Klondyke na Kalužném, zimní táboření v Beskydech

Klondyke na Kalužném v Beskydech

Již 44. ročník zimního táboření se konal letos opět na nenápadném zalesněném karpatském kopci - Kalužném (996 m n. m.) , který je na mapě vyznačen jako Kalužný vrch. Ale ze soboty 11.12. na neděli 12.12. 2010 tam žádné kaluže nebyly, čistý průzračný sníh a mezi ním pestrobarevné stany - tak vypadalo tábořiště odvážných otužilců, kteří se na tuto akci vydali ze všech stran. Z Morávky, Tyry, Košařisek, Horní Lomné či z Komorní Lhotky.

Kalužný vrch leží kousek od červené značky, která vyznačuje známou hřebenovku z Malého Polomu přes chatu na Slavíči, Ropici, Ropičku, chatu na Kotaři až na Prašivou. Akci pořádal tradičně Sokol Horní Datyně a Baník Havířov, mezi stany plál oheň, ve velkém náčelnickém stanu se čepovalo pivo a vařily nejrůznější čaje. Nechybělo ani vrcholové razítko na pařezu.

Přesně ve 12.30 hod akci zahájil zkušený i znalý nestor turistiky z Horních Datyň - Honza Sládek, který účastníky přivítal a připomněl, že se jedná již o páté místo táboření v Moravskoslezských Beskydech - po Smrku, Travném, Ropici a Slavíči se pořádá již po čtvrté Klondyke na Kalužném. Více než stovka milovníků přírody v nejrůznějších úborech vyhlížela u několika zažehnutých ohňů naprosto šťastně, kytary hrály a zpívalo se, jako vždy. Ti, kterým se nechtělo stavět stan ve sněhu, potupně přespali na nedaleké chatě na Slavíči, což byl i můj případ. S čelovkou jsem na chatu doklopýtal již za tmy, tam večírek pokračoval pod střechou.

Původně jsem měl jít nahoru s Králem Miroslavem z Morávky a Šulejkinem z Frýdku, ale nakonec bylo vše jinak, a tak jsem z Morávky vyrazil sám s tím, že snad na chatě chytnu "fleka" a potkám pár známých. To se pak i stalo a známých jsem potkal přesně dvacet jedna. Oko bere! S dalšími jsem se také seznámil. Jan Sládek, Honza Tlolka, Pavel Hrbáček, Vladimír Kuchař, bratři Krejčí, Jirka Pavlok a další - to jsou jen někteří ti z Horních Datyň, se kterými jsem před dvaceti roky chodil po horách v Rumunsku, Bulharsku či Jugoslávii - a jsou aktivní stále. Tak to má být!

Bylo to krásné setkání lidí, kteří mají cit pro romantiku a nebojí se nějakého stupně pod nulou, půl metru sněhu a půl litru rumu. A taky asi 10 km výstupu do hory na místo činu.

Celou atmosféru Klondyku vykresluje CD, které jsem si koupil od skvělého kytaristy Ládi Kuchaře s názvem -"Vzhůru na Klondyke". Zpívá skupina Vlčáci a názvy písniček říkají vše - Klondyke, Rady na Klondyke, Zlatokopové z Datyň, Flám, V Datyňach meškaju, Kalifornský sníh a další tklivé písně vlastní tvorby.

Ještě snad zbývá dodat, že Horní Datyně je vesnice v Ostravské pánvi nedaleko Vratimova a hutě, dnes již s názvem Arcelormittal (dříve Klémy Gottwalda), takže valná většina těchto borců pracovala, nebo stále ještě robí v továrně, jejíž komíny jsou vidět i z datyňské hospody.

A před jejími dýmy již unikají do hor více než čtyřicet let a vedou k tomu i své ratolesti, za což jim patří dík!

A příští rok pojedou borci z Datyň také na zimní táboření - nejstarší v ČR (koná se od roku 1962) - na horu Klíč v Lužických horách, která je skutečným "klíčem" do tohoto krásného geomorfologické celku Krkonošské oblasti.

A odtamtud "kunčické" komíny a jejich čmoudíky nebudou již vidět určitě - místo toho se bude kousek vedle tyčit věž na Ještědu!