Lavina na Kodratové kopě, hřeben Červených vrchůDva polští skialpinisté nalezli smrt v Tatrách na Červených vrších17.2.2021 | Otakar Brandos
Pouhé dva dny před lavinou v Obřím dole v Krkonoších se podobná nehoda s podobným koncem odehrála i u našich východních sousedů. Dne 13. února zahynuli v lavině na Kodratové kopě (Červené vrchy) v Západních Tatrách dva polští skialpinisté. Za nepříliš dobrého počasí a za nepříznivých sněhových podmínek se na hřeben Červených vrchů v Západních Tatrách vydala trojice skialpinistů z Polska. Vystoupili na Kondratovu kopu (2 004 m) z Kondratového sedla asi půl hodiny po poledni. Na hřebeni foukal silný vítr a byla mlha. Špatné povětrnostní podmínky přiměly skialpinisty k ústupu z hřebene. Což bylo sice správné rozhodnutí po řadě rozhodnutí špatných, bohužel si v husté mlze spletli směr. Místo na sever se vydali na přesně opačnou světovou stranu - na jih, tedy na slovenskou stranu Tater směrem do Tomanovské doliny. Zmýlit se může každý, v mlze a v zimních horách se to již jistě stalo každému z nás. Jakmile se ale dostanu do terénu, který silně mění charakter, tedy mimo hřeben, snažím se zorientovat. Když nepomáhá nic, ke slovu přijde buzola. Jaj, že někdo neví co to je, protože používá GPS navigaci, chytré hodinky, chytrý mobil? To je taková malá "mašinka", kterou "řídí" magnetické pole. Je 100% spolehlivá v mrazu i v horkém létě, nikdy se ji nevybijí baterie a vůbec nijak jinak nezlobí či neselhává, nehlásí že nemá signál… Následovalo další špatné rozhodnutí. Skialpinisté začali traverzovat strmý svah větrem ubitého sněhu, který začal praskat. Nakonec nutně došlo k tomu k čemu dojít muselo - deskový sníh se začal nad trojicí lyžařů trhat a následná lavina smetla lyžaře do doliny. Délka odtrhu činila asi 200 metrů. Lavina během více než kilometrového pádu na strmém svahu nabrala vysokou rychlost. Zpomalovat začala až ve výškách mezi 1 530 až 1 390 m n. m., kde došlo k akumulaci sněhu. Celková délka nánosu činila 420 metrů, šířka asi 15 metrů při průměrné tloušťce asi 1,5 m a maximální 3 metry. Lavina zasypala všechny tři skialpinisty, jednomu z nich, který skončil jen částečně zasypaný se podařilo vyhrabat po asi třech (!) hodinách. Nejprve se marně pokoušel nalézt své společníky. O chvíli později se rozhodl přivolat pomoc. Protože ale v Tomanovské dolině není mobilní signál, rozhodl se sestoupit dále do doliny. Protože ale ani tam nebyl signál, vrátil se nazpět na hřeben a zalarmoval polské záchranáře z TOPRU. To již ale bylo po 21. hodině, tedy více než 8 hodin po nehodě. Protože se nehoda stala na území Slovenska, předali polští záchranáři hlášení slovenské horské službě, která ihned rozjela záchrannou akci. V jednu ráno byli oba lavinou zasypaní lyžaři (muž a žena) lokalizování v čele laviny a vyproštěni z pod 50 až 80 cm silné sněhové vrstvy. Ovšem již bez známek života. Neměli šanci přežít pod lavinou tak dlouho (viz jiný článek k tématu). Oba mrtví skialpinisté měli zapnuté lavinové pípáky a muž měl i lavinový airbag batoh (neaktivovaný). Sněhové podmínky nebyly nepodobné těm z nehody v krkonošském Obřím dole. Lavinová situace byla, jak se píše na stránkách slovenských záchranářů, extrémně lokální (pro Západní Tatry byl vyhlášen stupeň 2 z 5bodové mezinárodní stupnice), sníh byl uložen na jižních svazích v nestabilních polích a polštářích. Mezi zledovatělými vrstvami sněhu se v důsledku silných mrazů vytvořila tzv. dutinová jinovatka. I v tomto případě stála za nehodou spousta chyb. Skialpinisté nevyhodnotili správně povětrnostní podmínky, podcenili orientační problémy. A díky dobré výbavě se oddali falešnému pocitu, že se přece nemůže nic stát. Může. Vždy se může něco stát. Nebezpečí v horách vám sice hitech udělátka mohou svým způsobem pomoci snížit, ale minimalizace nebezpečí spočívá především na správných rozhodnutích, na včasných rozhodnutích a na zkušenostech. A právě zkušenosti se díky technologickým cerepetičkám poslední dobou stále více podceňují. Za nehodou stál celý řetězec chyb, špatné vyhodnocení situace a přílišné spoléhání na "hitech" vymoženosti. |