Skalnatý a převážně zalesněný vrch mezi Sloupem v Čechách a Svojkovem vystupuje
na severním okraji České tabule, kde je součástí Cvikovské pahorkatiny (geomorfologický celek
Ralská pahorkatina, pozn. red.).
Převážnou část rozložitého návrší (přecházejícího do Tisového vrchu)
tvoří svrchnokřídové pískovce, mnohde vystupující v členitých skalních útvarech,
samotný vrcholek a severní temeno jsou však už z třetihorní čedičové vyvřeliny.
Její výchozy se prozrazují sloupcovitou odlučností, známější z nedalekých
Kamenných varhan u Kamenického Šenova.
Na vrcholovém hřebeni jsou sloupce
uspořádány do mohutných vějířů, poněkud osamělá věž Bílá paní vystupuje asi
čtvrt kilometru severně od vrcholku. Pískovcová skalní města provázejí zejména
jihozápadní svah a úpatí kopce s několik hlubokými roklemi. Mnohým skalám
dali horolezci pojmenování (např. horské názvy Matterhorn a Praděd),
dominujícím útvarem je Českolipská věž.
Přes vrch Slavíček přechází červeně značená cesta,
odbočující (spolu se zelenými značkami) ze silnice Zákupy – Sloup
v Čechách na severním okraji obce Svojkov. Cesta se zprvu proplétá mezi
členitými pískovcovými skalami (na snímku) a pak se noří do romantické soutěsky
Modlivého dolu, opředené pověstmi o skrýších a dávných tajných bohoslužbách.
Mladšího data (ze třicátých let 19. století) je novogotická kaple v uměle
vyhloubeném skalním výklenku uprostřed rokle. Okolní skalní stěny a věže jsou
vyhledávaným horolezeckým terénem. Zelené značky pokračují k Záhořínské
kapli nad osadou Záhořín, červené stoupají do vrcholové části Slavíčku, odkud
klesnou do 2 km vzdáleného Sloupu v Čechách se známým skalním hradem.
