pravdu, nikto nemôľe od teba očakáva» nejakú zásadnú iniciatívu vo veci budovania útulní na Slovensku. Ale dobre poloľenými otázkami vhodne vybratej osobe v dobre pripravenom rozhovore by si mohol veci pomôc». Ono to zase nie je aľ tak úplne jednoduché, ako to píąeą. Tie zázračné eurofondy na Slovensku sú nastavené o dos» inak, ako v Čechách, nechcem hodnoti», či lepąie alebo či horąie, ale skrátka ináč a je v nich podstatne menej peňazí na takéto ?soft? veci neľ v českých operačných programoch. A zdá sa, ľe po interim evaluácii operačných programov bude tých peňazí eąte menej :-( Slovensko má nastavené míňanie verejných financií inak, ako Česko a to uľ dlhé roky, súvisí to s prijatím eura. Nepíąem to pre to, aby som hµadal výhovorky (cha, to určite nie :-) a neviem ani, čo je lepąie a čo je horąie. Píąem to iba preto, lebo dnes nie je moľné porovnáva» spôsob financovania turistickej infraątruktúry na Slovensku a v Čechách, resp. na Slovensku hµada» tie isté finančné mechanizmy, ktoré fungujú v Čechách. Skrátka neeexistujú.
Významnú úlohu tu hrá aj KST, ktoré v porovnaní s KČT dvadsa» rokov stagnovalo. Teraz má nového predsedu (tip na rozhovor?), mladého, zo skúsenos»ami zo zahraničia, uvidíme, či bude ako tí doterająí iba hµada» výhovorky, alebo na rozdiel od nich bude hµada» aj spôsoby. V kuloároch sa hovorí (prečo iba v kuloároch a nie verejne), ľe turistika by mala prejs» spod ministerstva ąkolstva (sic!) pod ministerstvo dopravy, výstavby a regionálneho rozvoja, ktoré má na starosti cestovný ruch. Uľ názov toho ministerstva hovorí, aké slabé postavenie má na Slovensku cestovný ruch, ale aj tu by dobrý rozhovor s ministrom mohol malým dielom pomôc» tejto pravdepodobne prospeąnej myąlienke. Pár dní máme nového riaditeµa ©tátnej ochrany prírody, ktorý je známy svojimi progresívnejąími názormi na peąiu turistiku, konieckoncom práve keď bol on bol ąéfom Národného parku Nízke Tatry, tak sa z jeho a jeho kolegov iniciatívy obnovovali útulne, dohodli sa obojstranne reąpektované pravidlá zo skialpinistami a pod. Opa» tip na rozhovor. Nemuselo by pritom ís» o nejaký ąiroko koncipovaný rozhovor, kµudne môľe by» zameraný len a iba na tie útulne na hrebeňoch a trekoch. Ono sa totiľ ukazuje, ľe naąi úradníci sú nejako citlivejąí voči článkom zo zahraničia, ako voči tým na Slovensku a Česko je predsa len pre Slovensko najperspektívnejąí trh a preto by si takto mohol pomôc» tým pár µuďom, ktorí sa o niečo snaľia tu, na Slovensku.
Další související články:+ Proč nejezdím TEŽ aneb dobrou chuť přeje Štrbské Pleso+ Quo vadis slovenská přírodo? + Taková normální "špecifiká" + "Turista" na lavičce + Teror na Luční boudě; z redakční pošty, aneb co nešlo nezveřejnit + Kasprowy Wierch versus Lomnický štít |
|