Vrch Třesín, Javoříčsko - mladečský kras

Vrch Třesín (355 m) je poměrně nenápadným návrším v těsném sousedství obce Mladeč. Asi jen málokdo by čekal, že se v nitru tohoto táhlého návrší rozkládá rozsáhlý komplex Mladečských jeskyní, které vznikly erozní činnosti vod říček Rochava a Hradečka. Tyto jeskyně jsou přístupné veřejnosti.

Třesín se nachází v tzv. Javoříčsko - mladečském krasu ve východním výběžku Zábřežské vrchoviny v podcelku Bouzovská vrchovina. Je budován devonskými vápenci starými asi 390 miliónů let. Část z nich je překryta náplavami řeky Morava a sprašemi.

Jde o poměrně rozsáhlé krasové území, jehož některé části byly ale silně narušeny těžební činností. Ta ničí nejen unikátní ekosystémy, ale rovněž zdroje podzemních vod. Zasahuje sem CHKO Litovelské Pomoraví, vedle toho je Třesín již od roku 1933 přírodní památkou. Její dnešní výměra činí 143 ha. Třesín byl rovněž zařazen do sítě systému Natura 2000.

Převážnou část masívu Třesína pokrývají lesy. Ty jsou sice z větší částí nepůvodní, přesto i tady nalezneme větší fragmenty původních dubohabrových hájů, které využívá k hnízdění řada ptačích druhů. Jsou to například datel černý (Dryocopus martius), lejsek černohlavý (Ficedula hypoleuca), puštík obecný (Strix aluco) aj. V bylinném patře narazíme na řadu druhů měkkýšů, například vřetenatka obecná (Laciniaria biplicata), skalnice kýlnatá (Helicigona lapicida), aj. Celkem tady bylo nalezeno 33 druhů měkkýšů. Objevuje se tady řada významných broučích a motýlích druhů, na teplých stanovištích lze vzácně spatřit kudlanku nábožnou (Mantis religiosa).

Na skalkách, škrapových polích a závrtech a stejně tak na nejteplejších jižních stráních Třesína nalezneme stanoviště velké řady teplomilných, ale i horských rostlinných druhů. Z těch nejzajímavějších si zmínku zaslouží vousatka prsnatá (Bothriochloa ischaemum), růže galská (Rosa galica), okrotice bílá, (Cephalantera damasonium), kapradina osladič přehlížený (Polypodium interjektum), věšenka nachová (Prenathans purpurea), rozchodník bílý (Sedum album), jaterník podléška (Hepatica nobilis) aj.

Třesín na turistické mapě

Přírodní památkou Třesín vás nejlépe provede naučná stezka Třesín, která má celkem 5,5 km s devíti zastaveními. Začátek i konec naučné stezky se nachází v Mladči. Třesín není jedinou přírodní památkou v okolí Mladče. K dalším významným lokalitám patří NPR Vrapač, PR Hejtmanka, PR Novozámecké louky, PR Templ, PP Geologické varhany aj.

První a druhé zastavení NCH je věnováno Mladečským jeskyním. Třetí zastavení s informačním panelem nalezneme v lokalitě Plavatisko, což je nezalesněná plošina ve východní části Třesínského vrchu s velice členitým krasovým reliéfem (škrapy a krasové závrty). Plošina je, stejně jako Mladečské jeskyně, významnou paleontologickou a archeologickou lokalitou. Plavatisko bylo osídleno člověkem již v mladší době kamenné, což dokladují nálezy opracovaných kamenných nástrojů z pazourku a jaspisu.

Plavatisko si vyhlédli i Slované v různých fázích kolonizace. Byly tady odkryty slovanské hroby, zbraně, nádoby i stříbrné šperky a soška jezdce. Ve středověku se Plavatisko stalo obávaným místem na obchodní stezce z Olomouce, na níž řádil loupežník Boček.

Přes neznačený vrchol Třesína (vede sem jen provizorně značená odbočka, zamalované značky ale ukazují, že tudy vedla v minulosti i řádná značka) se dostáváme k areálu, na jehož podobě se významně podepsali Lichtenštejni, kteří Mladeč s Úsovským panstvím vlastnili v letech 1597 - 1945. Od toku Moravy musíme asi 200 vystoupat k torzu bývalé rytířské síně v novoromantickém slohu, od které se na jaře otevírají omezené výhledy.

Kousek odsud je rovněž Čertův most s vysunutým kamenem, jeskyně Podkova, která je významným zimovištěm několika druhů netopýrů (v zimním období uzavřena mříží) a řada vydatných krasových vyvěraček (Řimické vyvěračky).