Lavina v Obřím dole zabila mladého skialpinistu

Pýcha je dnes vydávána za zdravé sebevědomí

Včera krátce po poledni strhli dva skialpinisté lavinu v krkonošském Obřím dole. Šířka odtrhu laviny činila asi jen 60 metrů a délka 400 až 500 metrů s výškou masy sněhu jen 0,5 až 1,5 metru. Přesto desková lavina, která sjela do žlabu Úpičky ve směru od Slezského domu, zasypala dva skialpinisty. Jeden se i přes těžká zranění dokázal částečně vyprostit a zavolat pomoc, druhý pod lavinou zemřel.

Starší muž nedokázal, patrně následkem zranění a šoku, přesně popsat místo nehody, takže do Obřího dolu bylo vysláno záchranné družstvo z Pece pod Sněžkou. Při nehodě zasahovaly i dva vrtulníky. Posádka jednoho z nich zakrátko zraněného skialpinistu objevila a vyzvedla na palubu. Až během transportu zraněného do nemocnice se zjistilo, že pod sněhem leží ještě jeden skialpinista…

Včera v Krkonoších panovalo hezké, ale mrazivé počasí, lavinové nebezpečí bylo na stupni 2, tedy mírné. Tedy podmínky, za kterých skialpinisté do terénu normálně vjíždějí. Normálně, ale za normálních podmínek. Ne za takových, za jakých učinili 45letý skialpinista se 17letým synem včera v Obřím dole.

Podle vyjádření Pavla Cingra z horské služby v Krkonoších jsou vrstvy sněhu v lavinových katastrech velice nestabilní a ke stržení laviny na ohrožených svazích stačí i poměrně slabý impuls. Existuje nebezpečí deskových lavin způsobených nestabilitou jednotlivých nespojených sněhových vrstev po dlouhotrvajících mrazech.

Že jsou sněhové vrstvy v exponovaných terénech nestabilní není divu. Na zledovatělou vrstvu ne úplně sedlého sněhu po dva týdny sněžilo. Většinou se sypal suchý sníh. Ke konci období se navíc přidává stabilní severozápadní vítr doprovázený výkyvy teplot. Vítr na hranách hor vytváří mohutné převěje s ubitou krustou. A mezi touto větrem ubitou krustou a spodní zledovatělou vrstvou je všechno sypké… Ideální podmínky pro vznik deskových lavin.

Když odhlédnu od toho, že podmínky pro skialpinismus byly pro stupeň dva zdánlivě ideální a hrozilo "jen" mírné nebezpečí, tak lavinou zasažení lyžaři vstoupili do terénu, který patří k lavinami vysoce ohroženým. A jak mi řekl znalec zdejších podmínek Aleš K., nikdo z místních v těchto místech nikdy v této době nesjezdoval.

Dříve tomu tak bylo proto, že tito znalci věděli, že zdejší terén je ve zvýšené míře ohrožen lavinami a lavinami z mohutných převějí, které se na okolních horských hranách s železnou pravidelností vytvářejí. Dnes proto, že je zde zákaz vykonávání takovéto činnosti. Celá tato oblast totiž leží v první zóně KRNAPu. Dá se tak očekávat, že přeživší účastník neštěstí ještě dostane pokutu od Krkonošského národní parku…

O zákazu lyžování v této oblasti Krkonoš si můžeme myslet co chceme. Někomu se může líbit a někomu zase ne. V cirka poslední dekádě se v horách potkávám (a je jedno zda-li v zimě či v létě) ve zvýšené míře s lidmi s drahou výbavou a všemi těmi hitech, kteří překypují přehnaným sebevědomím. Já říkám že pýchou. Mám všechna ta a ta "udělátka", jsem namakaný borec, mně se nic nemůže stát a já nemusím nic respektovat. (Tím netvrdím, že takto tomu bylo i v tomto případě. O postižených nic nevím.) Obvykle platí přímá úměra - čím méně zkušeností, tím vyšší sebevědomí.

Žijeme v době, kdy je pýcha vydávána za zdravé sebevědomí a různé spolky se tyto trendy snaží promítat do výchovy. Podle mne je ale mezi pýchou a zdravým sebevědomím tlustá čára, jasně daná hranice. Tu se mnozí sice dnes snaží setřít, rozostřit rozdíl mezi pýchou a zdravým sebevědomím. Na rozdíl od zdravého sebevědomí ale pýcha zabíjí mnohem častěji. Tak jako se (možná) stalo včera, kdy byl Bohužel zmařen mladý lidský život.