Hora Říp (456 m n.m.) je čedičová kupa v Dolnooharské tabuli

Říp, hora s nejasnou minulostí, přírodní zajímavosti a turistické trasy na Říp

Říp je považován za naši "národní horu". Jedná se o vrch vrch vystupující do nadmořské výšky 456 m. Hora Říp leží asi pět kilometrů jihovýchodně od Roudnice nad Labem. Její kupole zvonovitého tvaru je zdaleka nápadná – už proto, že bezprostřední okolí na Dolnooharské tabuli hora Říp převyšuje téměř o dvěstě metrů.

Hora Říp patří bezesporu k našim nejznámějším vrcholům, obestřeným těmi "nejstaršími pověstmi českými". Z nich nejproslulejší vypráví o praotci Čechovi.

Je tak trochu věcí cti každého našeho turisty – tedy "praprapotomka" zmíněného praotce Čecha – alespoň jednou v životě zdolat toto působivé, byť možná už poněkud zprofanované návrší uprostřed polabských rovin. Po značených cestách na horu Říp dojdeme ze tří stran a dlužno poznamenat, v každém případě nás čeká sice nepříliš dlouhé, ale poměrně strmé stoupání.

K severnímu úpatí hory Říp s parkovištěm směřuje silnička z obce Krabčice, sledovaná červeným značením. To se k Řípu přibližuje také od jihovýchodu z Činěvsi, kde už můžeme realizovat předběžné setkání s praotcem Čechem – má jej totiž v názvu místní hostinec… Žlutě značená trasa stoupá na Říp od jihozápadu ve směru z Vražkova. Pod vrcholkem najdeme chatu s možností občerstvení, nejznámější stavbou přímo na vršku je hodnotná rotunda sv. Jiří.

Vznik a původ hory Říp

Podobně, jako nejisté – až mytologické – jsou historické souvislosti, vážící se k hoře Říp, stejně tak diskutabilní je i samotná podstata vzniku tohoto nápadného návrší. Nepochybnou skutečností je, že původ Řípu – podobně jako nedalekých kupovitých či homolovitých kopců Českého středohoří – je spjat s bouřlivou sopečnou činnosti v průběhu třetihor. Svědčí o tom zdejší sopečná čedičová vyvřelina, petrograficky označovaná jako sodalitický nefelinit nebo nefelinický sodalit.

Podle některých geologů utuhlo těleso této vyvřeliny ještě pod povrchem v souvrství křídových slínovců, ze kterých bylo vlivem vnějších činitelů "vypreparováno" na zemský povrch, jiné odborné hypotézy však vidí v Řípu pozůstatek kdysi mohutné sopky, navršené dlouhodobou produkcí lávy a obklopené rozsáhlým jezerem. Podle nejnovějších názorů geologů jde o zbytek přívodního lávového kanálu a druhotně vyplněný mohutný kráter někdejší výbušné sopky.

Vyvřelé horniny na Řípu

Zdejší čedičová vyvřelina se vyznačuje vysokým obsahem rozptýleného nerostu magnetitu, což způsobuje vychýlení střelky kompasu. Na svazích Řípu hornina vystupuje k povrchu v několika skalkách, z nichž některé byly v zarostlém lesním terénu upraveny na vyhlídky.

Skalnaté výstupky na hoře Říp tvoří Roudnickou vyhlídku na severozápadním a Mělnickou vyhlídku na východním svahu, horního okraje stepního srázu na jižním temeni zase využívá Pražská vyhlídka. Zda právě z těchto skalnatých partií praotec Čech spatřil "zemi nikomu nepoddanou, zvěře a ptactva plnou" se staré pověsti nezmiňují…

Hora Říp, turistická mapa

• Hora Říp na turistické mapě