Když před dvěma roky seskočil
Felix Baumgartner ze
stratosférického balónu z výšky 39 km jistě by jej nenapadlo, že jeho rekord bude
překonán tak brzy. Vždyť předchozí rekordní seskok Josepha Kittingera (31 km) odolával
od roku 1960!
Avšak 24. října prosákla světovými médii zpráva o novém rekordním seskoku,
který se odehrával v polovičním utajení. Na rozdíl od pompézního zpravodajství v režii
firmy Red Bull během předchozího rekordního seskoku Rakušana Felixe Baumgartnera.
O překvapení a nový rekord se postaral 57letý Alan Eustace, viceprezident společnosti
Google, který seskočil ze speciálního héliem plněného balónu vy výšce 41 419 metrů.
Během volného pádu, kdy překonal rychlost zvuku a dosáhl rychlosti 1 322 km/h
(asi 1,23 Machu) zdolal (horizontální) vzdálenost 37,617 km. Celý seskok
trval asi 15 minut.
Rozložení tlaku, hustoty a teploty vzduchu se s rostoucí nadmořskou výškou postupně
mění. Jiný tlak a hustota vzduchu jsou u hladiny moře, jiný ve výšce 500 m n.m. a nebo
ve 2 000 m n.m. či 4 000 m n.m. a výše v hladinách, kde se pohybují výškoví horolezci
či letadla.
Ideální vypočtený stav tlaku, teploty, hustoty aj. parametrů vzduchu udává tzv. standardní
atmosféra (viz níže uvedená tabulka). V reálu se však mohou hodnoty na jednotlivých
výškových hladinách mírně lišit v závislosti na konkrétní meteorologické situaci
…více
Do výšky necelých 42 kilometrů vynesl Alana Eustace balón plněný héliem o objemu
asi 1 000 m3. Stoupání do stratosféry trvalo přes dvě hodiny a překračovalo
rychlost 8 m/s. Nový rekordní seskok se odehrával v režii společnosti Paragon Space
Development Corporation, která se zaměřuje na výzkum stratosféry.
Eustace stoupal vzhůru pouze ve skafandru, ve kterém byl zavěšen přímo pod balónem.
Na rozdíl od Felixe Baumgartnera, jenž měl k dispozici speciální modul. Skafandr měl
A. Eustace ochránit před chladem během stoupání do výšky. Teplota ve stratosféře ve
výškách kolem 20 km totiž klesá až na -55 °C. Ve výšce 30 km teplota atmosféry opět
vzrůstá a ve výšce 40 km činí již +4 °C.
S narůstající výškou samozřejmě klesá také tlak. Ve výšce 42 km klesá na nějakých
250 Pa, což je tlak asi 400× nižší než atmosférický tlak u hladiny moře… Skafandr
zároveň sloužil jako ochrana během seskoku a zejména během sonického třesku, kdy
naopak dochází k silnému tření a ohřevu plynu obklopujícího skafandr.