Národní park Jeseníky, petice přírodovědců

Budou Jeseníky národním parkem?

V minulém roce jsem na rozhledně na Háji u města Šumperk narazil na petici za vyhlášení Hrubého Jeseníku národním parkem. Jakožto zastánce ochrany přírody jsem petiční arch, jenž byl na rozhledně k dispozici, neváhal podepsat. Vždyť jesenická příroda si to zaslouží. Toto krásné hercynské pohoří má skutečně co nabídnout.

Na petici, která byla vyhlášena v červnu 2009, jsem trochu zapomněl a krátký příspěvek na web se zasunul na pracovní flešce do pozadí. Vzpomněl jsem si na něj až před pár týdny, kdy jsem na webu narazil na několik článků, v nichž se hovoří o tom, že v případě vyhlašování NP by bylo nutno odstranit kamzíky, jakožto nepůvodní druh (prý podmínka vzniku NP). Již jsem začínal mít pochybnosti, zda-li jsem nepodepsal pitomost, poněvadž si Jeseníky bez kamzíků nedokáži představit. Přestože byl do nich kamzík přivezen z Alp.

Trochu mi to vrtalo v hlavě, vždyť i Slovenský ráj s nepůvodním kamzíkem, jemuž se tady docela daří, je národním parkem. A protože již z principu nedůvěřuji českým sdělovacím prostředkům, obrátil jsem se s dotazem ohledně kamzíků přímo na Správu CHKO Jeseníky. Odpověď přišla hned druhý den od pana Jana Halfara, vedoucího správy CHKO, kterému tímto ještě jednou děkuji za rychlou reakci. Dovolím si z jeho mailu citovat:

"Zákon o ochraně přírody zakazuje v národních parcích povolovat nebo uskutečňovat záměrné rozšiřování geograficky nepůvodních druhů rostlin a živočichů. Dle mého názoru zákon nepožaduje, aby v případě vyhlášení NP bylo nutno automaticky odstranit kamzíka. Záleželo by na dokumentu, který se jmenuje plán péče národního parku (a který řeší péči o národní park z různých hledisek - péče o lesní, nelesní ekosystémy, zvěř, rostliny, živočichy apod.), jak by se k managementu kamzičí zvěře postavil."

Jesenický kamzík

Kamzíci, kteří byli v Jeseníkách uměle vysazeni v roce 1913, se zde velice dobře aklimatizovali. Na počátku 40. let min. století bylo v oblasti Pradědu zaregistrováno asi 65 kusů. V 80. letech 20. století jejich populace dosáhla asi 600 kusů. V současné době je podle vedení Správy CHKO 150 jedinců, podle jiných zdrojů 40 až 80 kamzíků.

Protože měla správa CHKO Jeseníky v plánu péče do roku 2013 za dlouhodobý cíl stanoveno úplné vyloučení kamzičí zvěře z oblasti, byla roce 2009 zorganizována petice "Za záchranu a zachování populace kamzíka horského v Hrubém Jeseníku pro příští generace". Více o petici naleznete na stránkách http://kamzici.net/web/.

Dnes je v plánu péče na straně 21 v odstavci 3.2.1.3.2. na straně 21 poznámka "Podílet se průběžně na řešení problematiky introdukovaného druhu kamzíka horského v ČR - Jeseníky, dle požadavků MŽP. Provádět trvalý monitoring výskytu kamzíka horského v CHKO, usměrňovat myslivecké obhospodařování kamzičí zvěře."

S tímto sdělením koresponduje i informace z webu http://www.npjeseniky.info/, na němž naleznete nejen uvedenou petici, ale i vymezení navrhovaného národního parku Jeseníky, jenž by zahrnoval nejcennější území Hrubého Jeseníku a přibližně 25% rozlohy dnešní CHKO Jeseníky, která má rozlohu 744 km². Ve stejném duchu mluví i tisková zpráva na webových stránkách MŽP - http://www.mzp.cz/cz/news_tz090924kamzici_jeseniky. Docela jsem si oddechl, neboť bych v opačném případě byl proti úmyslu zřízení národního parku…

Odborná studie "Podklad pro návrh Národního parku Jeseníky" byla pro Ministerstvo životního prostředí zpracována již v roce 2008. V září 2009 se uskutečnila pracovní návštěva ministra životního prostředí na Jesenicku (Karlova Studánka).

V případě vyhlášení národního parku by bylo možno například částečně vymýtit porosty nepůvodní kosodřeviny z nejcennějších území. Právě kosodřevina může za okyselování půdy a za ústup jesenické tundry s mnoha velice cennými rostlinnými endemity.

A jak by se vyhlášení národního parku dotklo turistů? Troufám si tvrdit, že téměř nijak. Národní park by zahrnoval (podle dostupné mapy) nejcennější přírodní rezervace, kde tak či tak platí nejpřísnější stupeň ochrany. Zbývající částí by zůstaly CHKOčkem, podobně jako je tomu v případě Šumavy. Přesto si níže dovolím zveřejnit ve dvou krátkých odstavcích několik základních informací o rozdílech v pohybu v NP a CHKO.

V NP je zakázáno tábořit, rozdělávat oheň, vjíždět motorovými vozidly mimo silnice a místní komunikace. V první zóně národního parku je zakázáno vstupovat mimo vyhrazené cesty, provozovat horolezeckou činnost, sbírat rostliny a odchytávat živočichy. Přesně popsaná omezení pak stanovuje návštěvní řád parku, který je obecně závazným právním předpisem.

V CHKO je možný volný pohyb (tedy i mimo značených cest). Je omezeno táboření, rozdělávání ohně, vjíždění motorovými vozidly mimo určené komunikace. Zákon umožňuje orgánu ochrany přírody za určitých podmínek omezit a nebo úplně zakázat vstup do první zóny CHKO.