Průvodce | Karpattreky | Horolezectví | Cykloturistika | Cestování | Lyžování | Příroda | Soutěže | Aktuality | Zajímavosti | Kalendář | Napsat článek | Reklama | Více… |
Treking.cz
Poslední aktualizace: 28.10.2021 , svátek má
Treking > Aktuality > Friedrich Simony - z Čech na rakouský Dachstein

Friedrich Simony - z Čech na rakouský Dachstein

Nejpopulárnější alpský badatel 19. století

7.2.2014 | Lumír Kothera

Nejvýznamnější a nejpopulárnější alpský badatel 19. století Friedrich Simony, přítel "básníka Šumavy" Adalberta Stiftera a zejména inspirátor jeho povídky "Horský křišťál", nebyl vůbec odchovancem nebetyčných ledovcových vrcholů. Pocházel z Chrudimska, kde se v Hrochově Týnci v budově bývalého kláštera narodil 30. listopadu 1813.

Dětství plné záhad

Friedrich Simony, reprodukce

Základní životní údaje o jednom z milovníků alpských velikánů zůstanou obestřeny lehkým nádechem tajemnosti. Příčiny těchto nejasností spočívají v jeho nelegitimním původu, což v oněch časech byla jistě nepřekonatelná překážka uplatnění ve vědecké kariéře i ve společenském životě vůbec.

V matričním zápisu Knihy pokřtěných, která byla přemístěna z fary Simonyho rodiště do Státního oblastního archivu v Zámrsku, byl totiž narozený chlapec zapsán při křtu do rubriky "nevdaný", tj. nemanželský, neboť v kolonce "otec" zeje velká nula.

V životopise Friedricha Simonyho, vydaném dva roky po smrti (zemřel roku 1896) se dočteme, že otec, který byl původně armádním lékařem, přežil narození syna jen o několik let. Matka dítěte zemřela také pár let po chlapcově narození. Porodila své dítě v klášterních zdech jen proto, že sem byla přijata z křesťanského milosrdenství? Proti tomu ovšem hovoří fakt, jde o klášter mužský, avšak matka tu mohla být zaměstnána jako služebná síla.

Čtěte také: Fridtjof Nansen (1861 - 1930), polární badatel a diplomat

Pokud však otec byl skutečně vojenským lékařem, nebylo pro něho jistě žádným problémem, aby matčin pobyt v klášteře zařídil. A aby záhad kolem Simonyho dětství nebylo málo, zmiňuje se Kniha pokřtěných ještě o kmotře, jíž byla sestra jednoho z řeholníků. Ve svých vlastních pozdějších hojných písemných projevech se Simony o svém dětství zmiňuje snad jen jednou, a to v souvislosti se vzpomínkou na dědečka, který prý "dokázal vyprávět příběhy ze všech dob a zemí před tváří Hospodinovou".

Slavný český Rakušan

Při dalším zkoumání životních osudů Friedricha Simony narážíme však na další, snad ještě podivnější skutečnosti. Podle dochovaných dokumentů strávil v jihomoravském Mikulově několik školních let v řádovém gymnáziu. Nemanželské dítě v církevní škole? To bylo tedy naprosto vyloučené - leda by to zprostředkoval chlapcův strýc, který se sirotka ujal jako svého a umožnil mu i vyučení za lékárnického asistenta.

Ve světle těchto skutečností se Simonyho vzestup od dětství až k univerzitní profesuře jeví ještě závratnější. V péči milovaných příbuzných strávil Simony prvá léta života v Čechách, na Moravě, pak i v Uhrách, aby nakonec odešel do Vídně, kde díky neobyčejné píli si doplnil gymnazijní vzdělání, takže v 38 letech dosáhl císařským jmenováním titulu prvního řádného profesora zeměpisu na vídeňské univerzitě.

Smutný jako začátek byl i konec Simonyho života. Po ztrátě manželky a pak i dospělého syna byl ve stáří zcela osleplý upoután na pojízdné křeslo. Zemřel 20. července 1896 ve štýrském St. Gallen před tím, než mohl dovršit 83 let svého plodného života.

Simony uskutečnil jako první zimní výstup na Hoher Dachstein. Když jako 27letý mladý přírodovědec přišel v roce 1840 do Hallstattu, neplatil vrchol sice za nepřekonatelný, nicméně ještě za osm let byla cesta sem považována místními lidmi za téměř nemožnou.

Usedlíci proto jen udiveně kroutili hlavami, když se dozvěděli, že nějaký přistěhovalec chce tento výstup podniknout. Tehdy ovšem ještě nemohli tušit, že o tomto vrcholu se bude mluvit v souvislosti právě se jménem Simonyho!

Svůj výstup uskutečnil 31letý Simony společně s hallstattským horským vůdcem Johannem Wallnerem po pokusu v září 1843 strávit noc zcela sám na dachsteinském ledovci. Úkolem expedice na Dachstein bylo dokázat, že vystoupit v zimě na horský ledovec nemusí vždy znamenat jistou smrt.

Simony postupem času prozkoumal horu do nejmenších detailů jako vědec i praktický alpinista, prošel a vyznačil stezky k ní a po ní, vybudoval tu nouzové útulky a později i horské chaty, byl předchůdcem snah o ochranu zdejší přírody a krajiny. Dachstein se stal námětem jeho literárních črt, obrazů a kreseb. Svá vědecká bádání o zdejším rostlinstvu, zvířeně i meteorologických poměrech zdokumentoval Simony ve stovkách záznamů a grafů. Dachstein tak dostal prvního objevitele, s jehož jménem je spojen dodnes např. díky známé horské chaty Simony hütte.

Další související články:

+ Z Gossau na vrchol Dachsteinu
+ Westgratturm a Diagonale 5+; Dachstein, lezení v okolí Adamekhütte
+ Hoher Dachstein, výstup klasickou cestou
+ Dachstein mě pustil až na čtvrtý pokus
+ Robert Edward Peary, první člověk na severním pólu
+ Roald Amundsen (1872 – 1928)
+ Treking v Nízkých Taurách s plánem vystoupit na Hochgolling
+ Víkendové putování po Raxalpe
+ Hochfeiler (3 509 m), Zillertálské Alpy
+ Hochswab v zimě, rakouské Alpy
Treking.cz - diskuze

Diskuse k tomuto článku

přidat názor


Reklama
Výběr článků
Hory Slovenský kras se vším všudy (3). Zádielská, Hačavská a Jasovská planina
Hory Vtáčnik na sněhu a v mlze, zimní turistika ve slovenských horách
Hory Už jste byli na Skorušine v zimě? Zimní turistika v Skorušinských vrších
Reklama
Témata našich článků…
Mechové jezírko Krkonoše, ubytování Zbojnícka chata Kamenitý Beckov Chata pod Suchým Kriváň Beskydy, ubytování Pieniny Lovoš Čertovy skály Maroko Ještěd Sluneční erupce Soos Grand Combin Kvarky Mont Blanc Chalupská slať Mohelenská step Stany Panská skála
Reklama
Doporučujeme ke čtení

Je táboření a bivakování v přírodě a na horách legální?

Táboření či bivakování je v českých, slovenských, ale třeba i rumunských či skandinávských horách běžná praxe. Ne vždy je však tato praxe tolerována, ne všude má "oporu" v zákoně. V posledních dvou…

Sněžnice - typy, konstrukce a použití sněžnic

Hory

Pro ty jež se v zimě rádi vydají po svých (ať už z jakéhokoliv důvodu rozhodli nepoužívat lyže - neumí nebo nechtějí lyžovat)…

Populární treky
1. Slovenské hory Baraniarky a Kraviarske, podzimní balada modré hřebenovky
2. České hory Ledopády v Pulčínských skalách; návštěva Pulčínských skal a ledopádů aneb úskalí turistiky na Valašsku
3. Rumunské Karpaty Maramureš, Suhard, Rodna a Sapinta, Sighet (1) - trek po hřebenech rumunských Karpat
4. České hory Králický Sněžník, procházka nad mraky - z Dolní Moravy k vrcholu Králického Sněžníku
5. Slovenské hory Roklinou Suchá Belá, Slovenský ráj a turistické trasy
Reklama
Regiony
Beskydy | Bílé Karpaty | Blatenská pahorkatina | Brdy | Broumovská vrchovina | Česká Kanada | České středohoří | České Švýcarsko | Český les | Český ráj | Děčínská vrchovina | Doupovské hory | Drahanská vrchovina | Džbán | Hanušovická vrchovina | Hornosvratecká vrchovina | Hostýnské vrchy | Chřiby | Javorníky | Jeseníky | Ještědsko-kozákovský hřbet | Jevišovická pahorkatina | Jizerské hory | Králický Sněžník | Krkonoše | Krušné hory | Křemešnická vrchovina | Křivoklátská vrchovina | Litenčická pahorkatina | Lužické hory | Nízký Jeseník | Novohradské hory | Orlické hory | Pálava | Podbeskydská pahorkatina | Podyjí | Rakovnická pahorkatina | Ralsko | Rychlebské hory | Slavkovský les | Slezské Beskydy | Smrčiny | Svitavská pahorkatina | Šluknovská pahorkatina | Šumava | Švihovská vrchovina | Vizovická vrchovina | Vlašimská pahorkatina | Vsetínské vrchy | Východolabská tabule | Zábřežská vrchovina | Zlatohorská vrchovina | Ždánický les | Železné hory | Žulovská pahorkatina | Belianské Tatry | Branisko | Bukovské vrchy | Burda | Cerová vrchovina | Čergov | Čierna hora | Chočské vrchy | Kremnické vrchy | Krupinská planina | Kysucké Beskydy | Laborecká vrchovina | Levočské vrchy | Ľubovnianska vrchovina | Malá Fatra | Malé Karpaty | Muránska planina | Myjavská pahorkatina | Nízké Tatry | Ondavská vrchovina | Oravská Magura | Oravské Beskydy | Ostrôžky | Pieniny | Podunajská pahorkatina | Pohronský Inovec | Polana | Považský Inovec | Revúcka vrchovina | Roháče | Slanské vrchy | Slovenský kras | Slovenský ráj | Spišská Magura | Beskydy | Stolické vrchy | Strážovské vrchy | Starohorské vrchy | Šarišská vrchovina | Štiavnické vrchy | Tribeč | Velká Fatra | Veporské vrchy | Vihorlat | Volovské vrchy | Vtáčnik | Vysoké Tatry | Východoslovenská rovina | Zemplínské vrchy | Žiar
Služby Horská seznamka Outdoor bazar Ztráty a nálezy Archiv článků Spolupracujeme Počasí Satelitní snímky Fotogalerie Turistická mapa Kalendář turistických akcí Treky České hory Slovenské hory Alpy Karpattreky Rumunské hory Ukrajinské Karpaty Asijské hory Severské země Turistika s dětmi Balkánské a evropské hory Ubytování Horské chaty, české hory Slovenské chaty Penziony, hotely Ubytování online Alpské chaty České kempy Slovenské kempy Chorvatské kempy Kempy, Slovinsko Ukrajina, Rumunské hory Výlety Skalní města a skály Naše vrcholy Rozhledny České hrady Slovenské hrady Jeskyně Vodopády Sedla a doliny Členění Slovenska Geomorfologické členění ČR Výlety Přehled našich pohoří Sopky v ČR Karpaty Alpy Ledovcová jezera Památky a zámky Větrné mlýny Čedičové varhany Viklany Bludné (eratické) balvany Ostatní Cestování, cestopisy Horolezectví Cykloturistika Snow Soutěže Příroda, fauna a flóra Vesmír, astronomie Produkty Testujeme Outdoor vybavení, poradna
TOPlist