Turistické útulny na Slovensku? Budou i nové?

Nové turistické útulny na hřebenech slovenských hor již asi nikdy nebudou

Konečně jsem se dostal k letitým restům a začínám se probírat stohy papírů a materiálů, které jsem do redakce navezl z veletrhů a dalších podobných akcí. Do rukou se mi dostává pěkný článek z 80. let minulého století o plánované síti turistických útulen na hřebenech slovenských hor.

Plány to byly skvělé, bohužel nezbývá než si povzdechnout a zamáčknout slzu. Vedle útulny Ramža, útulny pod Ďurkovou a útulny v Hiadelskom sedle v Nízkých Tatrách a jedne útulny na Velké Fatře na hřebenech slovenských hor od těch dob nic nepřibylo. Andrejcová v 80. letech již stála, před několika léty pouze prošla (naštěstí) rozsáhlou rekonstrukcí.

Dále čtu: "Na tomto základe vydal Útvar hlavného architekta Stredoslovenského kraja v Banskej Bystrici v apríli roku 1982 Katalóg turistických útulní a prístreškov, ktorého cieľom je prispieť k riešeniu zodpovedajúcemu typickej horskej architektúre a usmerniť rozmiestňovanie objektov". Dále čtu: "Navrhované umiestnenie sa konzultovalo s príslušnými správami CHKO, NAPANT a TANAP a orgánmi štátnej ochrany prírody. S prihliadnutím na výsledky prieskumu, záujmu o jednotlivé formy turistiky a možnosti v jednotlivých orografických celkoch sa navrhlo toto rozmiestnenie útulní".

Seznam plánovaných turistických útulen

Opravdu zajímavé čtení a ještě zajímavější seznam, jenž by potěšil každého pravověrného trekaře, jenž se v přírodě pohybuje vlastními silami a nečiní mu problémy se celé dny vláčet s těžkým rancem na zádech. Ba právě naopak, takovýto pohyb vyhledává a treking je jeho potěšením a vášní. A k přespání mu postačí obyčejná útulna, bouda či turistická chata. No posuďte sami, jak skvělé plány se nepodařilo zrealizovat:

• Západní Tatry - Jamnícke plesa, Račkove plesa, Pyšné sedlo
• Nízké Tatry - sedlo Veľký Šturec (Velká Fatra), Hiadeľské sedlo (postaveno), sedlo pod Skalkou, sedlo pod Zámostskou hoľou, Ramža (postaveno), sedlo Priehyba, sedlo pod Veľkým bokom
• Malá Fatra - Hnilická Kýčera
• Veľká Fatra - Matejová, sedlo Kýšky, sedlo pod Kľakom
• Javorníky - Makyta a Jakubovský vrch
• Kysucké Beskydy - Kykule, sedlo pod Ricierovou, Novotské sedlo, Krušetnická poľana
• Oravská Magura - sedlo Flajšová, sedlo Budín
• Skorušinské vrchy - sedlo pod Oslím vrchem
• Kremnické vrchy - Svrčník
• Štiavnické vrchy - Šípová
• Vtáčnik - Vtáčnik
• Žiar - Chrenovské lazy
• Slovenské rudohoří - sedlo Jasenová, Zákľuky, Krupka, sedlo Varta, Zbojská, sedlo Burda, Tŕstie a Sinec

Krásný to plán, z nějž se dodnes bohužel nezrealizovalo téměř nic. Tedy až na pár, resp. dva páry (a pár jsou pouze dvě) výjimek. Mimo něj vznikla pouze turistická útulna Nižná Kľaková na Muránske planině. Tento téměř 30 let starý projekt počítal s vybudováním neuvěřitelných 35 turistických útulen a 101 turistických přístřešků. Za provoz a údržbu jednotlivých objektů by zodpovídaly pověřené odbory turistiky a nebo Horská služba.

Tato plánovaná síť útulen měla zajistit pohodové přechody vybraných pohoří bez nutnosti tahat s sebou stan. Před ani po změně režimu ani po rozpadu Československa se tyto smělé plány nepodařilo přivést k životu a vypadá to, že se jej již ani nikdy nepovede oživit. Nejen proto, že se změnily socioekonomické podmínky, ale že se změnila i koncepce ochrany a využití krajiny.

Trekař jako škodná?!

Navíc turista s batohem je nejen v očích některých ochranářů, ale i dnešních developerů budujících hotely pro tu nejmovitější klientelu, škodná, kterou je nutno z hor vyhnat a nejlépe natrvalo vypudit. Vždyť z takového turisty "nic" nemáme. Vyspí se v horách zadarmo, za jídlo nic neutratí, nebo možná něco málo před odjezdem, prostě zisk žádný. No a to je právě ta největší hloupost v "koncepci" cestovního ruchu na Slovensku, jenž počítá jen s rozvojem "lunaparků" a okamžitého zisku.

(Tento problém není ale pouze typicky slovenský, týká se do jisté míry i České republiky. V ČR ale podmínky na budování podobné sítě hřebenových útulen nejsou. Nejde jen o výšku pohoří, ale i o to, že v horách jako jsou Krkonoše, Jeseníky, tedy v horách trekařsky nejatraktivnějších, je takové množství chat, že budování útulen tady nemá své opodstatnění. Snad vyjma Králického Sněžníku či Rychlebských hor. Ovšem i tady lze využít chat na polské straně pohoří a nebo několika útulen v dolinách - např. srub Nýznerov. A na Šumavě byla vybudována síť, sice nepříliš vyhovující, ale síť nouzových nocležišť.)

Jedna z možných příčin problémů slovenského cestovního ruchu

A kdo je typický hřebenovkář? Převažují mladí, hodně studenti. Na hřebenech potkáte samozřejmě i starší ročníky turistů. A ti že neutratí? Během přechodu hřebene asi ne, ale přece se do slovenských hor vrátí s rodinou o dovolené a dají vydělat ubytovatelům i dalším poskytovatelům služeb dole v podhůří. Stejně tak študáci. Až dorostou a budou mít stálé zaměstnání a rodinu, tak se budou do hor vracet. I s rodinami, které přece nebudou táhnout po útulnách. To si nechají na pánské jízdy. Nevydělám na nich sice nyní, ale vydělám později. Za 5 či 10 let.

A právě v tom vidím jednu z hlavních příčin obrovského propadu cestovního ruchu na Slovensku. Letité návštěvníky jsme si odradili a nové jsme nedokázali přilákat. Nebudu se přece vracet (nově jezdit) tam, kde mě nemají rádi a kde mě naštvali nekvalitou a neochotou. Prostě pojedu jinam, třeba do Alp…

A že existují i solidní chaty a hotely s podnikateli, kteří si toto vše uvědomují? I ty, Bohužel, dusí (a některé i zadusí) ta okolní nekvalita, drahota a neochota. Pěkná chata či penzion s dobrými cenami i kvalitními službami se těžko prosazuje v oblasti, kde je nekvalitní infrastruktura, mizerná a navíc nehorázně předražená doprava, kde musím platit drahé parkovné atd…

A takové prapodivné názory, že si mám např. na túry do Tater nosit knihu, abych se nenudil při několikahodinových čekáních na nenavazující spoje, jak mi jeden z "vtipálků" v jednom starším kritickém článku doporučil, neobstojí. A také ani nevyřeší stávající tristní stav. Chtěl bych věřit, že bude lépe. Těm slušným bych to ze srdce přál.

Líbil se vám tento článek?

Podpořte tento web, třeba peněžitým darem, který bude využit k dalšímu technickému rozvoji stránek. Učinit tak můžete bankovním převodem na účet

2502526845 / 2010

Podpořit nás můžete i dalšími způsoby, třeba objednávku některé z knih, turistických průvodců. K rychlému provedení platby můžete využít i přiložený QR kód obsahující údaje k platbě v přednastavené částce 80 Kč. Výši částky si nakonec ale určete sami.