Průvodce | Karpattreky | Horolezectví | Cykloturistika | Cestování | Lyžování | Příroda | Soutěže | Aktuality | Zajímavosti | Kalendář | Napsat článek | Reklama | Více… |
Treking.cz
Poslední aktualizace: 28.10.2021 , svátek má
Treking > Aktuality > Fridtjof Nansen, norský polární badatel a diplomat

Fridtjof Nansen, norský polární badatel a diplomat

Norský polární badatel, oceánograf a diplomat

7.5.2008 | Otakar Brandos

Známý norský polární badatel, cestovatel a oceánograf, nositel Nobelovy ceny za mír, jeden z průkopníků bádání v polárních krajích na přelomu 19. a 20. století. Zcela jistě jej můžeme zařadit k nejslavnějším polárním badatelům generace, ze které pocházeli Roald Amundsen, Robert Scott, Edward Peary a řada dalších světově proslulých osobností.

Fridtjof Nansen, reprodukce

Fridtjof Nansen se narodil v roce 1861 v Kristiánii (dnešní Oslo, hlavní město Norska). Již během studií na univerzitě v letech 1880 - 1882 se zajímal o výzkum polárních krajů. Poprvé se s drsnými podmínkami světa v blízkosti severního pólu seznámil v roce 1887, kdy se plavil na tuleňářské lodi.

Po návratu z této cesty začal Nansen pracovat v přírodovědeckém muzeu v Bergenu, avšak již o rok později, v roce 1888, vyplouvá na moře znovu a vydává se k východnímu pobřeží Grónska. Nansen se 22.8.1888 vydává se svými druhy na přechod vnitrozemím Grónska.

Z fjordu Gyldenlöve putuje 40 dní k západnímu pobřeží ostrova, ke kterému po cestě dlouhé 560 km skutečně dospěje. Cesta končí u fjordu Amerika. Odsud se nebojácný Nansen vydává na vlastnoručně vyrobeném kajaku do 100 km vzdáleného Godthaabu, do kterého připlouvá 3.10.1888. Hlavním výsledkem této cesty je ujištění, že největší ostrov světa je pokryt souvislým ledovým krunýřem…

Nejznámější Nansenova cesta se však odehrály na lodi Fram (Vpřed), která je dnes ústředním exponátem muzea v Oslu na světoznámě proslulém poloostrově Bygdoy, kde tvoří důstojnou společnost dalším významným muzeím (Kon-Tiki, Vikingské muzeum aj.). Díky finanční pomoci norské vlády mohl Fridtjof Nansen nechat postavit loď Fram. Její konstrukce byla uzpůsobena pro plavbu v polárních krajích.

Boky lodi, silné až 80 cm, byly tvarovány tak, aby tlak ledu loď nerozdrtil, ale vyzvedával ji vzhůru. Na svou dobu byla loď vybavena neobyčejně moderně. Na palubě byla dokonce umístěna malá větrná elektrárna… Loď Fram byl ale pro všechny případy vedle hnacího motoru vybaven také plachtami.

24.7.1893 vyplouvá Nansen s dalšími 11 muži na palubě Framu na první ze slavných výprav, jejímž cílem je dobytí severního pólu. 11.9.1893 Fram zamrzá mezi ledovými krami a po téměř jednoročním driftu, kdy je led se zamrzlou lodí poháněn pouze mořskými proudy a větrem se loď ocitá pouhých 150 km od výchozího bodu.

Oproti předpokladu se driftem k pólu prakticky nepřiblížili. Nansen se rozhoduje dojít k severnímu pólu na lyžích a se saněmi. Cesta však plně úspěšná nebyla, Nansen se společníky končí na 86° a 4´ severní šířky, tedy asi 450 km od pólu. Vrací se na Zemi Františka Josefa a přezimuje na Jacksonově ostrově v chatě zbudované z tuleních kůží.

Zde se nečekaně setkává s anglickou výpravou. Na palubě její lodi se vrací 13.8.1896 do Vardö. Nansenova výprava provedla řadu významných meteorologických a oceánografických měření a zjišťuje vliv zemské rotace na pohyb ledových ker Severního ledového oceánu.

V roce 1897 se Nansen stává profesorem na univerzitě v Oslo, avšak již o tři roky později se opět vydává do polárních krajů. Stává se členem expedice, jejímž cílem je zkoumání mořských proudů Severního ledového oceánu. Po návratu v roce 1902 zakládá Centrální oceánografickou laboratoř v Oslo. O 11 let později se vydává na cesty znovu. V roce 1913 absolvuje plavbu podél břehů Severního ledového oceánu, během níž se dostává až k ústí veletoku Jenisej. Procestuje východní Sibiř i Dálný východ.

Fridtjof Nansen nebyl ale jen úspěšný badatel, ale také diplomat. Zasloužil se velkou měrou o získání norské nezávislosti v roce 1905 a zrušení personální unie se Švédskem. V letech 1906 - 1908 působil v Londýně ve funkci prvního norského velvyslance. V roce 1922 mu byla udělena Nobelova cena míru. S jeho jménem se dnes můžeme setkat na mapách polárních oblastí. Jeho jméno nesou ostrov a mys na Zemi Františka Josefa, Nansenův práh v Arktidě, průliv mezi Grantovou zemí a ostrovem Sverdrup, ale také hora na Tajmyru.

Treking.cz - diskuze

Diskuse k tomuto článku

přidat názor    zobrazit celou diskusi
kniha (Lukáš Vorel, 06.04.2016, 21:35 )
Ano, doporučuji knihu Póly od Messnera.


Další související články:

+ Robert Edward Peary, první člověk na severním pólu
+ Roald Amundsen (1872 – 1928)
+ Grónsko, putování Grónskem; polární kraje
Reklama
Témata našich článků…
Jupiter Borový vodopád Vosecká bouda Cvilín Zámek Hluboká Chata Horalka Chata Jelenka Macocha Pluto Sluneční soustava Motýli Matterhorn Hukvaldy Kvarky Konopiště Pluto Altocumulus Velhartice Bouřky Černá díra Opruzeniny Čertův mlýn
Reklama
Populární treky
1. Slovenské hory Přechod hřebene Malé Fatry na sněžnicích
2. Slovenské hory Přechod hlavního hřebene Západních Tater - Roháčů, nejnáročnější hřebenovka Slovenska
3. České hory Dvoudenní přechod hřebene Krkonoš, hřebenovka nejvyšších českých hor
4. Divoký Balkán Což takhle hřebenovka přes Korab a Deshat?
5. Bulharské hory Divokou stopou Rodop (3), ke skalním mostům rodopského krasu
Reklama
Regiony
Beskydy | Bílé Karpaty | Blatenská pahorkatina | Brdy | Broumovská vrchovina | Česká Kanada | České středohoří | České Švýcarsko | Český les | Český ráj | Děčínská vrchovina | Doupovské hory | Drahanská vrchovina | Džbán | Hanušovická vrchovina | Hornosvratecká vrchovina | Hostýnské vrchy | Chřiby | Javorníky | Jeseníky | Ještědsko-kozákovský hřbet | Jevišovická pahorkatina | Jizerské hory | Králický Sněžník | Krkonoše | Krušné hory | Křemešnická vrchovina | Křivoklátská vrchovina | Litenčická pahorkatina | Lužické hory | Nízký Jeseník | Novohradské hory | Orlické hory | Pálava | Podbeskydská pahorkatina | Podyjí | Rakovnická pahorkatina | Ralsko | Rychlebské hory | Slavkovský les | Slezské Beskydy | Smrčiny | Svitavská pahorkatina | Šluknovská pahorkatina | Šumava | Švihovská vrchovina | Vizovická vrchovina | Vlašimská pahorkatina | Vsetínské vrchy | Východolabská tabule | Zábřežská vrchovina | Zlatohorská vrchovina | Ždánický les | Železné hory | Žulovská pahorkatina | Belianské Tatry | Branisko | Bukovské vrchy | Burda | Cerová vrchovina | Čergov | Čierna hora | Chočské vrchy | Kremnické vrchy | Krupinská planina | Kysucké Beskydy | Laborecká vrchovina | Levočské vrchy | Ľubovnianska vrchovina | Malá Fatra | Malé Karpaty | Muránska planina | Myjavská pahorkatina | Nízké Tatry | Ondavská vrchovina | Oravská Magura | Oravské Beskydy | Ostrôžky | Pieniny | Podunajská pahorkatina | Pohronský Inovec | Polana | Považský Inovec | Revúcka vrchovina | Roháče | Slanské vrchy | Slovenský kras | Slovenský ráj | Spišská Magura | Beskydy | Stolické vrchy | Strážovské vrchy | Starohorské vrchy | Šarišská vrchovina | Štiavnické vrchy | Tribeč | Velká Fatra | Veporské vrchy | Vihorlat | Volovské vrchy | Vtáčnik | Vysoké Tatry | Východoslovenská rovina | Zemplínské vrchy | Žiar
Služby Horská seznamka Outdoor bazar Ztráty a nálezy Archiv článků Spolupracujeme Počasí Satelitní snímky Fotogalerie Turistická mapa Kalendář turistických akcí Treky České hory Slovenské hory Alpy Karpattreky Rumunské hory Ukrajinské Karpaty Asijské hory Severské země Turistika s dětmi Balkánské a evropské hory Ubytování Horské chaty, české hory Slovenské chaty Penziony, hotely Ubytování online Alpské chaty České kempy Slovenské kempy Chorvatské kempy Kempy, Slovinsko Ukrajina, Rumunské hory Výlety Skalní města a skály Naše vrcholy Rozhledny České hrady Slovenské hrady Jeskyně Vodopády Sedla a doliny Členění Slovenska Geomorfologické členění ČR Výlety Přehled našich pohoří Sopky v ČR Karpaty Alpy Ledovcová jezera Památky a zámky Větrné mlýny Čedičové varhany Viklany Bludné (eratické) balvany Ostatní Cestování, cestopisy Horolezectví Cykloturistika Snow Soutěže Příroda, fauna a flóra Vesmír, astronomie Produkty Testujeme Outdoor vybavení, poradna
TOPlist