Počasí Počasí Satelitní snímky počasí Satelit Webkamery Kamery Kontakty Kontakty Eshop Eshop
Treking.cz
Poslední aktualizace: 8.1.2016 , , svátek má
Treking > Naše vrcholy > Velký Javor

Velký Javor

Túra na vrchol Velkého Javoru

10.12.2012 | Lumír Kothera

Vysoko nad železnorudskou kotlinou v Bavorském lese, který společně se Šumavou tvoří nejrozsáhlejší lesní plochu ve střední Evropě, se do výšky 1 456 metrů zvedá silueta Velkého Javoru, nejvyššího a turisticky nejnavštěvovanějšího místa celého pohoří. Kruhový výhled z vrcholu patří k nezapomenutelným a rozevírá se na celou oblast české a bavorské Šumavy.

Kaplička sv. Bartoloměje na Velkém Javoru

Jako na dosah se zdvíhá hraniční hřeben v čele se Svarohem, Ostrým, Jezerní stěnou a špičákem, stejně jako s paralelním vrcholem Pančíře, Můstku a Prenetu. Úplně v dáli se rýsuje Javorník, Modrava a oblast Sušicka v čele se Svatoborem. Na bavorské straně vyniká Schwarzeck (1 238 m) a Hoher Bogen (1 079 m), sedmikilometrový horský masiv v severní části Bavorského lesa. Mozaiku dalších nezalesněných vrcholů uzavírá přímo dole pod námi Železná Ruda a sousední Bayerisch Eisenstein.

K vrcholovým partiím Velkého Javoru se dostaneme přes Železnou Rudu; stačí přejet hraniční přechod. Hned za ním - na okraji obce Bayerisch Eisenstein - odbočíme na křižovatce prudce doprava a horskou stoupající a klikaticí se silnicí směřujeme k 12 km vzdálenému horskému Sporthotelu v průsmyku Brennes v nadmořské výšce 1 030 metrů.

Čtěte také: Za panoramaty Šumavy na Velký Roklan

Cestu je určitě snadnější absolvovat dopravním prostředkem, přestože výstup stráněmi lesní a luční červeně značenou sedmikilometrovou pěšinou, často v zatáčkách křižující silnici, je kratší. U hotelu Brennes můžeme zaparkovat a vydat se pohodlným výstupem od hotelu vzhůru.

"Dobýt" nejvyšší místo Šumavy není nikterak obtížné; přejdeme silnici, hned za hotelem odbočíme na žlutou značku 3LO vlevo, a tříkilometrovou pěšinou stoupáme nejprve porosty smrků, poté smíšeným lesem, v konečné fázi mezi klečí.

Bez velkého úsilí vystoupíme po necelých dvou hodinách k horní stanici sedačkové lanovky, a to na vrchol zbývá už jenom deset minut. Ti, kteří nechtějí takový výstup absolvovat, mají možnost pokračovat od hotelu dopravním prostředkem přibližně 2 km po silnici dál k dolní stanici lanovky, která se restaurací se nachází těsně u silnice.

Nejnavštěvovanější vrchol Bavorského lesa

Temeno mohutného rulového masivu Velkého Javoru kuželovitého tvaru, výrazně vystupujícího nad okolí a prostoupeného pěšinkami, překvapí rozlehlostí svých míst. Kromě vlastního vrcholu, nesoucího prostý dřevěný kříž, je zde druhý skalnatý vrchol s kruhovým výhledem, nižší zaoblený vrchol s dvěma kulovými budovami, a stranou leží ještě další vyvýšenina se zajímavým skalním útvarem. Nezalesněné hroty nesou vlastní názvy: Gr. Arber, Bernstein, Richard Wagner-Spitze a Ostspitze. Mezi všemi vrcholy na travnaté plošině se rozkládají další menší skaliska, porostlá nánosy lišejníků, jeřáby i trsy sítiny trojklané.

Pod hlavním vrcholem stojí kaplička sv. Bartoloměje s několika vyřezávanými umrlčími prkny uvnitř, bohatě barevně zdobenými texty, u niž o poslední neděli v srpnu se každoročně koná slavná pouť. Umrlčí prkna jsou však i opodál kapličky. Jedno z nich nese vyrytý nápis: "Josef Huber, 1910-1974, hostinský na Javoru. Na horách nebo v dolině, smrt si tě najde všude. Neptá se: "Máš čas, chceš?". Na dalších dvou prknech čteme obdobné nápisy: "Karl Krämer, 1924-1971. Jen ten je z hloubi duše věrný, kdo miluje vlast". "Josef Kufner, 1914-1984. Ten tam je čas, přichází smrt. Pamatuj, člověče, na Boha a spoléhej na něj".

Mrtvoly prý házeli do vod jezera

Místa Velkého Javoru patřila až do tereziánských dob Českému království a procházela jimi do konečné úpravy v roce 1764 mezi Čechami a Bavorskem zemská hranice, která prošla staletým vývojem a byla často předmětem sporů.

Přestože oblast měla strategickou důležitost, nedochovalo se o ní do 14. století téměř žádných zpráv. Až teprve král Jan Lucemburský zapisuje za neznámých okolností "prales při hoře Spitzenberch in provincia Glatovensi" (Špočák v klatovské provincii) bratřím Ottonovi a Leutpoldovi z Maltic. Kudy však zemská hranice tehdy procházela, není známo. V historických zprávách se území různě měnilo, jak ve své studii z roku 1927 uvádí vrchní archivář z Mnichova Dr. G. Schrötter.

Jakési přesnější vymezení krajiny pochází z roku 1512, kdy od dubna do července prodlévalo v Praze a v Klatovech bavorské poselstvo, sjednávající dočasný hraniční smír. Na rozkaz hejtmana z Brodu nad lesy Zikmunda ze Seibolstrofu byly hranice vyznačeny neznámým kresličem od vrcholu Ostrého až k Velkému Javoru, který byl na mapě zachycen jako velká homole.

Že však přes toto zřetelnější vymezení hranic spory o území neustávaly, dosvědčuje dějepisec Aventinus (zemřel v roce 1534 v Řezně), který se zmiňuje o častých krvavých potyčkách mezi Čechy a Bavory zejména při oslavách posvícení na březích Velkého Javorského jezera, do kterého prý byly házeny všechny oběti srážek.

Úporné dohadování probíhalo v 70. letech 16. století, kdy Jiří a Albrecht z Gutštejna dostali od císaře oblast hraničního lesa do zástavy. Oba pronajali neobydlené a ladem ležící území huťmistrům Konrádu Geisslerovi a Melchiorovi Fiedlerovi, kteří z jara 1569 tu postavili huť na tavení železa.

Grosser Arber na turistické mapě


Touto aktivitou byli však obyvatelé sousedního Bavorska zneklidněni natolik, že začali tvrdit, že území náleží pouze jim. Ještě v témže roce byly mezi bavorskou vládou a rakouskou, která v Čechách vládla, vyměněny ostré noty, na jejichž základě vyslala bavorská vláda do Čech komisi. Její závěr a rozhodnutí ohledně určení hranic byly pozoruhodné: "…železná ruda je pro tuto huť těžena z území tři míle od Sušic. Protože všechny vody stékají do Bavorska, obecné pravidlo všech hranic je a má být to, že jak se koule kutálí a voda teče, tam majetek patří. Proto je tato huť a území bavorská…"

Jednostranné vyřešení mělo však za následek další úporné dohadování. O vánocích 1569 byl Geissler uvězněn s tím, aby prohlásil, že území mu bylo bavorským knížetem pouze zapůjčeno. Statečný majitel však přes všechny výhružky vytrval a prohlásil: "Nemohu ani lháti, ani připustit majetek jako léno, neboť půda náleží římskému králi a české koruně a nikoli bavorskému knížeti". Záležitost se dostala až k císaři Maxmiliánovi II., který však oběma stranám navrhl pouze příměří.

V roce 1577 docílil bavorský úředník Dr. Schrenk toho, že sporné území zůstalo pod bavorskou vládou, avšak očekávaná klid opět nenastal. V roce 1652 nechal Wolf Jindřich Nothaft zapsat území do českých zemských desek, avšak po dalších sporech připadlo v roce 1688 opět Bavorsku.

Když začaly války o španělské dědictví Habsburků, postavilo se Bavorsko na stranu Francie, a bylo poraženo. Rakousko jako vítěz zřídilo v poraženecké zemi vládu, s kterou mezi jinými dohodlo, že území bude patřit opět Čechám. Bavoři s tím však nesouhlasili, a tak nakonec až Marie Terezie s nimi uzavřela dohodu, kterou jim polovinu území vrátila. V roce 1764 byly hranice konečně prosekány definitivně a opatřeny mezníky.

Zvláštností jezera jsou plovoucí rašelinné ostrůvky

Z Velkého Javoru lze sestoupit po značce 3 km do sedla pod Malým Javorem a klesat dál k Malému Javorskému jezeru. Je situováno v pramenné oblasti Bílé Řezné a se svými 925 metry je nejníže položeným na obou stranách Šumavy.

Kolem jeho vod vede zajímavá stezka. Plocha jezera měřila původně necelé tři hektary, avšak po návalu klád a následném zvednutí hladiny v roce 1885 se rozloha s hloubkou téměř deset metrů zvětšila na deset hektarů. Utržené velké kusy rašeliny vytvořily přitom tři rozměrné plovoucí ostrůvky s mocností až čtyři metry, jejichž konglomeráty jsou navzájem porostlé nejrůznějšími druhy vodní flóry, čímž z jezera vytvářejí jednu z nejzajímavějších botanických lokalit Bavorského lesa.

Mírným lesním výstupem od jezera kolem hotelu a hospodářských stavení se vrátíme po značce do průsmyku Brennes. Celý okruh zvládneme bez větší námahy za čtyři až pět hodin a tak nám zbude ještě dost času k návštěvě Velkého Javorského jezera v přírodní rezervaci "Grosse Arbersee und Arberseewand", kam nás od hotelu Brennes po silnici kolem dolní stanice sedačkové lanovky doveze dopravní prostředek za necelou čtvrthodinu.

Jezero leží přímo u silnice a jeho krása předčí naše očekávání. Stejně jako všechna jezera na Šumavě je ledovcového původu. Rozkládá se ve výšce 934 metrů, přičemž s rozlohou kolem čtyř hektarů dosahuje hloubky až šestnácti metrů. Břehy jezera zdobí vysazené lekníny.

V těsném sousedství je na čelní moréně jezera hotel s restaurací, typické šumavské stavení, původně dřevěné se šindelovou střechou a malou zvoničkou, parkoviště, a překvapivě pro naše ochranáře i půjčovna loděk, neboť na hladině se lze projíždět.

Kolem jezera vede vyhlídková cesta, avšak místy jsou močály, jimiž se nedá bezpečně projít, zvláště v západní části, kde přitéká Houslový potok s několika vodopády, takže pěšina byla vyzvednuta na hrázděné mostky.

Příroda v bezprostředním okolí jezera hýří barvami a iluze o panenskosti jezera v době, kdy chybějí návštěvníci, je dokonalá. Kolem šumavské stromy, mechy a lišejníky, z nichž v době parna kape neustále voda. Zásobárna života uprostřed kouzelné přírody šumavského kraje.

Další související články:

+ Šumava, levné ubytování - horské a turistické chaty, boudy
+ Velký křemenný val - Grosser Pfahl
+ Černé jezero, držitel řady rekordů
+ Prášilské jezero, svědek doby ledové
+ Chalupská slať, největší rašelinné jezírko v ČR; Šumava
+ Cesta k jezeru Latschensse
Treking.cz - diskuze

Diskuse k tomuto článku

přidat názor


Výběr článků
Hory Javorová dolina a Téryho chata aneb zeleň a opuštěnost Javorové doliny v kontrastu s frmolem za Sedielkem
Hory Cesta na Gerlachovský štít
Hory Výstup na Velký Choč od severu z Jasenové
Reklama
Témata našich článků…
Sněžka Slovenský ráj Roháče, ubytování Barborka Jeseníky, ubytování Červená Lhota Téryho chata Říp Praděd Propast Macocha Skalnaté pleso Čičmany Lysá hora Měsíc Mars Čertovo jezero Beskydy Pieniny Vysoké Tatry Helfštýn Lomnický štít Štrbské pleso Chopok
Reklama
Reklama
Reklama
Populární treky
1. Alpy Výstup na Hoher Dachstein klasickou cestou
2. Vysoké Tatry Přechod přes Rysy aneb po stopách turistů císaře pána
3. České hory Lužické hory - toulky po hradech, skálách a vyhlídkách
4. Rumunské hory Retezat, princeznou Jižních Karpat křížem krážem (1)
5. Ukrajinské Karpaty Hřebenem poloniny Piškoňa, Zakarpatská Ukrajina
Reklama
Reklama

Poslední diskusní příspěvky

PF 2013 přeje redakce Trekingu
 28.02.2017 1 příspěvek
Třeštík, chata Bumbálka
 27.02.2017 6 příspěvků
Opruzeniny, léčba a prevence
 27.02.2017 21 příspěvků
Rysy v zimě, Vysoké Tatry
 23.02.2017 13 příspěvků
Bjelasica, Komovi a Kučka krajina, Černá Hora
 23.02.2017 3 příspěvky
Vsacký Cáb, horský hotel
 21.02.2017 6 příspěvků
Boží hora, Žulovská pahorkatina
 21.02.2017 1 příspěvek
Slezské Beskydy v zimě
 19.02.2017 4 příspěvky
Slezské Beskydy, hřebenovka v zimě
 19.02.2017 1 příspěvek
Malá Fatra v zimě a s bivakem
 18.02.2017 4 příspěvky
Roháč obecný (Lucanus cervus)
 17.02.2017 11 příspěvků
Terskej Alatau, Kyrgyzstán
 16.02.2017 1 příspěvek
Outdoorové weby, návštěvnost
 13.02.2017 5 příspěvků
10 + 3 nejkrásnější hřebenovky Slovenska
 10.02.2017 9 příspěvků
CDT - Continental Divide Trail
 09.02.2017 2 příspěvky
Mont Blanc, výstup na horu
 09.02.2017 39 příspěvků
Ahoj,jsem holka z chalupy na opavsku, ráda šlapu p
 06.02.2017 2 příspěvky
Západ Slunce z Lysé hory
 05.02.2017 6 příspěvků
Jsem docela sama a touto cestou bych ráda našla fa
 03.02.2017 1 příspěvek
Hanušovická vrchovina, přechod
 01.02.2017 1 příspěvek
Grete Klinger Steig, klettersteig
 01.02.2017 1 příspěvek
Nízké Tatry, přechod hřebene
 31.01.2017 28 příspěvků
Velký Javorník, Beskydy
 30.01.2017 1 příspěvek
Meluzína, Krušné hory
 27.01.2017 4 příspěvky
Rodeo 4×4 v rumunských Karpatech
 26.01.2017 6 příspěvků
Jak vybrat kolo, levná kola
 26.01.2017 11 příspěvků
Oblasti: Beskydy | Bílé Karpaty | Brdy | Broumovská vrchovina | Česká Kanada | České středohoří | České Švýcarsko | Český les | Český ráj | Doupovské hory | Drahanská vrchovina | Hanušovická vrchovina | Hornosvratecká vrchovina | Hostýnské vrchy | Chřiby | Javorníky | Jeseníky | Jevišovická pahorkatina | Jizerské hory | Králický Sněžník | Krkonoše | Krušné hory | Křivoklátská vrchovina | Litenčická pahorkatina | Lužické hory | Nízký Jeseník | Novohradské hory | Orlické hory | Pálava | Podyjí | Rakovnická pahorkatina | Ralsko | Rychlebské hory | Slavkovský les | Svitavská pahorkatina | Šluknovská pahorkatina | Šumava | Švihovská vrchovina | Vizovická vrchovina | Vlašimská pahorkatina | Vsetínské vrchy | Východolabská tabule | Zábřežská vrchovina | Zlatohorská vrchovina | Ždánický les | Železné hory | Žulovská pahorkatina | Branisko | Bukovské vrchy | Burda | Cerová vrchovina | Čergov | Čierna hora | Chočské vrchy | Kremnické vrchy | Krupinská planina | Kysucké Beskydy | Laborecká vrchovina | Levočské vrchy | Ľubovnianska vrchovina | Malá Fatra | Malé Karpaty | Muránska planina | Nízké Tatry | Ondavská vrchovina | Oravská Magura | Oravské Beskydy | Pieniny | Podunajská pahorkatina | Pohronský Inovec | Polana | Považský Inovec | Revúcka vrchovina | Roháče | Slanské vrchy | Slovenský kras | Slovenský ráj | Spišská Magura | Stolické vrchy | Strážovské vrchy | Súlovské skály | Šarišská vrchovina | Štiavnické vrchy | Tribeč | Velká Fatra | Veporské vrchy | Vihorlat | Volovské vrchy | Vtáčnik | Vysoké Tatry | Záhorie | Zemplínské vrchy
Home Page | Časopis | Průvodce | Ceník inzerce | Soutěže | Seznamka | Kalendář akcí | Outdoor testy | Horské chaty | Fotogalerie | Archiv
Treky, turistika | Horolezectví | Cykloturistika | Cestování | Vesmír, astronomie | Turistická mapa online | Spolupracujeme
TOPlist