Treking > Aktuality > Grand Prix Ekofilmu získal francouzský dokument Low-Tech. Uspěla i Austrálie a Kanada. Čeští tvůrci letos bez ceny
Grand Prix Ekofilmu získal francouzský dokument Low-Tech. Uspěla i Austrálie a Kanada. Čeští tvůrci letos bez ceny
Festival konající se od 1. do 6. října v Brně zná své vítěze
15.10.2024 | Martin Gillár
Jubilejní 50. ročník Mezinárodního filmového festivalu Ekofilm, který se
od 1. do 6. října konal v Brně, zná své vítěze. Porota ocenila filmy ve třech hlavních
kategoriích a udělila také Cenu prezidenta festivalu a zejména Grand Prix - Cenu ministra
životního prostředí. Tu si odnesl francouzský snímek Low-Tech, Cenu prezidenta festivalu
si odnesl španělský dokument Obětované území, v kategorii Krásy přírody zvítězil
australský snímek Po dešti, kategorii Vize přírody ovládl německý dokument Špinavé
obchody - lov odpadkové mafie a v kategorii Ve zkratce triumfoval kanadský film
Nittaituq.
"Letošní ročník Ekofilu přinesl mimořádně silnou konkurenci a vítězné snímky
určitě patří k současné špičce environmentální kinematografie," uvedl prezident
festivalu Ladislav Miko. "Tyto filmy nejen informují o klíčových ekologických tématech,
ale také inspirují k akci a změně přístupu k našemu životnímu prostředí."
"Sešly se opět skvělé filmy, které spojuje letošní téma Jak (ne)zabít přírodu.
Jasně ukázaly, že klíčem k její záchraně je osobní vztah s přírodou a pochopení, že
i my jsme příroda. Letošní Grand Prix - Cenu ministra životního prostředí pak získal
vizuálně velmi zdařilý francouzský snímek Low-tech režiséra Adriena Bellaye. Na
osobním příběhu ukazuje návrat člověka k soběstačnosti tak, aby nebyl zcela závislý
na hi-tech technologiích. Proč vyhazovat nefunkční tiskárnu, když ji lze jednoduše
opravit a znovu používat? Je nutné kupovat stále nové věci, když můžeme ty staré
recyklovat? Jak bydlet a respektovat přitom přírodu? Film tak otevírá otázky, které
jsou a budou velmi aktuální pro každého z nás," říká ministr životního prostředí
Petr Hladík.
Film z roku 2023 představuje hnutí low-tech, které prosazuje navrhování a sdílení
jednoduchých, dostupných technologií. Sleduje průkopníky tohoto přístupu a zkoumá,
zda může být řešením současných environmentálních výzev. "Jedná se o inspirativní
portrét praktického, dostupného ekologického hnutí, které zpochybňuje naši závislost
na high-tech řešeních. Ukazuje lidi, kteří se aktivně vracejí k udržitelným, nízko-technologickým
praktikám. Režisér Adrien Bellay jím divákům nabízí vizi budoucnosti formované vědomými
volbami," říká zahraniční členka poroty, skotská producentka Rachel Caplan.
Cenu prezidenta festivalu získal španělský dokument Obětované území (Wao Zone)
režisérky Nagore Eceiza Mujika. Tento snímek z roku 2024 se zaměřuje na těžbu ropy
v ekvádorské Amazonii, oblasti s největší biodiverzitou na světě. Festivalový porotce
a oceňovaný dokumentarista Jan Svatoš o něm říká: "Film zdůrazňuje důležitost ochrany
práv a kultury původních obyvatel v kontextu moderního světa. Originální kamera přináší
autentický pohled na život lidu Waorani a jejich boj s giganty. Tvůrci dokázali přiblížit
složité ekologické a sociální otázky širokému publiku v optimální délce, takže příběh
neztratil na odbornosti ani naléhavosti."
V kategorii Krásy přírody zvítězil australský snímek Po dešti (Follow the Rain)
režisérů Catherine Marciniak a Stephena Axforda. Tento fascinující dokument z roku
2023 nabízí pohled do málo prozkoumaného světa hub. Režiséři a lovci hub představují
divákům dosud neobjevené druhy hub rostoucích v Austrálii, provázejí je tropickými
ostrovy, prastarými deštnými pralesy i nehostinnou pouští. "Film nás zaujal svým
poselstvím. Vyjadřuje, jak málo prozkoumaný je svět kolem nás, do kterého tak neopatrně
zasahujeme. Ukazuje, jak je svět komplexní a propojený skrz fascinující časosběrné záběry
růstu a odcházení hub," vysvětluje volbu influencerka Rozárie Haškovcová, která
byla letos členkou poroty.
Kategorii Vize přírody ovládl německý snímek Špinavé obchody - lov odpadkové mafie
(Dirty Deals with German Garbage - Hunting for Trash Traffickers) režisérů Michaela
Billiga a Mariuse Münstermanna. "Jak se může stát, že na českých skládkách končí
německé plasty? Sledování nákladního vozu naloženého odpadem z Bavorska odhaluje
neblahou pravdu: zfalšované dokumenty promění německý odpad v český a zapojené firmy
inkasují obrovské nelegální zisky. Odpadová kriminalita je možná také díky našemu
nezájmu o to, co se s odpady skutečně děje," říká specialistka na interpretaci
místního dědictví a dlouholetá festivalová porotkyně Blažena Hušková.
V kategorii Ve zkratce zvítězil kanadský snímek Nittaituq režisérů Camille Poirier,
Mathilde Poirier a Flore Sergeant. "Příběhy a varování o tání ledovců slyšíme dnes
a denně a možná význam a obsah těch slov už moc nevnímáme. Film vypráví o lidech,
kteří jsou k tání ledovců nejblíže a přináší zprávu, s čím vším může v jejich životech
ztráta ledu zamíchat. S kulturou, vlastní identitou, s pocitem bezpečí. Princip této
ztráty, narušení rovnováhy, ohrožení živobytí a tradicí se dá přenést do každého koutu
naší země, kde klimatická změna způsobuje změny, které jsou náročné a stresové. Zmínil
bych tuto silnou větu z filmu: My Inuité se budeme adaptovat na změnu, která přijde,
protože život tady milujeme," popisuje filmař Prokop Pithart, další z porotců
festivalu.
Líbil se vám tento článek?
Podpořte tento web, třeba peněžitým darem, který bude využit k dalšímu technickému rozvoji
stránek. Učinit tak můžete bankovním převodem na účet
2502526845 / 2010
Podpořit nás můžete i dalšími způsoby,
třeba objednávku některé z knih, turistických průvodců. K rychlému provedení platby
můžete využít i přiložený QR kód obsahující údaje k platbě v přednastavené částce 80 Kč.
Výši částky si nakonec ale určete sami.
Ráno je slunečné, ale docela chladné. Ještě jednou se jdu rozhlédnout
z vrcholového skaliska Jizery (1 122 m), druhé nejvyšší hory Jizerských hor. Opět je
krásně vidět Ještěd, okolní hřebeny Jizerských hor, vzdálenější
…
Proseč, názvů obcí stejného jména je v naší malé zemičce několik.
Ta, o které se zmiňuji, se nachází na Pelhřimovsku cca 9 km od Humpolce. Proseč je
malá vesnička v jejíž jihovýchodní části se nachází pozůstatky
…
Podzim je ideální čas na výlety. Není ani příliš vedro, ale počasí
ještě často umožňuje i stanování v přírodě. Bojíte se do lesa kvůli divokým zvířatům?
Máme pro vás nejen uklidnění - šance na setkání je opravdu
…
Auto jsem nechal Ve Stožci na parkovišti a popošli jsme k vlakové
stanici. Během chvíle přijel vlak a my se s ním přesunuli do Nového Údolí. Cesta
vlakem se táhla přes les podél rašelinišť a proti proudu Studené Vltavy
…
Vycházka podzimní přírodou za krásou dalekých výhledů a do všech
odstínů žluté a červené zbarvujícího se listí začíná v Samotíně. Malá osada se dvěma
desítkami trvalých obyvatel ve vysočinských Žďárských vrších
…
Arizonu jsme při minulých výpravách navštívili několikrát. Ale
stále nás překvapí místy, o kterých jsme neměli tušení. Tentokrát přišla na řadu
Sedona. Je to malebné arizonské město, které leží asi 120 km severně od
…
Občas se stane, že jeden horský celek získá víc názvů, pročež
se na oko tváří jako dvě rozdílná pohoří, přestože běží o stejný masiv. Na uvedený
zádrhel jsme narazili i při našem treku, rozdělení měla v tomto případě na
…
Sýkora babka (Parus palustris), slovensky sýkorka hôrna, patří
k poměrně hojným zástupcům naší ornitofauny, ale pro svou nenápadnost patří i k
nejméně známým sýkorám u nás. Sýkora babka je jedním ze
…
V Jihoamerickém státě Chile vyrážím na 5 denní trek do Národního
Parku Torres del Paine, který se nachází v části zvaná Patagonie. Z Punta Arenas
přejíždím do města Puerto Natales, ze kterého jezdí snad
…
Na začátek srpna jsme měli naplánovány Jizerské hory. Máme v plánu
projít především skalní vyhlídky na severním okraji pohoří. A také Štolpišský vodopád,
který jsem zatím vždy, ostuda, minul. Naplánovaná trasa
…
Je to už vyše desať rokov, čo sme spolu s Kamilom boli na
túre. Bolo to niekedy okolo Vianoc a ako si tak pekne kráčame, tak tu mi Kamil
hovorí: Vieš, že poznám tvoje knižky a tvoje príbehy, ale poviem ti, že aj ja som
…